Vidlákova republika
Svobodná spolková republika Vidlákova | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Znak
| |||||||
Motto: Demokracie je naše povinnost | |||||||
Národní hymna: Provizorní hymna
| |||||||
| Vidlákov | |||||||
| čeština, angličtina | |||||||
| bez vyznání (97 %), Katolíci (3%) | |||||||
Vláda | parlamentní demokracie | ||||||
| Vznik | |||||||
• Projekt a petice | 29. květen 2019 | ||||||
• Sloučení s Krležskem | 5. prosinec 2021 | ||||||
• Nárokované | 8,005 km² | ||||||
• Vodní plochy | 0 % | ||||||
• Držitelů občanství k 2019 | de iure 34 de facto 10 | ||||||
| vidlácký tolar (VT) | |||||||
Časové pásmo | SEČ (UTC+1) | ||||||
| |||||||
Vidlákova republika ( též oficiálně Svobodná spolková republika Vidlákova) byl mikronárod (někdy též "neuznaný stát") rozkládající se na území všeobecného gymnázia v Lovosicích[1]. Během své existence vystřídal několik státních zřízení i politických celků, jejíž byl součástí. Vidlákova republika byla pozorovatelským a od 1.1. 2020 plným členem UMSE. Od 30. června 2021 byl nad územím Vidlákovy republiky vyhlášen mimořádný stav a posledním prezidentem se tak stal Jan Šťastný. Formálně Vidlákova republika zaniká sloučením s Krležskem 5. prosince 2021.
Administrativní dělení
I přes svůj oficiální název nebylo v ústavě Vidlákovy republiky formálně administrativní dělení na "spolky" ustanoveno. De iure proto Vidlákova republika byla státem unitárním. Přesto existovalo několik dělení neoficiálních. Asi nejpoužívanějším se stalo rozlišování na Vidlákov (vnitřní část budovy gymnázia, vyjímečně pouze místnost se sídlem veškeré státní moci) a Venkov (vnější oblasti od budovy gymnázia, vyjímečně veškeré okolí sídla státní moci).
Neoficiálně existovalo 8 spolků jakožto podčlenění výše zmíněného dělení, ovšem i toto dělení nemělo právní podklad a bylo neoficiální. Pojmenování nebylo v tomto případě sjednoceno a mimo počet a příslušnost k nadřazenému celku byly plně teoretické.
Vláda Radka Jiránka v tomto ohledu učinila v roce 2019 několik hypotetických územních členění, žádné však nebylo přijato a formálně z nich tedy sešlo. Dalším takovým pokusem byl návrh na formální zakotvení místní samosprávy pro Vidlákov, pravidelně předkládaný v průběhu před vznikem Aenie.
Posledním pokusem na zakotvení samosprávného členění byl návrh předložený k březnu 2021 zahrnující i další plánované celky, i z tohoto plánu ale nakonec sešlo pro nedostatek vnitřní aktivity.
Geografie
Vidlákova republika pokrývala území přibližně 5 000 metrů čtverečních. Hranice VR nevycházely z geografických reálií a byly v samé podstatě úplně umělé. Území Vidlákovy republiky pokrývalo celou plochu lovosického gymnázia vyjma speciální učebny 012 a chodby 013. Vnější hranice na severu vedla skrze park základní školy na západě se rozšířila v cíp vedoucí směrem ZŠ Antonína Baráka. Na jihu hranice vedla přibližným vedením kolem chodníku u ulice tovární a místy do silnice kvůli nepřesnému zobrazení přímo zasahovala. Na východě pak vznikal cíp zahrnující oblast nejvyšší aktivity před hlavním vchodem do gymnázia, zde byl nárok obhájen právě touto aktivitou.
Na přelomu července a srpna 2019 projevilo ministerstvo zahraničních věcí Vidlákovy republiky zájem kooperovat s Klitzibürgem ve věci koloniální expanze a zámořských teritorií. Byť bylo označeno několik potenciálních teritorií a opravdu v případě Klitzibürgu došlo k vytvoření koloniálního impéria, vláda Vidlákovy republiky oficiálně zámořské územní nároky neratifikovala a neustanovilo patřičnou správu.
Na území Vidlákovy republiky se nenacházel žádný stálý vodník tok, proto si vláda VR formálně žádnou vodní plochu nenárokovala, byť projevila strategický zájem o polabské oblasti.
Demografie
Populaci Vidlákovy republiky tvořilo z naprosté většiny studenstvo lovosického gymnázia. Věkový podíl se tedy odvíjel podle třídního rozdělení v rámci školního uspořádání a na hlavní tvorbě se podílela převážně třída 211 (pro jednoduchost je pro označení třídy přijato označení kmenové učebny). Později však začala Vidlákova republika s rozšířenou legislativou přijímat i zahraniční občanství a účast v politickém životě.
