Registrace je dostupná na hlavní stránce.

Československá republika

Z Mikronárody Wiki
(přesměrováno z Československo)
Přejít na: navigace, hledání
Československá republika
vlajka Československa
vlajka
znak Československa
znak
Hymna: Kdož jsú boží bojovníci
Motto: Pravda víťazí
Geografie

Map of czechoslovakia.png Poloha Československa

Hlavní město: Praha
Rozloha: 131 187 km²
Nejvyšší bod: Gerlachovský štít (2 654 m n. m.)
Časové pásmo: +1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 16 395 632
Hustota zalidnění: 124,98 ob. / km²
Národnostní složení: Čechoslováci, Rusíni, Maďari a iní
Náboženství: státem nepodporované žádné náboženství, převažuje však římskokatolické a evangelické
Státní útvar
Státní zřízení: polopresidentská demokratická republika
Vznik: 4. března 2018 ()
President: František Koblanský
Předseda vlády: Petr Procházka (ČSE)
Měna: Koruna československá (Kčs)
Mezinárodní identifikace
Národní TLD: .cs

Československo (oficiálně Československá republika) je středoevropský unitární stát. Tvorí jediný legitímny štátny útvar na území samozvanej Slovenskej republiky a samozvanej Českej republiky, ktoré sú nelegitímne (pozri nižšie). Vláda ČSR je jediná legitímna vláda a priamym následníkom ČSFR, zjednotená do unitárneho štátu pre nedostatok poslancov v SNR a ČNR a tiež praktickejšieho jednokomorového parlamentu. Sousedící s Německem, Maďarskem, Rakouskem, Rumunskem, Slovanskou federací, Meknijskem, Fyrinií, Státem Gymnázium, Lurkem, Radoslávií a Olilandem.

Nelegitímnosť vlád Českej republiky a Slovenskej republiky

Nelegitímnosť vlád Českej republiky a Slovenskej republiky trvá už od vzniku samotných štátov v dňa 1.1.1993. Zároveň sú nelegitímne všetky vlády republík a všetky úrady. Zákony vydané týmito vládami sú preto neplatné.

Dôvod nelegitímnosti vlád ČR a SR

Nelegitímnosť vlád ČR a SR je spôsobená nelegálnym rozdelením ČSFR. Podľa ústavného zákona č.327/91 mohla byť ČSFR rozdelená iba referendom. V rozporu stýmto ústavným zákonom boli následujúce zákony pojednávajúce o rozpadu ČSFR:

  • Zákon č.542/1992 Sb. o zániku ČSFR
  • Zákon č.541/1991 Sb. o delení majetku
  • Zákon č.493/1992 Sb. o zmene Ústaby ČSFR

ČSFR rozdelená referendom nebola, preto sú vlády ČR aj SR nelegitímne.[1]

Prieskumy verejnej mienky pred rozdelením ČSFR

Štatistiky vyvracajú mýtus, podľa ktorého si rozdelenie štátu želala väčšina občanov. Všetky prieskumy z rokov 1990–1992 potvrdzovali, že väčšina občanov chcela pokračovať v spoločnom štáte.

Roku 1990 si rozdelenie spoločného štátu želalo len 5,3 percenta obyvateľov Česka a 9,6 percenta obyvateľov Slovenska. V januári 1992 sa podľa prieskumu Centra pre sociálnu analýzu 77 percent občanov Slovenska vyjadrilo za zachovanie spoločného štátu a v Česku dokonca až 91 percent (za rozdelenie bolo v Česku iba šesť percent, na Slovensku 11 percent). V tom istom čase bolo 61 percent občanov Česka presvedčených, že Česi doplácajú na Slovákov, a rovnako 61 percent občanov Slovenska si myslelo, že my doplácame na Čechov.[2]

Prieskumy verejnej mienky po rozdelení ČSFR

Mezi Slováky převládá přání obnovit Československo Patnáct let po rozdělení Československa převažuje na Slovensku názor, že lepším řešením by bylo zachování Československa. Až 41,7 procent Slováků by podpořilo případné obnovení Československa, 40,8 procenta by bylo proti. Jak vyplývá z průzkumu agentury MVK, který zveřejnil deník SME, Slováci vzpomínají na Československo v dobrém.[3]

Cíle a ideje čs. mikronárodu

Československo je v prvé řadě kulturní projekt, který propaguje myšlenku společného československého státu, který byl v roce 1992 definitvně zlikvidován. Občanství mikronárodu Československo je symbolem vzdoru a nesouhlasu s tímto krokem. Občané ČSR zde mají příležitost "rozvíjet svojí republiku" jak si sami přejí a jak jim to bylo po roce 1992 znemožněno. Československo se inspirovalo mikronárodem Moravskoslezská republika.

Politika

Československo je demokratická polopresidentská republika. V Štáte je presadzovaná idea Čechoslovakizmu. V republice neexistují žádná ministerstva, vše se "dělá dohodou" a hlasováním.

První volby do jednokomorového parlamentu se konaly 6. dubna 2018, ty poslední vyhrála Československá strana ekologická (ČSE).

V Československu není systém koalic, nýbrž se moc rozdělí mandátově.

Vláda v ČSR vládne po dobu 4 měsíců, president po dobu 5 měsíců.

Ústava

Po obnově ČSR byly schvalovány priority nové Československé republiky. (Podrobnější informace naleznete v článku Priority nového Československa.)

