Bohujiština
| Bohujiština | |
| Rozšíření |
 Klitzibürg |
|---|---|
| Počet mluvčích | není znám |
| Klasifikace |
|
| Písmo | latinka |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk |
Klitzibürg |
| Kódy | |
| CSO 3343-1 | Říšská univerzita svatého Dehila v Klitzibürgu, Ústav pro jazyk bohujištínský, Klitzibürgské akademie věd |
| CSO 3343-2 | není |
Jazyk bohujištínský (bohujištínsky BohayIs-Spréken) je bójoheumský jazyk, který je úřední jazyk Klitzibürgu. Momentálně probíhá výstavba jazyka. Tento jazyk má již slovník, ale momentálně probíhá jeho oprava. Tento jazyk bude využívaný v legislativě a kulturních akcích.
Vliv
Na bohujištinu mají největší vliv germánské jazyky, primárně němčina, nizozemština, angličtina a jidiš a pak slovanské jazyky, tam patří hlavně čeština a polština, mezi minoritní vlivy můžeme počítat i nissiištinu, menderštinu, latinu a francouzštinu.
Kuhmština
Před vznikem bohujištiny byla v roce 2019 v Koloniálním císařství při Klitzibürgu používána kuhmština. Oficiálně šlo o dialekt němčiny, s němčinou ale kuhmština neměla mnoho společného. Samotná kuhmština se pak dělila na tři "fáze", horní, střední a dolní kuhmštinu. Kuhmština však nebyla příliš používána, přeloženo bylo jen pět slov a jazyk brzy vymřel bez jakýchkoli plánů na jeho obnovu.
Fáze kuhmštiny
Věta Pes je velký. ve všech třech fázích kuhmštiny:
- horní kuhmština: Gödei ischt groosal.
- střední kuhmština: Hünsyd äyt gress.
- dolní kuhmština: Pësai yes´t grooser.
Abeceda
Bohujiština má velice podobnou abecedu většině evropských jazyků. Obsahuje několik přehlasovaných písmen a několik spřežek, které přežily polskou nadvládu. Abeceda obsahuje 38 písmen a spřežek.
| A | Ä | AE | B | C | CZ | D | E | Ë | EA | F | G | H | CH | I | Ï | J | K | L | LZ | M | N | O | Ö | P | Q | R | S | SZ | T | TZ | U | Ü | V | X | Y | Ÿ | Z |
Zvláštnost
Písmeno Ÿ se vyskytuje pouze v jednom slově a to jest miliarda = Padenÿn. Podle pravidel není možné jinde ÿ použít.
Číslovky
Číslovky se tvoří podle prvních deseti čísel, při každé další desítce se vezme číslo, např. dva (dixs) a deset (ichtral) a přidá se to za to: ichtral-dixs (dvanáct) Celé desítky se tvoří podobně. Pro dvacet si vezmu dvojku (dixs) a desítku (ichtral) a vyměňím ich za dixs, čili mi vznikne dixstral. To samé při třeceti a tak dále. U stovek je to podobné. Aby nám vzniklo sto musíme si vzít deset a přidat za to netchtral (toto není číslo, jen se to přidává za stovku) a vznikne nám ichtralnetchtral (sto) U dvoustovky opět dixstralnetchtral. U tisíce je nutné přidat na konci dikomu (krát deset) U desetitisíce ještě demu (deset krát znova) U statisíce trieale (desetkrát znova) U milionu aë (deset krát znova) Když je to více jak milion proces se mění. Před milion se vždy přidá deset, dvacet, sto, třista a tak. Ovšem u miliardy tento sklad končí, miliarda má vlastní slovo a od ní to funguje podobně Dvě miliardy jsou tedy dixspadenÿn.
