Registrace je dostupná na hlavní stránce.

Fyrinie

Z Mikronárody Wiki
Přejít na: navigace, hledání
Fyrinijská republika
Fyrinia Cumhuriyeti
الجمهورية الفيرينية
vlajka Fyrinie
vlajka
Hymna: Ülkemiz ve milletimiz (Naše země, náš národ)
Motto: Svoboda, spravedlnost, solidarita
Geografie

Fyrinie mapa.png Poloha Fyrinie

Hlavní město: Kirilmaz
Rozloha: 2 696 km² (167. na světě)
z toho 3,4 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Buyuk Degil (1378 m n. m.)
Časové pásmo: +1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 845 419 (161. na světě, 2018)
Hustota zalidnění: 313,6 ob. / km² (46. na světě)
HDI: 0,914 (velmi vysoký) (14. na světě, 2018)
Jazyk: čeština, turečtina, arabština (úřední)
Národnostní složení: Fyrinijci (70,8 %)
Češi (10,4 %)
Rakušané (2,7 %)
ostatní (16,1 %)
Náboženství: bahaismus (17 %), křesťanství (9 %), islám (4 %); bez vyznání (70 %)
Státní útvar
Státní zřízení: unitární parlamentní republika
Vznik: 1. prosinec 2017 (referendum o nezávislosti)
Vládní rada: Lukáš Čuřík
Márie Czenek
Ahmad Samy
Předseda vlády: Lukáš Čuřík
(vicepremiér Mohammed al-Rahbi)
Měna: fyrinijské peso (FYP)
HDP/obyv. (PPP): 79 312 USD USD (4. na světě, 2018)
Giniho koeficient: 23,6 (2018)
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba: +0961
Národní TLD: .fri

Fyrinie (turecky Fyrinia; arabsky فيرينيا, Fyriníja), oficiálním názvem Fyrinijská republika (turecky Fyrinia Cumhuriyeti; arabsky الجمهورية الفيرينية, al-Džumhúríja al-Fyriníja) je mikronárod, model státu a státní simulace ve střední Evropě, který sousedí na jihu a jihozápadě s Rakouskem, na západě s Německem a na severu a severovýchodě s Československem. Zabírá z velké části hornaté území o rozloze 2 696 kilometrů čtverečních a žije zde více než 845 tisíc obyvatel. Vzhledem k přímému vlivu Osmanské říše v minulosti má Fyrinie etnicky a jazykově velmi rozdělené obyvatelstvo — největší národnostní skupinou ve Fyrinii jsou Fyrinijci, kteří tvoři asi 82 procent populace, Češi tvoří okolo 10 procent populace a Rakušané asi 2 procent populace. Fyrinie je vzhledem k etnické i jazykové rozmanitosti Fyrinijců trilingvání stát. Oficiálními jazyky jsou čeština, která je rodným jazykem asi pro 30 procent obyvatel; turečtina, rodným jazykem pro 28,5 procenta obyvatel; a arabština, což je rodný jazyk pro přibližně 23 procent obyvatel. 11 procent obyvatel je bilingvální, pro 7 procent obyvatel je rodným jazykem jiný jazyk, než tři oficiální jazyky. Hlavním městem Fyrinie je souměstí Kirilmaz, úředně největším městem jsou České Budějovice. Dalšími důležitými městy jsou Český Krumlov, Lipno nad Vltavou, Al Zabadani nebo Sivas.

Jedná se o oblast, která v minulosti čelila velkému náporu migrantů z Osmanské říše, díky kterým získala Osmanská říše toto území pod svou kontrolu. Následný násilný přechod pod nadvládu Habsburské monarchie vyústil v částečnou germanizaci obyvatelstva, která se zastavila až po pádu Habsburské monarchie. Od vzniku první Československé republiky v roce 1918 až do rozpadu Československa v roce 1993 byla Fyrinie centralizovanou součástí státu, od roku 1993 do roku 2017 byl autonomním regionem uvnitř České republiky, následně se v roce 2017 stal nezávislým státem.

