Přímeknijské jazyky

Z MicroWiki, encyklopedie mikronacionálního světa
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přímeknijské jazyky
Přímeknijské jazyky      západní jazyky      východní jazyky
Přímeknijské jazyky
     západní jazyky
     východní jazyky
Rozšíření střední Evropa
Počet mluvčích není znám'
Klasifikace Bójoheumské jazyky
Dělení
Dělení
  • Západní větev
  • Východní větev
Přímeknijské jazyky v Meknijsku

Přímeknijské jazyky, nissiisky ilmeknimēī malhwal je skupina jazyků, které spojuje podobná gramatika, původ a slovní zásoba. Původním jazykem jest staronissiiština.

Původ

Přímeknijské jazyky se vyvinuli v rychlošípském údolí v centrálním Meknijsku z jazyka títi. Za dob předcoronských se jazyk dostal až do Bobánie. Přímeknijské jazyky patří do tzv. Bójoheumského kmene jazyků, do kterého patří také radoslávské jazyky, jeseničtina. Malé spojení je také se středolurkskými jazyky. Bójoheumské jazyky se rozšířily hlavně na hranicích mezi Polskem a Českem.

Dělení dle klasifikace ne/ši jazyků

Západní a východní větve dělí tzv. klasifikace ne/ši jazyků, tj. ve východních jazycích se objevuje namísto předpony ne (v esagitšině také te), předpona shi/si/ši. Toto dělení pravděpodobně vzniklo v dávné době. Příkladem může být slovo svatyně - Sīmēoseon [šiméoson] x Nemedomgu/Temenaio, slovo ne - sī x ne/te, černá - sīge x negra/nerau

Jazyky

  • Bojoheumský kmen
    • Přímeknijské jazyky
      • Západní větev
        • Esagitština
      • Východní větev
        • Thornština
        • Koniiština
        • Nissiiské jazyky
          • Standardní nissiiština
          • Obecná nissiiština
          • Bobanština
          • Yeojuský dialekt
          • Popekijský dialekt
On včera snědl hrušku Vidím bílého psa To je korejské kimčchi
Nissiiština Kreos ākgyeuixan ēno shyaepkon cxeueshisal ma dekayaeEot alveoNi chakiNunSeamnida kxei bae gudeulNi gimjiNunSeamnida
Bobanština Kris ákgjúichan é šžípkon khúeši Ma dekají alvoní koliňuonun. Geike bí Kchudülní kchimžinun.
Yeojuský dialekt Kzhweos ākgyeuihan ē shyaepkon cxeueshi Ma dekayēt alveoyī kolingōtīmnida. Kxē bē Gudulī gimjīnimnida.
Thornština Kros akghuishii ee shupkon ueshi mha dekahuHut alwoNii kolinuhoNuuMhoru. keike bu gudulNii kimjiNuuMhoru.
Esagitština Grves gießaio kagiausvor sresbgoo. Ego daukeof alwusimo kolaitzoiusnu. Gauke ousl Gudaulimo gimzio.
Plebejština Srvag gieschiu akgjojsor srakpkou. Ma tojkeof alvugigu kolinzojuggu. Gojke bas Gudouligu kimsiu.
Koniiština to teshiNun aryuishie iekoNunMida. ma dekaryu afonoNii korinuoNun keke e gudeuNii iemieNun
Rozdíly v jazycích - čísla
Číslo Alpabaeto Vlastní abecedy
nissiiština thornština esagitština plebejština thornština esagitština plebejština
0 nura nura nera nara nura nera nara
1 iino īnyo eotyus oīnyū iinho autius ojnjug
2 deobo doboī dvubeo dvubeo doboii dwubou tvubou
3 teare treyes neore deoīre trehes naure dojre
4 cīera yerabus tureoko nudoīkeo herabus turaukos nugojkos
5 pinpxe pinpe paetko paenko pinpe petko penko
6 sēk sēk sek sek seek sek sek
7 sesīaa sesyā sesīa sesr seshaa seßa sesr
8 oktya yoktya okrreo okdaeu hoktha okdreu okdeu
9 sīeobin syobyin sīvubaet sīubin shiobin ßaiwubait schivubin
10 dekaa dekā dekaa dekaa dekaa dekaa tekaa
11 iinodek inudek nīmeudaek nīmutaek inudik nimutek nimutek
12 deobodekaa dobudika teobudekan tōbutekan dobudika taibutekan tobutekan
13 tearedekaa tredika neoredekan deorekan tredika nauruteka dojrekan
14 cīerabeadekaa yerabdika turadeka nūiodekan herabdika turateka nugodekan
20 deobata dobuta dvubota tvubota dobuta dwubota tvubota
30 tearata trata drāda trata trata drada trata
100 kasseoso kasyoso kānae kādom kashoso kaanai kaadom
1000 baeikxsli buykslil keoglileu koisliyl buikslil koglilus kogsligul


nsm:丨乚韩岛니 亍卜乚룰 nsm-lat:ilmekniyNi malLul