Jakub von Schlackenwerth
| Hon. Mayor. Sgt. Jakub von Schlackenwerth, NA Jakub ze Schlackenwerthu (česky) Jákob Schlackenwerthből (maďarsky) Jacueb von Schlegweart (mendersky) | |
|---|---|
| |
| von Schlackenwerth na fotografii ze schůze ÚVR-RJ ze dne 30.8 | |
 Mayor obce West Schlackenwerth v NRR | |
2. prosince 2023 | |
| Předchůdce: | Funkce vznikla |
| Nástupce: | Stále ve funkci |
| Lidový poslanec Národního shromáždění | |
13. června 2024 | |
 Svěřenec pro věci zahraniční Radbuzské junty | |
8. května 2024 | |
| Předchůdce | Funkce vznikla |
| Nástupce | Stále ve funkci |
| Vůdce Radbuzska | |
3. června 2024 - 4. června 2024 | |
| Předchůdce | David Plaček |
| Nástupce | David Plaček |
| Občanství |  Česko
|
| Národnost | Maďar, Rakušan |
| Náboženství | Křesťanství |
| Sloužil |  Branná moc Radbuzské junty  Ozbrojené síly Nové Republiky Rubix [en]
|
| Složka |  2. radbuzský pěší útvar (Branná moc)  Letecké síly Nové Republiky Rubix
|
| Doba služby | 2024 - dodnes |
| Hodnost |  Polní Maršál (branná moc)  Seržant (NRAF)
|
Jakub von Schlackenwerth, známý také pod jeho přezdívkou Mersfitz, je český mikronacionalista a mikronacionální politik. Aktuálně zastává funkci starosty (anglicky: Mayor) obce Západní Schlackenwerth (anglicky: West Schlackenwerth Township) v australském mikronárodě New Rubix Republic [en] (česky: Nová Republika Rubix), v tomto mikronárodě je i poslancem v parlamentu, členem Civil Service a seržantem v rámci Ozbrojených sil Nové Republiky Rubix ve branši letectva. V českém mikronacionálním prostředí je vysoce postaveným vojenským činitelem v Radbuzské juntě, kde s jeho hodností Polního maršála zastává funkci Svěřence pro zahraniční věci Radbuzské junty. Je politicky aktivní ve Frýmensku, tam se stal 1. a 2. předsedou Sněmu Národa, později také 3. a v jednom období dočasným předsedou vlády.
Mikronacionální kariéra
Radbuzská junta
Jakub von Schlackenwerth se nikdy netajil svojí podporou pro Kotovickou juntu a následnou Národní frontou za osvobození Kotovic. Ještě předtím, než se D.P. rozhodl vzdát funkce velitele NFZOK, jej Jakub von Schlackenwerth navštívil v Kotovicích, kde proběhl summit mezi skupinou RSS a zmíněnou Národní frontou za osvobození Kotovic. Na tomto summitu proběhlo společné cvičení vojsk a společný symbolický přípitek. Po té, co D.P vzdal funkce velitele NFZOK, byla založena Radbuzská junta, kde se von Schlackenwerth stal vysokým vojenským a politickým představitelem s hodností Polního Maršála. O pár dní později rovněž byla vytvořena funkce Svěřence pro zahraniční věci Radbuzské junty, která je obdobou ministra zahraničí. Později během Radbuzsko-Kybistánské krize se Jakub von Schlackenwerth na jeden den stal Vůdcem junty, jelikož D.P. 3. června 2024 abdikoval ze své funkce. Situace v krizi však nadále eskalovala a tak Mersfitz anuloval po společném projednání Plačkovu abdikaci. Během Radbuzsko-kybistánské války Jakub von Schlackenwerth vedl obranná vojska ve Vodárenském okrsku. Bitva proběhla pouze na území tehdejšího Chotěšovského okrsku a tak se mobilizovaná vojska, zejména členi RSS žádných bojů neúčastnily. Po krizi vznikla Ústřední vojenská rada Radbuzské junty, které se Mersfitz stal členem.