Základní
| číslovky |
|---|
| 1- onu (onu) |
| 2- dixs (diks) |
| 3- dchrei (dchrei) |
| 4- truach (truach) |
| 5- kazü (kazii) |
| 6- dchreitei (dchreitei) (dai) |
| 7- set (se) |
| 8- hüyi (hi) |
| 9- noine (noine) |
| 10- ichtral (ichtral) |
| 11- ichtral-onu (ichtral-onu) |
| 12- ichtral-dixs (ichtral-diks) |
| 20- dixstral (dikstral) |
| 30- dchreitral (dchreitral) (daitral) |
| 40- truachtral (truachtral) |
| 50- kazütral (kaziitral) |
| 60- dchreiteitral (dchreiteitral) |
| 70- settral (setral) |
| 80- hüyitral (hitral) |
| 90- noinetral (noinetral) |
| 100- ichtralnetchtral (ichtral-netchtral) |
| 1000- ichtralnetchtraldikonu (ichnetdik) |
| 10000-ichtralnetchtraldikonudemu (ichnetdikdem) |
| 100000-ichtralnetchtraldikonudemutrieale (ichnetdikdemtri) |
| 1000000-ichtralnetchtraldikonudemutriealeaë (ichnetdikdemtriaë) |
| 10000000-ichtralichtralnetchtraldikonudemutriealeaë (Iichichnetdikdemtriaë) |
| 100000000-ichtralnetchtralichtralnetchtraldikonudemutriealeaë (Ichtralichnetdikdemtriaë) |
| 1000000000- Padenÿn (Padenyn) |
Řadové
Řadové fungují stejně jako základní, jen se nakonec přidá slovo dët (deat), což znamená tečka, čili kazütraldët
Násobné
U násobných přichází na scénu takzvané násobná slovo, které se nazývá konudi (konidi),což je přehozené dikonu (dikoni), což znamená krát deset při počítání s tisíci. Pokud tedy chcete napsat dvacetkrát, použijete konudi a vznikne dixstralkonudi
Příklady vět a slov
V bohujištině existuje jen pár vět, její největší význam najdeme v legislativě nebo Klitzibürgském šlechtickém stavu.
Příklady legislativních výrazů:
| Čeština | Bohujiština |
|---|---|
| Od nynějška | Hyncforf |
| Imperiální edikt | Käezerische Edditum |
| Tak se stane. Sláva navěky říši Klitzibürgské. Velkovévodství nás přežije. | Dal abbayegh baelmorgh. Imperati Clitziburgae vivat kellehente, Grosduxei meacht verböthem. |
Příklady běžných vět.
| Čeština | Bohujiština |
|---|---|
| Vlk nese domovníkovi psaní | Vulfan eiinez hozuen-pevrzon mailert. |
| Otec Vaněk štupuje ponožky | Papae Vaniek üzieriy van schuks |
| Polštář je pohodlný | Piqzer eest nauvtrble. |
Využití
Bohujiština zůstává velmi nedodělaným projektem, existuje jen pár stovek slov a udržet s nima konverzaci je téměř nemožná. Většina slov je tedy využíváná pouze v administrativě a v názvech. Například bohujištínský výraz pro rytíře (rytter) je daleko využívanější než český ekvivalent. Některá slova dokonce nemají český ekvivalent. Například Dschëntrai, což je výraz pro vládnoucí šlechtu, která je úplně nejvýše.
Významné odnože bohujištiny
Bohujištínská čeština
Bohujištínská čeština je unikátním dialektem, který je mixem standartní bohujištiny, pražského dialektu češtiny, němčiny, moravských dialektů a germanismů v češtině.
Příklad věty.
Helé, já su ready, tož pojdu do roboty, šecko je v richtiku, vokna sem zavřela, šrajtoflu mam v kapce, šecko fertik, ale už fakt musim padat, za chvílu mi jede metro, tak abych stihla dojet na Pavlák, vocamcaď mi jede šesnácka.
Ironií je, že Bohujištínská čeština je daleko více využívaná, než standartní bohujiština.
