Sněm Moravskoslezska

Z MicroWiki, encyklopedie mikronacionálního světa
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Sněm Moravskoslezské republiky (zkráceně Sněm MSR, akronym SMSR) je nejvyšším orgánem státní moci a zároveň jediným zákonodárným sborem v rámci politického systému Moravskoslezské republiky. Představuje suverenitu moravskoslezského lidu a jeho demokratické zastoupení. Poslanci Sněmu jsou voleni přímou volbou podle všeobecného a rovného volebního práva tajným hlasováním. Počet křesel ve sněmu je 51, ale nejsou plně obsazená,[neověřeno] a volební období poslance je pětileté.

Činnost Sněmu je upravena ústavními normami uvedenými v hlavě třetí Ústavy Moravskoslezské republiky a jednacím řádem Sněmu.

Historie

Sněm nahradil Moravskou národní radu, která sloužila jako zákonodárný orgán Moravskoslezska do roku 2018. Moravská národní rada měla původně mít 150 poslanců, později byl počet křesel snížen na 101. V jejím čele stálo předsednictvo, které sloužilo jako oficiální kolektivní hlava státu, zodpovědné za reprezentaci Moravy a chod ústavních orgánů. Mezi další pravomoci předsednictva patřilo vyhlašování voleb do rady a národních výborů a všelidových hlasování nebo jmenování a odvolávání členů vlády. V době, kdy Moravská národní rada nezasedala, mělo předsednictvo také možnost vydávat jejím jménem zákonná opatření se silou zákona.

V období mezi lety 2019 až 2024 stál v čele Sněmu jeho Stálý výbor. Funkce poslance byla neslučitelná s funkcí prezidenta republiky, soudce Ústavního soudu a soudce, prokurátora, vojáka, příslušníka veřejného ozbrojeného sboru, jako i s výkonem funkcí ve veřejné správě.

Působnost

Zákonodárná působnost

Zákonodárná funkce Sněmu spočívá především v přijímání zákonů, včetně Ústavy a ústavních zákonů. Poslanci mají právo předkládat návrhy zákonů, přičemž toto právo náleží také prezidentovi republiky, vládě, Nejvyššímu soudu a generálnímu prokurátorovi.

Legislativní proces v Moravskoslezské republice začíná tím, že Sněm a jeho orgány projednávají návrhy zákonů podle svého programu legislativních prací, který se řídí především výhledem vlády. Před samotným projednáním zákona bývají diskutovány jeho zásady, což jsou hlavní rysy připravované legislativy, včetně právního, politického a ekonomického rozboru. Zásady mohou být v některých případech přeskočeny, pokud je úprava jednoduchá či naléhavá.

Návrhy zákonů jsou předkládány Sněmu s podrobným zdůvodněním, které zahrnuje hodnocení platného právního stavu a analýzu očekávaných dopadů. Návrhy jsou přikazovány výborům k projednání, kde se rozebírají jejich jednotlivé aspekty. Po schválení ve výborech se návrh zákona projednává na plénu Sněmu.

Schválený zákon je podepsán prezidentem, předsedou Sněmu a předsedou vlády a vyhlášen předsednictvem Sněmu.

Kontrolní působnost

Sněm vykonává kontrolní funkci nad dodržováním Ústavy a zákonů, a to prostřednictvím dohledu nad činností vlády a dalších ústavních orgánů. Sněm může vyslovit nedůvěru vládě nebo jejím členům, a také má pravomoc zrušit právní akty, pokud odporují Ústavě nebo zákonům.

Na žádost Sněmu nebo jeho orgánu se člen vlády nebo vedoucí ústředního státního orgánu musí zúčastnit schůze Sněmu nebo jeho orgánu.

Kreační působnost

V rámci své kreační funkce Sněm volí a odvolává významné státní funkcionáře, včetně prezidenta republiky, předsedy a místopředsedy Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, generálního prokurátora a hlavního arbitra republiky. Sněm také zřizuje ústřední a jiné orgány státní správy.

Působnost v oblasti vnitřní a zahraniční politiky

Sněm projednává zásadní otázky vnitřní politiky, schvaluje základní směry hospodářského a sociálního rozvoje republiky a státní rozpočet. Rovněž bdí nad plněním těchto směrů a rozpočtových cílů, a schvaluje státní závěrečný účet.

Sněm se usnáší o zásadních otázkách zahraniční politiky Moravskoslezské republiky. Mezi jeho pravomoci patří ratifikace mezinárodních politických a hospodářských smluv. Sněm rovněž rozhoduje o vypovězení války v případě ohrožení státu nebo plnění mezinárodních závazků.

Poslanci

Poslanci Sněmu jsou volení zástupci lidu Moravskoslezské republiky, stát se jím může moravskoslezský občan starší 18 let. Mandát vykonávají podle svého osobního svědomí a přesvědčení, nejsou při jeho mandátu vázáni příkazy.

Na první schůzi Sněmu, které se poslanec účastní, skládá slib: "Slibuji věrnost Moravskoslezské republice. Budu zachovávat její ústavu a ostatní zákony a vykonávat mandát posle svého svědomí a nejlepšího přesvědčení a pro blaho lidu." Odepřením slibu nebo slibem s výhradou poslanec ztrácí mandát.

Funkce poslance je neslučitelná s funkcí prezidenta republiky, soudce Ústavního soudu a soudce, prokurátora, vojáka, příslušníka veřejného ozbrojeného sboru, jako i s výkonem funkcí ve veřejné správě.