Moravskoslezská republika
Moravskoslezská lidově demokratická republika | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Republika Morawijo-Ślůnsk (slezština) | |||||||
Motto: Proletarii omnium nationum coniunguntur | |||||||
Olomouc | |||||||
moravština, slezština | |||||||
Uznávané jazyky | čeština | ||||||
ateismus, agnosticismus, křesťanství | |||||||
Vláda | Socialistická lidově demokratická republika s jednokomorovým parlamentem | ||||||
• Generální tajemník strany | Jan Hradilák | ||||||
• Předseda vlády | Bratslav Šťasten | ||||||
Vznik | |||||||
• Vyhlášení Státu Morava | 20. června 2024 | ||||||
• Nárokované | 24553 km² | ||||||
• Vodní plochy | zanedbatelná | ||||||
moravskoslezský kirát (MSK) | |||||||
Časové pásmo | SEČ (UTC+1) | ||||||
Předvolba | +0451 | ||||||
MZ, MSR | |||||||
.msl [ujasnit] | |||||||
|
Moravskoslezsko (mor. Moravskoslezsko, dlouhý tvar Moravskoslezská lidově demokratická republika) je vnitrozemský mikronárod ve střední Evropě, který sousedí s Polskem, Slovenskem, Rakouskem a Čechami. Hlavním městem je Olomouc, největším městem je Brno, další velká města jsou Ostrava, Zlín, Havířov a Opava.
Oblast Moravskoslezska byla osídlena Slovany na přelomu 5. a 6. století. První politickou entitou byla Sámova říše (7. století), později bylo na jižní Moravě centrum Velkomoravské říše. Na přelomu 11. století se Morava dostala pod nadvládu českých Přemyslovců. V roce 1526 se stalo území dnešního Moravskoslezska součástí habsburské monarchie a v roce 1867 součástí Rakousko-Uherska. V roce 1948 byla zrušena země Moravskoslezská a Morava tak přestala být po více než tisíci letech správní jednotkou. V roce 1993 se po rozdělení Československa stala součástí České republiky. Dne 1. května 2012 vznikl Stát Morava jako první moravistický mikronárod. Mezi lety 2014-2017 byla členem federací. V roce 2017 vznikla Moravská republika, která se v roce 2018 přejmenovala na Moravskoslezskou republiku a vroce 2024 se změnila na Moravskoslezskou lidově demokratickou republiku.
Moravskoslezsko bylo od svého vzniku (předchůdci od roku 2016) členem Společnosti mikronárodů. Moravskoslezsko je parlamentní demokracií s demokratickými institucemi. Z okolních mikronárodů má Moravskoslezsko pevné svazky především s Meknijskem a Lurkem.
Moravskoslezsko má bohatou kulturní i vědeckou tradici i množství přírodních a historických památek.
Etymologie
Název státu je složeninou názvů historických zemí Moravy a Slezska. Název země Morava pochází od pojmenování řeky Moravy a je zřejmě předkeltského původu - vznikl zřejmě z indoevropského kořene -mar s významem velká voda, močál.[1] Název Slezsko pochází buďto od germánského kmene Silingů, kteří zde do 6. století sídlili, nebo podle řeky Ślęzy či hory Ślęża.[2]
Dějiny
- Podrobnější informace naleznete v článcích Stát Morava, Moravská sovětská socialistická republika a Moravská socialistická republika.
V květnu 2011 se ustavil první moravský mikronárod, Stát Morava, v okolí města Šumperka. Později rozšířil svoji působnost na nejprve celé území Moravy a později i Slezska. V létě roku 2012 Morava jako samostatný mikronárod zanikla a stala se nejprve součástí obnoveného SSSR a následně Československa. Ve snaze rozvíjet moravskou kulturu, především moravský |jazyk a literaturu, podporovala moravská vláda obor nazývaný moravistika.
V létě 2017 sílil národnostní tlak v Československu, načež byla federace zrušena. Zatímco Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika zanikly, Moravská socialistická republika se přetvořila v Moravskou republiku.
Nová republika dlouho bojovala s problémy národní a jazykové identity, administrativního uspořádání i ochotou občanů účastnit se politického života mikronároda. Proto bylo v říjnu 2018 rozhodnuto o transformaci v Moravskoslezskou republiku a 28. října 2018 byla přijata Ústava. V lednu 2022 vyhlásil předseda Sněmu parlamentní volby na 5. listopadu toho roku,[3] k jejich uskutečnění ale patrně nikdy nedošlo.
Politika
Hlavní články: Politický systém Moravskoslezska, Seznam předsedů vlád Moravskoslezska a Seznam prezidentů Moravskoslezska
Vláda
Generální tajemník strany Jan Hradilák Předseda ÚV KSM Eduard Nebožtík Předseda vlády Bratslav Šťasten Ministr vnitra Štěpán Novohradský Ministr financí Andrea Choloušková atd.
Politický systém
Podle ústavy z roku 2019 je Moravskoslezsko parlamentní socialistickou republikou. Hlavou státu je Generální tajemník strany (de facto předseda vlády), který je volen na pětileté funkční období. Orgánem moci zákonodárné je Národní shromáždění. Výkonnou moc země vykonává vláda Moravskoslezska v čele s předsedou vlády. Občané se mohou podílet na vládě prostřednictvím politických stran. Vznik a zánik politických stran upravovuje zákon o politických stranách. Evidenci politických stran vede Ministerstvo vnitra.
