Registrace je dostupná na hlavní stránce.

Západočeská republika

Z Mikronárody Wiki
Přejít na: navigace, hledání
Západočeská republika
vlajka Západočeská republika
vlajka
znak Západočeská republika
znak
Hymna: Chvála Republice Západočeské
Motto: Svoboda, spravedlnost, mír
Geografie

PolohaZČR.png Poloha Západočeské republiky

Hlavní město: Ostrov
Rozloha: 3 314 km²
z toho 2 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Západočeský štít (3 295 m n. m.)
Časové pásmo: GMT +1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 335 473 (179. na světě, 2018)
Hustota zalidnění: 101.22 ob. / km²
HDI: 0,935 (velmi vysoký) (13. na světě, 2018)
Jazyk: čeština, ruština, němčina
Národnostní složení: Západočeši ( 69 % ), Rusové ( 20 % ), Němci ( 11 % )
Náboženství: Křesťanství (23 %), Islám (19 %), Buddhismus (14 %); bez vyznání (44 %)
Státní útvar
Státní zřízení: Parlamentní republika
Vznik: 23. Ledna 2018 (referendum o nezávislosti)
Prezident: Robin Bicek
Předseda vlády: Adam Kanta
Měna: Corona ()
Giniho koeficient: 0,19 (2018)
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba: +0459
Národní TLD: .zr

Západočeská republika je stát ve střední Evropě. Na mapě světa se objevil 23.ledna 2017. Republika vznikla vyhlášením nezávislosti na základě referenda.Hlavním městem je Ostrov, který se nachází v severní části republiky, ale největším městem jsou Karlovy Vary. Úředním jazykem je čeština, ale hojně využívanými jazyky jsou i ruština a němčina. Nejrozšířenějším náboženstvím je křesťanství následované islámem a buddhismem. Západočeská republika je vnitrozemský stát, který sousedí na západě a severu s Německem na východě a jihu s Československou republikou. Většina povrchu je hornatá. Vodní plochy tvoří 2% území republiky.

Historie

1. světová válka

29. září 1914 byla Západočeská republika obsazena Německým císařstvím. Na tehdejší území přišlo na 900 000 německých vojáků. Nastala masivní migrace obyvatelstva, hlavně na východ od republiky. Z původních 900 000 obyvatel, žilo zde v období 1. světové války přibližně 500 000 obyvatel. Obsazení Západočeské republiky trvalo Německému císařství 1 měsíc, neboť Západočeská republika měla k dispozici teprve 15 000 vojáků a císařství mělo mnohonásobnou přesilu, co se týče vojenských technologií ( 80:1 ). Zprvu obyvatelstvo bylo v naprostém šoku, ale postupem času se obyvatelstvo začalo organizovat a začalo budovat legie. Ty byly vysílány hlavně do Spojeného království, kde začali tvořit postupně polní prapory a poté brigády. Do zahraničí taky prchali taky významné osobnosti a přední představitelé republiky, které začali již během války usilovat o znovuobnovení a samostatnost Západočeské republiky a uznání těchto věcí supervelmocemi.

Důsledky - Rapidní pokles obyvatelstva, zhoršení ekonomické situace a škody způsobené císařstvím za 58 milionů ZKČ.

Období Československa (1.republika)

Po ukončení 1.světové války byla Západočeská republika znovuobnovena, ale samostatnost nebyla uznána velmocemi, proto byla součástí prvorepublikového Československa. Československá vláda investovala mnoho peněz na obnovu ekonomiky právě do této části země. Po ukončení války a připojení k Československu, začal počet obyvatel znovu narůstat. Od roku 1918 do roku 1930 se zvýšil počet obyvatel téměř o 350 000 obyvatel. Dokonce i tehdejší prezident Československa - Tomáš Garrigue Masaryk přijel do Ostrova 5. 10. 1923 . T. G. Masaryk dokonce přislíbil samostatnost pro západočeské občany a kdy ? To prezident neřekl. Ekonomická vyspělost začala po velkých investicích rychle stoupat a již do roku 1924 byla ekonomická vyspělost stejně vysoká jako před válkou. Počet západočeských vojáků dosáhl v dějinách rekordu a to 25 000 vojáků s dalšími 6 000 v náhradě.

Mnichovská dohoda

Už v roce 1937 tušili obyvatelé Západočeské republiky, že se v sousedním Německu dějí zvláštní věci. Politika Německa se začala upevňovat a stavělo se čím dál více továren pro těžký průmysl. Obyvatelé republiky měli spadeno na to, že Německo začíná silně zbrojit. Jenže zpráv ze Západu, nikdo moc nedbal. Vše se začalo vyostřovat již v březnu roku 1938 kdy vyhlásilo Německo tzv. Anschluß, při kterém si pod svojí správu přidalo Rakousko. Obyvatelé nejen Západočeské republiky, ale i Československa se začínali bát. A to z toho důvodu, že polovina území Československa byla sevřena v 'kleštích' Německa. Několik stovek obyvatel již tušilo, že se neděje nic dobrého a mnoho z nich se stěhovalo do Spojeného království, USA a do Ruska. Dne 29.9. 1938 byl pozván prezident Emil Hácha do Mnichova. O den později dorazil do Mnichova, kde zástupci 4 zemí, před zraky československého prezidenta sepsali dohodu, která nařídila, aby Československo vydalo Německu celé své pohraničí nevyjímaje právě Západočeskou republiku. I před zahájením dohody, se prezident se zástupci účastníků spojeneckých zemí domlouvali na tom, aby nezapomněli, že mezi zemi panuje spojenectví, ale nebylo to k ničemu, neboť spojenci Československo a tím i Západočeskou republiku zradili.

