Post-bobanská správa
Post-bobanská správa | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| čeština | |||||||||
| bez vyznání, křesťanství | |||||||||
Vláda | protektorát | ||||||||
• Král | Albert Flinkmann | ||||||||
• Lord guvernér | Ladislav Jan | ||||||||
Legislatura | Výbor pro obnovu | ||||||||
• křesel | počet není stanoven | ||||||||
| Vznik | |||||||||
• 12. listopad 2020 | Zánik Bobánie | ||||||||
Časové pásmo | SEČ (UTC+1) | ||||||||
Předvolba | +420 | ||||||||
| |||||||||
Post-Bobanská správa byla politická entita, která vznikla dne 12.11.2020 rozpadem Bobanského vévodství. Jejím cílem původně bylo zařídit poklidné zrušení či transformaci zbylých institucí působících na území Bobánie, nicméně postupem času se z toho stal spíše projekt celkové restrukturalizace, jehož konečným bodem by mělo být opětovná obnova Bobanského vévodství.
Post-bobanská správa byla formálně samosprávným celkem, jehož obranu a zahraniční politiku vykonávalo Radoslávské království, nicméně fakticky se jednalo o součást radoslávského území. Vedením správy byl zpočátku pověřen správce, který disponoval téměř absolutní autoritou a mohl být limitován pouze radoslávským králem, nicméně později byla jeho autorita přesunuta na Výbor pro obnovu Bobanského vévodství, v jehož čele stál lord guvernér. Tento výbor sloužil také k přípravě potřebné legislativy a infrastruktury ke znovuvyhlášení Bobanského vévodství. Výraznou roli má i radoslávský král, který disponuje právem veta na jakékoliv rozhodnutí vykonané výborem.
Historie
Na začátku roku 2017 se, tehdy ještě Bobanské círařství, nacházelo v komplikované pozici. Výsledkem své nekompetentní zahraniční politice se dostala do diplomatické izolace, zejména napětí s tehdejším Československem se aktivně zvyšovalo. Tato krize vyvrcholila, když skupina bobanských představitelů zaspamovala československou MicroWiki stránku parodickým kontentem. To vyvolalo rychlou reakci československé vlády, která vyhlásila invazi na území Bobánie. Jen díky včasné intervenci Řádu Vševidoucích se podařilo tuto situaci urovnat a vyjednat příměří. Výsledkem byl vznik vojenské junty vedené Vševidoucími, a ačkoliv Ladislav Jan Szabó nadále zůstal hlava státu, stal se z něj pouze cerominální monarcha a jeho císařský titul byl přeměněn na vévodský.
V prvních několika týdnech dál docházelo k další konsodilaci moci Řádem Vševidoucích. Nejvýraznější činem nové vlády bylo rozpuštění bobanského parlamentu jako reakce na radikalizaci některých členů, které vyústilo založením Bobanské republikánské fronty a započetím odboje nejen vůči juntě, ale celkově monarchii, která začala být vnímána jako prapůvodce vzniklé situace. A ačkoliv se BRF podařilo provést několik útoků, zejména na komunikačních platformách bobanských představitelů, vláda Vševidoucích je ustála a dokázala se udržet. Frekvence pokusů o útok postupem času slábnula až nakonec přestla úplně. Junta posléze ještě fungovala několik let, nicméně potýkala se s výrazným nezájmem občanů, zároveň docházelo k postupnému budování závislosti na Radoslávii, která se postupem času stala jedinou cestou, skrz kterou Bobánie v praxi vykonávala diplomacii.
Na konci roku 2020 zažádal vévoda Ladislav Jan nejvyššího Vševidoucího a radoslávského krále Alberta Flinkmanna o rozpuštění Bobánie z důvodu ztráty zájmu a nedostatku času. Výsledkem byla domluva o vytvoření Post-bobanské správy.
Post-bobanská správa oficiálně vznikla 12. listopadu 2020 společně se zánikem Bobanského vévodství. V čele stál správce, kterým se stal radoslávský král a disponoval veškerou mocí. Bývalým Bobanského vévodství bylo taktéž nabídnuto občanství Radoslávského království, nicméně jen pár lidí tuto nabídku přijalo. Postupem času takéž docházelo k postupnému propojování Post-bobanské správy s institucemi Radoslávského království. Toto uspořádání fungovalo až do léta roku 2022, kdy se začalo znovu mluvit o obnově Bobanského vévodství. Tyto diskuze vyvrcholily sérií oficiálních schůzí mezi bývalými představitely Bobánie a radoslávským králem, kde byl domluven vznik orgánu dohlížející na proces bobanského národního obrození. Dne 1. září 2022 vešel v Radoslávském království v platnost zákon o bobanské obnově, který vytvořil Výbor Jeho královského Veličenstva pro obnovu Bobanského vévodství a započal tím proces, který by měl vést k znovuvybudování Bobánie.
Správa 1. února 2023, společně s rozpadem Radoslávského království, zanikla a byla nahrazena samostatným Bobanským vévodstvím. Ladislav Jan se, jakožto v době zániku úřadující Lord guvernér, stal vládcem obnovené Bobánie a přijal titul Vévoda bobanský.