Bobanské vévodství

Bobanské vévodství
Vlajka
Národní hymna: Nekončící příběh
Hlavní město	Broumov
Úřední jazyky	čeština
Náboženství	bez vyznání, křesťanství
Vláda	absolutní monarchie
• Vévoda	Ladislav Jan
Vznik
• Vyhlášení nezávislosti	2011 (jako Bobanská republika) 1. únor 2023 (dnešní Bobánie)
Měna	Koruna česká (de facto)
Časové pásmo	SEČ (UTC+1)
Předvolba	+420 (de facto)
Předcházející Post-bobanská správa

Bobánie (oficiálně Bobanské vévodství) je mikronárod nacházející se v severních Čechách nárokující si území města Broumov a několika okolních vesnic. Bobánie je ze všech stran obklopena Českou republikou, poblíž se také nachází hranice Polska. Současné vévodství vzniklo 1. února 2023 osamostatněním od Radoslávie, pod kterou dříve spadala jako Post-bobanská správa, ovšem první historický bobanský útvar vznikl již v roce 2011.

Bobánie je absolutní monarchie, ve které panovník drží téměř neomezenou moc. Současným vládcem je vévoda Ladislav Jan, který s přestávkami sloužil jako hlava bobanského státu již od jeho historického založení. Jedná se v současné době o oficiálně sekulární politický systém, který je ovšem do značné míry ovlivněn učeními bobanského křesťanství, unikátního směru křesťanství vycházející z filozofie bobanismu.

Bobánie v současné době není členem žádné mezinárodní organizace a neudržuje vztahy z žádným jiným celkem. Historicky byla jedním ze zakládajících členů současné UMSE, ovšem její členství bylo nejrpve degradováno na pozorovatelské na jaře 2020 a po zániku Bobánie a její přemněně na Post-bobanskou správu ho ztratila úplně.

Historie

První republika

První historický předchůdce moderní Bobánie vznikl v roce 2011, kdy Ladislav Jan, společně se svými kamarády, založil První Bobanskou republiku. Tento celek si původně nenárokoval žádné reálné území a jeho účelem bylo ustanovení základní velící struktury v multiplayerových, zvláště pak sandboxových, hrách. Vládní zřízení ustanovené během tohoto období by se dalo popsat jako oligarchie, kdy úzká skupina občanů, pod faktickým vedením Ladislava Jana, ustanovovala pravidla pro fungování celku nebo určovala kdo získá nebo ztratí občanství a záreoveň postavení jednotlivých občanů.

V období první republiky rovněž začaly vznikat první národní symboly Bobánie. Bylo to v té době kdy se poprvé začala využívat černo-bílo-černá trikolóra, která dodnes slouží jako vlajka Bobánie. Rovněž se v té době začaly projevovat první rysy bobanského militarismu, neboť v té době občasně probíhaly spory o postavení individuálních občanů a zároveň v některých hrách byla potřeba bránit bobanské území. Tento politický a kulutrní fenomén v Bobánii přetvrval až do vzniku Post-bobanské správy v roce 2020.

První republika začala upadat v pozdní fázi své existence, kdy ztráta zájmu ze strany občanů způsobila období stagnace a neaktivity. V té době byl Ladislav Jan prakticky získal absolutní moc v zemi a v průběhu roku 2013 proto vyhlásil První bobanské císařství.

První císařství

Po úpadku první republika byla země ke konci roku 2013 zreformována na první Bobanské císařství, jehož císařem se stal Ladislav Jan. V tu dobu taky proběhla celková přeměna povahy země, vládní zřízení začalo být více pevné a Bobánie si začala poprvé nárokovat reálné území. Zároveň došlo k vytvoření prvních skutečných stálých institucí, například parlament, který ovšem v tomto období sloužil spíš jako císařův poradní orgán. Důležitou roli nabrala v prvním císařství také armáda, která se pod vedením císaře angažovala v několika konfliktech v průběhu bobanské a celkově mikronacionální historie. V době prvního císařství se taktéž vyvinula filozofie bobanismu, která se postupem času stala faktickou státní ideologií císařství. Taktéž se vyvinulo bobanské křesťanství, které se stalo, a to až do roku 2017, bobanským státním náboženstvím.

