Vláda Moravskoslezské republiky

Z MicroWiki, encyklopedie mikronacionálního světa
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Vláda Moravskoslezské republiky je nejvyšším orgánem výkonné moci v Moravskoslezské republice. Vláda je kolektivním orgánem, který rozhoduje o klíčových otázkách státní politiky, správy veřejných financí, vnitřní bezpečnosti a dalších klíčových oblastech. Její činnost je upravena zejména Ústavou a zákonem č. 3/2020 ZRM o organizaci činnosti vlády a organizaci ústřední státní správy.

Členové vlády

Vláda se skládá z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů, kteří vedou jednotlivá ministerstva. Předseda vlády svolává a vede schůze vlády a koordinuje činnost ministerstev. V nepřítomnosti předsedy vlády ho zastupuje místopředseda vlády, kterého určí předseda vlády. Místopředseda vlády je zodpovědný za koordinaci specifických úseků činnosti vlády.

Poradní a další orgány vlády podílející se na výkonu její činnosti

Vláda MSR může jmenovat své zmocněnce a zřizovat poradní orgány (rady). Tyto orgány plní úkoly koordinační, konzultativní nebo odborné. Stálými poradními orgány vlády jsou:

  • Legislativní rada vlády Moravskoslezské republiky
  • Hospodářská rada vlády Moravskoslezské republiky
  • Rada vlády Moravskoslezské republiky pro lidská práva, národnostní menšiny a rovnost pohlaví
  • Rada vlády Moravskoslezské republiky pro vědu, techniku a inovace

Členy těchto orgánů mohou být ministři, státní tajemníci, zaměstnanci státní správy, zástupci sociálních partnerů a významní odborníci.

Podmínky pro výkon funkce člena vlády

Člen vlády musí být občanem MSR a být zvolen nebo jmenován na základě výsledků parlamentních voleb. Členové vlády jsou odpovědní Sněmu a podléhají pravidelné kontrole jejich činnosti.

Tvorba vlády

Vládu tvoří předseda vlády, kterého jmenuje prezident MSR po konzultaci s politickými stranami zastoupenými ve Sněmu. Následně předseda vlády předkládá prezidentovi návrh na jmenování jednotlivých ministrů. Nově jmenovaná vláda musí předstoupit před Sněm na jeho nejbližší schůzi, předložit mu svůj program a požádat o vyslovení důvěry.

Parlamentní kontrola a odpovědnost

Vláda MSR je odpovědná Sněmu. Sněm má právo kontrolovat činnost vlády prostřednictvím interpelací a otázek. Členové vlády jsou povinni odpovídat na interpelace poslanců.

Právo vyslovit nedůvěru

Sněm MSR má právo vyslovit nedůvěru vládě. Návrh na vyslovení nedůvěry vládě nebo jejímu členu může podat písemně alespoň jedna pětina (tj. 10) poslanců Sněmu. K projednání návrhu na vyslovení nedůvěry vládě nebo jejímu členu svolá předsednictvo Sněmu neprodleně schůzi Sněmu. K vyslovení nedůvěry vládě je třeba usnášeníschopnosti a souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců (tj. nejméně 14 poslanců).

Vyslovení důvěry nově vytvořené vládě

Po jmenování vlády zařadí předsednictvo Sněmu na pořad nejbližší schůze programové prohlášení vlády a její žádost o vyslovení důvěry. Odepře-li jí Sněm vyslovit důvěru, prezident Moravskoslezské republiky vládu odvolá.

Odvolání vlády

Vláda Moravskoslezské republiky je z výkonu své funkce odpovědna Sněmu, který jí může vyslovit nedůvěru. Vláda může kdykoli požádat Sněm o vyslovení důvěry. Vysloví-li Sněm nedůvěru vládě Moravskoslezské republiky, prezident Moravskoslezské republiky vládu odvolá.

Odvolání člena vlády

Člen vlády Moravskoslezské republiky je z výkonu své funkce odpovědný Sněmu. Sněm může vyslovit nedůvěru i jednotlivému členu vlády. V tomto případě prezident republiky člena vlády odvolá.

Člen vlády Moravskoslezské republiky může podat demisi do rukou prezidenta republiky. Přijme-li prezident republiky demisi člena vlády, může určit, který z členů vlády povede prozatímně věci dosud spravované členem vlády, jehož demisi přijal.

Právo podat interpelaci a klást otázky

Sněm i jednotliví poslanci mají právo interpelovat vládu a její členy ve věcech jejich působnosti. Poslanec nebo skupina poslanců podávají interpelaci písemně předsednictvu Sněmu. Předseda Sněmu zašle interpelaci předsedovi vlády, a je-li interpelován člen vlády, též tomuto členovi. Předsednictvo Sněmu zabezpečí, aby s obsahem interpelace podané poslancem nebo skupinou poslanců byli poslanci seznámeni na nejbližší schůzi Sněmu; může též rozhodnout, že se interpelace rozdá nebo rozešle všem poslancům.

Vláda, popřípadě její člen jsou povinni odpovědět na interpelaci do 30 dnů písemně nebo ústně na schůzi Sněmu. Prohlásí-li Sněm interpelaci za naléhavou, stanoví lhůtu k odpovědi na takovou interpelaci kratší než 30 dnů. Podal-li interpelaci poslanec nebo skupina poslanců, vyjádří se interpelující, zda odpověď považuje za uspokojivou. Písemná odpověď na interpelaci se zařadí na pořad nejbližší schůze Sněmu. O odpovědi na interpelaci se může konat rozprava. K odpovědi zaujme Sněm stanovisko usnesením.

Poslanec může na schůzi Sněmu interpelovat přítomného člena vlády ústně. Pro ústní interpelaci platí přiměřeně jako o písemné interpelaci.

Sněm i jednotliví poslanci mají právo klást otázky vládě a jejím členům ve věcech jejich působnosti. Poslanci kladou otázky ústně na schůzích Sněmu. Dotázaný odpoví na otázku na schůzi, na níž byla položena; jinak odpoví poslanci písemně do 30 dnů. Poslanec se na téže nebo nejbližší schůzi Sněmu vyjádří, zda považuje odpověď za uspokojivou. S obsahem odpovědi budou ostatní poslanci seznámeni na nejbližší schůzi.

Demise vlády po parlamentních volbách

Vláda Moravskoslezské republiky podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvoleného Sněmu. Prezident republiky ji pověří vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády.

Přijímání usnesení vládou

K platnosti usnesení vlády Moravskoslezské republiky je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů. Plnění úkolů z usnesení vlády kontroluje Úřad vlády Moravskoslezské republiky.

Aktuální seznam ministerstev Moravskoslezské republiky

V Moravskoslezské republice působí následující ministerstva:

  • Ministerstvo hospodářství
  • Ministerstvo financí
  • Ministerstvo dopravy a výstavby
  • Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova
  • Ministerstvo vnitra
  • Ministerstvo obrany
  • Ministerstvo spravedlnosti
  • Ministerstvo zahraničních věcí
  • Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny
  • Ministerstvo životního prostředí
  • Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu
  • Ministerstvo kultury
  • Ministerstvo zdravotnictví

Reference