Moravskoslezská republika

Moravskoslezská republika
Republika Morawijo-Ślůnsk (slezština)
Vlajka Znak
Motto: Genius loci (latina) česky: "Duch místa"
Národní hymna: Moravo, Moravo
Poloha Moravskoslezska na mapě ČR
Hlavní město	Olomouc
Úřední jazyky	moravština, slezština, slovenština, čeština
Národnostní skupiny (2024)	Moravané Slezané Slováci Poláci Češi
Náboženství	ateismus, křesťanství
Vláda	parlamentní republika
• Předseda vlády	Bratslav Šťasten
• Horní komora	Sněm
— křesel	51
Vznik
• Vyhlášení Stát Morava	1. květen 2012
Území
• Nárokované	24553 km²
• Vodní plochy	zanedbatelná
Měna	moravskoslezský kirát (MSK)
Časové pásmo	(UTC+1)
Předvolba	+0451
Identifikační kódy	MZ, MSR
Doména	.msl
Předcházející Československo (2014–2017)

Moravskoslezsko (mor. Moravskoslezsko, dlouhý tvar Moravskoslezská republika) je vnitrozemský mikronárod ve střední Evropě, který sousedí s Polskem, Slovenskem, Rakouskem a Čechami. Hlavním městem je Olomouc, největším městem je Brno, další velká města jsou Ostrava, Zlín, Havířov a Opava.

Oblast Moravskoslezska byla osídlena Slovany na přelomu 5. a 6. století. První politickou entitou byla Sámova říše (7. století), později bylo na jižní Moravě centrum Velkomoravské říše. Na přelomu 11. století se Morava dostala pod nadvládu českých Přemyslovců. V roce 1526 se stalo území dnešního Moravskoslezska součástí habsburské monarchie a v roce 1867 součástí Rakousko-Uherska. V roce 1948 byla zrušena země Moravskoslezská a Morava tak přestala být po více než tisíci letech správní jednotkou. V roce 1993 se po rozdělení Československa stala součástí České republiky. Dne 1. května 2012 vznikl Stát Morava jako první moravistický mikronárod. Mezi lety 2014-2017 byla členem federací. V roce 2017 vznikla Moravská republika, která se v roce 2018 přejmenovala na Moravskoslezskou republiku.

Moravskoslezsko bylo od svého vzniku (předchůdci od roku 2016) členem Společnosti mikronárodů. Moravskoslezsko je parlamentní demokracií s demokratickými institucemi. Z okolních mikronárodů má Moravskoslezsko pevné svazky především s Meknijskem a Lurkem.

Moravskoslezsko má bohatou kulturní i vědeckou tradici i množství přírodních a historických památek.

Etymologie

Název státu je složeninou názvů historických zemí Moravy a Slezska. Název země Morava pochází od pojmenování řeky Moravy a je zřejmě předkeltského původu - vznikl zřejmě z indoevropského kořene -mar s významem velká voda, močál. Název Slezsko pochází buďto od germánského kmene Silingů, kteří zde do 6. století sídlili, nebo podle řeky Ślęzy či hory Ślęża.

Dějiny

Starší dějiny

První osídlení Moravy se datuje do období pravěku, kdy zde žili lidé již v době kamenné. Avšak konkrétní zmínky o tomto území pocházejí až od antických autorů, jako byl Herodotos. Ve svých Dějinách se zmiňuje o keltském kmeni Volků-Tektoságů, kteří obývali Moravu. Tito Keltové byli známí svými dovednostmi v kovářství a obchodem, díky čemuž se stali jedním z významných kmenů v oblasti střední Evropy. Stopy po keltském osídlení na Moravě jsou dodnes patrné v archeologických nálezech, jako jsou oppida – opevněná sídliště, kde se usídlovali a obchodovali.

Na počátku 1. století po Kristu došlo k významné změně v osídlení Moravy, když Kelty vystřídali Germáni, konkrétně kmenový svaz Svébů. Z těchto kmenů byli na Moravě nejvýznamnější Kvádové. Germánská přítomnost přinesla nové kulturní a obchodní vazby, zejména s Římskou říší, která měla na Moravu značný vliv. Římská vojska dokonce zakládala tábory na Moravě, například Hradisko u Mušova a Olomouc – Neředín, což svědčí o strategickém významu tohoto území.

Vlivem vpádu Hunů kolem roku 400 došlo k dalšímu posunu v osídlení Moravy. Germánské kmeny Svébů opustily území a na jejich místo přišly jiné germánské kmeny, jako Herulové, Gepidové, Rugiové a Langobardi. Langobardi byli posledními Germány, kteří opustili střední Evropu a Moravu v roce 568. Toto období, známé jako stěhování národů, přineslo značné změny v demografickém složení a kulturní dynamice regionu, což položilo základy pro další historický vývoj Moravy a Slezska.

