Vojenská junta v Bobánii
Bobanské císařství (2017-2018) Bobanské vévodství (2017-2020) | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Késargov Bobanesland, Kontgov Bobanesland (jeseničtina) | |||||||||
Vlajka | |||||||||
Koblihov | |||||||||
čeština, bobanština, jeseničtina | |||||||||
křesťanství (státní náboženství do jara 2017), bez vyznání | |||||||||
Vláda | de iure: polokonstituční monarchie de facto: vojenská diktatura | ||||||||
• Monarcha | Ladislav Jan Szabó | ||||||||
• Nejvyšší Vševidoucí | Albert Flinkmann | ||||||||
Legislatura | Parlament (do 26.2.2017) | ||||||||
Vznik | |||||||||
• Vyhlášení nezávislosti | 2011 | ||||||||
bobanská koruna (de iure) | |||||||||
Časové pásmo | SEČ (UTC+1) | ||||||||
Předvolba MPTA | +0455 | ||||||||
|
Vojenská junta v Bobánii označuje politické zřízení v Bobánii od 23. února 2017 do 12. listopadu 2020, kdy Řád Vševidoucích, vojenský a filozofický řád, který do té doby působil na území mikronároda, fakticky držel veškerou moc v zemi. Junta vznikla jako reakce na vyhlášení invaze ze strany tehdejšího Československa na území Bobánie poté, co skupina bobanských politiků pod vedením císaře Ladislava jana zvandalizovala článek o Československu na české MicroWiki.
Toto období se vyznačovalo výrazným poklesem aktivity, zvláště pak v pozdějších letech existence junty, a částečnou integrací Bobánie s Radoslávií, především pak na úrovni vykonávání diplomacie a obrany. Řád Vševidoucích, pod vedením Nejvyššího Vševidoucího Alberta Flinkmanna, zavedl autoritářský režim, jenž postupně nechal rozpustit ostatní instituce vykonávající moc v zemi. Role Monarchie, ačkoliv byla v období junty ponechána, se taky výrazně omezila, což symbolizovala postupná degradace císařského titulu na vévodský. Řád nicméně uspěl ve svých původních cílech: Zabezpečení existence Bobánie před anexí Československem a stabilizování bobanského politického prostředí.
Vojenská junta zanikla společně se zánikem Bobánie jako takové ke konci roku 2020, kdy byla transformována na Radoslávií kontrolovanou Post-bobanskou správou, jenž se měla postarat o úplný zánik mikronároda.
Pozadí
Před vyhlášením junty se Bobanské císařství nacházelo v komplikované situaci. Vlivem špatně vedené diplomacie se dostalo do mezinárodní izolace, zejméně pak vztahy z Československem byly, z důvodu rozdílné ideologie a historické rivalitě, špatné. Prakticky jediné dobré vztahy Bobánie udržovala s Darthskem, na které spoléhala jako na prostředníka pro vykonávání mnoha diplomatických úkonů. Právě díky tomu, společně s vybudováním osobního přátelství s bobanským císařem, dokázal Albert Flinkmann, dlouhodobý vládce Darthska, získat značný vliv v Bobánii, což vyvrcholilo jeho jmenováním do funkce Nejvyššího Vševidoucího, fakticky získavajíc velení nad ozbrojenými složkami.
Vnitřně se Bobánie taktéž nacházela v rozkolu. Nejenomže byla komunikace mezi jednotlivými bobanskými institucemi špatná, ale rovněž parlament, tehdy hlavní legislativní instituce v zemi, začal žádat o rozšíření svých pravomocí, což se nelíbilo císaři, který místo toho začal vládnout stále více autokratickými metodami. To způsobilo rozkol v bobanské politické scéně, kdy zejména zástupci běžného lidu a modré krve (označení pro nižší šlechtu) začali volat po výrazném omezení císařovi moci či nahrazení císaře jiným člověkem, zatímco příslušníci černé krve (označení pro vyšší šlechtu) a Řád Vševidoucích stáli na straně císaře.
Vyhlášení junty
Dne 22. února se tedy skupina složena z několika bobanských politiků pod vedením císaře rozhodla zvandalizovat článek o Československu na české variaci MicroWiki. Cílem bylo vzniklý konflikt vyeskalovat do dlouhodobého konfliktu podobnému tomu během propagandistické války, umožňujíc konsodilaci moci pod císaře skrze vyhlášení stanného práva a nouzového stavu. To se ovšem nestalo, místo toho československý prezident Bratslav Šťasten vyhlásil invazi na území Bobánie a anexi císařství Československem. V reakci na probíhající krizi zahájil Řád Vševidoucích operaci osvobození Bobánie a vyhlásil vojenskou juntu, tehdy ještě vnímanou jako dočasnou vládu pro vytlačení nepřítele. Celá tato krize probíhala spíše na diplomatické než-li logické rovině, protože fakticky žádný příslušník československých ozbrojených složek na území Bobánie nevkročil. Po krátké nepřímé výměně zpráv skrze MicroWiki mezi Flinkmannem a Šťastemem oznámilo Československo ukončení invaze, čímž fakticky uznalo legitimitu junty.
počáteční nestabilita
Prvních pár měsíců existence junty zmítala politická nestabilita, která byla způsobena nejen nejistotou obyvatelstva o budoucím směřování či celkové existence Bobánie, ale i opozicí vůči vládě Vševidoucích hned z několika stran. Již v první den zazněli kritické hlasy z parlamentu, který požadoval okamžité zrušení junty a navrácení moci do jeho rukou. Takový krok ovšem Flinkmann odmítl s tím, že situace je příliš nejistá pro znovunastolení občanské vlády. A ačkoliv byl Řád ochotný spolupracovat s parlamentem a přizvat jej ke spoluúčasti na rozhodovacím procese, tak to nestačilo pro polevení napětí a situace rychle eskalovala. 26. února se proto část členů rozhodla uskutečnit pokusu o převrat s cílem nastolení starého systému vlády. Převrat se ovšem nepovedl a Řádu Vševidoucích se povedlo udržet u moci. Ještě ve stejný den byl parlament juntou rozpuštěn a znovu ustanoven už nikdy nebyl.
