Moravská republika

Moravská republika Moravská repobleka Morawijo RepublikaSL
vlajka znak
Hymna: Moravo, Moravo
Geografie
Hlavní město:	Olomóc
Rozloha:	24553 km² z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Praděd (1491 m n. m.)
Časové pásmo:	+1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	3 858 760
Hustota zalidnění:	157 ob. / km²
Jazyk:	moravština, slezština (úřední)
Náboženství:	většina ateisté, či agnostici, dále křesťanství
Státní útvar
Státní zřízení:	demokratická spolková republika
Vznik:	1. květen 2012 24. červenec 2017 (vyhlášení Státu Morava)
President republiky:
Předseda vlády:	František Otta
Měna:	Zlaté moravské (Corona) (ZLM (CRN))
Mezinárodní identifikace
MPZ:	CZ (de facto), MOR (de iure)
Telefonní předvolba:	+0451
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Moravská republika (mor.: Moravská repobleka, sl.: Morawijo Republika) je mikronárod agitující za moravanství a moravskou kulturu. Moravská republika se nachází ve střední Evropě, sousedí s Českou republikou, Radoslávskou republikou, Polskou republikou, Slovenskou republikou a Rakouskou republikou. Hlavní město je Olomóc. Hlavou státu je president, který však dosud nebyl zvolen.

Administrativní dělení a geografie

Přírodní podmínky

Povrch Moravy tvoří z větší částí pahorkatiny, vrchoviny a ne příliš vysoká pohoří. Na hranici s Českou republikou se rozkládá Českomoravská vrchovina. Součástí Českomoravské vrchoviny je i masiv Žďárských vrchů. Východně od Českomoravské vrchoviny se pak nachází Drahanská vrchovina s Moravským krasem. Na severu Moravy a na jihu Slezska se pak rozkládá pohoří Hrubý Jeseník s nejvyššími moravskými horami Pradědem (1492 m n. m.) a Vesokó holí (1465 m n. m.). Jihozápadně od Hrubého Jeseníku se na hranici s Čechami a Kladskem rozkládá Králický Sněžník. Jihovýchodně od Hrubého Jeseníku se zvedá Nízký Jeseník (včetně Oderských vrchů). Na jižní a střední Moravě se pak podél řek rozkládá několik nížinatých úvalů a „bran“, které oddělují výše uvedená pohoří od pohoří na východě Moravy, jimiž jsou Bílé Karpaty, Javorníky, Moravskoslezské Beskydy, Vsetínské vrchy, a západněji položené Chřiby a pahorkatina Ždánický les. Podél toku řeky Moravy, která celou zemí protéká od severu k jihu, leží Hornomoravský úval a Dolnomoravský úval. Na Hornomoravský úval navazuje na severu Moravská brána, na jihu pak Vyškovská brána, s níž na jihu sousedí Dyjsko-svratecký úval. U Mikulova se zvedají Pavlovské vrchy.

Na řece Moravě se nachází i nejnižší bod celé Moravy (148 m n. m.) na soutoku s Dyjí v nejjižnějším výběžku na trojmezí se Slovenskem a Rakouskem (Dolními Rakousy). Většina území Moravy spadá do povodí Dunaje a úmoří Černého moře, část do povodí Odry a tím úmoří Baltu. Nejdelší moravskou řekou je právě Morava (354 km; na českém území 270 km). K dalším důležitým řekám patří Bečva, Dyje (částečně v Rakousku, resp. Dolních Rakousích), Jevišovka, Jihlava, Odra (částečně ve Slezsku), Oslava, Ostravice (částečně ve Slezsku), Svitava a Svratka (částečně v Čechách).

Administrativní dělení

Související informace naleznete také v článku Administrativní dělení Moravské republiky.

Z hlediska administrativního dělení je Moravská republika dělena na 5 krajů, které se dále člení na 45 žup.

Státní zřízení

Morava je demokratická parlamentní spolková republika. Hlavou státu je prezident, který má především reprezentativní funkce. Většina výkonné moci náleží vládě, v jejímž čele je předseda. Státní moc se rozděluje na zákonodárnou, výkonnou a soudní, přičemž mnohdy splývají.

Zákonodárná moc

Zákonodárná moc v Moravské republice náleží jednokomorovému Národnímu shromáždění, které sestává ze 151 poslanců. Národní shromáždění řídí jeho předsednictvo.

Výkonná moc

Výkonná moc náleží v Moravské republice prezidentovi republiky a vládě Moravské republiky. Vláda Moravské republiky se skládá z ministrů, kteří řídí ministerstva.

Soudní moc

Soudní moc náleží Nejvyššímu soudu Moravské republiky, krajským a okresním soudům. Samostatně stojí ústavní soudnictví, které sestává z Ústavního soudu Moravské republiky.

}}