Bitva u Vogastisburku

První Slované se na území dnešní Moravy a Slezska dostali v první polovině 6. století, přičemž jejich příliv zesílil po odchodu Langobardů směrem na západ. Tento přesun obyvatelstva vedl k tomu, že Slované postupně osídlili široké oblasti střední Evropy. Když do panonské nížiny dorazili kočovní Avaři, začali Slované hledat ochranu před jejich nájezdy a tlakem. V roce 623 se Frankský kupec Sámo postavil do čela slovanského odboje proti Avarům a dosáhl významného úspěchu, čímž si získal důvěru Slovanů a stal se jejich vůdcem. Po jeho smrti se však jeho panství rozpadlo a zůstalo pouze volným kmenovým seskupením, které nepoložilo základy státu, ale mohlo přispět k budoucímu rozvoji politických struktur na Moravě.

Slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj

Velkomoravská říše vznikla v 9. století jako první stabilní politický útvar Slovanů na Moravě. První zmínka o Moravanech pochází z roku 822, kdy se jejich poselstvo zúčastnilo franského sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem. V roce 831 se část moravských elit pod vedením dynastie Mojmírovců nechala pokřtít pasovským biskupem Reginharem, což bylo důležité pro další rozvoj státu. V roce 833 kníže Mojmír I. vyhnal z Nitry vládce Pribinu a ovládl jeho území, čímž položil základy pro budování Velkomoravské říše. Mojmírova smrt v roce 846 vedla k vnitřním zmatkům a zásahu východofranského krále Ludvíka Němce, který dosadil na trůn Mojmírova synovce Rostislava.

Rostislav se snažil upevnit nezávislost své říše a v roce 862 se obrátil na cařihradského patriarchu Fótia s prosbou o vyslání misionářů. Tak přišli na Moravu bratři Konstantin a Metoděj, kteří přinesli staroslověnštinu a hlaholici, čímž položili základy slovanské literární a církevní kultury. V roce 867 se Konstantin a Metoděj vydali do Říma, kde papež Hadrián II. povolil slovanštinu jako bohoslužebný jazyk. Po Konstantinově smrti se Metoděj vrátil na Moravu a byl jmenován arcibiskupem. Rostislav však byl v roce 870 zajat svým synovcem Svatoplukem a vydán Frankům, což vedlo k dalšímu napětí mezi Moravou a Východofranskou říší.

Svatopluk se po svém propuštění přidal na stranu Moravanů a obnovil nezávislost Velkomoravské říše. Během své vlády rozšířil území říše a upevnil její postavení. Po jeho smrti v roce 894 však nastaly vnitřní problémy, které vedly k postupnému úpadku říše. Svatoplukův syn Mojmír II. se snažil obnovit církevní správu, ale čelil rostoucímu tlaku ze strany kočovných Maďarů, kteří se objevili ve střední Evropě. Konflikty s Maďary a vnitřní rozbroje vedly k tomu, že Velkomoravská říše ztratila svou moc a v roce 906 byla její existence ukončena. Maďaři obsadili část jejího území a Moravané se dostali pod jejich nadvládu, což znamenalo konec významného slovanského státního útvaru ve střední Evropě.

Za vlády Boleslava I. a Boleslava II. byla Morava součástí českého knížectví, avšak o této době existuje jen velmi málo písemných záznamů. V roce 907 porazili Maďaři bavorské vojsko u Brezalauspurku, přičemž Moravané nebyli zmíněni, což naznačuje jejich vojenskou neschopnost účastnit se bitvy. Ve druhé polovině 10. století začala expanze Přemyslovců na Moravu, což vedlo k začlenění severní Moravy včetně Olomoucka do české říše. Navzdory tomu zůstala Morava po několik desetiletí nárazníkovým územím mezi Čechy a Maďary, ovládaným místními vládci, o kterých nemáme mnoho informací.V této době se však začínají objevovat první zmínky o snaze Přemyslovců upevnit svou moc nad Moravou. Byla to doba plná nejistot a neustálých bojů o území, ale také období kulturního a hospodářského rozvoje. Na Moravě začaly vznikat první kamenné kostely a kláštery, které se staly centry duchovního života a vzdělávání.

