Nissiiština

Lidský jazyk

Písmo:latinka (Nissiiská abeceda), ssalba (tradiční)

Regulátor:Meknijská národní univerzita nakála Hanunkcha

CSO kód:ns / nsm

Nissiiština Niyīmal Niyimēī Malhwan   
Příklad nissiištiny
Rozšíření	Meknijsko-Lurk Meknijsko-Lurk Radoslávie Radoslávie (Bobánie) Firburk Firburk KNM Království nekonečné moudrosti
Počet mluvčích	není znám
Klasifikace	Indoevropské jazyky Kelto-italické jazyky Bójoheumské jazyky Přímeknijské jazyky Nissiiské jazyky Nissiiština
Písmo	latinka (Nissiiská abeceda), ssalba (tradiční)
Postavení
Regulátor	Meknijská národní univerzita nakála Hanunkcha
Úřední jazyk	Meknijsko-Lurk Meknijsko-Lurk KNM Království nekonečné moudrosti
Kódy
CSO 3343-1	ns / nsm
CSO 3343-2	ns_FE / nsm_FE (B)
MicroWiki
https://wikipedia.vespotok.net/

Jazyk nissiiský (nissiisky Niyīmal // (poslech), dlouze Niyimēī Malhwan, dossalba/iinssal Nī-Mal) je bójoheumský semi-flektivní jazyk, který je jedním z oficiálních jazyků Spojených států Meknijska a Lurku. Jedná se o jeden z nejvyspělejších jazyků ve středoevropském mikronacionálním prostoru. Jazyk je standardizován Meknijskou univerzitou Nakála Hanunkcha.

Historie

Moderní nissiiština vychází z nové nissiištiny, jazyku, který svůj původ datuje až k prabójoheumštině, teoretickému jazyku, který je předkem, vedle nissiištiny, i radoslávské jeseničtině. Prabójoheumštinu jako svůj jazyk označovali proto-meknijčané v legendě Ojineo. Jazyk byl silně příbuzný keltským jazykům. V legendě je jazyk označován jako "mōdnumida", lingvisté předpokládají, že slovo mōdnu pochází z korejského 모듬 (modeum - smíchaný), slovem "mida" se označovali proto-meknijčané, jelikož je prabójoheumština jazykem založeným na indoevropském základě, je možné, že název znamená "smíchaný jazyk", čili jakousi kreolštinu.

Jazyk se od proto-jeseničtiny oddělil, další vývoj znamenal oddělení nissiiské a esagitské větve, která však byla nahrazena nissiiskou. Nová, nissiisky ovlivněná, esagitská větev znovu oddělila. Nissiiská větev byla rozdělena na další dvě podvětve, tyormyarskou a niyimyalskou (thornskou a nissiiskou). V moderní době v esagitské větvi existují dva jazyky, nižší a vyšší esagitština, v nissiské nissiiština, bobanština a konissiiština, v thornské thornština.

Původ

Nissiiština, jak již bylo uvedeno, vychází z teoretického bójoheumského jazyka. Dle lingvistů University nakála Hanunkxa v Yeoju, bójoheumský jazyk mōdnumida (v radoslávském kontextu někdy psáno módejda) byl keltský jazyk, který mohl být silně ovlivněn prakorejštinou, zejména v Ilbunilské a Beurgilské krajině (dnešní Meknijsko).

Keltská teorie

Teorii keltského základu podkládá silná podobnost nissiištiny s dnešními insulárními keltskými jazyky (irština, skotská gaelština, velština, manština, bretanština apod.). Lingvisté předpokládají, že při příchodu družiny pod vedením Hanunkxa Čechy a Moravu obývali původní obyvatelé - keltové - bójové. To by mohlo znamenat, že dnešní nissiiština, jeseničtina, lorynština apod. mohou být přímými potomky původního prajazyka Bójů. Ke zmínce patří také velká podobnost s latinou, která je keltským jazykům příbuzná.