Další protest proti ustanovení junty zazněl z pozice císaře a jeho podporovatelů. Ti, podobně jako parlament, nesouhlasili s převodem veškeré moci v císařství na Řád a taktéž požadivali zrušení junty. Narozdíl od situace v parlamentu nicméně nedošlo k žádné výrazné veřejné eskalaci, zejména proto, že se Flinkmann zavázal k respektování monarchie a její symbolické pozice a slíbil, že ji nebude narušovat. Rovněž také oznámil, že bude-li si to císař přát a bude-li situace tomu vyhovovat, je ochotný začít s postupným obnovováním občanské vlády.
Radikálnější část parlamentu, společně s několika proti-monarchistickými občany, založili po neúspěšném pokusu o převrat Bobanskou republikánskou frontu, která začala vést ozbrojené povstání proti juntě a monarchii celkově. Úspěch BRF byl ovšem limitovaný, a za jejich největší úspěch se dá počítat raid na bobanském Discord serveru, který, ačkoliv byl úspěšný, neovlivnil fungování junty a ani Řádu Vševidoucích jako takových.
Reformy a změny
Řád Vševidoucích se, během svoji vlády v Bobánii, zasloužil o několik důležitých reforem či změn, které do dneška ovlivňují kulturní a politickou situaci v Bobánii. Jednou z nejviditelnějších byla degradace císařského titulu na vévodský, která ovšem neprobíhala jako organizovaná snaha ze strany Řádu, ale spíš jako kulturní trend, jenž vznikl krátce po vyhlášení junty, který vedl k postupné adaptaci nového titulu pro monarchu i monarchie jako takové. Proto se zhruba rok a půl existence junty používali oba tituly současně, zároveň i oficiální názvy Bobánie byly fakticky dva. Tento stav trval až do třetí čtvrtiny roku 2018, kdy byl vévodský titul ustanoven jako jediný pro bobanského vládce.
Další důležitou reformou bylo zrušení privilégií šlechticů a postupné zrušení šlechtických titulů. Do doby vyhlášení junty existovaly v Bobánii tři různé občanské stavy. Individuální občan mohl buď disponovat standardním občanstvím nebo mohl být členem jednoho ze dvou šlechtických stavů: Nižší modré krve nebo významnější černé krve. Příslušnost v těchto šlechtických stavech zaručovalo určitá privilegia jak už ze zákona (například příslušníci černé krve měli automaticky právo zasedat v parlamentu) nebo i neoficiálně, například formou prefernčního zacházení. Řád Vševidoucích v průběhu svojí vlády tato privilegia zrušil a ty neoficiální zakázal, což ze šlechtické příslušnosti udělalo jen symbolickou pozici. A po raidech několika příslušníků černé krve na bobanská média a komunikační platformy se Flinkmann rozhodl vydat zákon, který šlechtické tituly rušil úplně.
Mezi další, spíše symbolické změny patří například sekularizace Bobánie a separace Bobanské křesťanské církve od státu či znovuadoptování černo-bílo-černé trikolory jako jediné oficiální vlajky.
Integrace s Radoslávií
Během vlády vojenské junty došlo k částečné integraci institucí a politiky Bobánie s těmi v Radoslávské republice a později království. Týkalo se tak především mezinárodní politiky a obrany, kdy, formou sérií mezinárodních smluv a i hovorových konvencí, Bobánie efektivně přišla o svou schopnost tyto dvě věci vykonávat samostatně. Vnitřní záležitosti si Bobánie mohla i nadále spravovat sama, nicméně i tam došlo k pragmatickému průniku, například podobné zákony byly vyhlašovány zároveň v Radoslávii i v Bobánii. Výsledkem této politiky bylo výrazné zjednodušení bobanského vládního systému a zároveň lepší komunikace mezi juntou a ostatníma institucema Bobánie, nicméně toto uspořádání bylo kritizováno, zejména ze strany bobanských nacionalistů a monarchistů, jako ztráta suverenity pro Bobánii a její faktické podmanění Radoslávii.
Zánik Bobánie
Pozdější období vlády Řádu Vševidoucích se vyznačovalo výrazným poklesem aktivity, a to nejen ze strany Řádu jako takového, ale i ze strany vévody či jiných občanů. Junta se sice pokusila o obnovu aktivity částečným návratem k občanské vládě, nicméně ani to nepomohlo. Proto byly v průběhu léta roku 2020 zahájeny rozhovory mezi Flinkmannem a Ladislavem Janem a budoucnosti Bobánie, jejichž výsledkem bylo domluvení na postupném zániku Bobánie. Postupný způsob zániku skrze mezikrok byl zvolen především kvůli nejistotě. Ačkoliv se v tom období nehctěl žádný představitel Bobánie vykonávat mikronacionální činnost, nikdo si nedovolil říct, že by tak chtěl nechtěl činit v budoucnu. Proto byl domluven vznik Post-bobanské správy, Radoslávií spravovaný celek, který by nebyl integrální území Radoslávie, ale neměl by vlastní mezinárodní a ani vnitřně politiku. Tento celek měl také sloužit jako platforma, kdyby někdo chtěl Bobánii obnovit. Bobánie a společně s ní vojenská junta zanikla 12. listopadu 2020, kdy na jejím území vznikla výše zmíněná správa.