Územní nároky Bobánie v raném období prvního císařství

Válka s rodem Rosů

V průběhu května 2014 se v Bobánii konala válka s rodem Rosů. Tato občanská válka započala, když si rod Rosů, vlivný šlechtický rod, začal nárokovat císařskou pozici. Když císař Ladislav Jan tento požadavek odmítl, nechal se jeden ze zástupců rodu prohlásit císařem a začal organizovat svržení Ladislava Jana, počínajíc celý konflikt. Válka trvala několik dnů a konala se formou airsoftových či videoherních zápasů císařské armády proti milici organizované rodem Rosů. Konflikt nakonec skončil usmířením, když se rod formálně omluvil císaři, který naoplátku vyhlásil status quo ante bellum.

V průběhu léta 2014 se v Bobánii konaly územní reformy s cílem eliminovat existenci téměř nezávislých územních celků vedených významnými úředníky či šlechtici. Tyto celky občasně vznikaly a zanikaly po celou dobu existence prvního císařství, nicméně bylo to právě po válce s rodem Rosů kdy se jejich počet značně rozrostl a s tím i jejich schopnost klást odpor vůči bobanské vládě. Tyto reformy byly ve velké míře úspěšné a až na pár výjimek proběhly bez větších konfliktů, ať už slovních či ozbrojených. Výsledkem bylo plná anexe většiny těchto celků zpět do Bobánie, některým byla ovšem ponechána autonomie, byť v omezenější míře.

Propagandistická válka

Na přelomu let 2014 a 2015 se Bobánie zúčastnila Propagandistické války, v té době pravděpodobně největšího konfliktu českého mikronacionálního sektoru. Původem byla diplomatická potička mezi vládcem Avangarem Cupinem IV. a tehdejším vůdcem Sovětským svazem Bratslavem Šťastenem, která rychle vyeskalovala ve formální vyhlášení války. Bobánie v té době měla taktéž špatné vztahy ze Sověty, zejména kvůli špatným osobním vztahům mezi císařem Ladislavem Janem a Šťastenem a ideologickým rozdílům, a tak se již v den vyhlášení války přidala na stranu Avangaru. Zároveň to bylo poprvé co Bobánie spolupracovala z Darthskem, v té době mladým mikronárodem taktéž zapojený do bojů proti SSSR, který se postupem času stal bobanským nejbližším spojencem.

Propagandistická válka trvala několik týdnů a vyznačovala se výrazným používáním propagandy a memů, zejména ze strany protisovětských mikronárodů, na přesvědčení svých občanů a celé mikronacionální komunity o správnosti jejich boje, od čehož se taky odvodilo jméno tohoto konfliktu. Protisovětská strana v průběhu konfliktu mezisebou formálně uzavřela spojenectví, kterému se začalo později říkat Aliance tří zemí. Konflikt skončil faktickým vítězstvím Aliance, kdy se SSSR rozpadl a na jeho místě vzniklo mikronacionální Československo.

Pozdní fáze

Na začátku roku 2015 císařství dvakrát ztratilo část své suverenity, nejprve po připojení do Meknijska, ze kterého se po krátké době odpojilo z důvodů neshod mezi meknijskou federální vládou a bobanským císařem, a po druhé po zformování Coronské konfederace, u které se stalo jedním ze zakládajicích členů. V obou případech bylo Bobánii povoleno ponechat si své vnitřní uspořádání a i své jméno, nicméně byla zbavena práva vykonávat diplomacii a částečně i vlastní obranu. Po krátké od svého vstupu době Bobánie, společně s Darthskem, konfederaci opustili.

Po zbytek existence prvního císařství, tedy do konce jara 2015, začali Bobánii opět sužovat problémy s nestabilitou. Ty nakonec donutili císaře ve vyhlášení reformy politického systému Bobánie, která nakonec vyústila ve jmenování dalších dvou císařů a počátku triumvirátu.