Podobnosti s keltskými jazyky (s porovnáním latiny a řečtiny)

čeština	slovenština	mōdnumida*	bohujiština	jeseničtina	lorynština	nissiiština /NA/	nissiiština /SA/	thornština	galština*	velština	skotská gaelština	irština	latina	řečtina
přítel	priateľ	*āmeikā	amigo	komerád	aemicoka	āmeiko	āmīko	ameiko	caranđ	ffrind	caraid	cara	amicum	fílos
kůň	koň	*exwos/ê	ek	ekvoj	miaeroka	ejo / kahyain / marko	ejo / kahyan / makko	ejho / kahain / mhalho	epos	ceffyl	each	capall	equo	álogo
bílá	biela	*alpxos/ê	alwyi	alpoj / kjikodoj	ucoro	alveo	alveo	alwo	abel	gwyn	alba	bán	alba	lefkó
tchýně	svokra	*sobox	yima aftiewo	sejkús	samikaesro	sveokxoru	sūkxoru	sobekoru	-	chwegr	màthair-chèile	máthair mo chéile	socrus	ekurā
vousy	fúzy	*pxartxā	barda	parto	uaeroues	bbarddo	bbarddo	bardo	grenon	barf	feusag	féasóg	barba	geneiáda
jedna	jedna	*oinos/ê	onu	oiraj	kaesrona	iino	iino	iinho	oinos	un	aon	ceann	unum	éna
dva	dva	*dwou	dixs	dvou	uues	deobo	deobo	doboii	dum	dau	dhà	beirt	duo	dýo
tři	tri	*treyeseyī	dchrei	trejes	miaenaaesa	teare	teare	trehes	tri	tri	trì	triúr	tribus	tría
čtyři	štyri	*kadriyesī	truach	kodrijes	naesmi	chera	cīera	herabus	petri	pedwar	ceithir	ceathrar	quattuor	téssera
síla	sila	*galnos/ê	halen	galraj	kaaerona	galno / kūbeao	galno / kūbhwao	galnho	galno	pwer	cumhachd	cumhacht	imperium	ischýos
ryba	ryba	*piskiyī	piruigi	harujoruj	urokaro	pisteukiseoyeot	pisteukisīot	pisoho	ēscos	pysqodyn	iasg	iasc	piscis	psária
zuby	zuby	*dentiyī	denti	zupen	minami	lintinnae / dantinnae	linē / dantnē	lintisoho / dantisoho	dant	dannedd	fiaclan	fiacla	dentes	dóntia
mléko	mlieko	*glakti	aagidi	glakti	mirokaer	galaktū / molgea	galaktū / molgea	hapakti	melgos	llaeth	bainne	bainne	lactis	gála
dům	dom	*domos/ê	dyi	dáraj	uae	dol	dol	dohol	tigern	ty	taigh	teach	domum	spíti
ret	pery	*kxalnom	kelki	ćilnán	tach	kxelgyeu	kxelgyeu	kelghu	-	gwefus	bile	liopa	labia	cheíli

* mrtvý jazyk

Fonologie

Ejivoyo - samohlásky

Spisovná (standardní) nissiiština rozlišuje 15+3 základních samohláskových fonémů, 4 dvojhlásky a 8 glotalizovaných dvojhlásek. Mezi tyto hlásky patří:

• Samohlásky: a, e, i, o, u, ea, ae, eo, eu
• Dlouhé samohlásky: ā, ē, ī, ō, ū
• Měkké (patalizované) samohlásky: yae (ye), yeo, yeu
• Dvojhlásky: ai, ei, ao, oa (dnes nahrazováno hwa)
• Glotalizované dvojhlásky: aa, ee (aee), ii, oo (eoo), uu (euu)

V uzavřených samohláskách (e, o, u) se v běžné mluvě často aplikuje spodoba znělosti, kde se uzavřené samohlásky vyslovují otevřeně (např. slovo jon - jeon, du pessae kloreuNi - deu paessae kleoreuNi). V moderní nissiištině prochází asimilací také glotalizované dvojhlásky, které se vyslovují neglotalizovaně s přízvukem. Glotalizovaná výslovnost je vyžadována v posvátné nissiištině.

Pxangavoyo - souhlásky

V moderní spisovné nissiištině se souhlásky dělí do tzv. ssalmeolu (tabulce znaků). Každý řádek odpovídá fonologickým atributům daného fonému.

