Moravskoslezská republika
| |||
|---|---|---|---|
| |||
| Hymna: Moravo, Moravo | |||
| Motto: Genius Loci (Duch místa) | |||
| Geografie | |||
|
| |||
| Hlavní město: | Olomouc | ||
| Rozloha: | 24553 km² (146. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy | ||
| Nejvyšší bod: | Praděd (1491 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +1 | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 3 858 760 (130. na světě, 2018) | ||
| Hustota zalidnění: | 157 ob. / km² (77. na světě) | ||
| Jazyk: | moravština, slezština (úřední), čeština | ||
| Náboženství: | ateismus, agnosticismus, křesťanství | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení: | parlamentní republika | ||
| Vznik: | 1. květen 2012 (vyhlášení Stát Morava) | ||
| Prezident republiky: | nezvolen | ||
| Předseda vlády: | Bratslav Šťasten | ||
| Měna: | Moravskoslezský kirát (MSK) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| Telefonní předvolba: | +0451 | ||
| Národní TLD: | .msl | ||
Moravskoslezsko (mor. Moravskoslezsko, dlouhý tvar Moravskoslezská republika) je vnitrozemský mikronárod ve střední Evropě, který sousedí s Polskem, Slovenskem, Rakouskem a Čechami a má sporné území s Radoslávií. Hlavním městem je Olomouc, největším městem je Brno, další velká města jsou Ostrava, Zlín, Havířov a Opava.
Oblast Moravskoslezska byla osídlena Slovany na přelomu 5. a 6. století. První politickou entitou byla Sámova říše (7. století), později bylo na jižní Moravě centrum Velkomoravské říše. Na přelomu 11. století se Morava dostala pod nadvládu českých Přemyslovců. V roce 1526 se stalo území dnešního Moravskoslezska součástí habsburské monarchie a v roce 1867 součástí Rakousko-Uherska. V roce 1948 byla zrušena země Moravskoslezská a Morava tak přestala být po více než tisíci letech správní jednotkou. V roce 1993 se po rozdělení Československa stala součástí České republiky. Dne 1. května 2012 vznikl Stát Morava jako první moravistický mikronárod. Mezi lety 2014-2017 byla členem federací. V roce 2017 vznikla Moravská republika, která se v roce 2018 přejmenovala na Moravskoslezskou republiku.
Moravskoslezsko bylo od svého vzniku (předchůdci od roku 2016) členem Společnosti mikronárodů. Moravskoslezsko je parlamentní demokracií s demokratickými institucemi. Z okolních mikronárodů má Moravskoslezsko pevné svazky především s Meknijskem a Lurkem.
Dějiny
Podrobnější informace naleznete v článcích Stát Morava, Moravská sovětská socialistická republika a Moravská socialistická republika.
V květnu 2011 se ustavil první moravský mikronárod, Stát Morava, v okolí města Šumperka. Později rozšířil svoji působnost na nejprve celé území Moravy a později i Slezska. V létě roku 2012 Morava jako samostatný mikronárod zanikla a stala se nejprve součástí obnoveného SSSR a následně Československa.
V létě 2017 sílil národnostní tlak v Československu, načež byla federace zrušena. Zatímco Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika zanikly, Moravská socialistická republika se přetvořila v Moravskou republiku.
Nová republika dlouho bojovala s problémy národní a jazykové identity, administrativního uspořádání i ochotou občanů účastnit se politického života mikronároda. Proto bylo v říjnu 2018 rozhodnuto o transformaci v Moravskoslezskou republiku a 28. října 2018 byla přijata Ústava.
Politika
Hlavní články: Politický systém Moravskoslezska, Seznam předsedů vlád Moravskoslezska a Seznam prezidentů Moravskoslezska
Politický systém
Podle ústavy z roku 2019 je Moravskoslezsko parlamentní demokratickou republikou. Hlavou státu je prezident, který je volen na pětileté funkční období. Orgánem moci zákonodárné je Sněm. Výkonnou moc země vykonává vláda Moravskoslezské republiky v čele s předsedou vlády.
Vláda se skládá z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů. Vláda jmenovaná prezidentem musí do 30 dnů od svého jmenování předložit Sněmu svůj politický program a požádat o důvěru Sněmu. Kromě toho může kdykoli požádat Sněm, aby vyjádřil svou důvěru a v zásadě spojila každé hlasování s otázkou důvěry. Sněm může odmítnout důvěru vládě nebo některému z jejích členů. To vyžaduje absolutní většinu všech poslanců, ale o hlasování o důvěře vládě se rozhoduje prostou většinou. Důsledkem nevyslovení důvěry vládě Sněmem je odvolání vlády prezidentem.
| Funkce | Jméno | Strana | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Prezident republiky | nezvolen | Volby se mají konat v dubnu 2020. | |
| Předseda vlády | Bratslav Šťasten | SP | Ve funkci od roku 2018. |
| Předseda Sněmu | František Otta | SP | Ve funkci od roku 2019. |
Moravskoslezským parlamentem je Sněm Moravskoslezské republiky, který působí jako jednokomorový parlament s celkem 51 poslanci a je volen každé čtyři roky.
Územní členění
Hlavní článek: Administrativní členění Moravskoslezska
Dnešní Moravskoslezsko je od roku 2019 rozděleno do šesti krajů (mor. okruh). Každý kraj má vlastní majetek a krajský národní výbor, který je volen každé čtyři roky.
Kraje se člení na 61 okresů (mor. župa). Okresy nejsou územní samosprávné celky, okresní národní výbory jsou pouze orgány státní správy.
Od 1. ledna 2022 se bude Moravskoslezsko dělit na 47 žup, které se dále dělí na obce. Župy a obce jsou samosprávnými územními celky, které jsou spravovány župními a místními (městskými) národními výbory.
Externí odkazy
- www.moravskoslezskar.cz - oficiální webová prezentace republiky Moravskoslezské
| |||||||||||||||||||||