Druhá krležská republika

Krležská federativní republika
Krležská federativní republika
	Krležsko
	Vlajka Znak
	Motto: Krlež, Krlež, Krlež!
	Národní hymna: Hymna Krležska
Hlavní město	Vidlákov
Úřední jazyky	čeština, vidláčtina a mezislovanština
Náboženství; (2022)	evangelické, křesťanské a ateistické
Vláda	poloprezidentská republika
• Prezident	Jan Šťastný
• Premiér	Martin Brožek
Vznik
• Sloučení Krležské lidové federace a Vidlákovy republiky	5. prosinec 2021
Území
• Nárokované	~10 km²
• Kontrolované	~10 km²
• Vodní plochy	zanedbatelná
• Celkem	Nízké
Měna	česká koruna, vidlácký tolar
Národní zvíře	Sokol
Předcházející	Nástupnické
	Krležská lidová federace
	Lidoscán
	Vidlákova republika
Krležsko
Toužimská svobodná republika

Krležsko (dlouhý název Krležská federativní republika, zkratkou KFR) je mikronárod ve střední Evropě, sousedí s Českou republikou. Krležsko vzniklo sloučením Krležské lidové federace a Vidlákovy republiky 5. prosince 2021, ale existovala i předtím v různých podobách, spíše rozdrobené, kvůli politickým neshodám. Podle Ústavy Krležské federativní republiky, která byla přijata na začátku roku 2022, je Krležsko demokratický právní stát s politickým systémem založeným na svobodné soutěži politických stran a hnutí. Krležsko se skládá ze 6 federálních okruhů mezi něž patří Hanácko, Chebzov, Lidoscán, Nová Třešňová, Toužim a Vidlákov. Hlavním městem je Vidlákov. Oficiálními úředními jazyky státu je Čeština a také Slovenština.

Krležsko je federativní poloprezidentská republika, kde je Hlavou státu prezident republiky, aktuálně Jan Šťastný. Republika je řízena Vládou Krležské federativní republiky v jejímž čele stojí předseda vlády (premiér), aktuálně Martin Brožek. Vláda zprostředkovává veškerou výkonnou moc v zemi, zároveň propůjčuje moc federálním okruhům. Parlament se skládá pouze z jedné komory, která se nazývá Národní shromáždění a má 10 členů mezi které patří i prezident republiky.

Historii, jazyk a kulturu sdílí Krležsko s Českou republikou a bývalými zeměmi koruny české. Za úřední jazyk se považuje Český jazyk a Slovenský jazyk. Právní systém České republiky se ve velké většině stále používá i na území republiky. Po vyhlášení samostatné republiky došlo k několika událostem a politickým machinacím, které transformovaly Krležsko do různých podob státních aparátů. Došlo i k úpadku federace, které se pod náporem povstání rozpadla na samostatné subjekty. V oslabeném působení potom figurovala lidová federace, která se snažila navázat na původní republiku, ale neúspěšně. Za vznik druhé Krležské federativní republiky můžeme považovat připojení Vidlákova.

Kvůli územní decentralizaci federálních okruhů a nedostatku fiskálních prostředků je Krležsko považováno za rozvojovou zemi. Naopak v žebříčku indexu lidského rozvoje je Krležsko na vyšších příčkách, jelikož poskytuje univerzální sociální péči a zabezpečení. Ekonomický systém spočívá v centrálně plánovaném hospodářství, kde figurují státní podniky, které se snaží naplňovat především domácí poptávku. Nejsilnějším odvětvím hospodářství je agrikultura. Ta tvoří většinu příjmů do státní kasy, jelikož Krležsko nemá zavedenou daňovou soustavu. Krležsko je členem MSVHS

Historie

První Krležská republika vznikla v únoru 2020, jejími zakladateli byli Martin Brožek, František Koblanský a Jakub z Pardubic. Již od založení však existovalo vnitřní pnutí, zejména, mezi presidentem Koblanským a předsdou FO Chebzov Brožkem, které vyvrcholilo 27.5. 2020, kdy se tito dva politici razantně rozešli na přístupu k Menderské válce. Zatímco Koblanský navrhoval držet se stranou, Brožek skrze Parlament prosadil vznik KBIR, Mikrodohody a zahájení mobilisace. Koblanský na protest proti tomuto postupu 29.5. podal rezignaci a pravomoce dočasně převzal Parlament. Krležsko ještě bylo schopno iniciovat mírová jednání a podílet se na mikronacionálním dění, Brožek přišel v této době s návrhem federace s Vidlákovou republikou, ale Krležsko se již propadalo do většího a většího chaosu, kdy byl Parlament de facto paralizován a neschopen řídit stát.

