Moravskoslezská republika
Moravskoslezská republika | |
|---|---|
Republika Morawijo-Ślůnsk (slezština) | |
 Vlajka
 Znak
| |
Motto: Genius Loci | |
 | |
| Olomouc | |
| moravština, slezština | |
Uznávané jazyky | čeština |
| ateismus, agnosticismus, křesťanství | |
Vláda | parlamentní republika |
• Prezident republiky | nezvolen |
• Předseda vlády | Bratslav Šťasten |
| Vznik | |
• Vyhlášení Státu Morava | 1. květen 2012 |
• Nárokované | 24553 km² |
• Vodní plochy | zanedbatelná |
| moravskoslezský kirát (MSK) | |
Časové pásmo | SEČ (UTC+1) |
Předvolba | +0451 |
| MZ, MSR | |
| .msl | |
Moravskoslezsko (mor. Moravskoslezsko, dlouhý tvar Moravskoslezská republika) je vnitrozemský mikronárod ve střední Evropě, který sousedí s Polskem, Slovenskem, Rakouskem a Čechami a má sporné území s Radoslávií. Hlavním městem je Olomouc, největším městem je Brno, další velká města jsou Ostrava, Zlín, Havířov a Opava.
Oblast Moravskoslezska byla osídlena Slovany na přelomu 5. a 6. století. První politickou entitou byla Sámova říše (7. století), později bylo na jižní Moravě centrum Velkomoravské říše. Na přelomu 11. století se Morava dostala pod nadvládu českých Přemyslovců. V roce 1526 se stalo území dnešního Moravskoslezska součástí habsburské monarchie a v roce 1867 součástí Rakousko-Uherska. V roce 1948 byla zrušena země Moravskoslezská a Morava tak přestala být po více než tisíci letech správní jednotkou. V roce 1993 se po rozdělení Československa stala součástí České republiky. Dne 1. května 2012 vznikl Stát Morava jako první moravistický mikronárod. Mezi lety 2014-2017 byla členem federací. V roce 2017 vznikla Moravská republika, která se v roce 2018 přejmenovala na Moravskoslezskou republiku.
Moravskoslezsko bylo od svého vzniku (předchůdci od roku 2016) členem Společnosti mikronárodů. Moravskoslezsko je parlamentní demokracií s demokratickými institucemi. Z okolních mikronárodů má Moravskoslezsko pevné svazky především s Meknijskem a Lurkem.
Dějiny
Podrobnější informace naleznete v článcích Stát Morava, Moravská sovětská socialistická republika a Moravská socialistická republika.
V květnu 2011 se ustavil první moravský mikronárod, Stát Morava, v okolí města Šumperka. Později rozšířil svoji působnost na nejprve celé území Moravy a později i Slezska. V létě roku 2012 Morava jako samostatný mikronárod zanikla a stala se nejprve součástí obnoveného SSSR a následně Československa.
V létě 2017 sílil národnostní tlak v Československu, načež byla federace zrušena. Zatímco Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika zanikly, Moravská socialistická republika se přetvořila v Moravskou republiku.
Nová republika dlouho bojovala s problémy národní a jazykové identity, administrativního uspořádání i ochotou občanů účastnit se politického života mikronároda. Proto bylo v říjnu 2018 rozhodnuto o transformaci v Moravskoslezskou republiku a 28. října 2018 byla přijata Ústava.
Politika
Hlavní články: Politický systém Moravskoslezska, Seznam předsedů vlád Moravskoslezska a Seznam prezidentů Moravskoslezska
Politický systém
Podle ústavy z roku 2019 je Moravskoslezsko parlamentní demokratickou republikou. Hlavou státu je prezident, který je volen na pětileté funkční období. Orgánem moci zákonodárné je Sněm. Výkonnou moc země vykonává vláda Moravskoslezské republiky v čele s předsedou vlády.
Vláda se skládá z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů. Vláda jmenovaná prezidentem musí do 30 dnů od svého jmenování předložit Sněmu svůj politický program a požádat o důvěru Sněmu. Kromě toho může kdykoli požádat Sněm, aby vyjádřil svou důvěru a v zásadě spojila každé hlasování s otázkou důvěry. Sněm může odmítnout důvěru vládě nebo některému z jejích členů. To vyžaduje absolutní většinu všech poslanců, ale o hlasování o důvěře vládě se rozhoduje prostou většinou. Důsledkem nevyslovení důvěry vládě Sněmem je odvolání vlády prezidentem.
| Funkce | Jméno | Strana | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Prezident republiky | nezvolen | Volby se mají konat v dubnu 2020. | |
| Předseda vlády | Bratslav Šťasten | SP | Ve funkci od roku 2018. |
| Předseda Sněmu | František Otta | SP | Ve funkci od roku 2019. |
Moravskoslezským parlamentem je Sněm Moravskoslezské republiky, který působí jako jednokomorový parlament s celkem 51 poslanci a je volen každé čtyři roky.
Územní členění
Hlavní článek: Administrativní členění Moravskoslezska
Územní členění Moravskoslezska se v průběhu dějin často měnilo. Nové územní a správní uspořádání je výsledkem několikaletého úsilí o změnu prostorového uspořádání státní správu v Moravskoslezské republice.
Samosprávné územní celky MSR jsou obce a župy. Počet obcí není stabilní, díky územním změnám se mění; v poslední době dochází k integraci menších obcí. Od 1. ledna 2022 se Moravskoslezsko dělí na 47 žup.
Území Moravskoslezska lze také podle používání místních zvyků, nářečí nebo krojů na národopisné regiony. Těmi jsou:
- na východě Moravy: Lašsko, Valašsko, Slovácko
- na severu Slezsko
- na jihu Moravy: Hanácké Slovácko, Brněnsko, Podhorácko
- na střední Moravě: Haná
- na západní Moravě: Horácko
Zaniklými národopisnými regiony v Moravskoslezsku, zejména z důvodu odsunu Moravských Němců po druhé světové válce, jsou Hřebečsko
Kultura
Moravskoslezsko patří do evropského kulturního regionu a moravskoslezskou kulturu tvoří svébytné kultury moravská a slezská. Přestože se místní kultura vyvíjela souběžně s kulturou ostatních slovanských národů, zachovala si svoji originalitu. S výjimkou Sudet má každý moravskoslezský region své pestré lidové zvyky a tradice, které se vázaly k životu a práci člověka. Pro všechny jsou společné křesťanské a v některých případech i předkřesťanské svátky a obřady. Nejvýznamnější jsou vánoční tradice, tříkrálové svátky, Hromnice, velikonoční svátky, Dušičky a jiné. V jednotlivých regionech se připravovala typická jídla, nápoje, zpívaly se svérázné písně a tancovaly jedinečné tance. I dnes na mnohých místech nalezneme lidové kroje, které běžně nosí hlavně starší obyvatelé.
Externí odkazy
- www.moravskoslezskar.cz - oficiální webová prezentace republiky Moravskoslezské
| ||||||||||||||||||||||||||