Bójoheumské jazyky

Z MicroWiki, encyklopedie mikronacionálního světa
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bójoheumské jazyky
Rozšíření Bobánie Bobánie Radoslávie Radoslávie Meknijsko-Lurk Meknijsko-Lurk Mendersko Mendersko Klitzibürg Klitzibürg
Počet mluvčích není znám'
Počet jazyků zhruba 7
Klasifikace
Dělení
Dělení

Bójoheumské jazyky je jazyková rodina, která se vyznačuje společnou gramatikou, je potomkem Indoevropského kmene jazyků. Jazyky bójoheumského kmene se vyznačují hlavně společným původem slov a gramatickou funkcí zvanou koda/univerzálka, tj. předpona, či přípona, která upravuje význam slova, čímž z bójoheumských jazyků dělá hybridní aglutinačně-ohebné jazyky. Méně častá vlastnost je tzv. mida (z nissiiského mīdan - slovo), tedy koncovým slovem věty (např. seamuita, uita, eamta apod.)

Strom bójoheumských jazyků

Bójoheumské jazyky jsou přímým potomkem keltských jazyků, lingvisté předpokládají, že bójoheumské jazyky byly jazykem původních keltských obyvatel před příchodem slovanů a germánců. Podobnosti s latinou naznačují možnou influenci Římem.

Jazyky

  • Mōdnumida / Módejda (společný prajazyk)
    • Severní jazyk (Mawcha)
      • Přímeknijské jazyky
        • Východní (také ši-jazyky, či nissiiské jazyky, pocházející ze střední nissiištiny)
          • Nissiiské (pocházející z mladé nissiištiny)
            • Západní nissiiština
              • Konissiiština (Koniema)
              • Menderština (Menders lingus)
            • Bobanština (Nijimal)
            • Nissiiština (Niyīmal)
              • Varglovský dialekt (vargleī boukano)
              • Obecná nissiiština (Yeareabeanēī Niyīmal)
              • Spisovná nissiiština (āmbīyō Niyīmal)
              • Yeojuský dialekt (Hyoju bokkan)
              • Krkonošský dialekt (Pērinigs bogan)
              • Nuluitský dialekt (Bokaīōn nwluitōn)
          • Thornské
            • Thornština (Thormhal / Tyormyal)
        • Západní (také ne/te-jazyky, či novoesagitské)
          • Esagitské
            • Esagitština (Esagitusmalo)
            • Plebejština (Gala mnalgu)
      • Radoslávské jazyky
        • Jeseničtina (Jesen'śprék)
    • Jižní jazyk (Shwacha)
      • Středolurkské jazyky
        • Lorynština (loeru miaero)
      • Mimomeknijské jazyky
        • Bohujiština (bohaiylsMyar)
      • Praesagitština (†)
Manuskript s praesagitštinou

Příklad slovní zásoby

Rod Kmen Větev List Jazyk Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.
Bójoheumské Mawcha Ilmaek Nissiiské nissiiština Ara cxomyaineul nguotkii lēudderonī i someu in pxellomēī i txekterol. Sa dekersokii kaati rtinnaemēī i kōmvisoyeoteutinnaen i bbīnn mojitti vvai in ēno ban dea brotearianēī.
bobanština Arianai čchomjainůl ňuotý léud’deroní atpe somú in p’eloméj atpe dekúterol. Sa dekerso káti rtiňeméj atpe kōmvisojótýtiňen atpe b’benn možitti sá in é ban kítero brot’rianéj.
Konifonní konissiiština Arianai ioyain nuitsu reuzuero ape somu in pero ape dekutero. Sa dekeso kachi chini ape kowiesuchini ape be moie sa in eu a kitero roriean.
menderština Raianay zsonyaimnul nuytu rudyronii i somu in pelloey i dekutreonel. Sa dekerso kaci rciniey i koumuviinucininen i ben mozitiui sa in i banen kitreo brotyrianey.
Thornské thornština Arii ciumhainuul nutu leeudelonii atpe somu in peloii atpe dekutelol. Sa dekerso kaati rtisohoii atpe koimwisohoutisohon atpe ben mojiti saa in ee ban kiitelo brotrianii.
Esagitské esagitština Oraseu tchunjaimus tzoniziroenn leudreriusimo anko saiiziro et beronu anko dekidreriusus. Sa degersoenn kaani rnßniziro anko koawubauziniziro anko tvoroén mozi saa et e banu kozodrerius brodriano.
plebejština Oroj tchunieimlug nzodizoenn leuderjugimo adko somizo en berogu adko tekiderjuglug. Ga kekersoenn kaadi rdsrdizu adko koimvubojzidizu adko dorén mnogi saa en es bagu kozoderjug brodrianu.
Radoslávské jeseničtina Olkoi Sakjujarujen griogujen léuterojes e sáraguj im Meĺape e Dékragrojen. Dej dekersaen oi Rodrirujpe e Ojvoijikór e eten maji sa im das Ba kojteroj Bratkrianpe.
Shwacha Středolurkské lorynština Esroae coernaroae naestaka sa taer saaeka nau erlo ernami roerkataka. Suae erercoer kaae rotami taer kamiuaeromi taaeutaer kasaer miches saae mierta u ae kataerro rotaroesaena.
Mimomeknijské bohujiština Ola zsonyaxy auotykuu leuder oniy syykuu aft pella oniy degiter. So dekersa gati ledti oniy famunbaruiti oniy benbmi mazzi sa aft ih bo giter bratuhrion.
praesagitština Olsor galnor nautykizir ledros ato sjimuusiro en pelloj ato degiderjus. Zolot degerot bolot rextaurs ato komisujus ato founit moset sam apt ee pajn kitra brathions.
mōdnumida (rekonstruované) Oliooi galniool gnaatoos teeutxaroii atte somoos en pellos atte deegstaror. Sia deekiarso kamti raxutuiis atte koomuoistiiin atte pxouniin moseiti sam en ee phan koutaroes brudrians.