Krležská demokratická republika

Krležská demokratická republika
Krlesian democratic republic (angličtina) Krlesian Demokratische Republik (němčina)
Vlajka Znak
Motto: Věrni zůstaneme
Národní hymna:
Území Krležska na glóbusu
Území Krležska na mapě Evropy
Hlavní město	Vidlákov
Úřední jazyky	čeština, slovenština
Náboženství	ateismus, křesťanství
Vláda	lidová demokratická republika
• Prezident republiky	Peter Simon Malček
• Předseda rady ministrů	Martin Brožek
Vznik
• Ukončení stanného práva a rozpad KLOFSONS	4. května 2024
• Vodní plochy	zanedbatelná
Časové pásmo	SEČ (UTC+1)
Předvolba	+420
Identifikační kódy	KR
Doména	.kr [ujasnit]
Předcházející KLOFSONS Krležská federativní republika

Krležsko, oficiálním názvem Krležská demokratická republika je mikronárod ve střední Evropě sousedící s Českou republikou. Krležská demokratická republika byla formálně vyhlášena 4. května 2024, po skončení stanného práva a následném rozpuštění hlavního státotvorného orgánu KLOFSONS. Krležská demokratická republika je nástupnickým státem bývalé Krležské federativní republiky, která prošla rozsáhlými ústavními a politickými změnami. Hlavní impuls k restrukturalizaci poskytla dlouhodobá ústavní krize trvající od roku 2023, která vyústila ve zrušení federálních okruhů a transformaci Krležska v unitární stát. Tento proces byl politicky i právně velmi komplexní, přičemž vedl ke sjednocení dosavadní decentralizované federální struktury. Území Krležska je značně fragmentované, což znamená, že se nejedná o souvislý geografický celek s jednoznačně definovanými hranicemi. I přes svou rozdrobenost si stát zachovává administrativní jednotnost, přičemž hlavní město je symbolicky umístěno do Vidlákova, kde sídlí vládní orgány.

Krleřsko je státním zřízením poloprezidentská republika kde exekutivní moc sdílí prezident a vláda. V čele státu stojí prezident republiky, kterým je v současnosti Peter Simon Malček. Prezident má klíčovou úlohu ve jmenování ministerské rady a jejího předsedu, součastnosti Martin Brožek, který má spolu s prezidentem odpovědnost za řízení státní správy a realizaci vládní politiky. Poloprezidentský systém Krležska se vyznačuje silnou rolí hlavy státu, která zasahuje nejen do exekutivní, ale i do legislativní oblasti. Zákonodárná moc je soustředěna v jednokomorovém parlamentu, nazývaném Sněmovna lidu Krležské demokratické republiky. Tento orgán, složený ze šesti členů, včetně prezidenta, vykonává nejen zákonodárnou činnost, ale také dohled nad exekutivou prostřednictvím slyšení a dotazů. Krležský politický systém je navržen tak, aby umožňoval efektivní fungování státní moci při respektování demokratických principů.

Krležsko sdílí bohaté kulturní a historické vazby s Českou republikou a bývalými zeměmi koruny české. Úředními jazyky KDR jsou čeština a slovenština, což odráží silné kulturní propojení s těmito dvěma národy, které tvoří významnou součást identity státu. Krležsko přejalo mnoho právních předpisů z české legislativy, což umožnilo vytvořit stabilní a efektivní právní systém, který odpovídá specifickým potřebám mikronároda. Krležská státnost prošla od svého vzniku v roce 2020 několika zásadními strukturálními reformami, které postupně vedly k současné podobě demokratické republiky. Vedle svých historických a politických vazeb se KDR vyznačuje silným kulturním důrazem na pěstování jahod, které jsou symbolicky i ekonomicky důležitou plodinou a hojně se vyskytují na území státu. Jahody se staly nejen národním symbolem, ale také důležitým prvkem v místní gastronomii a kultuře.

Ekonomická soustava je postavena na principech plánovaného řízeného hospodaření, které zajišťuje efektivní využití zdrojů a centralizovanou kontrolu nad výrobními prostředky s cílem udržet stabilitu a soběstačnost státu. Hospodaření je založeno na půlročních plánech, které určují směr hospodářského rozvoje a alokaci zdrojů. Veškeré výrobní prostředky jsou ve veřejném vlastnictví.

