Jazyk thornský (thornsky Thormhal, čti Tjormjal) je bójoheumský semi-flektivní jazyk, který je jedním z uznaných minoritních jazyků Spojených států Meknijska a Lurku a oficiálním jazykem státu Aseula. Jedná se o sesterský jazyk nissiištiny, patří do stejné jazykové rodiny a s nissiištinou je většinou vzájemně srozumitelný.
Thornština se od nissiištiny odpojila na konci období staré nissiištiny, byla ovlivněna přetrvávajícími keltskými jazyky na území východní Asury. Thornština vznikla oddělením pomocí tzv. patalizace nazálních konsonant, později i bilabiálních ploziv, tedy změkčení m, n, p, k a t, příkladem může být slovo mhohuna (kráva), srovnej s nissiiským meoyuna, či slovo pro jazyk, mhalva, srovnej s malhwa.
V roce 2016 bylo pro thornštinu vyvinuto vlastní písmo dossalba, zapisováná do sloupců tvarově připomínajících blesk. Jednotlivé znaky se pak zapisovaly do jednotlivých zlomů, souhlásky byly znázorňovány tečkami či čárkami a následně doplněny o znaky pro samohlásky a diakritiku.
Fonologie
Hejivoho - samohlásky
Spisovná (standardní) nissiiština rozlišuje 15+3 základních samohláskových fonémů, 4 dvojhlásky a 8 glotalizovaných dvojhlásek. Mezi tyto hlásky patří:
Samohlásky: a, e, i, o, u
Dlouhé samohlásky: aa, ee, ii, oo, uu (ā, ē, ī, ō, ū)
Měkké (patalizované) samohlásky: ha, he, ho, hu, hi
Dvojhlásky: ai, ei, ao, oa
Narozdíl od nissiištiny v thornštině neexistují uzavřené samohlásky, vše je vyslovováno otevřeně.
Peenavoho - souhlásky
V thornštine se, stejně jako v nissiištině, souhlásky dělí do tzv. salmholu (tabulce znaků). Každý řádek odpovídá fonologickým atributům daného fonému.
Salmhol (Ssalmeol)
výslovnost
p
t
k
p
t
k
ph
th
kh
pj
tj
kj
b
d
g
b
d
g
m
n
m
n
mh
nh
mj
nj
s
c
h
s
ts
j
sh
ch
j
sj
sj
č
r
l
v
r / l
l
v
Salmhol přibližně připomíná klasické dělení samohlásek používaný lingvisty.
Umístění thornských peenavoho v IPA tabulce
Labiály
Alveoláry
Post-alveoláry
Patalály
Veláry
Nasální
m
n
patalizace
mh
nh
Plozivy
patalizace
ph
th
kh
neznělé
p
t
k
znělé
b
d
g
Afrikáty
neznělé
c
znělé
j
Frikativy
přídech
sh (sy), ch (sy)
neznělé
s
x
znělé
v
Vibranty
obyčejné
r
Aproximanty
l
h (y)
Gramatika
Ortografie
Thornština je oficiálně zapisována thornskou abecedou (alphaabit), někdy bývá využívána i nissiiská alpabaeta, nejčastěji u hranic s nissiisky mluvícím regionem. V minulosti thornština vedle ssalby využívala i své vlastní písmo, které se skládalo z vertikálních linek se zářezy. Thornská abeceda, oproti nissiiské, je velmi jednoduchá. Nemá spřežky (spřežka sh se čte sj) ani diakritiku. Výjímkou jsou zdvojené samohlásky, které dvojnost dává délku.
Alphabiit
Čtení
Název
Alpabaeto
A
a
á
A
B
b
bí
B
D
d
doo
D
E
e
e
E
H
j
jé
I / Y
I
i
í
I
J
dž / j
džé
J
K
k
ké
K
L
l
lé
L
M
m
mé
M
N
n
né
N
O
o
ón
O
P
p
pé
P
R
r / l
ré
R
S
s / š
šé
S
T
t
té
T
U
u
un
U
W
v
vé
V
(aa)
á
-
Ā
(ee)
é
-
Ē
(ii)
í
-
Ī
(oo)
ó
-
Ō
(uu)
ú
-
Ū
Osobní zájmena
1. osoba
2. osoba
3.osoba
Mužský
Ženský
Střední
J. č.
mha
du
kros
nhus
neh
Mn. č.