Triumvirát a druhé císařství

Po uskutečnění reforem v Bobánii na základě příkazu císaře Ladislava Jana vznikl na začátku dne 13. června 2015 Bobanský triumvirát. Během tohoto období v zemi vládli tři císaři, Ladislav Jan, Bedřich a Vojtěch, kteří kolektivně rozhodovali o zákonech a celkovém budoucím směřování země. Parlament během tohoto období nadále zůstal jako spíše poradní orgán, nicméně jeho vnitřní struktura a členská základna se změnila, neboť to bylo právě v této době kdy byl zaveden systém dvou krví, standardizovaný šlechtický systém specifický pro Bobánii, který do parlamentu oficiálně zahrnul členy aristokracie.

Zároveň za vlády triumvirátu vznikl Řád Vševidoucích. Tato organizace, v té době ještě pod vedením císařů, byla původně založena jakožto církevní řád za účelem seskupení kněžích, kteří by sloužili jako jejich poradci, nicméně postupně se rozrostla a začala zahrnovat i roli ideologické policie, vojenské a výzvědné organizace a dokonce i územních administrátorů.

Triumvirát oficiálně zanikl 6. listopadu 2015 po úpadku zájmu o mikronacionalismus ze strany jednoho z císařů a na jeho místě byla znovu vyhlášena monarchie, značící vznik druhého Bobanského císařství. Císařem se stal Bedřich, který však vydržel ve funkci pouze do konce roku a následně rezignoval. Jeho pozici opětovně přebral po parlamentním hlasování Ladislav Jan, což zatím činí jediný moment v historii země kdy byl císař zvolen.

Období druhého císařství sužovala nestabilita politického systému a mocenský boj mezi nejvyššími představiteli země. Parlament, který do té doby sloužil především jako poradenský orgán, začal požadovat rozšíření pravomocí, zatímco císař se snažil o udržení bobanistického absolutismu, což rozkol v bobanské společnosti o postavení císaře a jednotlivých institucí Bobánie. Armáda, do té doby císaři loajální insituce, prošla vnitřní transformací, jejimž výsledkem bylo faktické přesunutí velení z císaře na Nejvyššího Vševidoucího Alberta Flinkmanna, darthského majora a nově jmenovaného vůdce Řádu Vševidoucích. Společně s nestabilní vnitrostátní situací se začalo zhroršovat i postavení Bobánie na mezinárodní scéně. Výsledkem zániku Aliance tří zemí a špatné diplomacie se země upadla do izolace, zvláště pak vztahy s Československem byly špatné.

Československá invaze a vyhlášení junty

Dne 22. února se skupina složena z několika bobanských politiků pod vedením císaře rozhodla zvandalizovat článek o Československu na české variaci MicroWiki. Cílem bylo vzniklý konflikt vyeskalovat do stavu tomu podobnému propagandistické válce, což by umožnilo konsodilaci moci pod císaře skrze vyhlášení stanného práva a nouzového stavu. To se ovšem nestalo, místo toho československý prezident, Bratslav Šťasten, vyhlásil invazi na území Bobánie a anexi císařství Československem. V reakci na probíhající krizi zahájil Řád Vševidoucích vojenskou operaci za účelem osvobození Bobánie a vyhlásil vojenskou juntu. Celá tato krize probíhala spíše na diplomatické rovině, protože fakticky žádný příslušník československých ozbrojených složek na území Bobánie nevkročil. Po krátké nepřímé výměně zpráv skrze MicroWiki mezi Flinkmannem a Šťastemem Československo oznámilo ukončení invaze, čímž fakticky uznalo legitimitu junty.

Vojenská junta

Po vyhlášení vojenské junty přebral Řád Vševidoucích faktickou kontrolu nad zemí, nicméně v prvních měsících jeho pozice nebyla moc stabilní. Opozice vůči Řádu přicházela z několika směrů, jednak z parlamentu, kterému se nelíbila autoritářská povaha nového režimu, ale rovněž i ze strany císaře a jeho přívrženců, kteří nesouhlasili s omezením moci císaře. Pár dnů po vyhlášení junty se parlament pokusil o provedení převratu, který ovšem skončil neúspěchem a Flinkmann nechal tuto instituci rozpustit. Po sérii vyjednávání mezi bobanským císařem a Nejvyšším Vševidoucím bylo dohodnuto ponechání monarchie, ovšem z panovníka se stala pouze ceremoniální pozice. Někteří občané krátce po rozpuštění parlamentu založili Občanskou republikánskou frontu a začali vést ozbrojené povstání proti juntě, nicméně i to mělo pouze omezené úspěchy a režim se zvládl udržet.