Rotunda svaté Kateřiny ve Znojmě

Jedním z významných momentů této doby bylo obnovení biskupství v Olomouci v roce 1063, které posílilo křesťanskou organizaci na Moravě a upevnilo její spojení s českými zeměmi. Biskupové z Olomouce hráli důležitou roli nejen v náboženském, ale i politickém životě země.

Během 11. a 12. století zažívala Morava relativní klid a stabilitu, což umožnilo rozvoj měst a obchodních cest. Olomouc, Brno a Znojmo se staly důležitými centry obchodu a kultury, přitahovaly řemeslníky, obchodníky a učence z různých částí Evropy. Tato města se stala kolébkami mnoha významných umělců a myslitelů, kteří přispěli k rozvoji nejen Moravy, ale i celé české země.V 13. století se Morava dostala pod vliv Přemyslovců, což vedlo k dalšímu rozvoji regionu. Olomouc byla zvolena jako sídlo biskupství, což podpořilo náboženskou i kulturní činnost. V této době se také zvýšila významnost městských práv, která byla udělována městům, což přispělo k jejich samosprávě a hospodářskému růstu.

Na konci 14. století, za vlády Karla IV., Morava prosperovala. Karel IV. podporoval obchod a zakládal nová města. Vznikla také řada hradů a tvrzí, které měly chránit obchodní cesty a místní obyvatele před nájezdy. V období husitských válek (15. století) se Morava stala místem konfliktu mezi husity a katolíky, což mělo za následek rozpad politické stability regionu.

V 16. století došlo k náboženským a politickým otřesům, kdy se protestantismus rozšířil a Morava se stala centrem náboženského napětí. Třicetiletá válka (1618-1648) měla devastující dopad na Moravu a Slezsko, zpustošila krajinu a oslabila ekonomiku. Po válce se situace stabilizovala, avšak pod vlivem Habsburků, kteří nastolili tvrdý centralismus.

V 18. století se Morava a Slezsko zapojily do osvícenských myšlenek. Vznikaly školy a vzdělávací instituce, což přispělo k rozvoji vzdělanosti obyvatelstva. Na konci 19. století se s industrializací a rozvojem železnic region proměnil. Města jako Brno a Ostrava se stala průmyslovými centry, což vedlo k migraci obyvatel a změnám v sociální struktuře. Morava a Slezsko tak vstoupily do nové éry modernizace a ekonomického rozvoje.

Novodobé dějiny

Mapa Československa

Na počátku 20. století byla Morava a Slezsko součástí Rakousko-Uherska, které se rozpadlo po první světové válce. V roce 1918 vznikla Československá republika a Morava se Slezskem se stala její nedílnou součástí. Toto období bylo charakterizováno snahou o obnovu hospodářství a modernizaci infrastruktury. Průmyslová centra jako Ostrava a Brno se stala klíčovými hráči v těžebním a strojírenském průmyslu.

Průmyslová oblast Dolní Vítkovice

Druhá světová válka přinesla regionu těžké zkoušky. Německá okupace zanechala hluboké stopy. V roce 1945 bylo celé území Moravy a Slezska osvobozeno Sovětskou armádou. Po válce nastalo období socialistické vlády, které přineslo znárodnění průmyslu a kolektivizaci zemědělství. Morava a Slezsko se staly důležitými průmyslovými centry Československa, avšak za cenu environmentálních problémů.

Po převratu v roce 1989 a následném rozpadu Československa v roce 1993 se Morava a Slezsko ocitly v nově vzniklé České republice. Toto období bylo charakterizováno přechodem k tržní ekonomice a demokratickému zřízení. Průmyslové oblasti prošly restrukturalizací, což přineslo jak ekonomické výzvy, tak nové příležitosti. Regiony zažily nárůst investic a rozvoj služeb, které posílily jejich ekonomickou stabilitu.

Na počátku 21. století se Morava a Slezsko staly klíčovými regiony Evropské unie, ke které Česká republika přistoupila v roce 2004.

Moravskoslezský mikronárod

Podrobnější informace naleznete v článcích Stát Morava, Moravská sovětská socialistická republika a Moravská socialistická republika.

V květnu 2011 se ustavil první moravský mikronárod, Stát Morava, v okolí města Šumperka. Později rozšířil svoji působnost na nejprve celé území Moravy a později i Slezska. V létě roku 2012 Morava jako samostatný mikronárod zanikla a stala se nejprve součástí obnoveného SSSR a následně Československa. Ve snaze rozvíjet moravskou kulturu, především moravský |jazyk a literaturu, podporovala moravská vláda obor nazývaný moravistika.

V létě 2017 sílil národnostní tlak v Československu, načež byla federace zrušena. Zatímco Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika zanikly, Moravská socialistická republika se přetvořila v Moravskou republiku.

