Registrace je dostupná na hlavní stránce.

Fyrinie

Z Mikronárody Wiki
Přejít na: navigace, hledání
Fyrinijská republika
Fyrinia Cumhuriyeti
الجمهورية الفيرينية
vlajka Fyrinie
vlajka
Hymna: Ülkemiz ve milletimiz (Naše země, náš národ)
Motto: Svoboda, spravedlnost, solidarita
Geografie

Fyrinie mapa.png Poloha Fyrinie

Hlavní město: Kirilmaz
Rozloha: 2 696 km²
Nejvyšší bod: Buyuk Degil (1378 m n. m.)
Časové pásmo: +1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 417 627 (174. na světě, 2017)
HDI: 0,905 (velmi vysoký) (16. na světě, 2017)
Jazyk: čeština, turečtina, arabština (úřední)
Náboženství: bahaismus (17 %), křesťanství (9 %), islám (4 %); bez vyznání (70 %)
Státní útvar
Státní zřízení: parlamentní sociální republika
Vznik: 1. prosinec 2017 (referendum o nezávislosti)
Předseda vlády: Lukáš Čuřík
Vládní rada: Lukáš Čuřík
Márie Czenek
Ahmad Samy
Měna: fyrinijské peso (FYP)
Giniho koeficient: 0,13 (2017)
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba: +0961
Národní TLD: .fri

Fyrinie (turecky Fyrinia; arabsky فيرينيا, Fyriníja), oficiálním názvem Fyrinijská republika (turecky Fyrinia Cumhuriyeti; arabsky الجمهورية الفيرينية, al-Džumhúríja al-Fyriníja) je stát ve střední Evropě. Vznikl vyhlášením nezávislosti na základě referenda dne 1. prosince 2017 jako společný národ fyrinijských českých, tureckých a arabských národů. Fyrinie je liberálně-demokratická stranická republika. Zákonodárným orgánem státu je stopadesátičlenné Národní shromáždění, do kterého volí občané své zástupce v politických stranách a hnutích. Hlavou státu je předseda vlády, tedy předseda nejsilnější politické strany v zemi. Mimo vlády v zemi existuje taktéž Vládní rada, která je nadřazena vládě.

Fyrinie je vyspělý stát, jeho ekonomická vyspělost se nyní nachází na úrovni Belgie. Fyrinijská ekonomika je založena na sociálně-tržním hospodářství. Od výhry levicových stran v regionálních volbách v roce 2009 se procento nezaměstnanosti drží na méně než 3 procentech, Giniho koeficient stále klesá a dosahuje první světové desítky.

Fyrinie je vnitrozemský hornatý stát, který sousedí na svém jihozápadě s Německou spolkovou republikou, na jihu s Rakouskou republikou a na severu a východě s Československem. Administrativně se Fyrinie dělí na 4 územní celky zvané guvernoráty. Hlavním městem je Kirilmaz. Obyvatelstvo je velmi nerovnoměrně rozloženo. Přibližně polovina všech obyvatel Fyrinie žije ve dvou největších městech země: Kirilmazu a Českých Budějovicích. Další významná sídla se nachází v podhorských oblastech guvernorátu Sivas–Şebinkarahisar, ve východní části guvernorátu Lipno a v guvernorátu České Budějovice–Český Krumlov. Další části území Fyrinie jsou vzhledem k přírodním podmínkám neobývané.

V čele Fyrinie stojí trojice členů Vládní rady, konkrétně Lukáš Čuřík, Márie Czenek a Ahmad Samy. Vládní rada je vrcholem výkonné moci a ve fyrinijské politice se jedná o zástupný orgán pro post prezidenta. V čele vlády stojí předseda vlády, kterým je od roku 2017 Lukáš Čuřík.

Historie

Osmanská éra

V roce 1520 na území dnešní Fyrinie přišlo velké množství tureckých přistěhovalců, kteří značně změnili tamní demografické uspořádání. Němci, Rakušané a Češi se již v roce 1522 stali menšinou. Nárůst Turků v populaci a postupný začátek utlačování Rakušanů a Čechů v roce 1524 eskalovalo v násilnosti. Po několika masakrech se většina místních Rakušanů a Čechů odebrala do okolních oblastí. Habsburská monarchie tak nad Fyrinií ztratila svou kontrolu, což umožnilo Osmanské říši nad Fyrinií získat nadvládu. Turecké obyvatelstvo tuto myšlenku podpořilo a Osmanská říše tak v roce 1526 Fyrinií získala pod kontrolu. Tu se jí podařilo udržet až do začátku vlády Marie Terezie, kdy Habsburská monarchie Fyrinii vojensky obsadila.

