Krležsko

Z MicroWiki, encyklopedie mikronacionálního světa
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Krležská federativní republika
Krležsko
Krležsko.png
Vlajka
Velký státní znak Krležska.png
Znak
MottoKrlež, Krlež, Krlež!
Národní hymnaHymna Krležska
Mapa území Krležska.svg
Vidlákov
čeština, vidláčtina a mezislovanština
evangelické, křesťanské a ateistické
Vláda
poloprezidentská republika
• Prezident
Jan Šťastný
• Premiér
Martin Brožek
Vznik
5. prosinec 2021
• Nárokované
cca 10 km²
• Kontrolované
cca 10 km²
• Vodní plochy
zanedbatelná
• Celkem
Nízké
česká koruna, vidlácký tolar
Národní zvíře
Sokol
Předcházející
Krležská lidová federace
Lidoscán
Vidlákova republika

Krležsko (dlouhý název Krležská federativní republika, zkratkou KFR) je mikronárod ve střední Evropě, sousedí s Českou republikou. Krležsko vzniklo sloučením Krležské lidové federace a Vidlákovy republiky 5. prosince 2021, ale existovala i předtím v různých podobách, spíše rozdrobené, kvůli politickým neshodám. Podle Ústavy Krležské federativní republiky, která byla přijata na začátku roku 2022, je Krležsko demokratický právní stát s politickým systémem založeným na svobodné soutěži politických stran a hnutí. Krležsko se skládá ze 6 federálních okruhů mezi něž patří Hanácko, Chebzov, Lidoscán, Nová Třešňová, Toužim a Vidlákov. Hlavním městem je Vidlákov. Oficiálními úředními jazyky státu je Čeština a také Slovenština.

Krležsko je federativní poloprezidentská republika, kde je Hlavou státu prezident republiky, aktuálně Jan Šťastný. Republika je řízena Vládou Krležské federativní republiky v jejímž čele stojí předseda vlády (premiér), aktuálně Martin Brožek. Vláda zprostředkovává veškerou výkonnou moc v zemi, zároveň propůjčuje moc federálním okruhům. Parlament se skládá pouze z jedné komory, která se nazývá Národní shromáždění a má 10 členů mezi které patří i prezident republiky.

Historii, jazyk a kulturu sdílí Krležsko s Českou republikou a bývalými zeměmi koruny české. Za úřední jazyk se považuje Český jazyk a Slovenský jazyk. Právní systém České republiky se ve velké většině stále používá i na území republiky. Po vyhlášení samostatné republiky došlo k několika událostem a politickým machinacím, které transformovaly Krležsko do různých podob státních aparátů. Došlo i k úpadku federace, které se pod náporem povstání rozpadla na samostatné subjekty. V oslabeném působení potom figurovala lidová federace, která se snažila navázat na původní republiku, ale neúspěšně. Za vznik druhé Krležské federativní republiky můžeme považovat připojení Vidlákova.

Kvůli územní decentralizaci federálních okruhů a nedostatku fiskálních prostředků je Krležsko považováno za rozvojovou zemi. Naopak v žebříčku indexu lidského rozvoje je Krležsko na vyšších příčkách, jelikož poskytuje univerzální sociální péči a zabezpečení. Ekonomický systém spočívá v centrálně plánovaném hospodářství, kde figurují státní podniky, které se snaží naplňovat především domácí poptávku. Nejsilnějším odvětvím hospodářství je agrikultura. Ta tvoří většinu příjmů do státní kasy, jelikož Krležsko nemá zavedenou daňovou soustavu. Krležsko je členem MSVHS

Historie

Státní znak bývalého Chebzova

První Krležská republika vznikla v únoru 2020, jejími zakladateli byli Martin Brožek, František Koblanský a Jakub z Pardubic. Již od založení však existovalo vnitřní pnutí, zejména, mezi presidentem Koblanským a předsdou FO Chebzov Brožkem, které vyvrcholilo 27.5. 2020, kdy se tito dva politici razantně rozešli na přístupu k Menderské válce. Zatímco Koblanský navrhoval držet se stranou, Brožek skrze Parlament prosadil vznik KBIR, Mikrodohody a zahájení mobilisace. Koblanský na protest proti tomuto postupu 29.5. podal rezignaci a pravomoce dočasně převzal Parlament. Krležsko ještě bylo schopno iniciovat mírová jednání a podílet se na mikronacionálním dění, Brožek přišel v této době s návrhem federace s Vidlákovou republikou, ale Krležsko se již propadalo do většího a většího chaosu, kdy byl Parlament de facto paralizován a neschopen řídit stát.

