Lidský jazyk
Písmo:latinka
Regulátor:Meknijská národní univerzita nakála Hanunkcha
CSO kód:mid
Reformovaná nissiiština |
Tmavě zelená jsou nissiiské jazyky |
Rozšíření |
Meknijsko Meknijsko-Lurk |
Počet mluvčích |
není znám |
Klasifikace |
|
Písmo |
latinka |
Postavení |
Regulátor |
Meknijská národní univerzita nakála Hanunkcha |
Úřední jazyk |
není úředním |
Kódy |
CSO 3343-1 |
mid |
CSO 3343-2 |
není |
Midaiština, nissiisky 니岛舌 [niniymal], midaicky niiMal byl aglutinační jazyk (jazyk, který tvoří slova nabalováním menších celků), jedná se o reformovanou nissiištinu, její mluvenou formu. Midaiština se obvykle zařazuje mezi conlangy, konkrétně conlangy přímeknijského a novoslovanského typu. Midaiština je ve své podstatě dialektem nissištiny, mluvené nissiištiny. Narozdíl od nissiištiny postrádá velké množství hlásek a gramatika se také lehce liší. Midaiština se neuchytila, jejím pokračovatelem je obecná nissiiština.
Gramatika
Slovosled věty je stejný jako v češtině. Jelikož je jazyk aglutinační, tak neobsahuje žádné ohýbání, ani časování, unikátnost jazyka je však tzv. mida, mida je slovo, které je na konci každé věty. Narozdíl od nissiištiny, midaiština používá midu pouze pro vyjadřování zdvořilosti. Čas a způsob je často přibalován na konec slovesa. Například ve větě: maiakaSeio du beeKaZue on'l soleNi kvangn'n on'l koSimarko kosegaMidasan, v nissištině věta zní takto: mayaahkaSeyo du bae oneul soleNi kvangNun oneul shmarkokosegaMidaSanKaJuae (Ahoj. Byl jsi na tom kurzu vaření? (příteli)). V každé větě jsou také přípony slova, například Ni - přídavné jméno (kosegaNi - pracovní), Kal - označení člověka (kosegaKal - pracovník, zaměstnanec), N'n - podstatné jméno (kosegaN'n - práce, tvoření).
Číslovky
Číslovky v midaištině mají dva tvary, řadové a normální. Řadové vždy končí na A.
Aritooh
|
Arabské
|
Čtení
|
Česky
|
冖
|
0
|
'n/nura
|
nula
|
一
|
1
|
mi/in'd'n
|
jedna
|
丅
|
2
|
ta/da
|
dva
|
丌
|
3
|
r'/re
|
tři
|
亓
|
4
|
go/izi
|
čtyři
|
冂
|
5
|
sig
|
pět
|
冋
|
6
|
bar'r/sesi
|
šest
|
円
|
7
|
hun
|
sedm
|
冉
|
8
|
osa
|
osm
|
冃
|
9
|
hib/iebed
|
devět
|
一冖
|
10
|
dil'
|
deset
|
丅冖
|
20
|
tadil'
|
dvacet
|
丅冂
|
25
|
tadil'sig
|
dvacet pět
|
Osobní zájmena
|
1. osoba
|
2. osoba
|
3.osoba
|
Mužský
|
Ženský
|
Střední
|
|
J. č.
|
ssalba
|
ma
|
du
|
neDen
|
neNa
|
ne
|
nissiiština
|
ma
|
du
|
nneyden
|
nneyna
|
nney
|
Mn. č.
|
ssalba
|
as
|
sa
|
neiDen
|
neiNa
|
nei
|
latinka
|
as
|
sa
|
neyden
|
neyna
|
ney
|
Slovní druhy
Slovní druh
|
Nissiisky
|
Koncovka
|
Předpona
|
Podstatné jméno
|
iro soremaN'n
|
N'n
|
není
|
Přídavné jméno
|
nisoremaN'n
|
Ni
|
není
|
Zájmeno
|
soolemaN'n
|
není
|
není
|
Číslovky
|
ridoN'n
|
řadové:A
|
není
|
Slovesa
|
konimaN'n
|
není
|
ko (slovo poté začíná kapitálkou)
|
Příslovce
|
pedN'n
|
není
|
není
|
Předložky
|
niiN'n
|
není
|
není
|
Spojky
|
swaN'n
|
není
|
není
|
Částice
|
degN'n
|
není
|
není
|
Citoslovce
|
bieN'n
|
není
|
není
|
v · d · e Meknijsko a Lurk • Shinsegye i Aeeru • Mekniy and Lurk • Sacoer ta Aeeru |
---|
| Politika |
Výkonná moc |
Ministerstva | | | Výkonné posty | |
| | Zákonodárná moc |
Parlament | | | Politické strany | |
|
| | | Kultura |
| | Státy |
| | Historie | | | Organizace | | | Technologie | |
|
v · d · eBójoheumské jazyky |
---|
| Severní (Mawcha) |
|
Východní (ši-jazyky, nissiiské) |
| | Západní (ne-jazyky, novoesagitské) | |
| | Jesenické | |
| | Jižní (Shwacha) |
Pragoproximitní |
Středolurkské | | | Klitzibürgské | |
| | Esagitské | |
| | Písma | |
|