Nová republika dlouho bojovala s problémy národní a jazykové identity, administrativního uspořádání i ochotou občanů účastnit se politického života mikronároda. Proto bylo v říjnu 2018 rozhodnuto o transformaci v Moravskoslezskou republiku a 28. října 2018 byla přijata Ústava. V lednu 2022 vyhlásil předseda Sněmu parlamentní volby na 5. listopadu toho roku, k jejich uskutečnění ale patrně nikdy nedošlo.

Geografie

Moravskoslezsko se nachází na severní polokouli blíže k severnímu pólu než k rovníku. Používá se středoevropský čas, který o 1 hodinu předbíhá světový čas (čas nultého poledníku). Moravskoslezsko leží ve Střední Evropě, jakoby v srdci Evropy. Je vnitrozemskou oblastí. Nejbližší moře je Jaderské, vzdálené přibližně 400 km od Moravskoslezska.

Moravskoslezsko hraničí s pěti státy. Na východě sousedí se Slovenskem, na jihu s Rakouskem, na západě s Čechami a na severu s Polskem. Hranice Moravskoslezska jsou často tvořeny přirozenými přírodními útvary jako jsou řeky a pohoří. Celková délka hranic Moravskoslezska je přibližně 900 km.

Krajina Moravskoslezska je charakterizována různorodým reliéfem. Ve Slezsku a na severní Moravě dominují hory a pahorkatiny, zatímco na jihovýchodě Moravy se nacházejí úrodné nížiny. Všechny povrchové celky Moravy a Slezska patří do Panonské pánve a Karpat. Moravskoslezsko má rozlohu přibližně 24 553 km2, což ho řadí mezi menší země evropského kontinentu. Tvar území Moravy je čtvercový. Moravskoslezskem vedou významná evropská rozvodí, která rozdělují území, z nichž řeky odvádějí vodu do dvou moří (Severního a Černého moře).

• 

  Panorama Jeseníků

• 

  Řeka Morava v Olomouci

• 

  Hornomoravský úval

• 

  Praděd, nejvyšší hora Moravskoslezska

• 

  Vranovská přehrada

Povrch

Povrch Moravskoslezska je velmi rozmanitý a pestrý, zahrnuje jak horské oblasti, tak nížiny a údolí.

Morava se může pochlubit několika významnými pohořími. Na severu se táhne Hrubý Jeseník s nejvyšším vrcholem celého Moravskoslezska Pradědem, který dosahuje výšky 1 491 m n. m. Další důležitá pohoří zahrnují Rychlebské hory, Králický Sněžník a Orlické hory. Na východě Moravy se nachází Beskydy, které je součástí Karpat. Nejvýznamnějším vrcholem Beskyd je Lysá hora s výškou 1 324 m n. m. Střední část Moravy je převážně rovinatá, například úrodná Haná, která je známa svými zemědělskými plochami.

Slezsko se rozkládá na severu Moravskoslezska a má rovněž pestrý povrch. Severní část Slezska je převážně nížinná, patří sem například Ostravská pánev, která je známá svým průmyslovým charakterem. Jižní část Slezska je hornatější, s významnými pohořími jako jsou Jeseníky a Beskydy. Hrubý Jeseník s již zmíněným Pradědem tvoří přirozenou hranici mezi Moravou a Slezskem.

Významné nížiny v Moravě zahrnují Dolnomoravský úval, který se rozkládá podél řeky Moravy a tvoří přechod mezi moravskými a slovenskými nížinami. Další důležitou nížinou je Hornomoravský úval, který se nachází v okolí měst Olomouc a Přerov a je známý svou úrodností a hustou sítí vodních toků.

Morava a Slezsko jsou také bohaté na řeky a vodní toky. Nejvýznamnější řekou je Morava, která pramení v Jeseníkách a protéká celou Moravou až na Slovensko, kde se vlévá do Dunaje. Další důležité řeky zahrnují Odru, která pramení v Oderských vrších a pokračuje do Polska, a Dyji, která tvoří hranici s Rakouskem.

Podnebí

V Moravskoslezsku panuje mírné podnebí, které je však značně ovlivněno geografickými podmínkami a nadmořskou výškou jednotlivých oblastí. Podnebí je zde přechodného typu mezi oceánským a kontinentálním, což znamená, že počasí může být velmi proměnlivé. Léta jsou obvykle teplá až horká, zatímco zimy mohou být chladné s dostatkem sněhu, zejména v horských oblastech.