Název a státní symboly

Oficiálním zázvem státu podle ústavy je Krleřská demokratická republika, jednoslovný název Krležsko se v ústavě nevyskytuje, je však běžně používáno mezi občany a v zahraniční aférách.

Státní symboly Krležské demokratické republiky jsou velký a malý státní znak, státní vlajka, státní pečeť, státní barvy a státní hymna. Použitá symbolika odkazuje socialistické ideály státu. Žlutá barva představuje plodnost a naději, červená pěticípá hvězda je symbolem revoluce a jednoty dělnické třídy. Bílý pruh znamená mír a čistotu záměrů, červený pruh připomíná oběť, kterou lid položil při transformaci, a modrý pruh vyjadřuje svobodu a stabilitu, které stát usiluje zajistit pro všechny občany. Státní symboly lze používat pouze vhodným a důstojným způsobem.

• 

  Velký znak

• 

  Malý znak

• 

  Státní vlajka

• 

  Státní barvy

• 

  Státní pečeť

Historie

Státní znak bývalého Chebzova

První Krležská republika vznikla v únoru 2020, jejími zakladateli byli Martin Brožek, František Koblanský a Jakub z Pardubic. Již od založení však existovalo vnitřní pnutí, zejména, mezi presidentem Koblanským a předsdou FO Chebzov Brožkem, které vyvrcholilo 27.5. 2020, kdy se tito dva politici razantně rozešli na přístupu k Menderské válce. Zatímco Koblanský navrhoval držet se stranou, Brožek skrze Parlament prosadil vznik KBIR, Mikrodohody a zahájení mobilisace. Koblanský na protest proti tomuto postupu 29.5. podal rezignaci a pravomoce dočasně převzal Parlament. Krležsko ještě bylo schopno iniciovat mírová jednání a podílet se na mikronacionálním dění, Brožek přišel v této době s návrhem federace s Vidlákovou republikou, ale Krležsko se již propadalo do většího a většího chaosu, kdy byl Parlament de facto paralizován a neschopen řídit stát.

Rozpad federace

Bylo svoláno jednání Federálního sněmu, kde došlo k patu a situace se dále zostřovala. A v této situaci 27.6 v jižní části Chebzova vypuklo povstání, vedení Danielem Wojsem. Zástupce Chebzova a předseda FO Brožek se snažil situci řešit svoláním jednání Federálního sněmu, na které ovšem krom Brožka nikdo nedorazil. Nakonec tedy došlo de facto 28.6.2020 a de iure 23.10.2020 k rozpadu Krležska a vzniku nástupnických států, Lidoscánu a Chebzovského Krležska. Území nového Bělidla zaniklo a stát iluzorně fungoval do října, kdy byl oficiálně rozpuštěn. Od této doby se oba zbylé FO vydaly svou vlastní cestou. Na Krležsko se snažilo navazovat Chebzovské Krležsko, naopak Lidoscán se od něho hluboce distancoval, nějakou zásadní funkčnost a aktivitu ani jeden z těchto nástupnických států neprokázal.

Vznik Krležské lidové federace

Na konci března 2021 se opět začalo mluvit o obnově Krležska, ovšem ve velmi levicové podobě. A tak se i stalo a 1.4.2021 byla vyhlášena Krležská lidová federace s FO Chebzovem, Babicovem a Kocourkovem, na začátku června se připojila Třešňová. Za obnovou stál bývalý vysoký činitel Martin Brožek, president Vidlákovy republiky Jan Šťastný a Jiří Šulc, který založil FO Babicov. Stát vykazoval funkčnost a ve smyslu lidové demokracie a demokratického socialismu byl úspěšně budován.

