Krležská federativní republika

Z MicroWiki, encyklopedie mikronacionálního světa
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Krležská federativní republika
vlajka Krležska
vlajka
znak Krležska
znak
Hymna: Už koníček pádí
Motto: Krlež, Krlež, Krlež!
Geografie

MapaKrlezsko2.png Poloha Krležska

Hlavní město: Vidlákov
Rozloha: Přibližně 10 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: Sčítání proběhne 1.1.2022
HDI: velmi vysoký
Jazyk: čeština, vidláčtina a mezislovanština
Národnostní složení: Sčítání proběhne 1.1.2022
Státní útvar
Státní zřízení: Poloprezidentská republika
Vznik: 5.12.2021 (Vyhlášením nezávislosti na ČR, sloučení KLF s VR)
Prezident: Prozatimní rada
Měna: koruna česká a Vidlácký tolar (CZK)
Mezinárodní identifikace

Krležsko (dlouhý název Krležská federativní republika, zkratkou KFR) je mikronárod ve střední Evropě. Krležsko vzniklo sloučení Krležské lidové federace a Vidlákovy republiky. Jedná se o demokratický, právní stát, který je polopresidentskou republikou. Hlavou státu je prezident a zákonodárným sborem Národní shromáždění Krležské federativní republiky. Funkci výkonnou má vláda

Poloha

Krležsko tvoří 9 federálních okruhů (FO): Chebzov, Lidoscán, Vidlákov, Charvátov, Babicov, Třešňová, Hronek, Dvořákov a Toužimský FO.

Federální okruhy

Seznam Federálních okruhů
Název federálního okruhu Počet občanů Předseda
Vidlákov 6 Jan Šťastný
Chebzov 3 Martin Brožek
Lidoscán 1 František Koblanský
Šulcvaldov 2 Jiří Šulc
Charvátov 1 Tadeáš Charvát
Dvořákov 2 Michal Dvořák
Třešňová 4 Ondřej Barna
Hronek 3 Jan Pantálek
Toužimský federální okruh 1 Jaroslav Mošna


Historie

První Krležská republika vznikla v únoru 2020, jejími zakladateli byli Martin Brožek, František Koblanský a Jakub z Pardubic. Již od založení však existovalo vnitřní pnutí, zejména, mezi presidentem Koblanským a předsdou FO Chebzov Brožkem, které vyvrcholilo 27.5. 2020, kdy se tito dva politici razantně rozešli na přístupu k Menderské válce. Zatímco Koblanský navrhoval držet se stranou, Brožek skrze Parlament prosadil vznik KBIR, Mikrodohody a zahájení mobilisace. Koblanský na protest proti tomuto postupu 29.5. podal rezignaci a pravomoce dočasně převzal Parlament. Krležsko ještě bylo schopno iniciovat mírová jednání a podílet se na mikronacionálním dění, Brožek přišel v této době s návrhem federace s Vidlákovou republikou, ale Krležsko se již propadalo do většího a většího chaosu, kdy byl Parlament de facto paralizován a neschopen řídit stát.

Rozpad federace

Bylo svoláno jednání Federálního sněmu, kde došlo k patu a situace se dále zostřovala. A v této situaci 27.6 v jižní části Chebzova vypuklo povstání, vedení Danielem Wojsem. Zástupce Chebzova a předseda FO Brožek se snažil situci řešit svoláním jednání Federálního sněmu, na které ovšem krom Brožka nikdo nedorazil. Nakonec tedy došlo de facto 28.6.2020 a de iure 23.10.2020 k rozpadu Krležska a vzniku nástupnických států, Lidoscánu a Chebzovského Krležska. Území nového Bělidla zaniklo a stát iluzorně fungoval do října, kdy byl oficiálně rozpuštěn.

Vznik Lidoscánu a Chebzovského Krležska

Od této doby se oba zbylé FO vydaly svou vlastní cestou. Na Krležsko se snažilo navazovat Chebzovské Krležsko, naopak Lidoscán se od něho hluboce distancoval, nějakou zásadní funkčnost a aktivitu ani jeden z těchto nástupnických států neprokázal.

Vznik Krležské lidové federace

Na konci března 2021 se opět začalo mluvit o obnově Krležska, ovšem ve velmi levicové podobě. A tak se i stalo a 1.4.2021 byla vyhlášena Krležská lidová federace s FO Chebzovem, Babicovem a Kocourkovem, na začátku června se připojila Třešňová. Za obnovou stál bývalý vysoký činitel Martin Brožek, president Vidlákovy republiky Jan Šťastný a Jiří Šulc, který založil FO Babicov. Stát vykazoval funkčnost a ve smyslu lidové demokracie a demokratického socialismu byl úspěšně budován.

Sloučení s Vidlákovem a vznik druhé Krležské federativní republiky

Vidlákov se dlouhodobě potýkal s neaktivitou, také aktivita a vitalita Krležska začínala upadat. A tak se začalo hovořit o sloučení těchto dvou, velmi si blízkých států. Od října probíhaly jednání mezi představiteli obou států, které vyvrcholilo deklarací o vytvoření Krležsko-Vidlácké federace. Nyní se do věcí však vkládá příchozivší František Koblanský, bývalý president prvního Krležska, a navrhuje obnovu republiky se začleněným Vidlákovem na bázi federálních okruhů, ovšem s rozvinutější exekutivou a legislativní mocí. Na konci listopadu dojde k dohodě a původní deklarace je částečně revokována. 5.12.2021 vychází oficiálně dekret o vzniku nové Krležské federativní republiky.

Ekonomika

Stát na svém území skýtá velké množství lesů pro potencionální dřevařský průmysl a také množství černého uhlí pod povrchem, avšak nemá faktickou kontrolu nad svou ekonomikou, ani nad objekty které ji vytvářejí. Jedinou opravdovou ekonomiku tvoří především zemědělství a výroba dřevěných výrobků.

Měna

Oficiální měnou je Koruna česká, o zavedení vlastní měny se neuvažuje, jelikož KFR nedisponuje žádnými obchody, tudíž by nebylo měnu kde využít.

Vláda

Krležsko je koncipováno jako polopresidentská demokratická republika. Je svazkem federálních okruhů, které si volí jako svého správce předsedu FO. Všichni poté hromadně volí poslance, kteří zasedají v Národním shromáždění. Nejvlivnějšími lidmi v Krležsku jsou president a premiér. Shromáždění je voleno na dobu 3 měsíců.

Politické strany

V současnosti existuje 6 povolených stran, a to:

Ústava

Krležská republika má ústavu vypracovanou podle vzoru Francouzské třetí republiky a Československé první republiky.

Zahraniční vztahy

Diplomatické Styky
Stát Datum Interakce
Kybistán 11.2. 2020 Krležsko a Kybistán podepisují smlouvu o vzájemném přátelství a spolupráci
Vidlákova republika 12.3. 2020 Krležsko a Vidlákova republika podepisují smlouvu o vzájemném přátelství a spolupráci
Mapperské vévodství 24.3. 2020 Krležsko a Mapperské vévodství podepisují smlouvu o vzájemném přátelství a spolupráci

Související články