Ústav ČSR vyplývá právě z nich. Současná ústava se skládá právě z těchto priorit + úvodního slova, zkrátka až na pár detailů se neliší.

Volby

Od března 2018 mohou ve volbách do československého parlamentu volit i občané členských států UMSE.

Historie

Do roku 1992

V letech 2014-2017

Podrobnější informace naleznete v článku Československo (2014-2017)

V roce 2014 byla Československá republika obnovena. Od počátku měl však téměř neomezenou moc ve státě František Otta-Šindelář, který z Československa udělal socialistický stát. Tato republika jakž takž přetrvávala do roku 2017, kdy se rozhodl, že se spokojí s vůdcovstvím Moravy a ČSR rozbil. Tou dobou se začínají vytvářet prvá protestní hnutí, která předcházela Straně za obnovení Československa (SOČ).

Čs. 4. odboj

Označení čs. 4 odboj je sporné. Někdo si pod tím představí i boj proti Šindelářově režimu v Československu v letech 2014-2017, avšak nejčastěji se tento termín používá pro snahu obnovit ČSR mezi lety 2017 a 2018. S tímto obdobím jsou spojena především s tzv. Vojsky národního sjednocení (VNS), působící na území Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Dále je tento termín spojován právě s již zmíněnou politickou stranou SOČ, která vyvíjela činnost v ČR, MR a ilegálně i na Podkarpatské Rusi. Je nesporné, že SOČ a VNS mají obrovský podíl na obnově ČSR.

Obnova ČSR v roce 2018

Na počátku roku 2018 zaznamenala SOČ obrovský úspěch - vyhrála volby do tehdejšího jednokomorového Parlamentu ČR. Předsedou vlády ČR se tak stal předseda české SOČ František Koblanský. Po vyhrocených vztazích mezi ČR a MR byla vytvořena (ne moc úspěšná) konfederace Svazový stát Čech a Moravy (SSČM). Koblanský to považoval za jeden z možných kroků k obnově Československa. Chtěl Františka Šindeláře přesvědčit, aby se součástí konfederace stalo i Slovensko, avšak to bylo zámítnuto. Po vyhlášení SSČM, který Koblanský s Šindelářem vyhlásili bez vědomí kohokoliv jiného, nastal v ČR (kde byla vždy parlamentní demokracie) chaos a zmatek. Těchto událostí bylo třeba využít. Vznikla iniciativa Projekt Československo, která si kladla za cíl, získat k obnově ČSR podporu od sousedních států. Když se ukázalo, že tento projekt má po jasně definovaných podmínkách dostatečně velkou podporu v UMSE, nastala de facto revoluce, při které byla dne 4. března 2018 ČSR obnovena podle prvorepublikových hranic, avšak podle dohody z Projektu Československo, byla odstoupena veškerá území UMSE.

V ČSR v březnu a začátkem dubna 2018 zasedala prozatímní vláda složená z nestraníků a členů SOČ, která se po obnově Československa sloučila do jedné strany (předtím byla zvlášť registrována v Čechách, Moravě a Slovensku). Dne 6. dubna 2018 se konaly volby do jednokomorového parlamentu, které vyhrála Československá sociální demokracie a premiérem se stal její předseda Jan Laneček. (Podrobné výsledky těchto voleb naleznete v článku Československé parlamentní volby 2018.)

O několik dní později se konaly volby presidentské. Jednalo se o přímou volbu. Kandidovali bývalí čeští premiérové Karel Ondráš a František Koblanský, který nad Ondrášem nakonec vyhrál.

Mírová smlouva s Moravou

Dne 14. května 2018 uzavřelo Českoslocensko mírovou smlouvu o vzájemném respektu s Moravskou republikou.

Armáda

Těsně po obnově Československa se do tehdy vznikající armády hrnulo spoustu lidí. Dnes počet zájemců o vstup do armády klesá, nicméně ČSR se i tak řadí mezi vojensky nejsilnější mikrostáty. Důstojníci čs. armády většinou svoji kariéru započali ve VNS. Československo je od 14. srpna 2018 členom vojenskej aliancie Mikronacionální vojenská aliance

Žurnalistika

Štátnou tlačou v krajine je Československá tisková kancelář http://csr-news.blog.cz/. Denně vychází pouze stranický tisk, lidé si kupují noviny podle toho, koho volí nebo s kým sympatizují. Důležitost a role stranického tisku je podobná jako za první republiky.

Nové státní svátky

Oslavy stého výročia vzniku Československa v Prahe

Od března 2018 byly přijaty tyto nové státní svátky:

Název Datum
Den československé národní obnovy 4. březen
Den československo-moravského míru 14. květen

Mezi státní svátky, které byly zrušeny, patří z pochopitelných důvodů 1. leden.

Občianstvo

Podanie žiadosti o občianstvo je veľmi jednoduchý proces. Žiadosť sa podáva kontaktovaním vlády na E-mailovú adresu: vladacsr@post.cz. V žiadosti o občianstvo musí byť uvedené krstné meno a priezvisko žiadateľa.

Zahraničné vzťahy

Mezi největší spojence ČSR patří státy OSM, především Slovanská federace, která je hlavním obchodním partnerem republiky.

Medzinárodné organizácie

Československá republika je členom následujúcich medzinárodných organizácií:

Související články

Externé odkazy

[1] [2] [3]