Sloučení s Vidlákovem a vznik druhé Krležské federativní republiky

Vidlákov se dlouhodobě potýkal s neaktivitou, také aktivita a vitalita Krležska začínala upadat. A tak se začalo hovořit o sloučení těchto dvou, velmi si blízkých států, poprvé s návrhem přišel Martin Brožek v květnu 2020. Od října 2021 probíhaly jednání mezi představiteli obou států, které vyvrcholilo 13. listopadu deklarací o vytvoření Krležsko-Vidlácké federace. Nyní se do věcí však vkládá příchozivší František Koblanský, bývalý president prvního Krležska, a navrhuje obnovu republiky se začleněným Vidlákovem na bázi federálních okruhů, ovšem s rozvinutější exekutivou a legislativní mocí. Na konci listopadu dojde k dohodě a původní deklarace je částečně revokována. 5. prosince 2021 vychází oficiálně dekret o vzniku nové Krležské federativní republiky.

Začátky nové republiky

Související informace naleznete také v článcích Druhé krležské volby do federálního shromáždění 2021 a První vláda Martina Brožka.

Brzy po sjednocení se konaly volby, které vyhrálo spojenectví stran KNSSPL+VNSSL+KSSD, které obsadilo 5 mandátů. O měsíc později sestavil Martin Brožek první vládu. Předseda VNSSL Jan Šťastný byl v lednu 2022 zvolen presidentem, kdy porazil Michala Dvořáka 6 ku 1 hlasu ve všelidovém hlasování, které se ovšem vyznačilo mizivou volební účastí.

Třešňovský separatismus a operace Žižka

Související informace naleznete také v článku Třešňovská krize.

V únoru 2022 začaly v Krležsku narůstat tenze a neshody mezi třešňovskou reprezentací, v čele s ministrem Ondřejem Barnou, a zbytkem federace. Vrchol nastal 2. března 2022, kdy se podařilo vrcholným úřadům federální administrativy získat dokumenty, které jasně naznačovaly snahu Barny a jeho stoupenců o odtržení od federace nelegálním způsobem. Separatisté neměli dost vlastních prostředků, a proto se rozhodli spolupracovat s dalšími mikronárody, které sledovaly na odtržení své vlastní zájmy. Během této spolupráce došlo k úniku citlivých informací z centrální databáze, které separatisté směnily za diplomatickou pomoc.

President Jan Šťastný, po zjištění této skutečnosti, svolal bezpečností radu v níž působil premiér Martin Brožek a ministr obrany Jiří Šulc. Ministerstvo vnitra vyřadilo ze seznamu politických stran separatistickou Národní konfederaci práce, odvolalo její činitele z většiny funkcí a po provokaci a pokusu o raid serveru ze strany separatistů spustily ozbrojené síly Krležské federativní republiky Operaci Žižka. Ta byla vedena v převážně kybernetickém prostoru do 18. března 2022, byly zničeny všechny kanály komunikace a separatistické hnutí potlačeno. Tentýž den byl oficiálně ohlášen konec operace.

Správu nad federálním okruhem Třešňová zaujal dočasně ministr Jiří Šulc, který ještě několik dní po incidentu likvidoval zbytky separatistického spiknutí. Členové Správního výboru a prezidia byly zbaveni mandátů a proběhly nové volby pod dozorem lokálních ozbrojených sborů. Barnův vliv byl naprosto vyloučen a již neproběhla žádná recidiva.