Podnebí v Moravskoslezsku lze rozdělit do tří hlavních klimatických oblastí: teplé, mírné a chladné. Teplá oblast se nachází zejména v nížinách a nízko položených kotlinách jako je například Haná nebo jižní Morava, kde roční průměrné teploty dosahují kolem 10 °C a srážky dosahují přibližně 550 mm ročně.

Mírná oblast zahrnuje střední polohy do 600 m nm. m., jako jsou například oblasti Blanenského krasu nebo Beskydy. V této oblasti jsou teploty mírně nižší a srážky vyšší než v nížinách, průměrné roční srážky se pohybují kolem 700-800 mm.

Chladná oblast se rozprostírá ve vyšších polohách nad 600 m nm. m., jako jsou Jeseníky nebo Moravskoslezské Beskydy, kde jsou zimy delší a chladnější s větším množstvím sněhu. Průměrná teplota v těchto oblastech může klesnout pod 0 °C, a roční srážky mohou přesáhnout 1000 mm.

Vítr v Moravskoslezsku většinou proudí ze západních a severozápadních směrů, což přináší vlhký vzduch z Atlantiku. Tento vítr může výrazně ovlivnit počasí, zejména v zimních měsících, kdy může přinést výrazné ochlazení a sněhové přeháňky.

Vodstvo

Řeky na území Moravskoslezska patří převážně do úmoří Černého moře, kam je odvádí řeka Morava s přítoky. Nejvýznamnější řekou na Moravě je právě Morava, která pramení v Jeseníkách a protéká Olomoucí a Uherským Hradištěm, než se vlévá do Dunaje na hranicích s Rakouskem. Další významné řeky jsou Svratka, Svitava, Dyje a Bečva. Ve Slezsku je pak hlavní řekou Odra, která pramení na území Moravskoslezské republiky a pokračuje do Polska, kde se vlévá do Baltského moře. Mezi další významné řeky Slezska patří Opava a Ostravice.

Na území Moravskoslezska se nachází několik významných jezer a vodních nádrží. Jednou z nejznámějších je vodní nádrž Nové Mlýny na řece Dyji, která se skládá ze tří částí a slouží jak k rekreačním účelům, tak i k zavlažování a ochraně před povodněmi. Dalšími významnými vodními nádržemi jsou Vranovská přehrada na řece Dyji, která patří k oblíbeným turistickým destinacím, a Brněnská přehrada na řece Svratce, která je známá nejen pro své rekreační možnosti, ale také pro pořádání ohňostrojových festivalů.

Podzemní voda

Moravskoslezsko jsou bohaté na podzemní vody, zejména v oblasti karpatských flyšových pásem a v nížinách. Významné zásoby podzemních vod se nacházejí například v oblasti Litovelského Pomoraví a na Hané. Morava je rovněž známá pro své minerální prameny, které se využívají jak k léčebným účelům, tak i jako stolní vody. Mezi nejznámější lázeňská města patří Luhačovice, kde vyvěrá známá minerální voda Vincentka, a Teplice nad Bečvou, kde se nachází léčivé sirné prameny. Další významné minerální prameny lze nalézt v oblasti Slovácka a Moravskoslezských Beskyd.

Podzemní voda nasycená minerály má i rekreační význam, například v termálních lázních ve Velkých Losinách, kde se návštěvníci mohou koupat v léčivé termální vodě.

Půdy

Půdní kryt na území Moravskoslezska je díky pestré geologické stavbě a rozmanitým krajinným prvkům velmi různorodý. Půda zde představuje klíčový přírodní zdroj a jeden z hlavních přírodních potenciálů regionu. Z celkové rozlohy půdy tvoří orná půda přibližně 40 %, louky a pastviny kolem 15 % a lesy zabírají asi 45 % území. Nejvíce jsou zde zastoupeny hnědé lesní půdy, které jsou typické pro lesnaté oblasti. V krasových oblastech se často vyskytují rendziny, zatímco v nížinách lze najít nejúrodnější černozemě a hnědozemě.

V Moravskoslezsku je problém ohrožení půd erozí a svahovými pohyby. Navíc dochází k úbytku zemědělské půdy ve prospěch zastavěných ploch, což představuje významnou výzvu pro ochranu tohoto cenného přírodního zdroje.

Geografické zajímavosti

Světové strany:

• Nejsevernější bod: Bílá Voda (50° 27' s. š., 16° 54' v. d.)
• Nejjižnější bod: Nová Lhota (48° 46' s. š., 17° 29' v. d.)
• Nejzápadnější bod: Česká Olešná (49° 11' s. š., 15° 7' v. d.)
• Nejvýchodnější bod: Soutok Moravy a Dyje (48° 37' s. š., 16° 56' v. d.)