Ssalmeol

Ssalba (Tuso Sans)

výslovnost

px

tx

kx







pch

tch

kch

p

t

k

pp

tt

kk







p

t

k

p

t

k

b

d

g

bb

dd

gg







b

d

g

bb

t

gg

m

n

ng

mm

nn







m

n

n

m

n

g

s

c

h

ss

cc







s

ts

h / j

z

k

sh

ch

j







š

č

dž

sx

cx

x







šch

čch

ch

r

l

y

rr

ll

yy







r

l

j

r

j

j

rh

v

hw

vv







ř

v

chv

vv

Ssalmeol přibližně připomíná klasické dělení samohlásek používaný lingvisty.

Umístění nissiiských pxangavoyo v IPA tabulce

		Labiály	Alveoláry	Post-alveoláry	Patalály	Veláry	Labiálo-veláry	Glotály
Nasální		m	n			ng
Plozivy	přídech	px	tx			kx
	neznělé	p	t			k		ea
	znělé	b	d			g
Afrikáty	přídech			cx
	neznělé		c	ch
	znělé			j
Frikativy	přídech			sx
	neznělé		s	sh		x
	znělé	v	(ss)					h
Vibranty	obyčejné		r
	frikativní		rh
Aproximanty			l		y		hw

Ortografie

Nissiiština je oficiálně zapisována nissiiskou abecedou (alpabaeta, dříve ababeba). V tradičních a duchovních dokumentech je zapisovaná písmem ssalba, některé státy (Niyi, Esagitia) ssalbu dodnes používají.

S	Abeceda	Čtení	AB	S	Spřežky	(ekvivalent)	Čtení	Diakritika
	A	a	ā		Ae	Æ / Ö / Ê	e	Ā
	B	b	bī		Eo	Ø / Ô	o	Ē
	C	ts	cāī		Eu	Ʌ / Û	u	Ī
	D	d	dī		Yae		je	Ō
	E	e	ē		Yeo		jo	Ū
	(F) Přestává se používat	p	pī		Yeu		ju
	G	g	gāī		Sh	Si	š
	H	h / j	hā		Sx	Ṡ	šch
	I	i	ī		Ch	Ci	č
	J	dž	jāī		Cx	Ċ	čch
	K	k	kāī		Ss	Z	z
	L	l	el		Hw	W	chv
	M	m	em		Rh	Rr	ř
	N	n	en		Px	Ṗ	pch
	O	o	ō		Tx	Ṫ	tch
	P	p	pī		Kx	K̇ / Q	kch
	R	r	rāī
	S	s	es
	T	t	et
	U	u	ū
	V	v	vāī
	(W) Pouze v Hw	u	hwaī
	X	ch	xā
	Y	j	yae
	Ʌ	neznělé uh	ea

Reformy nissiiské ortografie

Nissiiský jazyk mnohokrát procházel reformami ortografie.

Reforma dvou nissiiských ortografií

Nissiiština bývala psaná dvěma způsoby, starou ortografií (gerleuNi eokxeivaeNun / ē gerlūī Eokxaeivaen) a reformovanou novou ortografií, jež nissiištinu zachycuje tak, jak je mluvena (ē shieobōī Eokxeivaen).

Reforma z roku 2022

Nejnovější reformu uvedl regulátor nissiištiny, Univerzita nākala Hanunkxa, spolu s představením univerzální standardní alpabaeto abecedy, na podzim roku 2022. Reforma počítá s úpravou zápisu nissiištiny radikální simplifikací slov dle jejich výslovnosti. Původní nissiiskou ortografii opouští spřežky "sh" (sī), "ch" (cī / cē), "rh" (rī) a "ng" (n). Další změnou jest úprava suffixů, jako je "soyeot" na jejich výslovnost, sīot (šot). Další změnou jest úprava délky slov a odstranění písmen, jež nejsou vyslovována.

Příklad

Alpabaeto	Joleun gūtinnnaekii shēllēnī cēlindisoyeot i keoogisoyeoteul ana amMānnnoseoneul moshnīnī est i hadannostī bbecyaesoyeoteul.
Standardní alpabaeto	Jol·n gūnaekii sīēllenī cēlindisīot i kōgisīot·l ana amMānoseon·l mosīnī ētt i haedanostī bbecīesīot·l.