Vznik třetí republiky a rozpad krležské federace

Vlajka třetí krležské republiky používaná mezi červnem a zářím 2023

Po Senderské krizi a následném diplomatickému konfliktu došlo k postupnému úpadku vnitropolitické aktivity Krležska. Zájem o angažování v politickém životě Krležska se patrně i vlivem výsledku tajemnických voleb ze strany politické elity značně propadl. Postupný úpadek navíc provázela i částečná diplomatická izolace Krležska, která nakonec vedla i k praktickému zániku MSVHS jakožto hlavní prostředek družby Krležska s mikronacionální komunitou. 16. června 2023 (12/278 Luxorského kalendáře) celá situace vykulminovala v projev ministerského předsedy Martina Brožka. Tento projev obsahoval silnou kritiku statutu quo jakožto produkt "socialistických experimentů" a neadekvátní politikou dosavadních vládnoucích činitelů (ke kterým ministerský předseda patřil). Následně v tomto projevu odvolal socialistické ministry a svolal nelegální jednání kabinetu. Navrhovaným řešením byla prudká transformace společensko-politické kultury směrem k tržní liberálně orientované ekonomice se značným vlivem amerikanizace a globalizace na státní zřízení. Po disputační roztržce s presidentem republiky Janem Šťastným (během které byl vyhlášen nový kabinet a došlo i ke vzniku pro-demokratických milic) a polarizace politické scény na dvě vlivné frakce došlo ke stavu blízkému občanské válce, v něm došlo k většinovému vyjádření podpory frakci Martina Brožka a následný společenský tlak vedl k abdikaci Jana Šťastného. Po presidentské abdikaci vyhlásil Martin Brožek formální rozpuštění státních institucí Krležské federativní republiky a svým projevem vyhlásil vznik nástupnického státního útvaru, tzv. Krležské republiky (též nazývaná třetí krležská republika) a oznámil záměr politické transformace Krležska směrem k liberální demokraci. Nedlouho poté došlo k rozpuštění KNSSPL a VNSSL, které se přetransformovaly dle politických křídel na liberální APDK a sociálně demokratickou Reformu. 27. června 2023 pak došlo k parlamentním volbám z kterých vzešla vítězná pravicová vláda vedená APDK. Následující měsíce se nesly v duchu masivní privatizace a ekonomických reforem, které vedly ke vzniku nadnárodního monopolu Grand banque fédéral jakožto soukromé centrální banky v Krležsku. Zákonem o privatizaci došlo ke kompletnímu přechodu na tržní hospodářství a zrušení většiny státní správy.

Transformace však nepřinesla ani zvýšení aktivity, ani patřičný hospodářský růst. Postupný odliv kapitálu a aktivity do oborů mimo Krležsko vedl k propadu na úroveň naprosté irelevance, kterou se ani opakované pokusy pravicové vlády nepodařilo zvrátit. Z důvodu nyní již nulového zájmu na vydržování krležského provizoria při životě došlo 12. září k rozpuštění krležské federace a ke vzniku SNKN. 1. října 2023 oznámil pak bývalý krležský president Jan Šťastný konec své mikronacionální kariéry z osobních důvodů.

Vývoj po třetí republice

Vznik Svazu nezávislých krležských národů byl reakcí na prohlubující se vnitropolitickou krizi, která zasáhla všechny úrovně státní správy. Krize vyústila v nepřímou rezignaci většiny členů vlády i klíčových představitelů centrálních orgánů, což vedlo k faktickému kolapsu státních struktur. Z původního modelu federace se stát postupně transformoval do kvazifederálního uspořádání, kdy jednotlivé federální okruhy převzaly plnou kontrolu nad místní správou. Místní samosprávné orgány tak nahradily funkce centrální státní správy a převzaly zodpovědnost za legislativní i výkonnou moc na svém území.

V rámci těchto strukturálních reforem došlo k decentralizaci moci, kdy jednotlivé okruhy získaly de facto autonomii a začaly si vytvářet vlastní zákonodárné a správní systémy. Tento proces však nebyl podložen žádným jednotným právním rámcem, což vedlo k tomu, že okruhy měly de iure možnost schvalovat jakékoliv zákony, včetně těch, které byly v rozporu s legislativou jiných okruhů. V některých případech došlo dokonce k vydávání právních předpisů, které si vzájemně protiřečily, což vedlo k právnímu chaosu a oslabování jednoty svazu.

Zvláště významným hráčem v tomto procesu se stal Toužimský okruh, který využil oslabení centrální vlády k posílení svého vlivu. Tento okruh nejen že získal větší autonomii, ale také začal prosazovat perzekuční politiku vůči obyvatelům jiných okruhů, kteří se nacházeli na jeho území. Toužimský okruh postupně rozšířil své represe i za hranice svého území, čímž ještě více destabilizoval celkovou situaci ve Svazu nezávislých krležských národů. Krize dosáhla vrcholu, když Toužimský okruh formálně oznámil své odtržení od Svazu národů, čímž definitivně rozložil původní kvazifederální strukturu. Tento krok vyvolal silné politické napětí a vedl k rozpadu centrálního státu, čímž se uzavřela kapitola původního federálního uspořádání Krležské demokratické republiky.