inbu
du
sa
Konjugace
Česky
Nissiisky
Keoda
Výslovnost keody
Já
beru
(mha) emhuhut
-hut
-jut
Ty
bereš
(du) emhuhii
-hii
-jí
On
bere
(kros) emhuden
-den
-den
Ona
bere
(nhus) emhuna
-na
-na
Ono
bere
(neh) emhune
-ne
-ne
My
berem(e)
(inbu) emhuon
-on
-on
Vy
berete
(du) emhu
Oni
berou
(sa) emhu
Příklady slov
Číslovky
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
20
25
100
1000
0
5671
inho
doboii
trehes
herabus
pinpe
seek
seshaa
hoktha
shiobhin
dekaa
dobodekaa
dobodekaapinpe
khasoso
pheiik
nura
pinpheiik sekhaso inhoseshadekaa
inyo
doboī
treyes
yerabus
pinpe
sēk
sesyā
yoktya
syobyin
dekā
dobodekā
dobodekāpinpe
kyasoso
pyeīk
nura
pinpyeīk sekyaso inyosesyadekā
injo
doboí
trejes
jerabus
pinpe
sék
sesjá
joktja
sjobjin
deká
dobodeká
dobodekápinpe
kjasoso
pjeík
nura
pinpjeík sekjaso injosesjadeká
Dny a měsíce
Česky
Thornsky
Nissiisky
Původ
Výslovnost
Alpabiit
Alpabaeto
leden
Keiman
Kxeiman
Ze slova keim - zima
kejman
únor
Jersuun
Jersūn
Jerssean
Ze slova rirvve - křičet
čersůn
březen
Aatisohon
Ātisoyon
Caatinen
Ze slova horu, dříve caricireu - čerstvé
átisojon
duben
Apriiluun
Aprīlūn
Apxrīlean
Ze slova apríl / april
aprílůn
květen
Mahuun
Mayūn
Māyeun
Ze slova máj
majůn
červen
Delkuun
Delkūn
Derkxean
Ze slova deluu - získat
derkůn
červenec
Desilan
Dessilan
Z esagitského slova desre - hořet
desilan
srpen
Siisan
Sīsan
Sxīsan
Ze slova shisai - shisaiové sklízeli byliny
šísan (sísan)
září
Leekeson
Lēkeson
Lēkesseon
Z slova lekehoku - líný
lékeson
říjen
Kooseson
Kōseson
Kōssesseon
Ze nissiiského slova koseka - pracovat
kóseson
listopad
Nhoneson
Nyoneson
Nyeonesseon
Ze nissiiského slova svnyeo essea - oslava prasat
njoneson
prosinec
Nohiison
Noyīson
Noyīsseon
Ze nissiiského slova noyī essea - oslava Vánoc
nojíson
Česky
Thornsky
Nissiisky
Původ
Výslovnost
Alpabiit
Alpabaeto
pondělí
Honnan
Yonnan
Honan
Z nissiiského hona, přepokládaný původ ze slova *hiana
jonan
úterý
Diruun
Dirūn
Dileun
není znám, předpokládaný původ se ze slova *dul
dirůn
středa
Iperan
Shipekean
Ze slova sipinhalo - nekončící týden
iperan
čtvrtek
Moruun
Morūn
Nokin
Ze slova moru - tmavý
morůn
pátek
Norisohon
Norisoyon
Norisoyeon
Oslava svátku Norisoyeo
norisojon
sobota
Sabatuun
Sabatūn
Sabeuteun
Oslava svátku Sabat
sabatůn
neděle
Diran
Idilan
Dříve idira - ze slova tulu - začátek
dyran
Všeobecná deklarace lidských práv
Thornsky (alphaabit)
Arii ciumhainuul nutu leeudelonii atpe somu in peloii atpe dekutelol. Sa dekerso kaati rtisohoii atpe koimwisohoutisohon atpe ben mojiti saa in ee ban kiitelo brotrianii.
Thornsky (alpabeto)
Arī ciumiainūl nutu lēudelonī atpe somu in peloī atpe dekutelol. Sa dekerso kāti rtisoioī atpe koimuisoioutisoion atpe ben mojiti sā in ē ban kītelo brotrianī.
Nissiisky
Ara cxomyaineul nguotkii lēudderonī i someu in pxellomēī i txekterol. Sa dekersokii kaati rtinnaemēī i kōmvisoyeoteutinnaen i bbīnn mojitti vvai in ēno ban dea brotearianēī.
Česky
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.
v·d·e Meknijsko a Lurk • Shinsegye i Aeeru • Mekniy and Lurk • Sacoer ta Aeeru
Meknijsko-Lurk