Změny

Delta		Příklad slova
Původní ortografie	Standardní alpabaeto	Původní ortografie	Standardní alpabaeto
-eun	-·n	mēmsōmeun	mēmsōm·n
-eul	-·l	hedroneul	īīdron·l
syae / syeo / syeu	sīē / sīō / sīū	syaeloo	sīēlo
cyae / cyeo / cyeu	cīē / cīō / cīū	bbaecyaenn	bbaecīēn
-tinnae	-nae / -tnē	artinnae	artnē
-soyeot	-sīot	dahisoyeot	daīsīot
-he- / -hi- / -ho-	ē / īī / ō	laheyae	lēyae
eo-	nic	eobaddisoyeot	baddisīot

Mluvnice

Nissiiština je semi-flektivní a semi-aglutinační jazyk (z části ohebný, ohebnost vyjadřuje předponami a příponami), který vyjadřuje větnou skladbu pomocí flexe a mnoha spojek. Svým syntaxem z části připomíná např. němčinu, či blízkou irštinu. Slovosled je obdobný jako u češtiny.

Slovosled

Slovosled nissiištiny je, podobně jako u češtiny, volný. Nissiiština je tzv. pro-drop jazyk, to znamená, že ve větě stačí být jen sloveso, další smysl objasní předpony a přípony slovesa.

• Mānnson āgyīxan mēmsōm·n - Muž snědl maso
• Mānnson mēmsōm·n āgyīxan - Muž snědl maso (muž maso snědl)
• Mēmsōm·n āgyīxan mānnson - Muž snědl maso (maso snědl muž)
• Mēmsōm·n mānnnoseon āgyīxan - Muž snědl maso (maso muž snědl)
• Āgyīxan mēmsōm·n mānnson - Muž snědl maso (snědl maso muž)
• Āgyīxan mānnson mēmsōm·n - Muž snědl maso (snědl muž maso)
• Āgyīxan mānnson mēmsōm·n? - Snědl muž maso?

Nissiiština	hwanida-kii	onda-tti	ūniversae-n	yodd	Suvulin	lītī-kau
Glosa	chtít-3.PL	navštívit-INF	univerzita-SG.NOM	kam	Suvulin	chodit-3.SG
Česky	chci navštívit univerzitu, kam chodí Suvulin.

Slovní druhy

Nissiiština rozlišuje, stejně jako čeština, 10 slovních druhů,

• ohebné
  • skloňují se – podstatná jméno (ē nyaaneul), zájmeno (ē kxonol)
  • skloňují a stupňují se – přídavná jména (ē boonyaaneul)
  • časují se – slovesa (ē kosemidal)
• neohebné – číslovky (ē aritōl), příslovce (kxahyessal), předložky (antīmidal), spojky (ē seryemidal), částice (prsiyaetōmeul) a citoslovce (eoxesoyael)

Jmenný rod

Nissiiština rozlišuje dva rody, mužský (tvrdý, kreumli) a ženský (měkký, nyaeli), střední rod se vyskytuje pouze u zájmen. Rod se dá rozpoznat podle poslední hlásky kořene, v případě samohlásky se jedná o ženský, opačně o mužský, tzn.: shilo - ženský, ddēmon - mužský apod. Rod v nissiištině nemá velký význam, jako má např. v češtině.

Skloňování

Nissiiština rozlišuje 4 pády, nominativ, genitiv, dativ a vokativ, které se uplatňují při skloňování podstatných jmen, zájmen a z části přídavných jmen. Základním tvarem jmen je nominativ jednotného čísla, v ojedinělých případech může být základním tvarem také kořen.