Vygradování politického a kulturního života ve Svazu nezávysilých krleřksých národů přimělo bývalého činitele Jana Šťastného vrátit se z ústraní a převzít věci do vlastních rukou. 28. ledna 2024 proběhla rozsáhlá vojenská operace sestávající z vedení KFLA, která obsadila klíčové regiony a města za jediným cílem obnovit centrální struktury. Samosprávné vlády okruhů byly tak neefektivní a slabé, že během této operace nedošlo k žádnému odporu ze strany civilistů a postup vojsk byl takřka bleskový.

KLOFSONS a obnova Krležska

Finálním krokem vojenské operace bylo vyhlášení stanného práva, které představovalo dočasné suspendování běžných občanských práv a zavedení mimořádných opatření na území Krležska. Tento krok byl nezbytný k udržení pořádku a stability v chaotické poválečné situaci. Stanné právo zároveň umožnilo dissoluci všech existujících politických subjektů a výkonných orgánů, které byly nahrazeny vojenskou správou. Klíčovým prvkem obnovy státu se stal nově vytvořený politický subjekt KLOFSONS (Krležská lidová osvobozenecká fronta pro socialistickou obrodu a národní spásu), který zastřešil celý proces obnovy.

V čele tohoto nového politického subjektu stanul Jan Šťastný, který společně s Martinem Brožkem převzal kontrolu nad správou státu. Jejich úkolem bylo zavést totální strukturální revoluci, jež vedla k transformaci Krležska z původního federálního uspořádání do unitárního státu. Tento proces zahrnoval radikální reformy, které byly vedeny s cílem centralizovat moc a vytvořit jednotný stát, čímž se zamezilo dosavadnímu rozdělení moci mezi jednotlivé federální okruhy. Dohled nad touto reformou měli dva klíčoví aktéři, nově jmenovaný polní maršál Jiří Šulc a zkušený politik Peter Simon Malček, kteří svou dlouholetou zkušeností přispěli k formování nové politické reality Krležska.

Stanné právo bylo oficiálně odvoláno dne 4. května 2024, čímž skončila éra vojenské správy a země vstoupila do nové fáze obnovy. Peter Simon Malček byl jmenován prvním prezidentem nově zformované republiky, zatímco vládu převzal Jan Šťastný. Oba se zavázali k dokončení unitarizace státu, která měla za cíl nejen centralizaci moci, ale také obnovu krležského národa po těžkém období politické nestability a vojenských zásahů. Tento proces, který stále pokračuje, se zaměřuje na stabilizaci státních institucí a vybudování pevných struktur, jež zajistí dlouhodobou prosperitu. Republika v rámci těchto reforem získává nový obraz, který klade důraz na jednotu, silnou centrální správu a národní obnovu, čímž směřuje k moderní a stabilní budoucnosti.

Čtvrtá republika

Plakát publikovaný Krležskou televizí a rozhlasem, poukazuje na konec federálního uspořádání a oslavu centralizace

oficiálně vyhlášena 4. května 2024 jako nástupnický stát Krležské federativní republiky, přičemž plynule převzala legislativní a rozpočtové provizorium federace. Tento status umožnil KDR vytvořit a schválit základní dokumenty včetně nové ústavy a klíčového právního rámce pro fungování jednotného státu. Prvním zásadním krokem bylo vytvoření právního základu státu zahrnujícího zákony o občanství, symbolech, a politických strukturách. Dne 20. října 2024 byly federální okruhy formálně rozpuštěny , což ukončilo dočasné provizorium a definitivně sjednotilo KDR jako centralizovaný stát.

Krležská demokratická republika nyní funguje jako unitární stát, kde správní funkce zastřešuje ústřední vláda a jmenovaní správní úředníci, čímž se zajistila vyšší kontrola a kontinuita v řízení. Zavedení povinné certifikace pro politické subjekty a vydání prvního občanského kodexu reflektují snahu státu zajistit transparentnost a efektivní správu.

Politický systém

Související informace naleznete také v článku Sněmovna lidu Krležské demokratické republiky.

