Přímeknijské jazyky
Přímeknijské jazyky | |
Přímeknijské jazyky západní jazyky východní jazyky | |
Rozšíření | střední Evropa |
---|---|
Počet mluvčích | není znám' |
Klasifikace | Bójoheumské jazyky |
Dělení | |
Dělení |
|
Přímeknijské jazyky, nissiisky ilmeknimēī malhwal je skupina jazyků, které spojuje podobná gramatika, původ a slovní zásoba. Původním jazykem jest staronissiiština.
Původ
Přímeknijské jazyky se vyvinuli v rychlošípském údolí v centrálním Meknijsku z jazyka títi. Za dob předcoronských se jazyk dostal až do Bobánie. Přímeknijské jazyky patří do tzv. Bójoheumského kmene jazyků, do kterého patří také radoslávské jazyky, jeseničtina. Malé spojení je také se středolurkskými jazyky. Bójoheumské jazyky se rozšířily hlavně na hranicích mezi Polskem a Českem.
Dělení dle klasifikace ne/ši jazyků
Západní a východní větve dělí tzv. klasifikace ne/ši jazyků, tj. ve východních jazycích se objevuje namísto předpony ne (v esagitšině také te), předpona shi/si/ši. Toto dělení pravděpodobně vzniklo v dávné době. Příkladem může být slovo svatyně - Sīmēoseon [šiméoson] x Nemedomgu/Temenaio, slovo ne - sī x ne/te, černá - sīge x negra/nerau
Jazyky
- Bojoheumský kmen
- Přímeknijské jazyky
- Západní větev
- Esagitština
- Východní větev
- Thornština
- Koniiština
- Nissiiské jazyky
- Standardní nissiiština
- Obecná nissiiština
- Bobanština
- Yeojuský dialekt
- Popekijský dialekt
- Západní větev
- Přímeknijské jazyky
On včera snědl hrušku | Vidím bílého psa | To je korejské kimčchi | |
---|---|---|---|
Nissiiština | Kreos ākgyeuixan ēno shyaepkon cxeueshisal | ma dekayaeEot alveoNi chakiNunSeamnida | kxei bae gudeulNi gimjiNunSeamnida |
Bobanština | Kris ákgjúichan é šžípkon khúeši | Ma dekají alvoní koliňuonun. | Geike bí Kchudülní kchimžinun. |
Yeojuský dialekt | Kzhweos ākgyeuihan ē shyaepkon cxeueshi | Ma dekayēt alveoyī kolingōtīmnida. | Kxē bē Gudulī gimjīnimnida. |
Thornština | Kros akghuishii ee shupkon ueshi | mha dekahuHut alwoNii kolinuhoNuuMhoru. | keike bu gudulNii kimjiNuuMhoru. |
Esagitština | Grves gießaio kagiausvor sresbgoo. | Ego daukeof alwusimo kolaitzoiusnu. | Gauke ousl Gudaulimo gimzio. |
Plebejština | Srvag gieschiu akgjojsor srakpkou. | Ma tojkeof alvugigu kolinzojuggu. | Gojke bas Gudouligu kimsiu. |
Koniiština | to teshiNun aryuishie iekoNunMida. | ma dekaryu afonoNii korinuoNun | keke e gudeuNii iemieNun |
Číslo | Alpabaeto | Vlastní abecedy | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
nissiiština | thornština | esagitština | plebejština | thornština | esagitština | plebejština | |
0 | nura | nura | nera | nara | nura | nera | nara |
1 | iino | īnyo | eotyus | oīnyū | iinho | autius | ojnjug |
2 | deobo | doboī | dvubeo | dvubeo | doboii | dwubou | tvubou |
3 | teare | treyes | neore | deoīre | trehes | naure | dojre |
4 | cīera | yerabus | tureoko | nudoīkeo | herabus | turaukos | nugojkos |
5 | pinpxe | pinpe | paetko | paenko | pinpe | petko | penko |
6 | sēk | sēk | sek | sek | seek | sek | sek |
7 | sesīaa | sesyā | sesīa | sesr | seshaa | seßa | sesr |
8 | oktya | yoktya | okrreo | okdaeu | hoktha | okdreu | okdeu |
9 | sīeobin | syobyin | sīvubaet | sīubin | shiobin | ßaiwubait | schivubin |
10 | dekaa | dekā | dekaa | dekaa | dekaa | dekaa | tekaa |
11 | iinodek | inudek | nīmeudaek | nīmutaek | inudik | nimutek | nimutek |
12 | deobodekaa | dobudika | teobudekan | tōbutekan | dobudika | taibutekan | tobutekan |
13 | tearedekaa | tredika | neoredekan | deorekan | tredika | nauruteka | dojrekan |
14 | cīerabeadekaa | yerabdika | turadeka | nūiodekan | herabdika | turateka | nugodekan |
20 | deobata | dobuta | dvubota | tvubota | dobuta | dwubota | tvubota |
30 | tearata | trata | drāda | trata | trata | drada | trata |
100 | kasseoso | kasyoso | kānae | kādom | kashoso | kaanai | kaadom |
1000 | baeikxsli | buykslil | keoglileu | koisliyl | buikslil | koglilus | kogsligul |
|
|