Svaz nezávislých krležských národů

Z MicroWiki, encyklopedie mikronacionálního světa
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Svaz nezávislých krležských národů
Krležský svaz (neoficiálně)
Commonwealth of independent Krlesian nations (angličtina)
Prapor SNKN
Vlajka SNKN
Umístění SNKN
Vidlákov
čeština
Češi
bez vyznání, křesťanství
Krležané
Vláda
Svazová konfederace svobodných národů
• Předseda SNKN
neobsazeno
Legislatura
Rada
Vznik
• Rozpuštění krležské federace
12. září 2023
• Nárokované
cca 10 km²
SNKN
Předcházející
Krležská republika

Svaz nezávislých krležských národů bylo krátkodobé volné nadstátní sdružení, které nahradilo rozpuštěnou krležskou federaci. Vznikl 12. září 2023 projevem Martina Brožka, který oficiálně oznámil zánik Krležska jakožto federálního státního celku a nahradil jej provizoriem. Oficiální instituce nikdy nebyly plně kodifikovány a relevance tohoto spolku byla spíše formální.

Historie

Více informací v článku Krležsko
Po selhání reforem třetí krležské republiky a stále sílícímu úpadku státnosti Krležska se v rámci politického vedení Krležska usadila snaha situaci vyřešit. Upadající zájem o mikronacionalismus jako takový a zdánlivě bezvýchodná situace udržitelnosti Krležska do budoucna jakožto mikronároda vedla k několika uvažovaným směrům vývoje. Rozpuštění a zánik Krležska jako takového, argumentujíc převážně nutností provést ráznou a jasnou akci, která člověk odpoutá od závazků vůči staršímu projektu. Proti tomuto směru stála snaha restaurovat slávu bývalého Krležska a to za pomocí obnovení její symboliky, politického systému a organizací s ní spjatých. Toto se však nesetkalo s podporou pro svou časovou náročnost a pro svou zdánlivou bezvýslednost, která povede pouze k marginální transformaci. Usneseným rozhodnutím bylo založit krležské provizorium jakožto volné sdružení, které nahradí dosavadní instituce a umožní v budoucnu na odkaz krležského státu navázat.

Během 11. a 12. září došlo k dohodnutí posledních organizačních záležitostí o celé transformaci a k sepsání projevu, který byl následně přednesen formou oficiálního prohlášení Martina Brožka. Následné mezinárodní reakce byly rozličné, leč ne příliš značné, což umocnilo rychlejší úpadek provizoria.

V průběhu měsíců následujících se aktivita krležského svazu omezila na UMSE ve kterém svaz působil jako jednotná státní entita. Krležský stát byl tak vnímán (i z hlediska mezinárodních reakcí) za konečné vývojové stádium krležské státnosti a takový provizorní oficiální náhrobek Krležsku. Jeho podoba umožňovala i aktivitu jednotlivých federálních subjektů, leč jedinou aktivitu vykonala Toužimská svobodná republika svým již předchozím odpojením z krležských státních struktur (a i tato aktivita se limitně blížila nule).

Svaz oficiálně zanikl 28. ledna 2024, kdy bezpečnostní složky s přihlédnutím na faktický zánik Krležska obsadili pozůstatek jeho teritoria a v čele s maršálem a bývalým presidentem Janem Šťastným vyhlásili nový krležský stát. Tímto aktem a vydáním konkrétní legislativy formou výnosů došlo k rozpuštění institucí krležského svazu a jejich nahrazení novým státem.