Nadmořská výška:

• Nejvyšší bod: Praděd (1 491 m n. m.)
• Nejnižší bod: Soutok Moravy a Dyje (150 m n. m.)

Střed:

• Střed Moravskoslezské republiky: Určice (49° 25' s. š., 17° 4' v. d.)

Geologie

Řeka Morava

Geologická stavba Moravskoslezska je velmi různorodá. Západní část Moravy a jihovýchodní část Slezska tvoří převážně Český masiv, který je složen z různých krystalických hornin, jako jsou žuly, ruly a svory. Český masiv je jednou z nejstarších částí zemské kůry ve střední Evropě a jeho geologická historie sahá až do prekambria. Na východě Moravy se nachází Karpaty, které jsou známé svou geologickou rozmanitostí a mladšími sedimentárními vrstvami. Tato pohoří vznikla během alpínského vrásnění a zahrnují různé typy hornin, včetně vápenců, pískovců a jílovců.

Pohoří

Moravskoslezsko se pyšní několika významnými pohořími, která jsou součástí Českého masivu a Západních Karpat.

Na severu Moravy se rozkládají Jeseníky, které tvoří nejvyšší pohoří celého regionu. Jeseníky jsou převážně složeny z metamorfovaných hornin, jako jsou ruly a svory, což odráží jejich geologickou historii a složení.

Dalším důležitým pohořím je Králický Sněžník, ležící na pomezí Moravy a Čech, které se vyznačuje svými specifickými geologickými útvary.

Českomoravská vrchovina, umístěná mezi Čechami a Moravou, se vyznačuje zaoblenými vrcholy a širokými údolími, přičemž je převážně tvořena starohornickými horninami, které se vyvinuly v průběhu dlouhých geologických období.

Králický Sněžník

Západní Karpaty zahrnují několik pohoří na území Moravskoslezska. Moravskoslezské Beskydy představují nejrozsáhlejší pohoří Západních Karpat v Moravskoslezské republice, jehož geologická struktura je odrazem složité historie těchto oblastí.

Bílé Karpaty se nacházejí na hranici mezi Moravskoslezskou republikou a Slovenskem a jejich geologická skladba zahrnuje různé typy hornin.

Javorníky, další pohoří Západních Karpat, se vyznačují dlouhými hřebeny a hlubokými údolími, které byly formovány erozními procesy.

Moravský kras, ležící severně od Brna, je známý svými vápencovými útvary a krasovými jevy. Mezi nejvýznamnější geologické formace patří Punkevní jeskyně a propast Macocha, které ilustrují rozsáhlou krasovou činnost v této oblasti.

Kotliny a nížiny

Vněkarpatské sníženiny představují významnou část geologické struktury Moravy, přičemž každá z těchto oblastí má své specifické rysy. Západní Vněkarpatské sníženiny zahrnují různé geomorfologické jednotky, jako je Weinviertelská pahorkatina, která je tvořena převážně sprašovými sedimenty, jež se vyznačují dobrou úrodností. Dyjsko-svratecký úval je další klíčovou oblastí, jejíž geologická stavba je ovlivněna terciérními usazeninami, včetně písku a jílu, což zajišťuje příznivé podmínky pro zemědělství. Hornomoravský úval, který se nachází mezi pohořím Jeseníků a Moravským krasem, je charakterizován přírodními procesy eroze a sedimentace, což vedlo k vytvoření komplexní mozaiky různých biotopů.

Vyškovská brána a Moravská brána jsou dalšími významnými prvky, které spojují severní a jižní část Moravy, přičemž jejich geologická struktura ukazuje na složité interakce mezi různými geologickými vrstvami, jako jsou druhohorní a třetihorní usazeniny. Severní Vněkarpatské sníženiny, reprezentované Ostravskou pánví, jsou bohaté na uhlí a další minerální suroviny, což se přímo odráží v jejich geologické stavbě, která je tvořena převážně karbonátovými a pískovcovými sedimenty.

Opavská pahorkatina

Středopolské nížiny, konkrétně Slezská nížina a její Opavská pahorkatina, jsou další oblastí, která se vyznačuje rozmanitou geologickou strukturou. Tato oblast je tvořena převážně sedimentárními horninami, což zajišťuje úrodnost půdy a rozvoj zemědělství.

Vídeňská pánev, zejména Jihomoravská pánev, je další klíčovou oblastí, kde se nachází Dolnomoravský úval. Ten je charakterizován různorodými sedimentárními vrstvami, které vznikly v důsledku říčních procesů a eroze. Záhorská nížina, včetně její Chvojnické pahorkatiny, pak doplňuje tuto geologickou mozaiku, jejíž vrstvy ukazují na složité historické geologické procesy, které formovaly krajinu během tisíciletí.