2. světová válka

Po mnichovské dohodě ztratila Západočeská republika 68% své původní rozlohy. Dne 1. 9. 1939 napadlo Nacistické Německo Polsko a již obyvatelé tušili, že se Hitler pokusí rozšířit svoje území dále na východ. Němci obsadili zbytek západočeské republiky v květnu roku 1940. Po dobytí se zbylí vojáci, zastupitelé a mnoho dalších přemístili do zahraničí, odkud posílali zprávy o aktuální mezinárodní pozici Západočeské republiky, rozkazy pro odbojáře,... Také ze zahraničí probíhal odboj. Ze začátku byl velmi slabý, ale postupem času odboj sílil a to hlavně za podpory jiných zemí. V roce 1942 byl odpor vůči Německu tak silný, že nastalo masivní zavírání lidí. Veřejné popravy nebyly nic neobvyklého. To se samozřejmě lidem nelíbilo a lidé se začali organizovat do sabotážních skupin. 1. - 4. května roku 1945 probíhala ve všech větších městech povstání. Cílem bylo co nejrychlejší osvobození území od vlivu Nacistického Německa. 6. května dorazila americká vojska do Karlových Varů, které do dne osvobodila a Ostrov byl osvobozen 7. května, taky americkou armádou. I po této válce nedostala Západo republika samostatnost, i když se ozývali silné hlasy po autonomii. Škody po 2.světové válce byly obrovské, v přepočtu 234 milionů ZKČ.

Komunistická nadvláda

V roce 1948 se v obnoveném Československu podařilo komunistům získat veškerou kontrolu nad všemi úřady. Postupně se z Československa stala totalitní stranická diktatura. V roce 1968 bylo Československo federalizováno, ale Západočeská republika autonomii opět nezískala. Stala se součástí ČSR. Během komunistické nadvlády se ve rozvíjelo zemědělství a těžký průmysl. První rychlý pokrok sice ekonomiku Západočeské republiky a celého Československa zrychlil a vylepšil, ale brzy ekonomika začala stagnovat, až se stala zaostalou. U hranic se vytvořila nárazníková zóna a byla zde vybudována opevnění.

Administrativní členění

Kraje

Západočeská republika je rozdělena do 4 krajů - Ostrovský kraj, Karlovarský kraj, Mariánsko-Lázeňský kraj a Sokolovský kraj.

<figure-inline><figure-inline><figure-inline>KrajeZČR.png</figure-inline></figure-inline></figure-inline>


Okresy

Okresy jsou vyznačeny odstínami barev, které byly použity u krajů. Např. modré odstíny = Ostrovský kraj

<figure-inline><figure-inline><figure-inline>OkresyZČR.png</figure-inline></figure-inline></figure-inline>

Politický systém

Západočeská republika je zastupitelská demokracie, parlamentní republika. Výkonnou mocí disponuje prezident a vláda, přičemž vláda je vrcholným orgánem výkonné moci. Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně. Hlavou státu je prezident, volený přímou volbou. Prezident jmenuje se souhlasem senátu soudce ústavního soudu, za určitých podmínek může rozpustit Poslaneckou sněmovnu a vetovat zákony (kromě státního rozpočtu a ústavních zákonů). Jmenuje také předsedu vlády a další její členy jmenuje na jeho návrh. Přijímá demisi předsedy vlády a jeho prostřednictvím i od jednotlivých členů vlády. Prezident tradičně sídlí v Ostrovském zámku.

Centrální bankou státu je nezávislá Západočeská národní banka, která mj. vydává západočeskou měnu, západočeskou korunu.

Parlament Západočeské republiky je dvoukomorový, s poslaneckou sněmovnou a senátem. Do poslanecké sněmovny se volí 200 poslanců každé čtyři roky na základě poměrného zastoupení. Jednou za dva roky se volbami obmění třetina Senátu na základě dvoukolových většinových voleb. Každý z 81 senátorů má šestiletý mandát.

Vláda a správa státu

Vláda Západočeské republiky je vrcholný orgán výkonné moci v Západočeské republice. Její postavení vymezuje Ústava Západočeské republiky. Vláda se skládá z předsedy vlády , místopředsedů vlády a ministrů. Úřad vlády Západočeské republiky sídlí v zámku Doubí v Karlových Varech.

Premiéry samostatné ZČR byli: Adam Kanta (2018-?)