Fyrinie je unitární parlamentní republika rozdělená do čtyř guvernorátů, které se následně dělí na dalších 20 okresů. V čele Fyrinie stojí trojčlenná Vládní rada, která disponuje pravomocemi prezidenta v parlamentní republice. Současnými členy Vládní rady jsou Márie Czenek, Lukáš Čuřík a Ahmad Samy. V čele vlády stojí předseda vlády, což je nejvyšší jednočlenná funkce ve fyrinijské politice. Předsedou vlády je od vzniku samostatné Fyrinie sociálnědemokratický politik Lukáš Čuřík.

Obyvatelstvo Fyrinie se pro osamostatnění vyslovilo v referendu o nezávislosti v roce 2017. Ač je obyvatelstvo velmi národnostně rozdělené, nezaznamenává žádné separatistické, ani významně etnicky nacionalistické napětí a od obsazení Fyrinie Habsburskou monarchií v roce 1741 nedošlo mezi obyvateli k žádnému hromadnému násilí. Úřední jazyky mají ve všech částech Fyrinie stejný status, a to i v oblastech, kde je určitá jazyková menšina většinou.

Fyrinie bývá často označována jako levicová utopie, vzhledem k řadě levicových vlád, které ve Fyrinii vládnou od roku 2009. Fyrinie je též součástí nejvýznamnějších mikronacionálního uskupení v České republice, Unie mikronárodů střední Evropy. Jedná se o jeden z nejvíce integrovaných členských států, je členem Centrální standardisační organisace, Mikronacionální poštovní a telekomunikační asociace, Unie volného obchodu, Unie volného pohybu a Organizace lidských práv. Je také společně s Lurkem, Meknijskem a Radoslávií součástí tzv. Středoevropské čtyřky (CE4), což je čtveřice nejvyspělejších mikronárodů na území České republiky.

Fyrinie patří mezi první neskandinávské státy, které se povedlo aplikovat fungující nordický model. Fyrinijští občané tak disponují jedním z nejlepších sociálních zabezpečení Evropy. Rovnostářský přístup Fyrinie k ekonomice však vyúsťuje v poměrně vysoké zdanění převážně právnických osob, daně jsou však využívány právě k sociálnímu zabezpečení občanů. Fyrinie tak občas bývá mediálně nazývána jako tzv. daňové peklo, podobně jako skandinávské státy.

Fyrinie má čtvrtý nejvyšší HDP na obyvatele na světě a osmou nejvyšší průměrnou mzdu na světě a řadí se tak mezi nejvyspělejší a nejbohatší státy světa. Podle indexu lidského rozvoje se Fyrinie nachází na čtrnáctém místě, patří též mezi jedny z nejbezpečnějších států světa, s jednou z nejnižších kriminalit. Díky vysoké vyspělosti a všeobecné spokojenosti obyvatelstva bývá Fyrinie považována za jednu z nejlepších zemí pro život na světě.

Historie

Osmanská éra

V roce 1520 na území dnešní Fyrinie přišlo velké množství tureckých přistěhovalců, kteří značně změnili tamní demografické uspořádání. Němci, Rakušané a Češi se již v roce 1522 stali menšinou. Nárůst Turků v populaci a postupný začátek utlačování Rakušanů a Čechů v roce 1524 eskalovalo v násilnosti. Po několika masakrech se většina místních Rakušanů a Čechů odebrala do okolních oblastí. Habsburská monarchie tak nad Fyrinií ztratila svou kontrolu, což umožnilo Osmanské říši nad Fyrinií získat nadvládu. Turecké obyvatelstvo tuto myšlenku podpořilo a Osmanská říše tak v roce 1526 Fyrinií získala pod kontrolu. Tu se jí podařilo udržet až do začátku vlády Marie Terezie, kdy Habsburská monarchie Fyrinii vojensky obsadila.

Nadvláda Habsburské monarchie

Dobytí Fyrinie Habsburskou monarchií proběhlo v roce 1741, tedy více než 200 let po začátku osmanské éry. Obsazení ve Fyrinii vzbudilo nepokoje, jelikož turecké a arabské obyvatelstvo (Arabové do Fyrinie přišli během osmanské éry) silně podporovalo vládu Osmanů. Habsburské monarchii se však nakonec kontrolu nad Fyrinií podařilo udržet, především díky podpoře nově příchozích Němců a Rakušanů. Fyrinie ztratila svou autonomii, kterou si udržovala za nadvlády Osmanské říše a stala se centralizovanou součástí Habsburské monarchie a později Rakouska-Uherska až do rozpadu monarchie na samostatné státy.