Během vlády Řádu Vševidoucích došlo k degradaci císařského titulu na vévodský. Tato změna neproběhla najednou a nebyla organizovaná, jednalo se spíš o kulturní trend, který se objevil krátce po vyhlášení junty a postupem času byl kodifikován a adaptován vládními institucemi. Z tohoto důvodu se přibližně první rok a půl existence junty používaly oba tituly současně, zároveň i název samotné země byl fakticky dvojí. Tento stav vydržel až do konečné části roku 2018, kdy byl vévodský titul konečně ustanoven jako jediný oficiální.

Během tohoto období taktéž došlo k částečné integraci Bobánie s Radoslávií, kterou v tu dobu Flinkmann vedl. Ačkoliv oba celky byly formálně nezávislé, schopnost vykonávat diplomacii a částečně i obranu byla skrze sérii mezinárodních smluv i hovorových konvencí omezeny a do značné míry přenechané na Radoslávii. Tato politika, společně s absencí delegáta pro organizaci, způsobila degradaci bobanského členství v UMSE na pozorovatelské, nicméně pomohla vyřešit problémy v té době stále komplikované mezinárodní vztahy Bobánie, což vedlo k eventuélnímu ukončení izolace.

Pozdější období vlády Řádu Vševidoucích se vyznačovalo výrazným poklesem aktivity, a to nejen ze strany Řádu jako takového, ale i ze strany vévody či jiných občanů. Junta se sice pokusila o obnovu aktivity částečným návratem k občanské vládě, nicméně ani tato změna nepomohla. Proto byly v průběhu léta roku 2020 zahájeny rozhovory mezi Flinkmannem a Ladislavem Janem a budoucnosti Bobánie, jejichž výsledkem bylo domluvení na postupném zániku Bobánie. Postupný způsob zániku skrze mezikrok byl zvolen především kvůli nejistotě. Ačkoliv se v té době nehchtěl žádný představitel Bobánie vykonávat mikronacionální činnost, existovala pravděpodobnost, že by se někdo takový objevil v budoucnu. Proto byl domluven vznik Post-bobanské správy, která se měla starat o postupný rozpad Bobánie. Stlo se tak 12. listopadu 2020, kdy společně se samotnou zemí zanikla i vojenská junta.

Post-bobanská správa

Po zániku Bobánie v listopadu 2020 vznikla na jejím území Post-bobanská správa. Tato entita byla formálně samosprávným celkem, jehož obranu a zahraniční politiku vykonávalo Radoslávské království, nicméně fakticky se jednalo o součást radoslávského území. Vedením správy byl zpočátku pověřen správce, který disponoval téměř absolutní autoritou a mohl být limitován pouze radoslávským králem, nicméně později byla jeho autorita přesunuta na Výbor pro obnovu Bobanského vévodství, v jehož čele stál lord guvernér.

Původním cílem byla postupná dekonstrukce zbylých bobanských institucí a příprava integrace území Bobánie zpět do struktur České republiky. Ačkoliv se počítalo s tím, že by se mohla objevit možnost obnovy Bobánie, ať už jako samostatného celku či jako součást Radoslávie či nějaké federace, spíše se počítalo s úplným zánikem. V létě roku 2022 se ovšem situace změnila a poprvé od vzniku správy se začalo mluvit o potenciální obnově země. Po sérii schůzí mezi bývalými představitely Bobánie a radoslávským králem byl domluven vznik orgánu dohlížející na proces bobanského národního obrození. Dne 1. září 2022 vešel v Radoslávském království v platnost Zákon o bobanské obnově, který vytvořil Výbor Jeho královského Veličenstva pro obnovu Bobanského vévodství a započal tím proces, který postupně vedl k úplnému osamostatnění Bobánie dne 1. února 2023.

Moderní Bobánie

Na základech Post-bobanské správy bylo, společně s rozpadem Radoslávského království, vytvořeno nové Bobanské vévodství. Ještě před vznikem samostatné země přijal Výbor pro obnovu Zákon o osamostatnění a základní vládní struktuře Bobanského vévodství, který v současnosti slouží jako dokument definující současné politické zřízení Bobánie. Vévodou bobanským se stal Ladislav Jan jakožto úřadující Lord Guvernér v době osamostatnění.

