Gymnaziální-českomoravská krize

Gymnáziální-českomoravská krize
	; Fotografie letadla, jako vtip považovaného za český letoun, pořízená během krize.
Trvání:	1.–17. únor 2018
Místo:	Stát Gymnázium a okolí
Výsledek:	Status quo Vzájemné uznání suverenity obou stran konfliktu; Vznik Svazového státu Čech a Moravy;
Strany
Stát Gymnázium ; Meknijsko (do 7. února) Podpora UMSE (do 7. února) Fyrinie; Radoslávie; ; Morava (do 7. února) ;	Československo ; Morava (od 14. února)
Velitelé
Adam Pivetz; František Prášek; Tomáš Falešník[en]; Radek Vastl; Joel Novotný; Naemal Namul-den; Dastan Shibil-den;	Ladislav Pejchl; František Koblanský; Bratslav Šťasten
Síla
Stát Gymnázium: 15	Čechy: 3; (dobové odhady 1)

Gymnáziální-českomoravská krize, dříve také Gymnáziální-českomoravská válka, občas nazývaná Gymnáziální-česká krize/válka nebo Valentýnská krize/válka byla událost v historii české mikronacionální komunity, převážně mezi Státem Gymnázium a Čechami, která vyústila ve vyhlášení války mezi oběma účastníky.

Přestože došlo k vyhlášení válečného stavu a mobilizaci Domobrany Státu Gymnázium, nikdy nedošlo k ozbrojenému střetu mezi oběma stranami konfliktu. Válka tak probíhala i nadále jen v diplomatické sféře, především formou dialogu mezi ministry zahraničních věcí Tomášem Falešníkem^[en] a zpravodajství Joelem Novotným za Stát Gymnázium a předsedou vlády Františkem Koblanským za Čechy. Morava se konfliktu neúčastnila, přestože vyhlášení války bylo předloženo i jí.

Konflikt měl množství dalekosáhlých následků, mezi které patřilo například upevnění pozice Státu Gymnázium jako členského státu Unie mikronárodů střední Evropy, a později i zvolení Tomáše Falešníka jejím tajemnikem, nebo znovuotevření otázky významu ministerstev Státu Gymnázium, které vedlo k jejich zrušení. Konflikt také později nepřímo přispěl k vzniku Organizace spojených mikronárodů jako ve své době druhé nejvýznamnější mezinárodní organizace mikronárodů na území Česka a Slovenska.

Pozadí a příčiny

23. ledna 2018 vyhlásila nezávislost Západočeská republika. Její původní územní nároky se překrývaly s územními nároky Státu Gymnázium, a ten tak 25. ledna odmítl Západočesko formálně uznat. Konfliktu se podařilo předejít i díky arbitráží tajemníka UMSE Naemala Namul-dena, Západočeská republika 28. ledna stáhla svůj nárok na oblast klatovského okresu a Stát Gymnázium téhož dne odvolal své odmítnutí formálního uznání. Západočeská republika se později stala 8. dubna pozorovatelem v UMSE.

28. ledna se na českou MicroWiki připojil také František Koblanský s plány na mikronárod Novoměstská republika. Okamžitě podrobil kritice Moravu, tvrdíce, že se vzhledem k jejím územním nárokům nejedná o mikronárod. Po ujištění, že i mikronárody jako Morava, považující se de facto za jakousi alternativní exilovou vládu jsou akceptovány, se 31. ledna prohlásil prezidentem České republiky. Nově vzniklý stát, inspirován především Fyrinií, začal ale vykazovat známky geofikce. Kvůli tomu a konfliktním územním nárokům přesvědčila Unie mikronárodů střední Evropy své členské státy, aby Čechy neuznávaly.

Průběh

Krize

1. února oznámil Koblanský existenci fiktivních Vojsk národního sjednocení, která měla údajně bojovat za osvobození Karpatské Rusi z nadvlády SSSR. Později také oznámil registraci Strany za obnovení Československa, která se měla údajně snažit o obnovu Československa, ve Slovenské republice. Přestože obě prohlášení nebyla pravdivá, vyhlásil 1. února ve 12.54 Prezident Státu Gymnázium Adam Pivetz na popud ministra zahraničí Tomáše Falešníka mobilizaci Domobrany a označil tak začátek krize. Později, v 23.10, meknijský velitel armády Dastan Shibil-den označil Čechy a VNS jako hrozbu pro meknijskou suverenitu, moblilizujíce tak meknijskou armádu. Meknijsko se okamžitě snažilo podepsat pakt o neútočení s Čechami, která by zaručila i hranice ostatních států UMSE, avšak tato snaha byla neúspěšná.