První světová válka

Během první světové války se ve Fyrinii opět rozhořely touhy po samostatnosti. Začínaly vznikat dobrovolnické fyrinijské odboje, které si kladly za cíl pro Fyrinii vybojovat nezávislost. Dobrovolnické armádě se podařilo v roce 1917 obsadit Kirilmaz, odkud 14. srpna 1917 vyhlásila Fyrinie nezávislost na Rakousku-Uhersku, monarchie však separatisty během několika dní potlačila. Roku 1918 se Fyrinie stala součástí Československa.

Období prvorepublikového Československa

Roku 1918 se dostala Fyrinie pod kontrolu nově vzniklého Československa a stala se součástí Sudet. Československo ve Fyrinii a ostatních částech Sudet začalo rozvíjet průmysl. Fyrinie se tak brzy stala vyspělou částí Československa. Objevoval se zde však problém s utlačováním národností, především Němců, Rakušanů, Turků a Arabů. Ve Fyrinii a jiných částech Sudet narůstala popularita nacismu, především díky vlivu Německa.

Druhá světová válka

V roce 1938 se Fyrinie stala součástí Německé říše. Po začátku druhé světové války však obyvatelstvo začalo proti nacistické nadvládě protestovat. Velká část z protestujících byla transportována do koncentračních táboru, většina z nich do Mauthausenu. Roku 1942 se tajné dobrovolnické milici podařilo z Fyrinie vyhnat německé vojáky a ostatní členy správy z Německé říše. V roce 1944 se však Německé říši podařilo opět do Fyrinie proniknout, byla tak znovuosvobozena až americkými vojsky v roce 1945.

Komunistická nadvláda

V roce 1948 se v obnoveném Československu podařilo Komunistické straně získat kontrolu nad všemi úřady. Postupně se z Československa stala totalitní stranická diktatura. V roce 1968 bylo Československo federalizováno, ale Fyrinie autonomii nezískala. Stala se součástí České socialistické republiky. Během komunistické nadvlády se ve Fyrinii rozvíjelo zemědělství a těžký průmysl. První rychlý pokrok sice ekonomiku Fyrinie a celého Československa silně zrychlil a vylepšil, ale brzy ekonomika začala stagnovat, až se stala zaostalou. U hranic se vytvořila nárazníková zóna a bylo zde vybudováno opevnění a oplocení. Totalitní vláda vládla ve Fyrinii až do roku 1989, kdy byl autoritářský socialismus nahrazen demokracií. Československo se však v roce 1993 rozpadlo na dva samostatné státy, Českou a Slovenskou republiku.

Autonomie

Po rozpadu Československa udělila česká vláda Fyrinii autonomii. Ve Fyrinii postupně začaly narůstat požadavky na vznik samostatného státu. Ten se snažily vytvořit především separatistické strany: Sociální demokraté, Křesťanské levicové hnutí nebo Demokratická iniciativa. Ty však dlouhou dobu ve volbách nedokázaly uspět a v Národním shromážděním byly v menšině. Dlouhodobým favoritem voleb byla Liberální unionistická strana, liberálně-konzervativní politická strana. Touha Fyrinijců po samostatnosti rostla, unionistickým stranám tak upadaly preference. Podle průzkumů veřejného mínění by se k nezávislosti přiklonila již v roce 2001 těsná většina obyvatel. Díky přesvědčení obyvatel, že zvolení separatistických stran by Fyrinii k nezávislosti nedovedlo, drželo dlouhou dobu unionisty u moci. V roce 2009 však volby vyhráli sociální demokraté, separatistické strany však i přesto zůstali v (ústavní) menšině. Do většiny se dostaly až po volbách v květnu 2017, v listopadu 2017 se konalo referendum o nezávislosti, Fyrinie poté v prosinci 2017 vyhlásila nezávislost jako Fyrinijská republika.