Rozpad federace

Bylo svoláno jednání Federálního sněmu, kde došlo k patu a situace se dále zostřovala. A v této situaci 27.6 v jižní části Chebzova vypuklo povstání, vedení Danielem Wojsem. Zástupce Chebzova a předseda FO Brožek se snažil situci řešit svoláním jednání Federálního sněmu, na které ovšem krom Brožka nikdo nedorazil. Nakonec tedy došlo de facto 28.6.2020 a de iure 23.10.2020 k rozpadu Krležska a vzniku nástupnických států, Lidoscánu a Chebzovského Krležska. Území nového Bělidla zaniklo a stát iluzorně fungoval do října, kdy byl oficiálně rozpuštěn. Od této doby se oba zbylé FO vydaly svou vlastní cestou. Na Krležsko se snažilo navazovat Chebzovské Krležsko, naopak Lidoscán se od něho hluboce distancoval, nějakou zásadní funkčnost a aktivitu ani jeden z těchto nástupnických států neprokázal.

Vznik Krležské lidové federace

Na konci března 2021 se opět začalo mluvit o obnově Krležska, ovšem ve velmi levicové podobě. A tak se i stalo a 1.4.2021 byla vyhlášena Krležská lidová federace s FO Chebzovem, Babicovem a Kocourkovem, na začátku června se připojila Třešňová. Za obnovou stál bývalý vysoký činitel Martin Brožek, president Vidlákovy republiky Jan Šťastný a Jiří Šulc, který založil FO Babicov. Stát vykazoval funkčnost a ve smyslu lidové demokracie a demokratického socialismu byl úspěšně budován.

Sloučení s Vidlákovem a vznik druhé Krležské federativní republiky

Vidlákov se dlouhodobě potýkal s neaktivitou, také aktivita a vitalita Krležska začínala upadat. A tak se začalo hovořit o sloučení těchto dvou, velmi si blízkých států, poprvé s návrhem přišel Martin Brožek v květnu 2020. Od října 2021 probíhaly jednání mezi představiteli obou států, které vyvrcholilo 13. listopadu deklarací o vytvoření Krležsko-Vidlácké federace. Nyní se do věcí však vkládá příchozivší František Koblanský, bývalý president prvního Krležska, a navrhuje obnovu republiky se začleněným Vidlákovem na bázi federálních okruhů, ovšem s rozvinutější exekutivou a legislativní mocí. Na konci listopadu dojde k dohodě a původní deklarace je částečně revokována. 5. prosince 2021 vychází oficiálně dekret o vzniku nové Krležské federativní republiky.

Začátky nové republiky

Související informace naleznete také v článcích Druhé krležské volby do federálního shromáždění 2021 a První vláda Martina Brožka.

Brzy po sjednocení se konaly volby, které vyhrálo spojenectví stran KNSSPL+VNSSL+KSSD, které obsadilo 5 mandátů. O měsíc později sestavil Martin Brožek první vládu. Předseda VNSSL Jan Šťastný byl v lednu 2022 zvolen presidentem, kdy porazil Michala Dvořáka 6 ku 1 hlasu ve všelidovém hlasování, které se ovšem vyznačilo mizivou volební účastí.

Třešňovský separatismus a operace Žižka

Související informace naleznete také v článku Třešňovská krize.

V únoru 2022 začaly v Krležsku narůstat tenze a neshody mezi třešňovskou reprezentací, v čele s ministrem Ondřejem Barnou, a zbytkem federace. Vrchol nastal 2. března 2022, kdy se podařilo vrcholným úřadům federální administrativy získat dokumenty, které jasně naznačovaly snahu Barny a jeho stoupenců o odtržení od federace nelegálním způsobem. Separatisté neměli dost vlastních prostředků, a proto se rozhodli spolupracovat s dalšími mikronárody, které sledovaly na odtržení své vlastní zájmy. Během této spolupráce došlo k úniku citlivých informací z centrální databáze, které separatisté směnily za diplomatickou pomoc.

President Jan Šťastný, po zjištění této skutečnosti, svolal bezpečností radu v níž působil premiér Martin Brožek a ministr obrany Jiří Šulc. Ministerstvo vnitra vyřadilo ze seznamu politických stran separatistickou Národní konfederaci práce, odvolalo její činitele z většiny funkcí a po provokaci a pokusu o raid serveru ze strany separatistů spustily ozbrojené síly Krležské federativní republiky Operaci Žižka. Ta byla vedena v převážně kybernetickém prostoru do 18. března 2022, byly zničeny všechny kanály komunikace a separatistické hnutí potlačeno. Tentýž den byl oficiálně ohlášen konec operace.