Vidlákova republika nikdy neuspořádala celostátní cenzus. Přesto několik formálních institucí provádělo činnost cenzu podobnou. Vidlákova republika měla na začátku své existence 32 (též někdy uváděno 33 a v pozdějším stádiu 34) občanů a tento počet zůstal statickým do poloviny roku 2020, kdy se přestal udávat. De facto však aktivní občané VR byla mnohem méně početná skupina někdy též uváděno Jádro Vidlákovy republiky. Toto jádro fluktovalo od 3 až po 12 občanů a od toho se odvíjela i podoba státu.
Po převratu došlo k značné politické i společenské revizi. Od té doby se taktéž drasticky zredukoval počet členů jádra a aktivní občané pocházeli z jiných společenských okruhů. Při sloučení s Krležskem došlo taktéž k značné formální revizi evidence občanů a 2/3 původní populace již neprojevilo zájem o účast v novém státním útvaru.
Vidlákova republika se řadila mezi nejateističtější mikronárody vůbec s věřícími pokrývající pouhá 3% populace. 100% věřících vyznává římskokatolickou liturgii.
Vláda
Podrobnější popis historických vlád a vývoje exekutivy najdete na stránce Vláda Vidlákovy republiky Hlavním exekutivním orgánem byla v průběhu většiny historie Vidlákovy republiky vláda. Po přijetí poslední ústavy VR 19. července 2021 byla hlavní exekutivní role přesunuta do rukou prezidenta republiky a legislativní roli nahradila obnovovací rada.
Vidlákova republika vznikla na principu parlamentní demokracie a tak po prvních parlamentních volbách skutečně dostal hlavní legislativní roli parlament a z něj vzešlá vláda zaujímala exekutiva. Role prezidenta republiky byla přijatá na obecném principu reprezentativní hlavy státu s právem veto zakotveným v listopadové ústavě.
Vládu poslední republiky tvořila obnovovací rada, komisaři a prezident republiky. Parlament byl rozpuštěn a stejně tak politické strany. Do 30. června 2021, kdy byl vyhlášen mimořádný stav, se vláda skládala z pěti ministerstev (kultury, zahraničí, vnitra, obrany a financí), volených nejprve přímo a později de iure základy parlamentu.
Komisař jakožto propojení legislativní a administrativní funkci nahradil v poslední ústavě z 19. července roli ministra a došlo k propojení státní správy s legislativou. Exekutivní přesah funkce komisaře byl zahrnut pouze skrze funkci prezidenta republiky, ten se tak stal nejsilnějším politickým článkem ve státní struktuře, tím došlo i ke změně politického režimu ze stávajícího parlamentarismu k ryze prezidentské republice (přesahující do prezidentské autokracie).
Poslední volby proběhly 4. ledna 2021. A zde nevazuje seznam politických uspořádání k tomuto dotu
| Uskupení | Logo | Lídr | Pozice na politické ose | Ideologie | Stav | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| HSD Hnutí Sociálních Demokratů |
|
Levice | Sociální demokracie | Přetransformovaná do VNSSL, později rozpuštěna | |||
| PDSM Pravicově Demokratická Strana Míru |
není | Pravice | Pravicový konzervatismus | Rozpuštěná | |||
Ekonomika
Téma národního hospodářství bylo námětem již prvních voleb, kdy vybudování stabilního národního hospodářství se stalo jednou z politických priorit jak TSSD tak i PDSM. Častým politickým argumentem byla zainteresovanost širších mas do celku projektu nad rámec politické činnosti. Tento argument podnítil v druhé polovině roku 2019 veřejnou diskuzi. Jedním z nápadů například bylo zavedení aktivních státních příjmových oblastí (ať už dobrovolné finanční odvody či prodej komodit) a z nich krýt potenciální měnu nazývanou "vidlácký tolar". Tento nápad však nebyl nikdy realizovaný a velmi brzy začal nápad na fungující měnu a hospodářství upadat.
Po konci Období neaktivity Vidlákovy republiky se tento nápad opět oživil, převážně z iniciativy Jana Šťastného a Štěpána Círka a to v podobě případné kryptoměny, což z funkce předsedy vlády Štěpán Círek velmi intenzivně prosazoval. Byly provedeny experimenty se založením investičního tokenu, jehož trhovost na burze by ukazovala vývoj hodnoty vidláckého tolaru. Tyto ekonomické plány však taktéž selhaly na absenci vstupní invesice a přílišné pasivitě.
