Administrativní dělení Moravskoslezska

Územní členění Moravskoslezské republiky je upraveno zákonem č. 20/2024 ZRM, který byl přijat 28. září 2024 a stanovuje nové administrativní členění státu. Hlavním účelem tohoto zákona je vytvořit efektivní systém veřejné správy a samosprávy v Moravskoslezské republice prostřednictvím jasně definovaných oblastí, žup a obcí.

Hlavní město

Olomouc je hlavním městem Moravskoslezské republiky a tvoří samostatnou územní jednotku. Dělí se na čtyři obvody, což odráží jeho historický, politický a kulturní význam v rámci státu.

Oblasti

Moravskoslezská republika je rozdělena do pěti oblastí, z nichž každá má své administrativní centrum. Tyto oblasti zahrnují několik žup a představují vyšší úroveň řízení oproti župnímu systému.

Severní Morava a Slezsko se sídlem v Opavě.
Střední Morava se sídlem v Olomouci.
Východní Morava se sídlem ve Zlíně.
Jižní Morava se sídlem v Brně.
Západní Morava se sídlem v Třebíči.

Župy

Každá z oblastí je rozdělena na jednotlivé župy. Celkem existuje 48 žup, jejichž sídla jsou v městech, po nichž jsou pojmenovány. Župy slouží jako hlavní jednotky regionální samosprávy a jsou zodpovědné za správu obcí v jejich území.

Oblast Severní Morava a Slezsko

Bílovec
Bruntál
Český Těšín
Frýdek-Místek
Hlučín
Jeseník
Karviná
Krnov
Nový Jičín
Opava
Ostrava
Rýmařov
Šumperk

Oblast Střední Morava

Boskovice
Hranice
Litovel
Moravská Třebová
Moravský Beroun
Olomouc-venkov
Prostějov
Přerov
Šternberk
Vyškov
Zábřeh

Oblast Východní Morava

Holešov
Kroměříž
Uherské Hradiště
Uherský Brod
Valašské Meziříčí
Vsetín
Zlín

Oblast Jižní Morava

Brno-město
Brno-venkov
Hodonín
Hustopeče
Kyjov
Mikulov
Moravský Krumlov
Znojmo

Oblast Západní Morava

Dačice
Jihlava
Moravské Budějovice
Nové Město na Moravě
Třebíč
Tišnov
Velké Meziříčí

Změny v územním členění

Podle zákona č. 20/2024 může vláda Moravskoslezské republiky provádět změny v územním členění, včetně vytváření, rušení nebo úpravy hranic oblastí a žup. Také může měnit pojmenování nebo slučování obcí, což je řízeno ve spolupráci s místními a oblastními národními výbory.

Územní členění Moravskoslezska v minulosti

Stát Morava

Předsocialistické členění

Stát Morava se dělil na Zemi Moravskou, Slezské knížectví a Autonomní Valašské knížectví. Země Moravská se dělila na kraje, které se potom dělily na samostatné okresy. Autonomní Valašské knížectví bylo součástí Země Moravské; dělilo se na okresy. Slezské knížectví se dělilo také na okresy. Místně se zde používala Slezština.

Posocialistické členění

Stát Morava se dělil na země. Země se mohly dále rozdělit na kraje, oblasti, okruhy a rajony. Mohly si též vytvořit vlastní autonomní zemi. Ve Státě Morava byly 2 země, a to Země Moravská a Země Slezská.

Moravskoslezská republika (2021 - 2024)

Moravskoslezská republika se v letech 2021 až 2024 administrativně dělila na župy a obce podle zákona o územním členění státu, vyhlášeného 1. prosince 2021. V rámci republiky existovalo 48 žup, mezi které patřily Župa Bílovec, Župa Brno-město, Župa Ostrava-město a další. Každá župa měla své sídlo v městě, které jí dávalo jméno. Tento systém umožňoval decentralizaci správy a podporoval územní samosprávu, zatímco pravomoci vlády a ministerstva vnitra zahrnovala schopnost vytvářet, rušit a upravovat župy a obce. Hlavní město Olomouc mělo speciální status, odrážející jeho historický a politický význam v rámci republiky.

Odkazy

Mapa administrativního členění MSR