Rozpad federace

Bylo svoláno jednání Federálního sněmu, kde došlo k patu a situace se dále zostřovala. A v této situaci 27.6 v jižní části Chebzova vypuklo povstání, vedení Danielem Wojsem. Zástupce Chebzova a předseda FO Brožek se snažil situci řešit svoláním jednání Federálního sněmu, na které ovšem krom Brožka nikdo nedorazil. Nakonec tedy došlo de facto 28.6.2020 a de iure 23.10.2020 k rozpadu Krležska a vzniku nástupnických států, Lidoscánu a Chebzovského Krležska. Území nového Bělidla zaniklo a stát iluzorně fungoval do října, kdy byl oficiálně rozpuštěn. Od této doby se oba zbylé FO vydaly svou vlastní cestou. Na Krležsko se snažilo navazovat Chebzovské Krležsko, naopak Lidoscán se od něho hluboce distancoval, nějakou zásadní funkčnost a aktivitu ani jeden z těchto nástupnických států neprokázal.

Vznik Krležské lidové federace

Na konci března 2021 se opět začalo mluvit o obnově Krležska, ovšem ve velmi levicové podobě. A tak se i stalo a 1.4.2021 byla vyhlášena Krležská lidová federace s FO Chebzovem, Babicovem a Kocourkovem, na začátku června se připojila Třešňová. Za obnovou stál bývalý vysoký činitel Martin Brožek, president Vidlákovy republiky Jan Šťastný a Jiří Šulc, který založil FO Babicov. Stát vykazoval funkčnost a ve smyslu lidové demokracie a demokratického socialismu byl úspěšně budován.

Sloučení s Vidlákovem a vznik druhé Krležské federativní republiky

Vidlákov se dlouhodobě potýkal s neaktivitou, také aktivita a vitalita Krležska začínala upadat. A tak se začalo hovořit o sloučení těchto dvou, velmi si blízkých států, poprvé s návrhem přišel Martin Brožek v květnu 2020. Od října 2021 probíhaly jednání mezi představiteli obou států, které vyvrcholilo 13. listopadu deklarací o vytvoření Krležsko-Vidlácké federace. Nyní se do věcí však vkládá příchozivší František Koblanský, bývalý president prvního Krležska, a navrhuje obnovu republiky se začleněným Vidlákovem na bázi federálních okruhů, ovšem s rozvinutější exekutivou a legislativní mocí. Na konci listopadu dojde k dohodě a původní deklarace je částečně revokována. 5. prosince 2021 vychází oficiálně dekret o vzniku nové Krležské federativní republiky.

Začátky nové republiky

Související informace naleznete také v článcích Druhé krležské volby do federálního shromáždění 2021 a První vláda Martina Brožka.

Brzy po sjednocení se konaly volby, které vyhrálo spojenectví stran KNSSPL+VNSSL+KSSD, které obsadilo 5 mandátů. O měsíc později sestavil Martin Brožek první vládu. Předseda VNSSL Jan Šťastný byl v lednu 2022 zvolen presidentem, kdy porazil Michala Dvořáka 6 ku 1 hlasu ve všelidovém hlasování, které se ovšem vyznačilo mizivou volební účastí.

Třešňovský separatismus a operace Žižka

Související informace naleznete také v článku Třešňovská krize.

