Dvě provincie Meknijska

Z MicroWiki, encyklopedie mikronacionálního světa
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dvě provincie Meknijska
Deojibanida (ns)
Dwoulintxomida (mom)
Sanbang (Yeoju)
Uznávané jazyky
Mōdnumida
Popekijci, Varglované
Meknijský šamanismus (předchůdce vvakeismu), keltská, slovanská a germánská vyznání, křesťanství
Vláda
Protomēkství, vláda sīsaiů

Dvě provincie Meknijska byla mýtická fáze vývoje Meknijska podle legendy Ojineo. Legenda vysvětluje příchod Korejců, původně cestujících s Huny, kteří se však od Hunů odpojili a cestovali sami.

Trvání

Dvě provincie Meknijska dle mýtu vznikly po příchodu Hanunkxa s Mekniyem pod kopec Ilbun. Družina Hanunkxa se po příchodu rozdělila na dvě skupiny z důvodu neshod mezi Mekniyovými syny, Beurrem a Omniyōmem, tvořící první dvě provincie, Beurgilu a Ilbunilu, jež byla poté přejmenována na Niyī.

Jejich souboj chtěl Hanunkx ukončit a tak dva bratry naučil jiným jazykům, aby se přestali spolu hádat. Beurra naučil Mawche a Omniyōma Shwache. Jazyky byly dostatečně podobné, aby se mohli spolu bavit, ale dostatečně odlišné, aby se spolu hádali.

Obě provincie po smrti bratrů dále existovaly po několik století do doby, kdy v provincii Omniyōma zavládl mor, jež vyhnal polovinu obyvatelstva na jih k městě Libušině. Tato družina se sama označila jako Lorinci a jsou zakladatelé Lurku. Druhá polovina, jež v Ilbunile zůstala se začala označovat jako Esagité (původ se odhaduje ze slova *esrau - krev, ti kteří jsou potřísněni krví). Dvě provincie zanikly unitarizací a vytlačení mluvčích jazyku shwacha do ohraničeného území Esagitie, kde byl jejich jazyk poté mawchizován.

Odhadovaný vzhled mladého Hanunkxa