Bójoheumské jazyky

Jazyková rodina

Počet jazyků:zhruba 7

Bójoheumské jazyky
Rozšíření	Bobánie Bobánie Radoslávie Radoslávie Meknijsko-Lurk Meknijsko-Lurk Mendersko Mendersko Klitzibürg Klitzibürg
Počet mluvčích	není znám
Počet jazyků	zhruba 7
Klasifikace	Euroasijské jazyky Indoevropské jazyky
Dělení
Dělení	Severní (mawcha) Přímeknijské Nissiiské jazyky Menderština (mimomeknijské) Thornština Esagitské Radoslávské Jeseničtina Jižní (shwacha) Středolurkské Lorynština Praesagitština (†) Bohujiština

Bójoheumské jazyky je jazyková rodina, která se vyznačuje společnou gramatikou, je potomkem Indoevropského kmene jazyků. Jazyky bójoheumského kmene se vyznačují hlavně společným původem slov a gramatickou funkcí zvanou koda/univerzálka, tj. předpona, či přípona, která upravuje význam slova, čímž z bójoheumských jazyků dělá hybridní aglutinačně-ohebné jazyky. Méně častá vlastnost je tzv. mida (z nissiiského mīdan - slovo), tedy koncovým slovem věty (např. seamuita, uita, eamta apod.)

Strom bójoheumských jazyků

Bójoheumské jazyky jsou přímým potomkem keltských jazyků, lingvisté předpokládají, že bójoheumské jazyky byly jazykem původních keltských obyvatel před příchodem slovanů a germánců. Podobnosti s latinou naznačují možnou influenci Římem.

Jazyky

• Mōdnumida / Módejda (společný prajazyk)
  • Severní jazyk (Mawcha)
    • Přímeknijské jazyky
      • Východní (také ši-jazyky, či nissiiské jazyky, pocházející ze střední nissiištiny)
        • Nissiiské (pocházející z mladé nissiištiny)
          • Západní nissiiština
            • Konissiiština (Koniema)
            • Menderština (Menders lingus)
          • Bobanština (Nijimal)
          • Nissiiština (Niyīmal)
            • Varglovský dialekt (vargleī boukano)
            • Obecná nissiiština (Yeareabeanēī Niyīmal)
            • Spisovná nissiiština (āmbīyō Niyīmal)
            • Yeojuský dialekt (Hyoju bokkan)
            • Krkonošský dialekt (Pērinigs bogan)
            • Nuluitský dialekt (Bokaīōn nwluitōn)
        • Thornské
          • Thornština (Thormhal / Tyormyal)
      • Západní (také ne/te-jazyky, či novoesagitské)
        • Esagitské
          • Esagitština (Esagitusmalo)
          • Plebejština (Gala mnalgu)
    • Radoslávské jazyky
      • Jeseničtina (Jesen'śprék)
  • Jižní jazyk (Shwacha)
    • Středolurkské jazyky
      • Lorynština (loeru miaero)
    • Mimomeknijské jazyky
      • Bohujiština (bohaiylsMyar)
    • Praesagitština (†)

Manuskript s praesagitštinou

Příklad slovní zásoby

Rod	Kmen	Větev	List	Jazyk	Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.
Bójoheumské	Mawcha	Ilmaek	Nissiiské	nissiiština	Ara cxomyaineul nguotkii lēudderonī i someu in pxellomēī i txekterol. Sa dekersokii kaati rtinnaemēī i kōmvisoyeoteutinnaen i bbīnn mojitti vvai in ēno ban dea brotearianēī.
				bobanština	Arianai čchomjainůl ňuotý léud’deroní atpe somú in p’eloméj atpe dekúterol. Sa dekerso káti rtiňeméj atpe kōmvisojótýtiňen atpe b’benn možitti sá in é ban kítero brot’rianéj.
			Konifonní	konissiiština	Arianai ioyain nuitsu reuzuero ape somu in pero ape dekutero. Sa dekeso kachi chini ape kowiesuchini ape be moie sa in eu a kitero roriean.
				menderština	Raianay zsonyaimnul nuytu rudyronii i somu in pelloey i dekutreonel. Sa dekerso kaci rciniey i koumuviinucininen i ben mozitiui sa in i banen kitreo brotyrianey.
			Thornské	thornština	Arii ciumhainuul nutu leeudelonii atpe somu in peloii atpe dekutelol. Sa dekerso kaati rtisohoii atpe koimwisohoutisohon atpe ben mojiti saa in ee ban kiitelo brotrianii.
			Esagitské	esagitština	Oraseu tchunjaimus tzoniziroenn leudreriusimo anko saiiziro et beronu anko dekidreriusus. Sa degersoenn kaani rnßniziro anko koawubauziniziro anko tvoroén mozi saa et e banu kozodrerius brodriano.
				plebejština	Oroj tchunieimlug nzodizoenn leuderjugimo adko somizo en berogu adko tekiderjuglug. Ga kekersoenn kaadi rdsrdizu adko koimvubojzidizu adko dorén mnogi saa en es bagu kozoderjug brodrianu.
		Radoslávské		jeseničtina	Olkoi Sakjujarujen griogujen léuterojes e sáraguj im Meĺape e Dékragrojen. Dej dekersaen oi Rodrirujpe e Ojvoijikór e eten maji sa im das Ba kojteroj Bratkrianpe.
	Shwacha	Středolurkské		lorynština	Esroae coernaroae naestaka sa taer saaeka nau erlo ernami roerkataka. Suae erercoer kaae rotami taer kamiuaeromi taaeutaer kasaer miches saae mierta u ae kataerro rotaroesaena.
		Mimomeknijské		bohujiština	Ola zsonyaxy auotykuu leuder oniy syykuu aft pella oniy degiter. So dekersa gati ledti oniy famunbaruiti oniy benbmi mazzi sa aft ih bo giter bratuhrion.
		praesagitština			Olsor galnor nautykizir ledros ato sjimuusiro en pelloj ato degiderjus. Zolot degerot bolot rextaurs ato komisujus ato founit moset sam apt ee pajn kitra brathions.
	mōdnumida (rekonstruované)				Oliooi galniool gnaatoos teeutxaroii atte somoos en pellos atte deegstaror. Sia deekiarso kamti raxutuiis atte koomuoistiiin atte pxouniin moseiti sam en ee phan koutaroes brudrians.