V únoru 2022 začaly v Krležsku narůstat tenze a neshody mezi třešňovskou reprezentací, v čele s ministrem Ondřejem Barnou, a zbytkem federace. Vrchol nastal 2. března 2022, kdy se podařilo vrcholným úřadům federální administrativy získat dokumenty, které jasně naznačovaly snahu Barny a jeho stoupenců o odtržení od federace nelegálním způsobem. Separatisté neměli dost vlastních prostředků, a proto se rozhodli spolupracovat s dalšími mikronárody, které sledovaly na odtržení své vlastní zájmy. Během této spolupráce došlo k úniku citlivých informací z centrální databáze, které separatisté směnily za diplomatickou pomoc.

President Jan Šťastný, po zjištění této skutečnosti, svolal bezpečností radu v níž působil premiér Martin Brožek a ministr obrany Jiří Šulc. Ministerstvo vnitra vyřadilo ze seznamu politických stran separatistickou Národní konfederaci práce, odvolalo její činitele z většiny funkcí a po provokaci a pokusu o raid serveru ze strany separatistů spustily ozbrojené síly Krležské federativní republiky Operaci Žižka. Ta byla vedena v převážně kybernetickém prostoru do 18. března 2022, byly zničeny všechny kanály komunikace a separatistické hnutí potlačeno. Tentýž den byl oficiálně ohlášen konec operace.

Správu nad federálním okruhem Třešňová zaujal dočasně ministr Jiří Šulc, který ještě několik dní po incidentu likvidoval zbytky separatistického spiknutí. Členové Správního výboru a prezidia byly zbaveni mandátů a proběhly nové volby pod dozorem lokálních ozbrojených sborů. Barnův vliv byl naprosto vyloučen a již neproběhla žádná recidiva.

Politický systém

Související informace naleznete také v článcích Vláda Krležské federativní republiky a President Krležské federativní republiky.
Jan Šťastný,
Statni znak KFR.svg President republiky

Krležská federativní republika je zastupitelská demokracie, poloprezidentská republika, kde výkonnou moc vykonává president a vláda, přičemž vláda je vrcholný orgán výkonné moci. Vláda je odpovědná Národnímu shromáždění. V čele vlády vždy stojí předseda (premiér), který je zvolen presidentem republiky po skončení voleb. Zpravidla je vybrán lídr kandidátky, která dostala nejvíce hlasů. President, na návrh premiéra, jmenuje další členy vlády a následně musí nový kabinet žádat o důvěru Národního shromáždění při oficiálním druhém zasedání.

Legislativa

V Krležsku funguje jednokomorový systém, kdy Národní shromáždění drží veškerou legislativní moc a má tři hlavní úlohy: zastupovat voliče, zákonodárnou činnost a dohled nad vládou prostřednictvím slyšení a dotazů. Pouze Shromáždění má legislativní nadvládu a tím i konečnou moc nad všemi ostatními politickými orgány ve státě. Pro zákon je potřeba získat více než 50 % hlasů, pro ústavní zákony více než 60 % hlasů. Národní shromáždění má pravomoc vyhlásit válečný stav a stanné právo.

Exekutiva

Vláda Krležské federativní republiky vykonává exekutivní moc ve státě. Vláda je řízena předsedou vlády (premiérem), který navrhuje presidentovi jednotlivé členy vlády a Bezpečnostní rady státu a skládá kabinet. Počet ministerstev není pevně daný a každé období se mění podle potřeb vlády. Vláda vydává podzákonné předpisy jako vyhlášky a výnosy. Může případně vydat i nařízení, kterým reguluje určitou činnost. Vyhlašuje také stav nouze, kdy může omezit některá práva z Listiny základních práv a svobod v dovoleném rozmezí a odůvodněním.

Hlavou státu je President Krležské federativní republiky, který je volen přímou volbou. Jmenuje soudce Ústavního soudu, může vetovat zákony, jmenuje předsedu vlády a na jeho návrhy i další členy vlády. Podílí se na činnosti vlády skrze vydávání presidentských dekretů. Přijímá demisi předsedy vlády a jeho prostřednictvím i od jednotlivých členů vlády. Propůjčuje a uděluje státní vyznamenání.