Peter Simon Malček,
President republiky

Krležská demokratická republika je lidová demokracie, poloprezidentská republika, kde výkonnou moc vykonává president a vláda, přičemž vláda je vrcholný orgán výkonné moci. Vláda je odpovědná Lidovému sněmu Krležské demokratické republiky. V čele vlády vždy stojí předseda rady ministrů, který je zvolen presidentem republiky po skončení voleb. Zpravidla je vybrán lídr kandidátky, která dostala nejvíce hlasů. President, na návrh premiéra, jmenuje další členy vlády a následně musí nový kabinet žádat o důvěru Lidového sněmu při oficiálním druhém zasedání.

Legislativa

V Krležské demokratické republice funguje jednokomorový systém, v němž veškerou legislativní moc drží Lidový sněm, který plní tři hlavní úlohy. První z nich je zastupování voličů, což zahrnuje hlasování ve jménu lidu a zohlednění jejich potřeb a zájmů při přijímání nových zákonů. Druhou úlohou je zákonodárná činnost, kdy Lidový sněm má výhradní pravomoc vytvářet, měnit a rušit zákony, které regulují chod republiky. Třetí významnou funkcí je dohled nad vládou, který sněm vykonává prostřednictvím slyšení, dotazů a interpelací, aby zajistil, že vláda jedná v souladu s legislativními předpisy a v zájmu lidu.

Lidový sněm má absolutní legislativní nadvládu, což znamená, že jeho rozhodnutí jsou nadřazena všem ostatním politickým orgánům ve státě. K přijetí obyčejného zákona je potřeba, aby více než 50 % hlasů členů sněmu bylo pro návrh. Pro schválení ústavních zákonů, které mají vyšší právní sílu a dlouhodobý význam pro stát, je nutné získat podporu více než 60 % hlasů.

Mezi výjimečné pravomoci Lidového sněmu patří také možnost vyhlásit válečný stav a stanné právo, což mu umožňuje přizpůsobit legislativu a politickou organizaci státu mimořádným krizovým situacím. Tento systém zajišťuje, že konečná moc ve státě zůstává v rukou Lidového sněmu, který se zodpovídá lidu a slouží jeho zájmům.

Exekutiva

Vláda Krležské demokratické republiky vykonává exekutivní moc ve státě. Vláda je řízena předsedou rady ministrů, který navrhuje prezidentovi jednotlivé členy vlády a Bezpečnostní rady státu a skládá kabinet. Počet ministerstev není pevně stanovený a každé volební období se může měnit podle aktuálních potřeb vlády. Vláda vydává podzákonné předpisy, jako jsou vyhlášky a výnosy. Může také vydat nařízení, kterým reguluje konkrétní činnost. Vláda má rovněž pravomoc vyhlásit stav nouze, během kterého může omezit některá práva z Listiny základních práv a svobod v rámci povoleného rozsahu a s náležitým odůvodněním.

Hlavou státu je prezident Krležska, který je volen přímou volbou. Prezident jmenuje soudce Ústavního soudu, může vetovat zákony, jmenuje předsedu rady ministrů a na jeho návrhy také další členy vlády. Podílí se na činnosti vlády prostřednictvím vydávání prezidentských dekretů. Přijímá demisi předsedy vlády a skrze něj i od jednotlivých členů kabinetu. Je také nedílnou součástí lidového sněmu jako poslanec. Prezident má také čestnou funkci udělování a propůjčování státních vyznamenání.

Soudní moc

Moc soudní v Krležské demokratické republice je vykonávána především Krležským lidově-trestním soudem v souladu s Ústavou, zastává funkci nejvyššího soudu v zemi. Tento soudní orgán je odpovědný za řešení většiny právních případů v oblasti obecného práva. Krležský lidově-trestní soud je tedy klíčovým pilířem soudní moci, která má zajistit spravedlivé a nestranné rozhodování v souladu s právními normami platnými na území republiky.

V případech, kdy je verdikt Krležského lidově-trestního soudu sporný, existuje možnost odvolání. Odvolací proces probíhá před Sněmovnou lidu, kde poslanci rozhodují, zda verdikt zruší, či potvrdí. Je důležité zmínit, že Sněmovna lidu nemůže v těchto případech verdikt pozměnit nebo vydat nový rozsudek, její role spočívá výhradně v posouzení zákonnosti původního rozhodnutí. Tento mechanismus slouží k zajištění vyšší úrovně kontroly nad soudní mocí a umožňuje občanům přístup k dalšímu stupni přezkoumání v případě nespokojenosti s rozhodnutím soudu.