Posledním plánem na vytvoření bohatšího národního hospodářství byl nápad na přijetí Corony po vstupu do Aenie. Tímto by došlo k ekonomické integraci Vidlákovy republiky do již existující ekonomické zóny s bohatou historií a k větší provázanosti s některými členskými státy konfederace. Od toho se opustilo po rozpadu konfederace.
Veškeré národní hospodářství proto bylo nemonetární a provádělo se na neoficiální bázi, což vedlo k velmi nízkému podílu státu na tvorbě národního hospodářství a stát obvykle sehrával pouze roli částečného prostředníka.
Armáda
Armáda Vidlákovy republiky prakticky neexistovala. Fungoval zde dobrovolný spolek Kvartánská domobranná žoldácká garda, který čítal pět dobrovolníků. Tento spolek byl neoficiální armádou Vidlákovy republiky, ale v případě potřeby může ministr obrany mobilizovat veškeré obyvatelstvo Vidlákovy republiky.
Dějiny
Vidlákova republika byla založena 29. 5. 2019, ale nápad vzniknul o cca 4 měsíce dříve. Původně to vypadalo, že stát nevznikne, protože problémů se přemnožilo. 30. 5. ale proběhly volby na prezidenta. Byli 3 kandidáti: Marie Vacková, Jan Šťastný a Martin Hrabánek. Marie Vacková a Jan Šťastný dostali stejně hlasů a Martin Hrabánek žádný hlas. O týden později, tedy 6. 6. 2019, proběhlo druhé kolo, v němž zvítězila Marie Vacková. První vláda byla zvolena 15. 6. 2019, vláda byla většinová, koalice TSSD a PDSM měli dohromady 55% ,SSS měla 40 % a Hnutí NE 5%. Prezidentkou byla Marie Vacková (SSS) a Premiérem Radek Jiránek (PDSM). Druhé volby se konaly kvůli pandemii koronaviru přes internet, kandidovaly pouze dvě strany a to PDSM (29,4%) a HSD (70,6%) účast ve volbách byla pouze 52% kvůli pandemii. Dne 19. 6. 2020 se stal nelegitimně a nedemokraticky prezidentem na 25s Tomáš Falešník, jenž povolil Správný blok za stranu VR. Po dlouhém období neaktivity VR došlo k období aktivity. Po půl roce se konali volby, které jasně vyhrála HSD. Novým premiérem se stal Štěpán Círek. Také se vláda rozhodla pokusit zavést vlastní měnu, měla by nést jméno Vidlácký Tolar. V prosinci 2020 byl jediným hlasem prezidentem zvolem Jan Šťastný. V lednu 2021 proběhli parlamentní volby a byla zformována Druhá vláda Radka Jiránka. Po vyhlášení mimořádného stavu 30.6. 2021 byla vláda ve VR vysoce centralizována a představena nová ústava předávající většinu moci do rukou maršála Jana Šťastného. Od září 2021 až do 5.12. 2021 probíhala debata o sloučení VR s Krležskem což se nakonec 5.12. stalo.
Zeměpisné údaje
VR hraničí s Českou Republikou. Nejbližší mikronárod je však Ludenberk.
Klima
Vidlákova republika se nachází v mírném pásu. Takže se střídají čtyři roční období. Teploty dosahují v létě až mírně přes 30 stupňů celsia.
Povrch
Nejvyšším vrcholem VR je Lovoš, který má 576 m.n.m, ale nenalézá se na centrálním území VR, centrální území VR je převážně rovina s velmi mírným převýšením.
Jazyky
Primárním jazykem je čeština a je oficiálním jazykem Vidlákovy republiky, dalším oficiálním jazykem je angličtina. Většinou se používají na území Vidlákovy republiky. Dále se sepisuje úřední jazyk, který by měl mít až 400 slov.
Náboženství
Dva občané jsou katolíci, dva protestanti a zbytek je bez vyznání.
Státní svátky
| den | název |
|---|---|
| 1. ledna | Začátek nového roku |
| 1. května | Svátek práce |
| 8. května | Den vítězství |
| 29. května | Svátek svobody |
| 30. května | První volby |
| 28. října | Den vzniku Československa |
| 17. listopadu | Den boje za svobodu a demokracii |
| 24. prosince | Štědrý den |
Zahraniční vztahy
Vidlákova republika navázala spojenectví s:
- Stát Gymnázium [2]
- Klitzibürg [3]
- Krležsko [4]
- Mercie-Lurk [5]
- Aenopie
- Pavlov[en]
- Višvamitra[en]
- Essexie [6]
- Posaf
- Misberie[en]
- Pinang[en]
- Burdette[en]
- Česarijsko-Litvensko[en] [7]
Aliance
Vidlákova republika dostala plný status v UMSE, též je v MOF a zároveň je plným členem v GUM.
Zdroje
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||