Zvláštní správní oblast Benešov
| ZSO Benešov | |
| Zvláštní správní oblast Fyrinijské republiky Benešov | |
|---|---|
 Zvláštní správní oblast Fyrinie
| |
 | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město: | Benešov |
| Souřadnice: | 49°46′54″ s. š., 14°41′13″ v. d. |
| Rozloha: | 14,8 km² |
| Nejvyšší bod: | Kavčák (377 m.n.m.) |
| Časové pásmo: | +1 |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel: | 16 656 |
| Hustota zalidnění: | 1 125 obyv./km² |
| Jazyk: | čeština (úřední) |
| Národnostní složení: | 70,5 % Češi 29,5 % ostatní / neuvedeno |
| Náboženství: | 81,0 % nevěřící / neuvedeno 8,9 % katolíci 10,1 % ostatní |
| Správa regionu | |
| Nadřazený celek: | Fyrinie
|
| Druh celku: | zvláštní správní oblast |
| Podřízené celky: | 2 části |
| Vznik: | 9. září 2019 |
| Starosta: | Jaroslav Hlavnička |
| Měna: | česká koruna, euro |
Zvláštní správní oblast Benešov[pozn. 1] (nebo ZSO Benešov; anglicky Benešov Special Administrative Region) je zvláštní autonomní region ve Fyrinijské republice, vzdálený asi 80 kilometrů severně od centrální Fyrinie, zcela obklopený Českou republikou. Zabírá území o rozloze 14,8 kilometrů čtverečních, ve kterém se nachází především město Benešov a přilehlé oblasti. V roce 2019 zde žilo 16 656 obyvatel. ZSO Benešov vznikla 9. září 2019 fyrinijským vznesením nároku na tuto oblast. Hlavním a jediným městem oblasti je Benešov, který zároveň slouží jako de facto hlavní město mikronároda. Moc ve správní oblasti je svěřena do rukou voleného zastupitelstva a městské rady, jedná se tak o jediné místo ve Fyrinii, ve které Fyrinie uznala makronacionální českou státní správu za součást té mikronacionální fyrinijské.
Do roku 2019 nebyl Benešov na Fyrinii nijak vázán. 20. srpna 2019 byla ve Fyrinii zřízena Dočasná státní správa a ačkoliv bylo hlavní město dekretem přemístěno z Prachatic do Českých Budějovic, Dočasná státní správa se usídlila právě v Benešově, čímž se stal faktickým hlavním městem mikronároda. Na začátku září začala tříčlenná Dočasná státní správa uvažovat o vznesení nároku na Benešov a okolní oblasti. Ačkoliv nejprve bylo zvažováno vznesení nároku na celé katastrální území města Benešov, 9. září vznesla Dočasná státní správa nárok pouze na oblast o rozloze necelých 15 kilometrů čtverečních zahrnující město Benešov a přilehlé oblasti na sever a východ od města. Na západě nárokované území končí stěnou mězi městem a silnicí I/3, případně několik metrů východně od silnice.
Město vzniklo v 11. století, v roce 1802 se vykoupilo z poddanství. Leží na významné dopravní trati spojující Prahu s Českými Budějovicemi a dále i se severozápadním Rakouskem a jeho městy jako např. Linz nebo Salzburg. S téměř 17 tisíci obyvateli v roce 2019 se po Českých Budějovicích jedná o druhé nejlidnatější město Fyrinie. V roce 2019 se město umístilo na 19. místě v České republice a 5. místě ve Středočeském kraji v indexu kvality života, což z něj dělá město s nejvyšší kvalitou života ve Fyrinii.[1]
Makronacionálně je město součástí České republiky, která nad ním drží svou kontrolu. Díky statusu zvláštní správní oblasti, který tato oblast má, také Fyrinie oficiálně uznává městské zastupitelstvo a městskou radu zvolené v českých komunálních volbách v roce 2018 a považuje ho za součást mikronacionální fyrinijské státní správy.
Poznámky
- ↑ Oficiální název zní Zvláštní správní oblast Fyrinijské republiky Benešov (anglicky Benešov Special Administrative Region of the Fyrinian Republic)