Vláda se skládá z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů. Vláda jmenovaná Generálním tajemníkem strany musí do 30 dnů od svého jmenování předložit Národnímu shromáždění svůj politický program a požádat o důvěru Národnímu shromáždění. Kromě toho může kdykoli požádat Národní shromáždění, aby vyjádřil svou důvěru a v zásadě spojila každé hlasování s otázkou důvěry. Národní shromáždění může odmítnout důvěru vládě nebo některému z jejích členů. To vyžaduje absolutní většinu všech poslanců, ale o hlasování o důvěře vládě se rozhoduje prostou většinou. Důsledkem nevyslovení důvěry vládě Sněmem je odvolání vlády prezidentem.
Funkce | Jméno | Strana | Poznámka | Generální tajemník strany | Jan Hradilák | KSM | Volby se mají konat v dubnu 2028. |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Předseda vlády | Bratslav Šťasten | SP | Ve funkci od roku 2018. | ||||
Předseda Sněmu | Karel Lich | KSM | Ve funkci od roku 2024. |
Moravskoslezským parlamentem je Národní shromáždění Moravskoslezské lidově demokratické republiky, který působí jako jednokomorový parlament s celkem 600 poslanci a je volen každých 8 let.
Územní členění
Hlavní článek: Administrativní dělení Moravskoslezska
Územní členění Moravskoslezska se v průběhu dějin často měnilo. Nové územní a správní uspořádání je výsledkem několikaletého úsilí o změnu prostorového uspořádání státní správu v Moravskoslezské lidově demokratické republice.
Samosprávné územní celky MSR jsou obce a župy. Počet obcí není stabilní, díky územním změnám se mění; v poslední době dochází k integraci menších obcí. Od 1. ledna 2022 se Moravskoslezsko dělí na 47 žup.
Území Moravskoslezska lze také podle používání místních zvyků, nářečí nebo krojů na národopisné regiony. Těmi jsou:
- na východě Moravy: Lašsko, Valašsko, Slovácko
- na severu Slezsko
- na jihu Moravy: Hanácké Slovácko, Brněnsko, Podhorácko
- na střední Moravě: Haná
- na západní Moravě: Horácko
Zaniklými národopisnými regiony v Moravskoslezsku, zejména z důvodu odsunu Moravských Němců po druhé světové válce, jsou Hřebečsko
Moravskoslezsko také ustanovovalo jeden národní park a několik chráněných krajinných oblastí, které ale korespondovaly s chráněnými oblastmi ustanovenými Českou republikou.
Kultura
Moravskoslezsko patří do evropského kulturního regionu a moravskoslezskou kulturu tvoří svébytné kultury moravská a slezská. Přestože se místní kultura vyvíjela souběžně s kulturou ostatních slovanských národů, zachovala si svoji originalitu. S výjimkou Sudet má každý moravskoslezský region své pestré lidové zvyky a tradice, které se vázaly k životu a práci člověka. Pro všechny jsou společné křesťanské a v některých případech i předkřesťanské svátky a obřady. Nejvýznamnější jsou vánoční tradice, tříkrálové svátky, Hromnice, velikonoční svátky, Dušičky a jiné. V jednotlivých regionech se připravovala typická jídla, nápoje, zpívaly se svérázné písně a tancovaly jedinečné tance. I dnes na mnohých místech nalezneme lidové kroje, které běžně nosí hlavně starší obyvatelé.
Moravskoslezská vláda se moravskou kulturu snaží propagovat různými způsoby, například pomocí minecraftového serveru MC Moravia.[4]
Státní vyznamenání
Státní vyznamenání Moravskoslezské republiky jsou vyznamenání udělovaná Moravskoslezskou republikou. Udělením nebo propůjčením státních vyznamenání Moravskoslezské republiky stát oceňuje vynikající občanské zásluhy za výsledky práce, úsilí o obranu vlasti a hrdinské a výjimečné činy.
Vyznamenání jsou řády, medaile, státní ceny a čestné tituly. Konkrétně jde o:
- Mojmírův řád (Mojmírova čina)
- Rostislavův řád (Rostislavova čina)
- Medaile Hrdiny Moravskoslezské republiky (Medňica Hrďini Moravošlunské republiki)
- Medaile Za službu vlasti (Medňica Za službeňá mateřiňe)
- Řád komunistické strany
- Řád rudé armády
Externí odkazy
- www.moravskoslezskar.cz - oficiální webová prezentace republiky Moravskoslezské
|
Zdroje
- ↑ Přispěvatelé Wikislovníku, Morava [online], Wikislovník: Otevřený slovník, c2022, Datum poslední revize 25. 10. 2022, 07:27 UTC, [citováno 3. 12. 2022] <https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=Morava&oldid=1232261>
- ↑ Přispěvatelé Wikipedie, Slezsko [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2022, Datum poslední revize 17. 11. 2022, 09:24 UTC, [citováno 3. 12. 2022] https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Slezsko&oldid=21901371
- ↑ ŠŤASTEN, Bratslav. Volby do Sněmu vyhlášeny. Moravskoslezská republika [online]. 2022 [cit. 2024-02-04]
- ↑ ŠŤASTEN, Bratslav. Vláda připravuje novou propagační politiku. Moravskoslezská republika [online]. 2022 [cit. 2023-11-19].