Politika

Krležský svaz nikdy kodifikované instituce neměl. Existovalo mnoho plánovaných podob případné obdobného svazu (které se částečně inspirovaly v bývalých nápadech na krležsko-vidláckou federaci), kterými se zvažovalo případné obnovení jeho aktivity. Neoficiálně se však jeho struktura podobala hierarchii většiny mezinárodních organizací s hlavním legislativním orgánem nazvaným v několika neoficiálních konverzací "radou" a vedoucího činitele, který byl v těchto konverzacích titulován "předsedou". Tyto teoretické funkce však postrádaly veškeré relevance, vzhledem k absenci jakékoliv právní kodifikace a oficializace těchto orgánů. SNKN neměl ani žádné orgány činné moci, tudíž celá jeho suverenita by se dala pokládat za spíše teoretickou. Během převratu z 28. ledna se jediným vykonavatelem státní moci stala armáda a KLOFSONS, čímž byla právní svrchovanost nad alespoň některým krležským územím obnovena. Časové rozmezí mezi začátkem puče a rozpuštění svazu bychom tedy mohli považovat za jediné období politické aktivity toho celku.

Mezinárodní vztahy

Struktura mezinárodní politiky kopírovala své předchůdce v uchovávání soustavy mezinárodních smluv. Z jediného oficiálního prohlášení, který Svaz měl, vyplývá, že veškeré subjekty krležského svazu mají sjednocenou mezinárodní politiku a tím se veškeré mandáty a smluvní strany přenášejí v rovném podílu na celý Svaz. Tato koncepce umožnila SNKN uchovat si jednotný mandát v UMSE a v. Žádný orgán mezinárodní politiky však oficiálně kodifikován nebyl a nezměněné delegace krležského státu sloužily jako neoficiální relikt bývalé státní moci Krležska. Přesto však zůstalo Krležsko respektovaným členem a uchovalo si jistý status. Avšak transformace ve svaz vedla k praktickému zániku MSVHS, kterého však částečně bylo dosaženo již za třetí republiky. Autorita z precedensů přenášela usnesení a závazky z Krležska na nový nadstátní útvar, z čehož lze vyvozovat teoretická koncepce dvou paralelně existujících státních rovin.

Administrativní dělení

Z ustanovujícícho projevu ze dne 12. září, jež slouží jakožto jediná svazová právní norma, lze odvozovat jistou formu administrativního dělení svrchovaných celků, které mají národní charakter. Jelikož však v rámci Krležska existovaly formálně národy pouze dva (krležský a vidlácký, v archaických dokumentech vyjímečně ještě Třešňovský), není jisté, jestli zamýšleným administrativním dělením měla být státní diarchie podobná Rakousko-Uherskému modelu Předlitavska a Zalitavska, což by však podpořil fakt, že některé zamýšlené snahy o restaurování Vidlákovy republiky pramení z této doby. Či jestli je národem míněn širší definice pro jakoukoliv lidskou komunitu, která by případně mohla být podložena spíše než národnostními rysy společnou etnicitou. V takovém případě by ustanovenými právními normami byly patrně později vyjasněny federální okruhy jakožto národní celky. Tyto celky následně jakožto státní útvary tvořily volný svaz.

Hospodářství

Konkrétní forma hospodářství rovněž patrně dost závisle vychází z předcházející Krležské republiky, i přes to, že federální ekonomické orgány byly s přechodem rozpuštěny, privatizované podniky zůstaly uchovány a tyto podniky i nadále v průběhu existence Svazu na jeho území prováděly aktivní činnost, obzvláště činný byl oficiální průmyslový sektor, jehož produkce suti a kamení se mnohonásobně zvětšilo. Užití ekonomických aktiv na území Svazu však patrně využívaly konkrétní společnosti pro mimo-státní činnosti. Vzhledem k rodinnému charakteru a konkrétní specifikaci daných diverzifikovaných sektorů by se dala nazvat ekonomika SNKN za "cechovou". Dala by se tedy označit za samoregulující, syndikalistickou a tržně orientovanou. Tyto cechy pak mohou posloužit jakožto volní nástupci veškerého domácího produktu Krležska. Vzhledem k absenci statistického úřadu či jakýchkoliv údajů o konkrétních formách a monetární sumě obýhající hospodářský cyklus Svazu, je těžké tyto hodnoty vyčíslit. Po zániku Svazu zavedený výnos převedl správu všech těchto ekonomických aktiv pod unifikovanou správu krležských ozbrojených složek.