Politický systém

Bobánské vévodství je v současné době asbolutní monarchie. Panovník, titulem Vévoda bobanský, drží téměř veškerou moc v zemi. Jeho pravomoci jsou definované skrze Zákon o osamostatnění a základní vládní struktuře Bobanského vévodství, který byl přijat ještě před vznikem moderní samostatné Bobánie. Vévoda slouží nejen jako kombinovaná hlava státu a vlády, ale slouží i jako nejvyšší zákonodárce a soudce. V teorii ho nelimituje žádná instituce či orgán, ovšem v realitě se současný vévoda spoléha na úsudek bývalých radoslávských zástupců, kteří v dnešní době slouží jako jeho poradci.

Bobanský právní systém vychází do značné míry z radoslávského. Valná většina právních předpisů, i těch definujících základy politického zřízení a zemi jako takovou, je psaných. Nepsané zvyklosti či pravidla existují, ale jedná se především o různé formy příkazů vůči konkrétním osobám a jejich právní závaznost je limitovaná. Důležitou roli hrají taktéž právní precedenty, které se užívají nejen k upřesnění již existujícíh pravidel, ale takéž k vytváření nových v situacích, dá-li se souzená situace všeobecně považovat za vysoce nemorální, nicméně žádná platná legislativa ji nepokrývá.

Roli ve formování bobanského politického systému, především pak z historického hlediska, hraje filozofie bobanismu. Tato filozofie učí o vytvoření silného centralizovaného státu, který by kombinoval tradiční absolutistický systém z prvky rovnostářství a socialismu. Tento směr byl především populární v době prvního císařství a triumvirátu, kdy sloužil jako ústřední ideologie celého mikronárodu.

Politické strany

V minulosti, především v období druhého císařství v působilo v Bobánii několik politických stran. Prakticky po celou dobu existencí stran ovšem bobanské politické scéně dominovala Bobanistická strana, strana císaře a faktického vládce Bobánie Ladislava Jana. Po vyhlášení vojenské junty Řádem Vševidoucích v roce 2017 byly všechny strany rozpuštěny.

Strana			Předseda	Vznik	Zánik	Ideologie
		Bobanistická strana	Ladislav Jan Szabó	2014	2017	bobanismus (bobanský absolutismus) křesťanský socialismus
		Křesťanská strana Pochválen buď			2017	křesťanský internacionalismus
		Jednotná strana Bobánie	Albert Flinkmann	2015	2017	liberální konzervatismus bobanismus

Kultura

Bobanská kultura vychází z kultur slovanských a germánských a z velké části přebírá zvyklosti ze sousední České republiky a Poslska. Bobanské křesťanství svou naukou taktéž přebírá z velké části katolickou doktrínu. Podobně jako u politického zřízení kulturu taktéž ovlivňuje filozofie bobanismu, kdy jsou individuálové motivováni k respektu k druhým a pomáhání kolektivu i na svůj vlastní úkor.

Kuchyně

Součástí bobanské kultury byla řada pokrmů, vytvořených původně k náboženským účelům. Mezi ně patřily zeleninová polévka swinesupo (prasečí polévka), tvarohový dezert sablodeserto (písečný dezert) nebo puding eksplodaduonoj (výbušné půlky).

Armáda

Historicky Bobánie měla v rámci československých mikronárodů jednu z nejvyvinutějších a nejvyzbrojenějších armád. Tato ozbrojená složka se skládala s pěchoty a za svého vrcholu disponovala zhruba třiceti vojáky. Během této doby armáda taktéž disponovala kapacitami pro výrobu vlastních zbraní, zejména nožů a luků, ale i airsoftovek byla-li potřeba. Armáda byla vedna samotným císařem, během triumvirátu všemi císaři kolektivně, ovšem její struktura nebyla nikdy pevně stanovná a byla velmi flexibilní.

V pozdějších letech byla bobanská armáda, spolu s dalšími ozbrojenými složkami, integrována do Řádu Vševidoucích jakožto součást reforem a standardizace ozbrojených složek.