Právo a soudní moc

Krležská federativní republika je federální stát svrchovaný stát s občanskoprávním systémem založeným na kontinentálním typu, který má kořeny v germánské právní kultuře. Základem právního řádu je Ústava Krležské federativní republiky. Soudní systém zahrnuje okresní a nejvyšší soudy a dělí se na civilní, trestní a správní odvětví. Nejvyšší soud se skládá z 8 soudců a je nejvyšším odvolacím soudem pro většinu právních případů projednávaných v Krležsku. O otázkách procesní a správní řádnosti rozhoduje Ústavní soud. Má také pravomoc nad určitými politickými záležitostmi, jako je registrace a rozpuštění politických stran, jurisdikční hranice mezi vládními subjekty a způsobilost osob ucházet se o veřejné funkce.

Ústava

Krležská republika má ústavu vypracovanou podle vzoru své původní první ústavy, Francouzské třetí republiky a Československé první republiky. Začátkem roku 2022 se začalo pracovat na jejím přepracování a v dubnu 2022 byla nová ústava schválena.

Politické strany

Strana Logo Předseda Ekonomická osa Ideologie Vláda X Opozice Křesla ve Správním výboru
KNSSPL-VNSSL
Krležská národně sociální strana pracujícího lidu
-Vidlácká národně sociální strana lidová
KNSSPL.png Martin Brožek Levice Socialismus, Národní socialismus Vláda
4 / 10
KSK
Komunistická strana Krležska
LogoKSK.png Peter Simon Malček Levice Socialismus, Marxismus Vláda
2 / 10
VK
Vlastenecká koalice
VK - Krležsko.png János Peter Szesekoven středopravice Konzervatismus, Liberální konzervatismus, Centrismus, pro-LGBT politika Opozice
2 / 10
ASS
Anglickosocialistická strana
Znak Anglickosocialistické strany.svg Tomáš Falešník Radikální levice Anglický socialismus Vláda
1 / 10
SFP
Svobodná fronta pracujících
Znak SFP.png Lev Čechov Radikální levice Libertariánská Levice, Anarchismus Opozice
1 / 10
KDS
Křesťanská demokratická strana
KDS logo.png Jan Novák Střed Křesťanská demokracie, Sociální konzervatismus Opozice
0 / 10

Bývalé strany

Administrativní rozdělení

Krležsko tvoří 6 federálních okruhů (FO): Hanácko, Chebzov, Lidoscán, Nová Třešňová, Toužim a Vidlákov.

Federální okruhy

Seznam Federálních okruhů
Znak federálního okruhu Vlajka federálního okruhu Název federálního okruhu Počet občanů Předseda Prezidia FO
federální okruhy
Státní znak Vidlákov.svg Státní vlajka Vidlákov.svg Vidlákov 6 Jan Šťastný
Státní znak Svobodného státu Hanácko.svg Státní vlajka Svobodného státu Hanácko.svg Svobodný stát Hanácko 4 Peter Simon Malček
Státní znak Chebzov.svg Státní vlajka Chebzov.svg Chebzov 3 Martin Brožek
Státní znak Nová Třešňová.svg Státní vlajka Nová Třešňová.svg Nová Třešňová 3 Jiří Šulc
Svobodný stát Lidoscán 1 František Koblanský
Svobodné Území Toužimské Komuny 1 Lev Čechov

Ekonomika

Stát na svém území skýtá velké množství lesů pro potencionální dřevařský průmysl a také množství černého uhlí pod povrchem, avšak nemá faktickou kontrolu nad svou ekonomikou, ani částečně ani nad objekty objekty, které ji vytvářejí. Jedinou opravdovou ekonomiku tvoří především zemědělství a výroba dřevěných výrobků.

Zemědělství

Nejrozvinutější sektor Krležska, jehož těžiště se nacházi v Chebzově, kde se nachází skleník, ve výstavbě se nachází pařeniště. Krležsko v současnosti disponuje rozvinutým pěstováním okurek, rajčat, jahod, třešní, malin, rybízu, cuket, dýní, bylinek, česneku a cibule.