4. února v 18.30 vydal Shibil-den oznámení, že válka mezi UMSE a Čechami je možná. 6. února podepsali Naemal Namul-den za Meknijsko, Bratslav Šťasten za Moravu, Lukaş Çursık za Fyrinii a Albert Flinkmann za Radoslávii ultimátum, které poslali vládě Čech. Ta ultimátum přijala 7. února ve 12.23. Podle ultimáta musely Čechy uznat suverenitu členských států UMSE a Moravy a nesmělo se vměšovat do jejich vnitřních záležitostí. Ultimátum, jehož autorem byl lurkský prezident Alex White, mělo být velmi konfrontační. Předpokládalo se, že podmínky ultimáta budou pro Čechy nepřijatelné, a že dojde k eskalaci konfliktu. Lurk samotný se oficiálně do konfliktu nezapojoval, ale poskytoval různé formy neformální podpory všem státům UMSE.

Meknijsko odvolalo stav mobilizace, narozdíl od Státu Gymnázium, a zrušilo prohlášení o nebezpečí pro meknijskou suverenitu. 10. února zažádaly Čechy o vstup do UMSE, žádost ale byla odmítnuta.

Válka

14. února ve 13.02 oznámila Morava plány na sjednocení s Čechami a vznik Svazového státu Čech a Moravy. Stát Gymnázium to odsoudil jako porušení ultimáta od UMSE vměšováním se do moravské politiky, a ve 13.17 vyhlásil prezident válku Čechám i Moravě. UMSE vyhlásilo neutralitu, Naemal Namul-den oznámil, že Meknijsko vstoupí do války, nebudou-li na mapách SSČM členské státy UMSE. Jelikož nemohlo dojít k opravdovým soubojům, válka se rychle stala diplomatickým dialogem mezi Státem Gymnázium a Čechami, zatímco Morava válce nevěnovala pozornost.

15. února bylo okolo 11 hodin spatřeno nad Státem Gymnázium malé letadlo, letící jen několik desítek metrů nad střechami domů. Kvůli červeno-bílému pruhu na boku letadla bylo letadlo Státem Gymnázium považováno za letoun Čech, ačkoli byla jen velmi nízká šance, že mělo s Čechami doopravdy něco společného. Vláda Čech odpověděla informací o mrtvém muži, zabitém vládou Státu Gymnázium. Tato informace byla Státem Gymnázium okamžitě vyvrácena a jen zkomplikovala další jednání.

16. února se Stát Gymnázium a Čechy dohodly na ukončení konfliku a vzájemné uznání suverenity obou stran konfliktu. Válka formálně skončila 17. února v 9.11.

Následky

Následky krize jsou dodnes viditelné v české mikronacionální komunitě. Okamžitě po skončení krize vytvořily Čechy a Morava Svazový stát, ten se ale brzy rozpadl kvůli odlišným pohledům na vnitřní uspořádání a zahraniční politiku státu, hlavně v moravsko-radoslávské otázce. 2. března 2018 tak Čechy vyhlásily nezávislost na SSČM, již jako Československo, a vstoupilo do války s Moravou. Konflikt byl později vyřešen pomocí Teorie státních vrstev od Naemala Namul-dena. Existence Československa způsobila nárůst fiktivních států v české komunitě, jako byla například Slovanská federace. Vznikla Organizace spojených mikronárodů, která měla nahradit neaktivní UMSE.

Mezi Státem Gymnázium a Československem narostlo napětí ještě jednou, když Stát Gymnázium změnil svou zahraniční politiku 10. a 17. září 2018 a podepsal Wrythskou konvenci 28. září 2018. Nedošlo však k žádným akcím, kromě stažení československého uznání suverenity Státu Gymnázium, a to i přes ofenzivní tón, ve kterém to bylo Československem formulováno.

Napětí mezi oběma státy časem vyprchalo, i přes vzájemné neuznávání suverenity až do zániku Československa. I přesto byly však oba státy po dlouhou dobu v jakési "studené válce", ve které se snaží dostat nové mikronárody v české komunitě do UMSE či OSM podle státu. To skončilo 11. července 2019, kdy bylo Československo rozpuštěno a jeho vedení začalo práci na novém negeofiktivním mikronárodu, kterým se stala Krležská federativní republika. 14. února 2020, na druhé výročí vyhlášení války, přistoupili Stát Gymnázium a Krležsko k jednání o smlouvě o vzájemných diplomatických vztazích, která byla podepsána 22. února.

Externí odkazy