Těžba nerostných surovin

Těžba nerostných surovin hraje klíčovou roli v průmyslovém rozvoji Moravskoslezska. Tento region má bohatou historii těžebního průmyslu, který ovlivňuje hutní výrobu, chemický a stavební průmysl, a zásobuje další průmyslová odvětví.

Důl Darkov v Karviné

Mezi energetickými surovinami se zde těží především černé uhlí, které má dlouhou tradici zejména v Ostravské pánvi. Těžba černého uhlí pokrývá významnou část domácí spotřeby a hraje klíčovou roli v energetickém zajištění regionu. Na území Moravskoslezska se v menší míře těží také zemní plyn, který se využívá jak pro průmyslové účely, tak pro domácnosti.

Co se týče rud, Moravskoslezsko byly v minulosti významnými producenty železné rudy, především v oblasti Jeseníků. Přestože těžba železné rudy zde již zanikla, oblast má stále ekonomický potenciál v jiných ložiskách nerostných surovin.

Region je také bohatý na nerudné suroviny, mezi něž patří vápenec, dolomit, kaolin a stavební kámen. Těžba vápence a dolomitu je klíčová pro cementářský průmysl a výrobu stavebních materiálů. Kaolin je důležitý pro keramický průmysl, kde se využívá při výrobě porcelánu a jiných keramických výrobků.

Jeskyně

Geologická stavba Moravskoslezska je rovněž bohatá na krasové útvary, které představují významné přírodní památky. Krasová činnost zde vytvořila řadu jeskyní, z nichž mnohé jsou přístupné veřejnosti a lákají jak turisty, tak odborníky.

Mezi nejvýznamnější jeskyně patří Punkevní jeskyně v Moravském krasu, která je známá svým podzemním říčním systémem a nádhernými krápníkovými útvary. Další významnou jeskyní je Javoříčská jeskyně, která vyniká svou bohatou krápníkovou výzdobou.

Politika

Hlavní články: Politický systém Moravskoslezska, Seznam předsedů vlád Moravskoslezska a Seznam prezidentů Moravskoslezska

Moravskoslezsko je pluralitní demokracií parlamentního typu - parlamentní republika. Země má povahu unitárního státu. Základním zákonem Moravskoslezska je ústava, kterou tvoří preambule, 10 hlav a 165 článků. Zakotvuje strukturu a vztahy státních orgánů, definuje jejich pravomoci a působnost. V hlavě druhé jsou zakotveny práva a povinnosti občanů. Ústava MSR byla přijata 12. června 2024, účinnosti nabude 1. ledna 2025. Státní moc je jednotná, působí v ní orgány zákonodárné (Sněm), výkonné (prezident republiky, vláda) a soudní (ústavní soud, obecné soudy).

Legislativa

Sněm Moravskoslezské republiky je nejvyšším legislatívním orgánem Moravskoslezska, který určuje normy a pravidla chování pro všechny občany v republice. Sněm se skládá z 51 členů, kteří jsou voleni v demokratických volbách, jež se konají jednou za pět let. Volební systém je nastaven tak, aby odrážel vůli moravskoslezského lidu a zajistil rovné zastoupení všech občanů. Poslanci Sněmu získávají svůj mandát jako jednotlivci a nemohou být odvoláni na základě názorového rozporu s politickou stranou, což zaručuje nezávislost a svobodu jejich hlasování. Sněm je jednokomorový parlament, jehož základní pravomoci zahrnují schvalování ústavy a zákonů, projednávání programového prohlášení vlády, kontrolu činnosti vlády, schvalování státního rozpočtu a volbu soudců.

Exekutiva

Vláda Moravskoslezské republiky se skládá z předsedy, místopředsedů a ministrů, kteří vzešli z politických stran tvořících většinovou koalici v Sněmu. V čele vlády stojí premiér, který nemá vlastní ministerskou agendu. Vláda je odpovědná Sněmu a jejím hlavním úkolem je navrhovat zákony, vydávat vládní nařízení a stanovovat programové vyhlášení. K přijetí zákonů je zapotřebí nadpoloviční většina hlasů, zatímco pro změnu ústavy je nezbytná třípětinová většina. Aktuálním předsedou vlády je Bratslav Šťasten.