Vznešená Bohujiština
Vznešená Bohujiština je jazyk využívaný v církvi. Je standartní bohujištině pouze příbuzný, není to přímo stejná věc. Má základ ve velštině a skotské gaelštině. Zatím existuje pouze několik slov, jako například název státu či oficiální motto.
Nicenáš ve Vznešené Bohujištině:
Noddeth caerw, askk ferre up Noddethe,
santt eas nomme tees.
Carmme grosedox tees.
Dorea feqewe teas eswer Noddethe, pae e up landh.
Dhareg caere rottedhea oer caerp toddeth.
Aep hoddeph caerp gerrea,
esw e carrge hoddepherenm caerpe gerrehoem.
Aep uppere caera er Noddeth,
fementh bodh caera fodhe noddereph.
Anoddeth.
- Nic naše, zachovej nás i po další léta a dej, ať je úroda bohatá! - čeština
- Noddeth caerw, tropell caera e gwy bleilldh aekke topdh, chwe yndath pochiew tharandde. - Vznešená bohujiština
- Sv. Dehile, nedej zahynout nám ni budoucím, jež máme povinnost nalézti Posvátnou sochu Dultragenskou - čeština
- Meanyt Dehhille, acyndd garradgh caerp nce aetoddedh, eynne dyllendh yndellin wemynwedh Aemenydd saenell Duelltragenyn - Vznešená Bohujiština
Vulgární bohujiština
Vulgární bohujiština je mix latiny, vznešené bohujištiny a standartní bohujištiny. Její největší význam existuje v náboženství a legislativě. Mezi nejznámnější příklady vulgární bohujištiny patří věta, která je uvedena na Imperiálních ediktech.
Dal abbayegh baelmorgh. Imperati Clitzibvrgae vivat kellehente, Grosduxei meacht verböthem.
Tato věta je opravdu unikátní, protože maxiuje všechny vlivy najednou. Normálně by to bylo viděno jako dva, resp. tři různé jazyky, ale takhle to funguje jen jako jeden. Ale nenechte se zmást, pokud byste oddělili všechny věty, nebyly by ve své verzi gramaticky správně. Dal abbayegh baelmorgh by ve vznešené bohujištině správně mělo znít Dael abbelyggh baelmordd. Imperati Clitziburgae vivat kellehente je zvláštní věta, jelikož nemá přímý ekvivalent. Imperati a vivat je převzato z latiny. Clitzibvrgae je "latinizovaná" verze slova Klitzibürg a kellehente je standartní bohujištínské slovo. A nakonec Grosduxei maecht verböthem. Tato věta vypadá správně, ale není. Tato věta byla uměle "germanizována". Správná verze zní Grosduxei mecht verbodem.
Vejtoedd aerh menhpp
Vejtoedd aerh menhpp je oficiální motto Výsostného území Teplického. Pochází ze Svaté knihy a je tudíž součástí První modlitby. Jeho překlad zní: Zněly zvony znova. Tato část Modlitby odkazuje na tzv. Zvonky Breitzickburské, což jsou dva malé zvonky, které se používají každé úterý při pravidelné modlitbě. Za povšimnutí může být, že toto motto přeložené do češtiny má tři velmi podobná slova. Toto rozhodnutí bylo uděláno schválně. Doslovně by totiž tento překlad zněl: Zněly zvony opět, vzhledem k tomu, že "aerh" je ekvivalent "opět" a například slovo "opětovně" je ve Vznešené Bohujištině "aerheneq", zatímco slovo "znovu" nemá úplně ve Vznešené Bohujištině protějšek. Ale i přes tuto nepřesnost se překladatel rozhodl kapku obejít pravidla a ozvláštnit toto jinak nudné a nicneříkající motto.
Všeobecná deklarace lidských práv
| Bohujiština | Aller menscheq hych hatter frei at mesch gelejkt var bëlendemarch at iustet. Eest vanenan talenti at poruckmähl at hebt sämech quelest am geist brüdchenhaid. | |
| Česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||