Nadvláda Habsburské monarchie

Dobytí Fyrinie Habsburskou monarchií proběhlo v roce 1741, tedy více než 200 let po začátku osmanské éry. Obsazení ve Fyrinii vzbudilo nepokoje, jelikož turecké a arabské obyvatelstvo (Arabové do Fyrinie přišli během osmanské éry) silně podporovalo vládu Osmanů. Habsburské monarchii se však nakonec kontrolu nad Fyrinií podařilo udržet, především díky podpoře nově příchozích Němců a Rakušanů. Fyrinie ztratila svou autonomii, kterou si udržovala za nadvlády Osmanské říše a stala se centralizovanou součástí Habsburské monarchie a později Rakouska-Uherska až do rozpadu monarchie na samostatné státy.

První světová válka

Během první světové války se ve Fyrinii opět rozhořely touhy po samostatnosti. Začínaly vznikat dobrovolnické fyrinijské odboje, které si kladly za cíl pro Fyrinii vybojovat nezávislost. Dobrovolnické armádě se podařilo v roce 1917 obsadit Kirilmaz, odkud 14. srpna 1917 vyhlásila Fyrinie nezávislost na Rakousku-Uhersku, monarchie však separatisty během několika dní potlačila. Roku 1918 se Fyrinie stala součástí Československa.

Období prvorepublikového Československa

Roku 1918 se dostala Fyrinie pod kontrolu nově vzniklého Československa a stala se součástí Sudet. Československo ve Fyrinii a ostatních částech Sudet začalo rozvíjet průmysl. Fyrinie se tak brzy stala vyspělou částí Československa. Objevoval se zde však problém s utlačováním národností, především Němců, Rakušanů, Turků a Arabů. Ve Fyrinii a jiných částech Sudet narůstala popularita nacismu, především díky vlivu Německa.

Druhá světová válka

V roce 1938 se Fyrinie stala součástí Německé říše. Po začátku druhé světové války však obyvatelstvo začalo proti nacistické nadvládě protestovat. Velká část z protestujících byla transportována do koncentračních táboru, většina z nich do Mauthausenu. Roku 1942 se tajné dobrovolnické milici podařilo z Fyrinie vyhnat německé vojáky a ostatní členy správy z Německé říše. V roce 1944 se však Německé říši podařilo opět do Fyrinie proniknout, byla tak znovuosvobozena až americkými vojsky v roce 1945.

Komunistická nadvláda

V roce 1948 se v obnoveném Československu podařilo Komunistické straně získat kontrolu nad všemi úřady. Postupně se z Československa stala totalitní stranická diktatura. V roce 1968 bylo Československo federalizováno, ale Fyrinie autonomii nezískala. Stala se součástí České socialistické republiky. Během komunistické nadvlády se ve Fyrinii rozvíjelo zemědělství a těžký průmysl. První rychlý pokrok sice ekonomiku Fyrinie a celého Československa silně zrychlil a vylepšil, ale brzy ekonomika začala stagnovat, až se stala zaostalou. U hranic se vytvořila nárazníková zóna a bylo zde vybudováno opevnění a oplocení. Totalitní vláda vládla ve Fyrinii až do roku 1989, kdy byl autoritářský socialismus nahrazen demokracií. Československo se však v roce 1993 rozpadlo na dva samostatné státy, Českou a Slovenskou republiku.

Autonomie

Po rozpadu Československa udělila česká vláda Fyrinii autonomii. Ve Fyrinii postupně začaly narůstat požadavky na vznik samostatného státu. Ten se snažily vytvořit především separatistické strany: Sociální demokraté, Křesťanské levicové hnutí nebo Demokratická iniciativa. Ty však dlouhou dobu ve volbách nedokázaly uspět a v Národním shromážděním byly v menšině. Dlouhodobým favoritem voleb byla Liberální unionistická strana, liberálně-konzervativní politická strana. Touha Fyrinijců po samostatnosti rostla, unionistickým stranám tak upadaly preference. Podle průzkumů veřejného mínění by se k nezávislosti přiklonila již v roce 2001 těsná většina obyvatel. Díky přesvědčení obyvatel, že zvolení separatistických stran by Fyrinii k nezávislosti nedovedlo, drželo dlouhou dobu unionisty u moci. V roce 2009 však volby vyhráli sociální demokraté, separatistické strany však i přesto zůstali v (ústavní) menšině. Do většiny se dostaly až po volbách v květnu 2017, v listopadu 2017 se konalo referendum o nezávislosti, Fyrinie poté v prosinci 2017 vyhlásila nezávislost jako Fyrinijská republika.