JZPD Chebzov, těsně před výsevem, 2022

Potravinářský průmysl

Krležsko disponuje kompotárnou, marmeládovnou a pekárnou. Tento zpracovatelský průmysl se nachází většinově opět v Chebzově, ovšem nelze ho opomenout ani v dalších FO.

Dřevozpracující průmysl

V rozvoji. Krležsko disponuje rozsáhlými lesy a tak se zpracování těchto surovin přímo nabízí. V Chebzově probíhá výstavba dřevařského závodu

Textilní průmysl

Textilní dílna se nachází v Kocourkově, převážně se jedná o pletené výroky, ovšem i jiné části Krležska jsou v tomto odvtví činné

Elektrotechnický a elektronický průmysl

Bez nadsázky, Krležsko stojí v mikronacionální komunitě na čele vědecko-technického pokroku. Pod vedením Daniela Wojse a Chebzovské výzkumného ústavu se zde začíná rozvíjet opravárenský technický závod.

Seznam hospodářských jednotek v Krležsku


Měna

Oficiální měnou je Koruna česká a vidlácký tolar, ovšem pracuje se na vlastní měně a monetárním státním systému

Zapojení v MSVHS

Kultura

Krležsko má rozvinutou kulturní a lidovou tradici. Navazuje jak na regionální folklór, tak na vidlácké tradice a českou národní tradici. V současnosti je hlavní kulturní prostředkem v Krležsku Krležská státní televize.

Armáda a rozvědka

Armádní složky v Krležsku tvoří Krležská federální lidová armáda, která v případě mobilisace disponuje sílou 12 mužů. Krležská bezpečnostní informační rozvědka hraje v krležském bezpečnostním systému preventivní a operační. Její zatím největší operací společně s armádou byla operace Žižka.

Zahraniční vztahy

Více na stránce zahraniční vztahy Krležska

Krležsko uznává všechny členy OSN s vyjímkou Kosova, jež vnímá jako součást Srbska. Těsné svazky udržuje se státy MSVHS. Mnoho občanů je rovněž členem [[]]

Stát datum uzavření smlouvy typ smlouvy signatáři dokument
Stát GymnáziumFlag of the Gymnasium State.svg Stát Gymnázium 2. červenec 2019 o vzájemné spolupráci Jan Šťastný, Marie Vacková, Radek Jiránek, Tomáš Zezula a Ondřej Chalupka
KlitzibürgVlajka Klitzibürgu.svg Klitzibürg 2019 o vzájemné spolupráci Jan Šťastný a Mikuláš I.
Mercie-LurkVlajka Mercie.svg/Vlajka Lurkské republiky.png Mercie-Lurk 2019 o vzájemné spolupráci Jan Šťastný a Karl Friedrich
AenopieFederation of Aenopia flag.png Aenopie 2020 o vzájemné spolupráci Jan Šťastný a Logan I.
PavlovFlag of Pavlov SVG.svg Pavlov 2020 o vzájemné spolupráci Jan Šťastný a Alexandr IV.
KybistánVlajka KNR.svg Kybistán únor 2020 o vzájemném přátelství Martin Brožek a kybistánský diktátor
Vishwamitra 2020 o vzájemné spolupráci Jan Šťastný a Dhrubajyoti Roy
EssexieCommonwealth of Essexia flag September 2021.png Essexie 2020 o vzájemné spolupráci Jan Šťastný a Matthew David
Posaf 2020 o vzájemné spolupráci
Pinang 2020 o vzájemné spolupráci Jan Šťastný a Esty Carpentieri
OhřevskoFlag of Egeria official 1.png Ohřevsko červen 2021 o vzájemném přátelství Martin Brožek a Peter Simon Malček Ohřevský
Burdette 2021 o vzájemné spolupráci Jan Šťastný a Isaiah I
Cheskgariya-Litvania 2021 o vzájemné spolupráci Jan Šťastný a Michal Nowacki

Související články