Další ústřední orgány státní správy

• Krležský úřad pro data a statistiky - Tento úřad zajišťuje sběr, analýzu a prezentaci statistických dat Krležské demokratické republiky. Slouží jako hlavní zdroj informací pro tvorbu národní politiky a hospodářského plánování, přičemž poskytuje přehledné statistické údaje o ekonomickém a sociálním vývoji.
• Krležský ústav hodnotového posudku - Ústav se zaměřuje na posuzování hodnot a standardů spojených s kulturním, ekonomickým a společenským rozvojem republiky. Působí jako odborná instituce, která poskytuje poradenství vládním i soukromým subjektům při určování hodnotových kritérií ve veřejných i soukromých projektech.
• Úřad Rady ministrů Krležské demokratické republiky - Tento úřad podporuje a koordinuje činnost Rady ministrů, zajišťuje administrativní a organizační zázemí a slouží jako komunikační prostředník mezi jednotlivými ministerstvy. Úřad také dohlíží na implementaci vládních usnesení a plnění agendy.
• Výbor pro státní bezpečnost - Výbor se stará o ochranu národní bezpečnosti a suverenity republiky. Jeho hlavními úkoly jsou prevence a potírání činností ohrožujících bezpečnost státu, spolupráce s bezpečnostními složkami a zabezpečení informací důležitých pro národní obranu.
• Finančně správní divize Ministerstva hospodářství a plánování - Tato divize spravuje finanční a účetní agendu spojenou s hospodářským plánováním a rozpočtováním. Zodpovídá za efektivní alokaci finančních zdrojů, monitorování rozpočtových výdajů a hospodářských projektů, aby byl zajištěn udržitelný ekonomický rozvoj Krležské demokratické republiky.

Politické strany

Strana		Logo	Předseda	Ekonomická osa	Ideologie	Vláda X Opozice	Mandáty ve Sněmovně lidu KDR
	SKLS Svaz socialistů a lidových demokratů Krležska		Martin Brožek	Levice	Socialismus, levicový nacionalismus, statismus	Vláda	5 / 6
	JK Jednotné Krležsko		Jiří Šulc	Levice, pragmatismus	Socialismus, militarismus	Vláda	1 / 6

Státní vyznamenání, čestná uznání a čestné občanství

Související informace naleznete také v článku Řády, vyznamenání a medaile Krležska.

Listina o udělení Řádu Krležské národní obrody I. stupně

Státní vyznamenání Krležské demokratické republiky jsou vyjádřením vděku a oceněním za mimořádné zásluhy jednotlivců. Tato vyznamenání jsou udělována za přínos a oddanost Krležské demokratické republice, významné činy ve prospěch společnosti, obranu vlasti, hrdinské skutky a další mimořádné zásluhy.

Vyznamenání jsou rozdělena do tří hlavních kategorií:

• Řády a medaile – ocenění za výjimečné činy.
• Čestné uznání – za zásluhy o společnost.
• Čestné občanství – symbolické uznání mimořádného přínosu jednotlivců.

Státní vyznamenání

Rada ministrů Krležské demokratické republiky, se souhlasem prezidenta, může nařízením ustanovit nové řády a další druhy vyznamenání. Tyto řády symbolizují vděk a ocenění za výjimečné zásluhy ve prospěch Krležské demokratické republiky, a to zejména za činnost na podporu pracujícího lidu, významné tvůrčí úspěchy či hrdinství při obraně vlasti. Jiné druhy vyznamenání mohou být udělovány za významnou činnost, statečnost, obětavost a odhodlanost projevované ve prospěch společnosti.

Prezident republiky má právo propůjčovat vyznamenání a může pověřit jiné orgány, aby tak činily jeho jménem. Návrhy na propůjčení vyznamenání předkládá prezidentovi Rada ministrů. Vyznamenání mohou být udělována občanům i cizincům, a to i posmrtně, a také kolektivům, vojenským útvarům, institucím nebo jejich symbolům.