Snahy o nezávislost

První vláda v autonomní Fyrinii, která otevřeně prosazovala nezávislost, byla vláda Michaely Sokolové - koaliční vláda sociálních demokratů, křesťanské levice a Demokratické iniciativy opírající se o podporu Občanské aliance. Této vládě však těsně nebyla vyslovena důvěra poté, co Občanská aliance stáhla své rozhodnutí vládu podpořit. K sestavení a vedení nové vlády byl pověřen někdejší volební lídr sociálních demokratů Martin Mlynář, který se nejprve taktéž snažil sestavit vládu, která by taktéž prosazovala nezávislost Fyrinie na České republice, nicméně v programovém prohlášení vláda osamostatnění vyloučila. Ve volbách 2017 vzrostla podpora sociálních demokratů o 14 procent, sociální demokraté zvítězili a získali 71 mandátů v Národním shromáždění. Společně se sociálními demokraty do vlády vstoupila Demokratická iniciativa i reformovaná Občanská aliance, která se taktéž přiklonila k podpoře osamostatnění. Vláda Fyrinii připravila k samostatnému fungování, v létě začala jednat s českou vládou, která se k jejímu osamostatnění stavěla poměrně vstřícně. V září 2017 vláda prosadila uspořádání referenda o nezávislosti, které se uskutečnilo v listopadu 2017. Právo hlasovat měli všichni, kteří měli ve Fyrinii alespoň 3 roky nahlášený trvalý pobyt. Pro osamostatnění se vyslovilo celkem 83,97 procenta zúčastněných při účasti 93,27 procenta oprávněných, Fyrinie tak mohla 1. prosince 2017 vyhlásit nezávislost na České republice.

Politická krize - leden až březen 2018

Po vyhlášení nezávislosti byly české politické strany, konkrétně Komunistická strana Čech a Moravy, Piráti a Starostové a nezávislí, nuceny vzdát se svých mandátů ve fyrinijském Národním shromáždění, jelikož byly registrované českým Ministerstvem vnitra, nikoliv fyrinijským. Vládní rada tedy vyhlásila volby na 5. ledna 2018, které vyhráli sociální demokraté. Po volbách však nečekaně odmítli spolupráci s Demokratickou iniciativou a obrátili se na Občanskou aliance a Zelené. Poté, co sestavení koalice odmítla i Občanská aliance a Zelení, byli sociální demokraté nuceni sestavit menšinovou vládu, ta však nezískala důvěru. Premiérem byl opět pověřen Lukáš Čuřík, který si na podruhé vyjednal podporu od Občanské aliance. 27. února se však členská základna Občanské aliance vyslovila proti takové spolupráci se sociálními demokraty. Vyjednávací tým Občanské aliance tedy své rozhodnutí o podpoře vlády sociálních demokratů stáhl a požádala o vládní angažmá. Vládní koalice Občanské aliance a sociálních demokratů bylo dojednána 16. března a moci se ujala 20. března 2018, čímž oficiálně skončila politická krize.

Vláda a politika

Fyrinie je zastupitelská parlamentní liberálně-demokratická republika, která se od května 2018 definuje jako parlamentní sociální republika. Vláda v zemi je rozdělena na tři základní složky - zákonodárnou, výkonnou a soudní moc. Nejvyšším ústavním činitelem je předseda vlády, ten má v rámci vlády moc, která se v běžné parlamentní republice dělí mezi prezidenta a předsedu vlády. Druhým nejvyšším orgánem výkonné moci je vládní rada. Ta má tři členy, kteří jsou voleni občany v přímé tříkolové volbě.

Zákonodárná moc

Zákonodárnou moc ve Fyrinii tvoří Národní shromáždění, které má 150 členů. Občané do něj volí své zástupce ve volbách, které se konají každé čtyři roky. Národní shromáždění schvaluje zákony předložené vládou. Schválený zákon putuje do vládní rady, která zákon může vetovat. Ten se pak vrací do Národního shromáždění, kde může být schválen nadpoloviční většinou (76 hlasů). Do Národního shromáždění mohou kandidovat pouze politické strany nebo hnutí, které jsou registrované na ministerstvu vnitra.

Výkonná moc

Struktura rozdělení moci ve Fyrinii se od zbytku světa liší především ve složení výkonné moci. Fyrinijské úřady neznají prezidenta, nejvyšším ústavním činitelem a zároveň mezinárodním reprezentantem Fyrinie je předseda vlády. Ten vede a sestavuje vládu, která je ale podřazená Vládní radě, kde jsou mimo předsedy vlády další dva členové. Vládní rada má moc vetovat zákony místo prezidenta, avšak když zákon Vládní rada vetuje, putuje zpět do Národního shromáždění, kde může být schválen 76 hlasy. Kromě vládní rady a absence prezidenta je však funkce výkonné moci v zemi totožná s ostatními parlamentními republikami.