Součástí všech vlád ZČR bylo ministerstvo financí, zahraničních věcí, vnitra, obrany, práce a sociálních věcí, pro místní rozvoj, dopravy, kultury, průmyslu, spravedlnosti, školství, zdravotnictví, zemědělství a životního prostředí. Ministerstvo vnitra řídí mj. Policii ZČR a Hasičský záchranný sbor, ministerstvo dopravy Ředitelství silnic a dálnic a Státní fond dopravní infrastruktury, ministerstvo kultury Národní památkový ústav, ministerstvo financí Celní správu Západočeské republiky, ministerstvo obrany Armádu ZČR a Vojenské zpravodajství, ministerstvo práce Západočeskou správu sociálního zabezpečení a Úřad práce, ministerstvo průmyslu Západočeskou obchodní inspekci, ministerstvo spravedlnosti Vězeňskou službu Západočeské republiky (soudní moc je proti tomu nezávislá), ministerstvo školství Západočeskou školní inspekci, ministerstvo zahraničí zastupitelské úřady ZČR v zahraničí a Západočeská centra, ministerstvo zemědělství Státní veterinární správu, Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, Státní pozemkový úřad, Západočeský úřad zeměměřický a katastrální a Státní zemědělský intervenční fond, ministerstvo životního prostředí Agenturu ochrany přírody a krajiny, západočeskou inspekci životního prostředí a západoče hydrometeorologický ústav, ministerstvo pro místní rozvoj Státní fond rozvoje bydlení.

Soudní systém

Soudní moc Západočeské republiky je tvořena Ústavním soudem a soustavou obecných soudů, Ústavní soud je ale zvláštním ústavním orgánem soudního typu. Jeho úkolem je zejména provádět kontrolu ústavnosti a plnit některé úkoly volebního a politického soudnictví. Ústavní soud sídlí v Ostrově.

Demografie

V Západočeské republice žilo k dni 17.4. 2018 přesně 335 473 obyvatel. Národnostně a etnicky je obyvatelstvo v Západočeské republice velmi rozmanité. Největší národnostní menšinu tvoří Slováci, Rusové a Němci. Obyvatelstvo je nerovnoměrně rozmístěno - nejvíce obyvatel žije v Karlových Varech, kde populace kolísá kolem 50 tisíc obyvatel (14,90% populace Západočeské republiky). Střední délka života v Západočeské republice činí 83 let.

Etnické složení

K roku 2018 se 69% všech obyvatel ZČR přihlásilo k západočeské národnosti, 20% k ruské a 11% k německé národnosti. Západočeši mají převahu skoro ve všech oblastech mimo města Karlovy Vary, kde Rusové mají převahu oproti Západočechům. Rusové tvoří 74% obyvatel Karlových Varů.

Náboženství

Mezi nejrozšířenější náboženství patří křesťanství (23%), islám (19%) a buddhismus (14%) zbytek (44%) je bez vyznání.

Zahraniční vztahy

Západočeská republika je od 3. května součástí Unie mikronárodů střední Evropy (UMSE)

Od 10.4.2018 Západočeská republika uzavřela s Olilandem smlouvu o vzájemné spolupráci, za účelem vytvoření vynikajících vztahů mezi oběmi zeměmi.

Západočeská republika je od 26. května 2018 členem Mikronacionální vojenské aliance.

Armáda

Ozbrojené síly Západočeské republiky jsou rozděleny do pozemních sil a letectva. A dále na tři samostatné druhy vojsk: vzdušná a kosmická obrana, raketová vojska strategického určení a vzdušná výsadková vojska. Západočeská republika spolupracuje se Slovanskou federací, tudíž vlastní mnoho vysoce účinných zbraní, letadel a má dokonce pár nukleárních zbraní, které budou použity pouze za těch nejhorších situacích. Dále má Západočeská republika k dispozici kolem 3 000 tanků. Jelikož Západočeská republika spolupracuje se Slovanskou federací má k dispozici letadla vyrobená právě ve federaci. Proto republika využívá víceúčelové stíhací letouny čtvrté generace Suchoj Su-27, Suchoj Su-30, Suchoj Su-35S, MiG-29 a MiG-31. Dále bitevní letouny Suchoj Su-25, stíhací-bombardovací Suchoj Su-24 a Suchoj Su-34, bombardéry Tupolev Tu-22M, Tupolev Tu-95 a Tupolev Tu-160, stovky transportních letounů a bitevních vrtulníků (Mil a Kamov). Ve výzbroji má i česká letadla Let L-410 Turbolet a Aero L-39 Albatros. Armáda Západočeské republiky čítá 40 000 vojáků. V rámci Mikronacionální vojenské aliance má počet vojáků vyšplhat na 52 000.

Sport

Národním sportem v Západočeské republice je hokej. Hokejový národní tým vznikl 30.ledna v Karlových Varech. Národní hokejový tým využívá Zimní stadión v Karlových Varech s kapacitou 5000 lidí. V budoucnu se plánuje rozšíření stadiónu na 20 000 diváků. Dalším oblíbeným sportem v republice je fotbal. Západočeská republika má celkem 15 fotbalových týmů, avšak nejúspěšnější z nich je FC Ostrov.