Prezident Moravskoslezské republiky, spolu s premiérem a předsedou Sněmu, představuje nejvyššího ústavního činitele v zemi. Prezident je hlavou státu a je volen Sněmem na období pěti let. Funkce prezidenta je převážně reprezentativní, avšak jeho pravomoci zahrnují například jmenování budoucího premiéra k sestavení vlády, kterou poté jmenuje. Dále je vrchním velitelem ozbrojených sil, podepisuje ústavní zákony, zákony a mezinárodní smlouvy, jmenuje ústavní soudce, svolává zasedání Sněmu a prohlašuje jeho zasedání za skončené a uděluje amnestie.

Justice

Soudní moc v Moravskoslezské republice zajišťuje kontrolu nad zákonodárnou a výkonnou mocí, poskytuje výklad ústavy a řeší případné konflikty. Justici tvoří Ústavní soud Moravskoslezské republiky a soustava soudů, která zahrnuje Nejvyšší soud Moravskoslezské republiky, oblastní soudy a župní soudy. Nejvyšší pravomoc má Ústavní soud, složený z šesti soudců, kteří jsou voleni Sněmem na období deseti let. Tento soud posuzuje, zda jsou zákony a rozhodnutí vlády v souladu s ústavou a kontroluje dodržování ústavnosti ze strany parlamentu a výkonných orgánů.

Územní členění

Hlavní článek: Administrativní dělení Moravskoslezska

Územní členění Moravskoslezska se v průběhu dějin často měnilo. Nové územní a správní uspořádání je výsledkem několikaletého úsilí o změnu prostorového uspořádání státní správu v Moravskoslezské republice.

Samosprávné územní celky MSR jsou obce a župy. Počet obcí není stabilní, díky územním změnám se mění; v poslední době dochází k integraci menších obcí. Moravskoslezsko se dělí na pět oblastí: Severní Morava a Slezsko (sídlo v Opavě), Střední Morava (sídlo v Olomouci), Východní Morava (sídlo ve Zlíně), Jižní Morava (sídlo v Brně) a Západní Morava (sídlo v Třebíči) a ty dále na celkem 45 žup.

Území Moravskoslezska lze také podle používání místních zvyků, nářečí nebo krojů na národopisné regiony. Těmi jsou:

• na východě Moravy: Lašsko, Valašsko, Slovácko
• na severu Slezsko
• na jihu Moravy: Hanácké Slovácko, Brněnsko, Podhorácko
• na střední Moravě: Haná
• na západní Moravě: Horácko

Zaniklými národopisnými regiony v Moravskoslezsku, zejména z důvodu odsunu Moravských Němců po druhé světové válce, jsou Hřebečsko.

Moravskoslezsko také ustanovovalo jeden národní park a několik chráněných krajinných oblastí, které ale korespondovaly s chráněnými oblastmi ustanovenými Českou republikou.

Kultura

Moravskoslezsko patří do evropského kulturního regionu a moravskoslezskou kulturu tvoří svébytné kultury moravská a slezská. Přestože se místní kultura vyvíjela souběžně s kulturou ostatních slovanských národů, zachovala si svoji originalitu. S výjimkou Sudet má každý moravskoslezský region své pestré lidové zvyky a tradice, které se vázaly k životu a práci člověka. Pro všechny jsou společné křesťanské a v některých případech i předkřesťanské svátky a obřady. Nejvýznamnější jsou vánoční tradice, tříkrálové svátky, Hromnice, velikonoční svátky, Dušičky a jiné. V jednotlivých regionech se připravovala typická jídla, nápoje, zpívaly se svérázné písně a tancovaly jedinečné tance. I dnes na mnohých místech nalezneme lidové kroje, které běžně nosí hlavně starší obyvatelé.

Moravskoslezská vláda se moravskou kulturu snaží propagovat různými způsoby, například pomocí minecraftového serveru MC Moravia.

Státní vyznamenání

Státní vyznamenání Moravskoslezské republiky jsou vyznamenání udělovaná Moravskoslezskou republikou. Udělením nebo propůjčením státních vyznamenání Moravskoslezské republiky stát oceňuje vynikající občanské zásluhy za výsledky práce, úsilí o obranu vlasti a hrdinské a výjimečné činy.

Vyznamenání jsou řády, medaile, státní ceny a čestné tituly. Konkrétně jde o:

• Mojmírův řád (Mojmírova čina)
• Rostislavův řád (Rostislavova čina)
• Medaile Hrdiny Moravskoslezské republiky (Medňica Hrďini Moravošlunské republiki)
• Medaile Za službu vlasti (Medňica Za službeňá mateřiňe)

Externí odkazy

• www.moravskoslezskar.cz - oficiální webová prezentace republiky Moravskoslezské