Výhody a pocty pro vyznamenané

Vyznamenaným mohou být uděleny výhody, zvláštní pocty, finanční odměny nebo jiná ocenění, která Rada ministrů stanoví nařízením se souhlasem prezidenta. Tyto výhody mohou zahrnovat přednostní práva a speciální pocty pro osoby, kterým bylo vyznamenání uděleno.

Čestná uznání

Čestná uznání zahrnují čestné tituly, veřejná ocenění a pamětní odznaky, které jsou udělovány osobám za výjimečný pracovní přínos. Tyto tituly jsou určeny pro pracovníky, kteří dosáhli významných výsledků ve svých oborech a přispěli k rozvoji republiky. Čestné tituly uděluje prezident, Rada ministrů nebo jiní vysocí státní činitelé. K některým čestným uznáním mohou být připojeny výhody, pocty a finanční odměny.

Čestné občanství

Prezident Krležské demokratické republiky může udělit čestné občanství jednotlivcům, kteří se mimořádně zasloužili o rozvoj republiky nebo o posílení mezinárodních vztahů. Čestné občanství nemá právní dopady a nepřiděluje žádná konkrétní práva ani povinnosti; je čistě symbolickým vyjádřením vděčnosti a uznání.

Zákony a zákonná nařízení

Typ	Název	Evidenční číslo	Schváleno
Ústavní výnos	Ústava Krležské demokratické republiky [1]	1/2024	27. květen 2024
Ústavní zákon	Ústavní zákon o státních symbolech [2]	2/2024	27. květen 2024
Ústavní zákom	Ústavní zákon o ochraně státu [3]	3/2024	6. říjen 2024
Zákon	Zákon o získání občanství [4]	4/2024	6. říjen 2024
Zákon	Zákon o výboru státní bezpečnosti [5]	5/2024	6. říjen 2024
Ústavní zákon	Ústavní zákon o hospodářském mechanismu [6]	6/2024	6. říjen 2024
Zákon	Zákon o vyhlašování nouzového stavu [7]	7/2024	6. říjen 2024
Zákon	Zákon o politických stranách a politických hnutích [8]	8/2024	6. říjen 2024
Prezidentský dekret	Prezidentský dekret o digitální bezpečnosti a ochraně informací [9]	9/2024	11. říjen 2024
Zákon	Zákon o kanceláři prezidenta Krležské demokratické republiky [10]	10/2024	11. říjen 2024
Ústavní zákon	Ústavní zákon o územním členění, státní správě a místní správě Krležské demokratické republiky [11]	11/2024	11. říjen 2024
Zákon	Zákon o vyznamenáních a čestných uznáních [12]	12/2024	11. říjen 2024
Prezidentský dekret	Prezidentský dekret o novém způsobu předávání moci mezi federálními okruhy a centrálními orgány [13]	13/2024	11. říjen 2024
Prezidentský dekret	Prezidentský dekret o ochraně a podpoře národní identity Krležské demokratické republiky [14]	14/2024	24. říjen 2024
Ministerská vyhláška	Vyhláška MVZaNO o dodání osobních informací pro vytvoření občanství Krležské demokratické republiky [15]	15/2024	27. říjen 2024
Zákon	Zákon o kolektivním vlastnictví [16]	16/2024	27. říjen 2024
Zákon	Zákon o vztahu Krležské demokratické republiky k předchozím státním zřízením [17]	17/2024	27. říjen 2024
Zákon	Zákon o jednacím řádu Sněmovny lidu Krležské demokratické republiky [18]	18/2024	27. říjen 2024
Zákon	Zákon o státní bezpečnosti [19]	19/2024	27. říjen 2024
Zákonná novela	Zákon, kterým se mění zákon č. 5/2024 Sb., o Výboru pro státní bezpečnost [20]	20/2024	27. říjen 2024
Vládní nařízení	Vládní nařízení o prostředcích vedení třídního boje [21]	21/2024	27. říjen 2024
Prezidentský dekret	Prezidentský dekret o národních projektech a iniciativách [22]	22/2024	1. listopad 2024
Prezidentský dekret	Prezidentský dekret o ochraně duševního vlastnictví [23]	23/2024	1. listopad 2024

Podívejte se také

Zákonné a podzákonné předpisy Krležské demokratické republiky