Meknijský jazyk

Z MicroWiki, encyklopedie mikronacionálního světa
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Meknijský jazyk je takzvaný federální dorozumívací jazyk Konfederativního svazu Meknijských republik. Jde o upravený český jazyk takzvanou meknizací, standartní meknijština používá dvojnou meknizaci, ale sovětská meknijština využívá

lehčenou meknizaci sovětského typu.

Písmo

Meknijština se zapisuje pomocí 3 abeced, Latekana, Nimakana a Nitakana. Latekana (z nissiištiny latinské písmo (late = latinský, kana = písmo)) je latinka s přidanými písmeny tsatsa (ç), stata (ţ), chpa (ß), vuane (ã), aesa (ê), jeja (ë), cépa (ć), josa (ss), checha (x), kseksa (ks), úka (ü) a njanje (ÿ), latekana je nejpoužívanější. Nimakana (z nissiištiny staré nissiiské písmo (ni = nissiiský, maki = staré, kana = písmo)) je původní písmo, kterým se zapisovala nissiiština, nyní se s ní setkáme zřídkakdy. Třetí abecedou je Nitakana (z nissiiského Nitikana = nové nissiiské písmo (ni = nissiiský, taki = nové, kana = písmo)) je to nejnovější způsob psaní meknijštiny. Sovětská meknijština se zapisuje azbukou. V distriktu Aya Napa se meknijština zapisuje pomocí řecké alfabety.

Papír se znaky nitikany

Mluvená forma

Mluvená forma je jednoduchá, kouzlo spočívá v přesunutí prvních dvou písmen dozadu, poté se doplní o speciální znaky (çţßãêëćüÿksx atd..). Pro příklad si

Meknijská federace zapsána meknijskými písmy

vezmeme větu: Hbitá stromová veverka, nejdříve provedeme meknizaci: Itáhb romovást verkave, poté dodáme znaky: Itáß romováţ verkave <-- toto je plně přeložená věta.

Jmenná forma

Jmenná forma nevyužívá meknizaci, ale velmi složitě vyslovitelná slova (jedná se o nissiištinu). Mezi jmenná slova patří například: Jiçšxiin, Kÿižniç, Popovitz, Çidloã, Huszaÿium atd.. Velkým problémem pro turisty je výslovnost, hlavně Jiçšxiin a Kÿižniç. Většina turistů vylovuje "jujčín", ale správná výslovnost je "jjtsšchýýn", "kňižňiccc" je také špatně, správně se vyslovuje "knjyžnyts". Další problém jsou názvy států, nejvíce česko, skoče je špatně, správně se říká çêţinka "cesstinka", dříve (z nissiištiny) "césinkae". Lidská jména jsou také jiná. Například Adéla je Azda, Jakub je ãkuba, Jan je Dahal, Halina a Zahón.

Číslovky

Obvykle se používají čísla přeložená meknizaci (dnaje, ědv,itř...), ale kvůli špatné výslovnosti se počítá také nissiisky (mi, ta, ru, fiva, pent, hex, seg, mek, hip, cent). Tvorba vyšších čísel se dělá připojením čísla k číslu: 15-centpent, 55-pentcentpent, 86-mekcenthex.... 100 je centum, 1000 je centium a 1 00000 je pentium.

Znaky

Po dokončení věty je volitelně dovoleno říci mida (tečka nissiisky). například věta "dnes jsem zavraždil řízek." se vysloví: [:esdn emjs bilza zekří mida:] u čárky můžeme říci smida. Další znaky jako +-*/() a další, se vyslovují meknijsky i nissiisky.

Jazyky v Meknijsku: link

Sovětská meknijština: link

Meknijská výslovnost: link