Snahy o nezávislost

První vláda v autonomní Fyrinii, která otevřeně prosazovala nezávislost, byla vláda Michaely Sokolové - koaliční vláda sociálních demokratů, křesťanské levice a Demokratické iniciativy opírající se o podporu Občanské aliance. Této vládě však těsně nebyla vyslovena důvěra poté, co Občanská aliance stáhla své rozhodnutí vládu podpořit. K sestavení a vedení nové vlády byl pověřen někdejší volební lídr sociálních demokratů Martin Mlynář, který se nejprve taktéž snažil sestavit vládu, která by taktéž prosazovala nezávislost Fyrinie na České republice, nicméně v programovém prohlášení vláda osamostatnění vyloučila. Ve volbách 2017 vzrostla podpora sociálních demokratů o 14 procent, sociální demokraté zvítězili a získali 71 mandátů v Národním shromáždění. Společně se sociálními demokraty do vlády vstoupila Demokratická iniciativa i reformovaná Občanská aliance, která se taktéž přiklonila k podpoře osamostatnění. Vláda Fyrinii připravila k samostatnému fungování, v létě začala jednat s českou vládou, která se k jejímu osamostatnění stavěla poměrně vstřícně. V září 2017 vláda prosadila uspořádání referenda o nezávislosti, které se uskutečnilo v listopadu 2017. Právo hlasovat měli všichni, kteří měli ve Fyrinii alespoň 3 roky nahlášený trvalý pobyt. Pro osamostatnění se vyslovilo celkem 83,97 procenta zúčastněných při účasti 93,27 procenta oprávněných, Fyrinie tak mohla 1. prosince 2017 vyhlásit nezávislost na České republice.

Politická krize - leden až březen 2018

Po vyhlášení nezávislosti byly české politické strany, konkrétně Komunistická strana Čech a Moravy, Piráti a Starostové a nezávislí, nuceny vzdát se svých mandátů ve fyrinijském Národním shromáždění, jelikož byly registrované českým Ministerstvem vnitra, nikoliv fyrinijským. Vládní rada tedy vyhlásila volby na 5. ledna 2018, které vyhráli sociální demokraté. Po volbách však nečekaně odmítli spolupráci s Demokratickou iniciativou a obrátili se na Občanskou aliance a Zelené. Poté, co sestavení koalice odmítla i Občanská aliance a Zelení, byli sociální demokraté nuceni sestavit menšinovou vládu, ta však nezískala důvěru. Premiérem byl opět pověřen Lukáš Čuřík, který si na podruhé vyjednal podporu od Občanské aliance. 27. února se však členská základna Občanské aliance vyslovila proti takové spolupráci se sociálními demokraty. Vyjednávací tým Občanské aliance tedy své rozhodnutí o podpoře vlády sociálních demokratů stáhl a požádala o vládní angažmá. Vládní koalice Občanské aliance a sociálních demokratů bylo dojednána 16. března a moci se ujala 20. března 2018, čímž oficiálně skončila politická krize.

Vláda a politika

Fyrinie je zastupitelská parlamentní liberálně-demokratická republika, která se od května 2018 definuje jako parlamentní sociální republika. Vláda v zemi je rozdělena na tři základní složky - zákonodárnou, výkonnou a soudní moc. Nejvyšším ústavním činitelem je předseda vlády, ten má v rámci vlády moc, která se v běžné parlamentní republice dělí mezi prezidenta a předsedu vlády. Druhým nejvyšším orgánem výkonné moci je vládní rada. Ta má tři členy, kteří jsou voleni občany v přímé tříkolové volbě.

Zákonodárná moc

Zákonodárnou moc ve Fyrinii tvoří Národní shromáždění, které má 150 členů. Občané do něj volí své zástupce ve volbách, které se konají každé čtyři roky. Národní shromáždění schvaluje zákony předložené vládou. Schválený zákon putuje do vládní rady, která zákon může vetovat. Ten se pak vrací do Národního shromáždění, kde může být schválen nadpoloviční většinou (76 hlasů). Do Národního shromáždění mohou kandidovat pouze politické strany nebo hnutí, které jsou registrované na ministerstvu vnitra.

Výkonná moc

Struktura rozdělení moci ve Fyrinii se od zbytku světa liší především ve složení výkonné moci. Fyrinijské úřady neznají prezidenta, nejvyšším ústavním činitelem a zároveň mezinárodním reprezentantem Fyrinie je předseda vlády. Ten vede a sestavuje vládu, která je ale podřazená Vládní radě, kde jsou mimo předsedy vlády další dva členové. Vládní rada má moc vetovat zákony místo prezidenta, avšak když zákon Vládní rada vetuje, putuje zpět do Národního shromáždění, kde může být schválen 76 hlasy. Kromě vládní rady a absence prezidenta je však funkce výkonné moci v zemi totožná s ostatními parlamentními republikami.