Skloňování podstatných jmen

Číslo	Pád	Ženský rod		Mužský rod				Ženský rod, vlastní jméno		Mužský rod, vlastní jméno	Pádová otázka	Kxeoda	Stará ortografie	Nová ortografie	Ortografie 2022
		*shilo (voda)	*jinā (žena)	*polisoyeot (město)		*ddēmon (víra)		*Shinsegye (Meknijsko)		*Voijin (Kryštof)
Jednotné	Nominativ	shilo(n)	jinā(n)	polisīōt(·n)		ddēmon(·n)		Shinsegye		Voijin	kxan? pxiseon?		Nun / Eun	n / eun	n / ·n
	Genitiv	shilēī	jināmēī	polisīōtēī	polisoyēī	ddēmonēī	ddēmēī	Shinsegyemēī	Shinsegyēī	Voijinēī	ineu kxanēī?		Ei	ēī	ēī
	Dativ	amShilo	anJinā	anPolisīōt		anDdēmon		AmShinsegye		AnVoijin	amKxa? amPxiseo?		am	am	am
	Vokativ (obecný)	shilonim	jinānim	polisīōtim		ddēmonim		Shinsegyenim		Voijinim	kxahyeon kxanim?		Nim	nim / im	nim / im
	Vokativ (vyšší)	ō shilo	ō jinā	ō polisīōt		ō ddēmon		ō Shinsegye		ō Voijin	kxahyeon ō kxa?		ō / ooh	ō	ō
Množné	Nominativ	shilol	jināl	polisīōteul		ddēmoneul		Shinsegyeē		Voijinē	kxal? pxiseol?		Lul / Eul	l / eul	l / ·l
	Genitiv	shilēī	jinārēī	polisīōtēī	polisoyēī	ddēmonēī	ddēmēī	Shinsegyerēī	Shinsegyēī	Voijinēī	ineu kxanēī?		Ei	ēī	ēī
	Dativ	amShilo	anJinā	anPolisīōt		anDdēmon		AmShinsegye		AnVoijin	amKxa? amPxiseo?		am	am	am
	Vokativ (obecný)	shilonai	jinānai	polisīōtai		ddēmonai		Shinsegyenai		Voijinai	kxahyeon kxanai?		Ai	ai	ai
	Vokativ (vyšší)	ō shilo	ō jinā	ō polisīōt		ō ddēmon		ō Shinsegye		ō Voijin	kxahyae ō kxa?		ō / ooh	ō	ō

Skloňování a stupňování přídavných jmen

			Nominativ	Genitiv	Dativ
Ženský rod	klaeo vzor o, u, i eo, eu	1	moddeunī	moddeunē	naModdeunī
		2	moddeunonī	moddeunanē	naModdeunonī
		3	moddeunostī	moddeunastē	naModdeunostī
	yaesī vzor a, e, ea ae	1	godrossayī	godrossayē	naGodrossayī
		2	godrossanoyī	godrossanoyē	naGodrossanoyī
		3	godrossayostī	godrossayostē	naGodrossayostī
Mužský rod	dantinnae vzor d, t, n	1	cēlindisoyeotūī	cēlindisoyeotahwē	naCēlindisoyeotūī
		2	cēlindisoyeothwoī	cēlindisoyeotehwūē	naCēlindisoyeothwoī
		3	cēlindisoyeothwaī	cēlindisoyeotihwāē	naCēlindisoyeothwaī
	sa-ca vzor s, c	1	kxasīī	kxasīē	naKxasīī
		2	kxasoī	kxasoē	naKxasoī
		3	kxasosī	kxasosē	naKxasosī
	ātero vzor r, l, h, y, j, m v, b, p, x, g, k	1	siēmnī	siēmnaī	dūSiēmnī
		2	siēmnonī	siēmnonaī	dūSiēmnonī
		3	siēmnostī	siēmnostaī	dūSiēmnostī

Skloňování zájmen

Číslo	Pád	Osobní zájmena
		1. os	2. os	3. osoba
		Já	Ty	On	Ona	Ono
Jednotné	Nominativ	ma	du	kreos	nyaes	nney
	Genitiv	maa	dū	sēobio	noli	nēī
	Dativ	me	du	nneyden	nneyna	nney
	Vokativ (vyšší)	ō daema	ō du	ō kreos	ō nyaes	ō nney
Množné	Nominativ	inbae	du	sa
	Genitiv	insereu	dū	sa
	Dativ	asx	du	ney

Slovesa a časování sloves

Nissiiská slovesa vyjadřují 3 časy: minulý, přítomný a budoucí. Infinitiv je tvořen koncovkou -tt