Správu nad federálním okruhem Třešňová zaujal dočasně ministr Jiří Šulc, který ještě několik dní po incidentu likvidoval zbytky separatistického spiknutí. Členové Správního výboru a prezidia byly zbaveni mandátů a proběhly nové volby pod dozorem lokálních ozbrojených sborů. Barnův vliv byl naprosto vyloučen a již neproběhla žádná recidiva.

Vznik třetí republiky a rozpad krležské federace

Po Senderské krizi a následném diplomatickému konfliktu došlo k postupnému úpadku vnitropolitické aktivity Krležska. Zájem o angažování v politickém životě Krležska se patrně i vlivem výsledku tajemnických voleb ze strany politické elity značně propadl. Postupný úpadek navíc provázela i částečná diplomatická izolace Krležska, která nakonec vedla i k praktickému zániku MSVHS jakožto hlavní prostředek družby Krležska s mikronacionální komunitou. 16. června 2023 (12/278 Luxorského kalendáře) celá situace vykulminovala v projev ministerského předsedy Martina Brožka. Tento projev obsahoval silnou kritiku statutu quo jakožto produkt "socialistických experimentů" a neadekvátní politikou dosavadních vládnoucích činitelů (ke kterým ministerský předseda patřil). Následně v tomto projevu odvolal socialistické ministry a svolal nelegální jednání kabinetu. Navrhovaným řešením byla prudká transformace společensko-politické kultury směrem k tržní liberálně orientované ekonomice se značným vlivem amerikanizace a globalizace na státní zřízení. Po disputační roztržce s presidentem republiky Janem Šťastným (během které byl vyhlášen nový kabinet a došlo i ke vzniku pro-demokratických milic) a polarizace politické scény na dvě vlivné frakce došlo ke stavu blízkému občanské válce, v něm došlo k většinovému vyjádření podpory frakci Martina Brožka a následný společenský tlak vedl k abdikaci Jana Šťastného.

Vlajka třetí krležské republiky používaná mezi červnem a zářím 2023

Po presidentské abdikaci vyhlásil Martin Brožek formální rozpuštění státních institucí Krležské federativní republiky a svým projevem vyhlásil vznik nástupnického státního útvaru, tzv. Krležské republiky (též nazývaná třetí krležská republika) a oznámil záměr politické transformace Krležska směrem k liberální demokraci. Nedlouho poté došlo k rozpuštění KNSSPL a VNSSL, které se přetransformovaly dle politických křídel na liberální APDK a sociálně demokratickou Reformu. 27. června 2023 pak došlo k parlamentním volbám z kterých vzešla vítězná pravicová vláda vedená APDK. Následující měsíce se nesly v duchu masivní privatizace a ekonomických reforem, které vedly ke vzniku nadnárodního monopolu Grand banque fédéral jakožto soukromé centrální banky v Krležsku. Zákonem o privatizaci došlo ke kompletnímu přechodu na tržní hospodářství a zrušení většiny státní správy.

Transformace však nepřinesla ani zvýšení aktivity, ani patřičný hospodářský růst. Postupný odliv kapitálu a aktivity do oborů mimo Krležsko vedl k propadu na úroveň naprosté irelevance, kterou se ani opakované pokusy pravicové vlády nepodařilo zvrátit. Z důvodu nyní již nulového zájmu na vydržování krležského provizoria při životě došlo 12. září k rozpuštění krležské federace a ke vzniku SNKN. 1. října 2023 oznámil pak bývalý krležský president Jan Šťastný konec své mikronacionální kariéry z osobních důvodů.

Politický systém

Související informace naleznete také v článcích Vláda Krležské federativní republiky a Prezident Krležska.

Krležská federativní republika je zastupitelská demokracie, poloprezidentská republika, kde výkonnou moc vykonává president a vláda, přičemž vláda je vrcholný orgán výkonné moci. Vláda je odpovědná Národnímu shromáždění. V čele vlády vždy stojí předseda (premiér), který je zvolen presidentem republiky po skončení voleb. Zpravidla je vybrán lídr kandidátky, která dostala nejvíce hlasů. President, na návrh premiéra, jmenuje další členy vlády a následně musí nový kabinet žádat o důvěru Národního shromáždění při oficiálním druhém zasedání.

Legislativa

V Krležsku funguje jednokomorový systém, kdy Národní shromáždění drží veškerou legislativní moc a má tři hlavní úlohy: zastupovat voliče, zákonodárnou činnost a dohled nad vládou prostřednictvím slyšení a dotazů. Pouze Shromáždění má legislativní nadvládu a tím i konečnou moc nad všemi ostatními politickými orgány ve státě. Pro zákon je potřeba získat více než 50 % hlasů, pro ústavní zákony více než 60 % hlasů. Národní shromáždění má pravomoc vyhlásit válečný stav a stanné právo.