Správa guvernorátů

Každý ze čtyř guvernorátů má své vlastní místní shromáždění (18 až 24 členů), do kterého si občané volí své zástupce v samostatných volbách. Místní shromáždění funguje jako lokální parlament. Výkonnou moc v guvernorátu zastupuje místní rada.

Mezinárodní vztahy

Fyrinie je od 26. prosince 2017 řádným členem Unie mikronárodů střední Evropy, jednoduše UMSE. Je členem 5 z 6 hlavních organizací UMSE - CSO, MPTA, UVO, UVP a OLP. Fyrinie uznává všechny členské státy UMSE, navázala oficiální diplomatické styky s Meknijskem.

Fyrinie uznává suverenitu všech členských států OSN, nevyjádřila se k nezávislosti Kosova. Uznává Palestinu jako nezávislý stát. Dlouhodobě kritizuje rozpínavost Ruska a zásahy na území jiných suverénních států. Abcházii a Jižní Osetii považuje Fyrinie za součást Gruzie, Donbas a Krym za součást Ukrajiny. Proti ruské anexi Krymu se vláda Fyrinie ostře vymezila.

Demografie

V megalopoli Kent žije více než polovina všech obyvatel Fyrinie.

Ve Fyrinijské republice žilo v roce 2018 přesně 845 419 obyvatel. Na rozdíl od sousední České republiky přirůstá obyvatelstvo ve Fyrinii přirozeně díky poměrně vysoké porodnosti. Národnostně a etnicky je fyrinijské obyvatelstvo velmi rozmanité. Třemi největšími etnickými menšinami jsou Češi, Turci a Arabové. Průměrný věk je 36 let, je tedy o 8 let menší než věkový průměr v České republice. Obyvatelstvo je poměrně nerovnoměrně rozložené. Přibližně třetina obyvatel žije ve dvou největších městech - v Kirilmazu (216 357 obyvatel) a v Českých Budějovicích (93 470 obyvatel), v megalopoli Kent, které tvoří Kirilmaz, České Budějovice a další přiléhající města, žilo v roce 2018 celkem 479 070 obyvatel, což je přibližně 57 procent celé fyrinijské populace. Nerovnoměrné rozložení obyvatelstva je způsobené především hornatým terénem, který je znatelný i v hlavním městě Kirilmaz. Náročný terén tak musí překonávat i obyvatelé měst.

Etnické složení

Národnostní složení
národnost %
Fyrinijci
70,8 %
Češi
10,4 %
Rakušané
2,7 %
ostatní
16,1 %

V roce 2018 se 70,8 procent obyvatel Fyrinie přihlásilo k fyrinijské národnosti. Zbytek tvořily národnostní menšiny, především Češi. Počet obyvatel, kteří se přihlásili k fyrinijské národnosti tvoří drtivou většinu ve všech guvernorátech i okresech kromě okresů megalopole Kent. Etnické složení obyvatel, kteří deklarovali svou příslušnost k fyrinijské národnosti, je rozloženo do tří menšin. Češi tvoří přibližně 39 %, Turci 34 % a Arabové 27 %.

Kromě guvernorátu Sivas–Şebinkarahisar, kde je turecky hovořící obyvatelstvo ve většině, jsou ostatní guvernoráty poměrně dost rozmanité. Nejrozmanitější je Kirilmaz, kde spolu žijí všechny tři etnika - Češi na severu, Turci na východě a jihu a Arabové na jihozápadě.

Náboženství

Náboženství
jazyk %
Nevěřící
69,6 %
Bahá'í
15,8 %
Křesťanství
8,9 %
Islám
4,2 %
ostatní
1,5 %

Většina (70 %) obyvatel Fyrinie nevyznává žádné náboženství. Fyrinie se tak řadí mezi jeden ze státu s nejnižším procentem věřícího obyvatelstva. Nejrozšířenějším náboženstvím je bahá'í, které do Fyrinie přinesli především Arabové z Palestiny. Druhým nejrozšířenějším náboženstvím je křesťanství, které je zde původním náboženstvím. Během komunistické éry však počet věřících, a to především křesťanů, značně poklesl. Třetím nejrozšířenějším náboženstvím je sunnitský islám, vyznávaný především tureckou částí obyvatelstva. Nadále se pak ve Fyrinii nachází náboženské minority např. hinduistů, buddhistů, zoroastriánů nebo židů.