	Česky	Minulý čas		Současný čas		Budoucí čas
Já	beru	pxaermitteg	p'ermiteg	pxaermitt	p'ermit	pxaermittai	p'ermitaj
Ty	bereš	pxaermaepot	p'ermepot	pxaermesi	p'ermeš	pxaermaepii	p'ermepi
On, ona, ono	bere	pxaermaexan	p'ermechan	pxaermekau	p'ermekau	pxaermexoīī	p'ermechojí
My	berem(e)	pxaerminneg	p'ermineg	pxaerminn	p'ermin	pxaerminnai	p'erminaj
Vy	berete	pxaermaebod	p'ermebod	pxaermete	p'ermete	pxaermaebii	p'ermebi
Oni	berou	pxaermaexen	p'ermechen	pxaermekii	p'ermekí	pxaermexoīī	p'ermechojí

Příklady slov

Výslovnost

Číslovky

1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	20	25	100	1000	0	5671
iino	deobo	teare	cēra	pinpxe	sēk	sesīa	oktya	shieobin	dekaa	deobata	deobatapinpxe	kasseoso	baeikxsli	nura	pinpaeikx sēkkasseo iinsesīata
íno	dobo	tre	čera	pinpche	sék	seša	okťa	šjobin	deka	dobata	dobatapinpche	kazoso	bejksli	nura	pinpejk sékazo ínsešata

Dny a měsíce

Česky	Nissiisky			Období kalanaru	Ssalba	Původ	Výslovnost
	Nativní	Latinský	Bohémský		Nativní		Nativní	Latinský
leden	Kxeiman	Īnaer	Līnnean	Kxeuems (xeimea)		Ze slova kxeimea - zima	kchejman	íner
únor	Jerssean	Pxevrael	Ūnear			Ze slova jervve - křičet	čersz'n	pchevrel
březen	Caatinen	Martea	Bartten	Monoyae (lindo)		Ze slova yyoreu, dříve caricireu - čerstvé	caátynen	mart
duben	Apxrīlean	Apxrīlea	Ddomn			Ze slova apríl / april	apchríl'n	apchríl
květen	Māyeun	Māy	Kyētean			Ze slova máj	máj'n	máj
červen	Derkxean	Īneu	Cīrvean	Samon		Ze slova derkxeuae - získat	derkch'n	jínu
červenec	Dessilan	Īleu	Cīrvanac			Z esagitského slova desre - hořet	dezilan	jílu
srpen	Sxīsan	Ageostto	Sēēpean			Ze slova shisai - shisaiové sklízeli byliny	šchísan	agosto
září	Lēkesseon	Sēīttemrae	Ssār	Oēnn		Z thornského slova lekehoku - líný	lékezón	sítemre
říjen	Kōssesseon	Ōttomrae	Raīn			Ze slova koseka - pracovat	kózeson	étomre
listopad	Nyeonesseon	Noīmrae	Lāīttopad			Ze slova svnyeo essea - oslava prasat	ňonezon	nójmre
prosinec	Noyīsseon	Dīcemre	Pearssīn	Kxeuems (xeimea)		Ze slova noyī essea - oslava Vánoc	nojízon	díčemre

Česky	Nissiisky	Ssalba	Původ	Výslovnost
pondělí	Honan		Dříve byona - začátek	honan / jonan
úterý	Dil·n		není znám	dyl'n
středa	Sīpekean		Ze slova shipxinalleo - nekončící týden	šipek'n
čtvrtek	Nokin		není znám	nokin
pátek	Norisīōn		Oslava svátku Norisoyeo	norisojon
sobota	Sabeut·n		Oslava svátku Sabat	sabut'n / šabut'n
neděle	Idilan		Dříve ideula - ze slova teuryae - začátek	idilan

Příklad textu

Všeobecná deklarace lidských práv

Nissiisky Nissiiská alpabaeto	Ara cxomyaineul nguotkii lēudderonī i someu in pxellomēī i txekterol. Sa dekersokii kaati rtinnaemēī i kōmvisoyeoteutinnaen i bbīnn mojitti saa in ēno ban dea brotearianēī.
Nissiisky Standardní alpabaeto	Ara teutol nwōtkii lēudderonī i someu in pxellomēī i txekterol. Sa dekersokii kaati ritnēmēī i kōmvisonēn i bbīnn mojitti in ban dea brotearianēī.
Nissiisky, iinssal	Ar cxom ngeot lēdd i seom in pxel i txet. Sa ker kat tinn i kōs i bbīn moij saa in ēn ban dea roaet.
Nissiisky, ssalba	         .               .
Česky	Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.