Exekutiva

Vláda Krležské federativní republiky vykonává exekutivní moc ve státě. Vláda je řízena předsedou vlády (premiérem), který navrhuje presidentovi jednotlivé členy vlády a Bezpečnostní rady státu a skládá kabinet. Počet ministerstev není pevně daný a každé období se mění podle potřeb vlády. Vláda vydává podzákonné předpisy jako vyhlášky a výnosy. Může případně vydat i nařízení, kterým reguluje určitou činnost. Vyhlašuje také stav nouze, kdy může omezit některá práva z Listiny základních práv a svobod v dovoleném rozmezí a odůvodněním.

Hlavou státu je Prezident Krležska, který je volen přímou volbou. Jmenuje soudce Ústavního soudu, může vetovat zákony, jmenuje předsedu vlády a na jeho návrhy i další členy vlády. Podílí se na činnosti vlády skrze vydávání presidentských dekretů. Přijímá demisi předsedy vlády a jeho prostřednictvím i od jednotlivých členů vlády. Propůjčuje a uděluje státní vyznamenání.

Právo a soudní moc

Krležská federativní republika je federální stát svrchovaný stát s občanskoprávním systémem založeným na kontinentálním typu, který má kořeny v germánské právní kultuře. Základem právního řádu je Ústava Krležské federativní republiky. Soudní systém zahrnuje okresní a nejvyšší soudy a dělí se na civilní, trestní a správní odvětví. Nejvyšší soud se skládá z 8 soudců a je nejvyšším odvolacím soudem pro většinu právních případů projednávaných v Krležsku. O otázkách procesní a správní řádnosti rozhoduje Ústavní soud. Má také pravomoc nad určitými politickými záležitostmi, jako je registrace a rozpuštění politických stran, jurisdikční hranice mezi vládními subjekty a způsobilost osob ucházet se o veřejné funkce.

Ústava

Krležská republika má ústavu vypracovanou podle vzoru své původní první ústavy, Francouzské třetí republiky a Československé první republiky. Začátkem roku 2022 se začalo pracovat na jejím přepracování a v dubnu 2022 byla nová ústava schválena.

Politické strany

	Předseda	Ekonomická osa	Ideologie	Vláda X Opozice	Křesla ve Správním výboru
KNSSPL-VNSSL Krležská národně sociální strana pracujícího lidu -Vidlácká národně sociální strana lidová	Martin Brožek	Levice	Socialismus, Národní socialismus	Vláda	4 / 10
KSK Komunistická strana Krležska	Peter Simon Malček	Levice	Socialismus, Marxismus	Vláda	2 / 10
VK Vlastenecká koalice	János Peter Szesekoven	středopravice	Konzervatismus, Liberální konzervatismus, Centrismus, pro-LGBT politika	Opozice	2 / 10
ASS Anglickosocialistická strana	Tomáš Falešník^[en]	Radikální levice	Anglický socialismus	Vláda	1 / 10
SFP Svobodná fronta pracujících	Lev Čechov	Radikální Libertariánská Levice	Anarcho-komunismus, Anarchismus, Marxismus, Anarcho-kolektivismus	Opozice	1 / 10
KDS Křesťanská demokratická strana	Jan Novák	Střed	Křesťanská demokracie, Sociální konzervatismus	Opozice	0 / 10

Bývalé strany

Národní konfederace práce - národní syndikalismus, nacionalismus - byla rozpuštěna 2.3.2022 pro třešňovský separatismus.
Marxistická strana proletariátu - marxismus, socialismus a levicový nacionalismus - zanikla samovolně odtržením SFP a dlouhodobou neaktivitou
Krležská socialistická strana dělníků - sociální demokracie - zanikla sloučením s Komunistickou stranou Krležska.
Liberálně demokratická strana Krležska - ekonomický liberalismus, sociální liberalismus, havlismus a centrismus, samovolně zanikla dlouhodobou neaktivitou.

Administrativní rozdělení

Krležsko tvoří 6 federálních okruhů (FO): Hanácko, Chebzov, Lidoscán, Nová Třešňová, Toužim a Vidlákov.