Jazyky

Znalost oficiálních jazyků
jazyk %
čeština
87,1 %
turečtina
80,6 %
arabština
68,4 %

Fyrinie je trilingvální stát s třemi úředními jazyky největších jazykových a etnických menšin – češtiny, turečtiny a arabštiny. Čeština je rodný jazyk pro 30,3 procenta obyvatel, turečtina pro 28,5 procenta obyvatel a arabština pro 22,9 procenta obyvatel. Fyrinie má však velký podíl bilingválních osob — v roce 2018 přes 5,3 procenta obyvatel deklarovalo, že jejich rodnými jazyky jsou čeština a turečtina; pro 3,6 procenta obyvatel jsou rodnými jazyky turečtina a arabština a pro 2,4 procenta obyvatel jsou to arabština a čeština. Pro přesně 7 procent obyvatel je rodným jazykem jiný jazyk, než čeština, turečtina či arabština.

Znalost oficiálních jazyků je vysoká. Od roku 2010 se vyučují všechny jazyky na všech školách a občané mají právo na všech úřadech mluvit svým rodným jazykem, pokud je jím jeden z úředních jazyků. Česky rozumí a umí mluvit 87,1 procenta obyvatel, turecky 80,6 procenta a arabsky 68,4 procenta obyvatel. Od roku 2010 se jedná o velký růst a vyrovnání (v roce 2010 umělo česky 84,4 procenta obyvatel, turecky 72,9 procenta a arabsky 52,4 procenta).

Města

Fyrinijská města seřazená sestupně podle počtu obyvatel:

Město obyv. Guvernorát Okres
1. České Budějovice 93 470 České Budějovice–Český Krumlov České Budějovice
2. Nebahovy 51 242 Kirilmaz Nebahovy
3. Konya 45 549 Kirilmaz Konya
4. Lipno nad Vltavou 44 933 Lipno Lipno nad Vltavou
5. Český Krumlov 39 316 České Budějovice–Český Krumlov Český Krumlov
6. Chouefiat 34 467 Kirilmaz Chouefiat
7. Çankaya 33 857 Kirilmaz Çankaya
8. Prachatice 28 468 Kirilmaz Prachatice
9. Sivas 28 083 Sivas–Şebinkarahisar Sivas
10. Baabda 22 774 Kirilmaz Baabda
11. Şebinkarahisar 22 466 Sivas–Şebinkarahisar Şebinkarahisar
12. Horní Planá 21 612 Lipno Horní Planá
13. Suran 20 668 Lipno Boletice
14. Malatya 18 020 Sivas–Şebinkarahisar Zara–Aqaba
15. Větřní 16 850 Lipno Větřní
16. Al Zabadani 15 405 České Budějovice–Český Krumlov Al Zabadani
17. Zara 11 284 Sivas–Şebinkarahisar Zara–Aqaba
18. Kuçcu 10 706 Sivas–Şebinkarahisar Kuçcu
19. Kaplice 9 612 Lipno Kaplice
20. Boletice 5 615 Lipno Boletice

Ekonomika

HDP Fyrinie.png

Fyrinijské hospodářství má především dva hlavní pilíře - malé a střední podniky a zemědělství. Vzhledem k částečně agrárnímu uspořádání fyrinijské ekonomiky, která je stále silně regulovaná státem, hraje zemědělství klíčovou součást fyrinijského hospodářství. Nejsilnějším a nejvýznamnějším článkem ekonomiky Fyrinie jsou však malé podniky, které tvoří přibližně 30 procent celkového HDP. Následuje zemědělství, poté střední podniky. Významnou součást ekonomiky Fyrinie tvoří též cestovní ruch.

Fyrinijská ekonomika se od nástupu sociálních demokratů a obecně levice k moci stále reformuje. Fyrinie je ústavně zaručený sociální stát, který v současnosti vlivem vládnoucí sociální demokracie reformuje svou ekonomiku po vzoru nordického modelu. Stále se tak zvětšuje míra dekomodifikace, role státu, naopak se snižuje role trhu a rodiny. Mediálně bývá Fyrinie, narozdíl od daňových rájů, nazývána jako tzv. „tax inferno“ (daňové peklo).