Správa guvernorátů

Každý ze čtyř guvernorátů má své vlastní místní shromáždění (18 až 24 členů), do kterého si občané volí své zástupce v samostatných volbách. Místní shromáždění funguje jako lokální parlament. Výkonnou moc v guvernorátu zastupuje místní rada.

Mezinárodní vztahy

Fyrinie je od 26. prosince 2017 řádným členem Unie mikronárodů střední Evropy, jednoduše UMSE. Je členem 5 z 6 hlavních organizací UMSE - CSO, MPTA, UVO, UVP a OLP. Fyrinie uznává všechny členské státy UMSE, navázala oficiální diplomatické styky s Meknijskem.

Fyrinie uznává suverenitu všech členských států OSN, nevyjádřila se k nezávislosti Kosova. Uznává Palestinu jako nezávislý stát. Dlouhodobě kritizuje rozpínavost Ruska a zásahy na území jiných suverénních států. Abcházii a Jižní Osetii považuje Fyrinie za součást Gruzie, Donbas a Krym za součást Ukrajiny. Proti ruské anexi Krymu se vláda Fyrinie ostře vymezila.

Demografie

Ve Fyrinijské republice žilo 1. ledna 2017 přesně 417 627 obyvatel. Na rozdíl od sousední České republiky přirůstá obyvatelstvo ve Fyrinii přirozeně díky poměrně vysoké porodnosti. Národnostně a etnicky je fyrinijské obyvatelstvo velmi rozmanité. Třemi největšími etnickými menšinami jsou Češi, Turci a Arabové. Průměrný věk je 36 let, je tedy o 8 let menší než věkový průměr v České republice. Obyvatelstvo je poměrně nerovnoměrně rozdělené. Více než polovina obyvatel žije ve dvou největších městech - v Kirilmazu (113 605 obyvatel) a v Českých Budějovicích (93 470 obyvatel).

Etnické složení

V roce 2017 se 81,7 procent obyvatel Fyrinie přihlásilo k fyrinijské národnosti. Zbytek tvořily národnostní menšiny, především Češi a Slováci. Počet obyvatel, kteří se přihlásili k fyrinijské národnosti tvoří drtivou většinu ve všech guvernorátech i okresech. Etnické složení obyvatel, kteří deklarovali svou příslušnost k fyrinijské národnosti, je rozloženo do tří menšin. Češi tvoří přibližně 39 %, Turci 34 % a Arabové 27 %.

Kromě guvernorátu Sivas–Şebinkarahisar, kde je turecké obyvatelstvo ve většině, jsou ostatní guvernoráty poměrně dost rozmanité. Nejrozmanitější je Kirilmaz, kde spolu žijí všechny tři etnika - Češi na jihu, Turci na východě a jihu a Arabové na jihozápadě.

Náboženství

Většina (70 %) obyvatel Fyrinie nevyznává žádné náboženství. Nejrozšířenějším náboženstvím je bahá'í, které do Fyrinie přinesli především Arabové z Palestiny. Druhým nejrozšířenějším náboženstvím je křesťanství, které je zde původním náboženstvím. Během komunistické éry však počet věřících, a to především křesťanů, značně poklesl. Třetím nejrozšířenějším náboženstvím je sunnitský islám, vyznávaný především tureckou částí obyvatelstva. Nadále se pak ve Fyrinii nachází náboženské minority např. hinduistů, buddhistů, zoroastriánů nebo židů.

Ekonomika

HDP Fyrinie.png

Fyrinijské hospodářství má především dva hlavní pilíře - malé a střední podniky a zemědělství. Vzhledem k částečně agrárnímu uspořádání fyrinijské ekonomiky, která je stále silně regulovaná státem, hraje zemědělství klíčovou součást fyrinijského hospodářství. Nejsilnějším a nejvýznamnějším článkem ekonomiky Fyrinie jsou však malé podniky, které tvoří přibližně 30 procent celkového HDP. Následuje zemědělství, poté střední podniky. Významnou součást ekonomiky Fyrinie tvoří též cestovní ruch.

Fyrinijská ekonomika se od nástupu sociálních demokratů a obecně levice k moci stále reformuje. Fyrinie je ústavně zaručený sociální stát, který v současnosti vlivem vládnoucí sociální demokracie reformuje svou ekonomiku po vzoru nordického modelu. Stále se tak zvětšuje míra dekomodifikace, role státu, naopak se snižuje role trhu a rodiny. Mediálně bývá Fyrinie, narozdíl od daňových rájů, nazývána jako tzv. „tax inferno“ (daňové peklo).