Federální okruhy

Seznam Federálních okruhů
Znak federálního okruhu	Název federálního okruhu	Počet občanů	Předseda Prezidia FO
federální okruhy
	Vidlákov	6	Jan Šťastný
	Svobodný stát Hanácko	4	Peter Simon Malček
	Chebzov	3	Martin Brožek
	Nová Třešňová	4	Vítězslav Peterson
	Svobodný stát Lidoscán	1	František Koblanský
	Svobodné Území Toužimské Komuny	2	Lev Čechov

Ekonomika

Stát na svém území skýtá velké množství lesů pro potencionální dřevařský průmysl a také množství černého uhlí pod povrchem, avšak nemá faktickou kontrolu nad svou ekonomikou, ani částečně ani nad objekty objekty, které ji vytvářejí. Jedinou opravdovou ekonomiku tvoří především zemědělství a výroba dřevěných výrobků.

Zemědělství

Nejrozvinutější sektor Krležska, jehož těžiště se nacházi v Chebzově, kde se nachází skleník, ve výstavbě se nachází pařeniště. Krležsko v současnosti disponuje rozvinutým pěstováním okurek, rajčat, jahod, třešní, malin, rybízu, cuket, dýní, bylinek, česneku a cibule.

Potravinářský průmysl

Krležsko disponuje kompotárnou, marmeládovnou a pekárnou. Tento zpracovatelský průmysl se nachází většinově opět v Chebzově, ovšem nelze ho opomenout ani v dalších FO.

Dřevozpracující průmysl

V rozvoji. Krležsko disponuje rozsáhlými lesy a tak se zpracování těchto surovin přímo nabízí. V Chebzově probíhá výstavba dřevařského závodu

Textilní průmysl

Textilní dílna se nachází v Kocourkově, převážně se jedná o pletené výroky, ovšem i jiné části Krležska jsou v tomto odvtví činné

Elektrotechnický a elektronický průmysl

Krležsko patří v mikronacionální komunitě mezi nejvíce rozvinuté mikronárody v oblastí vědecko-technického pokroku, pod vedením Daniela Wojse a Chebzovské výzkumného ústavu se zde také začíná rozvíjet opravárenský technický závod.

Seznam hospodářských jednotek v Krležsku

Měna

Oficiální měnou je Koruna česká a vidlácký tolar, ovšem pracuje se na vlastní měně a monetárním státním systému

Zapojení v MSVHS

Kultura

Krležsko má rozvinutou kulturní a lidovou tradici. Navazuje jak na regionální folklór, tak na vidlácké tradice a českou národní tradici. V současnosti je hlavní kulturní prostředkem v Krležsku Krležská státní televize.

Armáda a rozvědka

Armádní složky v Krležsku tvoří Krležská federální lidová armáda, která v případě mobilisace disponuje sílou 12 mužů. Krležská bezpečnostní informační rozvědka hraje v krležském bezpečnostním systému preventivní a operační. Její zatím největší operací společně s armádou byla operace Žižka.

Zahraniční vztahy

Více na stránce zahraniční vztahy Krležska

Krležsko uznává všechny členy OSN s vyjímkou Kosova, jež vnímá jako součást Srbska. Těsné svazky udržuje se státy MSVHS. Mnoho občanů je rovněž členem [[]]

Stát	datum uzavření smlouvy	typ smlouvy	signatáři
Stát Gymnázium Stát Gymnázium	2. červenec 2019	o vzájemné spolupráci	Jan Šťastný, Marie Vacková, Radek Jiránek, Tomáš Zezula a Ondřej Chalupka
Klitzibürg Klitzibürg	2019	o vzájemné spolupráci	Jan Šťastný a Mikuláš I.
Mercie-Lurk Mercie	2019	o vzájemné spolupráci	Jan Šťastný a Karl Friedrich
Aenopie Aenopie	2020	o vzájemné spolupráci	Jan Šťastný a Logan I.
Pavlov Pavlov	2020	o vzájemné spolupráci	Jan Šťastný a Alexandr IV.
Kybistán Kybistán	únor 2020	o vzájemném přátelství	Martin Brožek a kybistánský diktátor
Višvamitra^[en]	2020	o vzájemné spolupráci	Jan Šťastný a Dhrubajyoti Roy
Essexie Essexie	2020	o vzájemné spolupráci	Jan Šťastný a Matthew David
Posaf	2020	o vzájemné spolupráci
Pinang^[en]	2020	o vzájemné spolupráci	Jan Šťastný a Esty Carpentieri
Ohřevsko Ohřevsko	červen 2021	o vzájemném přátelství	Martin Brožek a Peter Simon Malček Ohřevský
Burdette^[en]	2021	o vzájemné spolupráci	Jan Šťastný a Isaiah I
Česarijsko-Litvensko^[en]	2021	o vzájemné spolupráci	Jan Šťastný a Michal Nowacki

Související články