Frýmenské království
Jakub von Schlackenwerth získal frýmenské občanství 19. května 2023 a hned 23. května podal kandidaturu do Frýmenského parlamentu, později Sněmu Národa Frýmenského království. V té době spolupracoval s Frýmenskou demokratickou stranou, dokonce se stal 3. ministrem zahraničí Frýmenska v jejich vládě. Když se 30. června téhož roku rozhodl založit Frýmenskou stranu DOMOV, stále chtěl spolupracovat s Frýmenskou demokratickou stranou, ta ho okamžitě odsoudila na základě toho, že mezi body strany DOMOV patřil republikanismus a cíl přejít na republiku. Jakub von Schlackenwerth byl bezprostředně označen Janem Zeleným za neonacistu. Toto období bylo velkým zlomem pro frýmenskou politiku, která do té doby byla velmi klidná a založena na vzájemném respektu. To se ale mělo změnit. FDS začalo útočnou kampaň, kde se snažilo zničit von Schlackenwerthovu pověst. Vše vyvrcholilo výhrou DOMOVu a jmenování Schlackenwertha na předsedu vlády. Situace byla dost napjatá a von Schlackenwerth toho mnoho nasliboval, ovšem téměř nic z toho nesplnil. Obhajuje to jeho osobními problémy v té době, školou a dalšími čas omezujícími činnostmi. Po nějaké době rezignoval na post, stranu předal do rukou ostatních členů, kteří následně stranu sloučili se Frýmenskými svobodnými demokraty, čímž vznikla Národní strana.
Jeho pauza ve Frýmenské politice netrvala příliš dlouho a von Schlackenwerth se po nějaké době do Frýmenské politiky vrátil a ihned založil stranu Frýmenských občanských demokratů, za kterou i do Sněmu národa kandidoval. Nicméně volby prohrál, do sněmu se nedostal a vládu sestavil Stefan Kutnix za Progresivní Frýmensko. Před dalšími volbami, které následovaly po poměrně neaktivní vládě PF, silně stranu reformoval a přejmenoval jí na Frýmenskou konzervativně-liberální stranu, jako první ve Frýmensku začal tvořit stanovy pro jeho politický subjekt a i přes konzervativní povahu strany chtělo FKLS velké reformy soudnictví. Volby FKLS nicméně vyhrálo společně s PF a bylo pouze na frýmenském králi, aby vybral toho, kdo bude Ministerským předsedou Frýmenska. Jakub von Schlackenwerth díky svému osobnímu dopisu králi tuto pozici získal, nicméně jeho vláda nezískala důvěru a ihned se rozpadla. Jakub von Schlackenwerth ale věděl, že soudnictví reformovat je potřeba a vyhlásil "nekonečnou dočasnou vládu", která nicméně i tak brzy skončila. Tahle vláda začala IV. královským dekretem a hned následně Vyhláškou dočasné vlády bylo její období prodlouženo na neurčité. Frýmensko očekávalo období diktatury, nicméně jediné, co se během těchto čtyř dnů dočasné vlády změnilo bylo právě soudnictví[1] a vznikl i volební zákon[2]. Oba tyto zákony ve Frýmensku dodnes platí.
Mendersko
Mersfitzova politická kariéra v Mendersku začala vznikem SKM, což byla promonarchistická progresivní strana, založená Jakubem von Schlackenwerthem a Arthurem von Schlackenwerthem. Strana se příliš neangažovala, až do momentů soudu klitzibürgského velkovévody a následnému zrušení jeho občanství. Celá tato krize byla známá jako Mendersko-klitzibürgská krize. Později se SKM dostala do Rady Národa a s poměrně dobrým výsledkem ve volbách se stala i stranou ve vládní koalici, v takzvané Progresivní koalici. Po pár měsících se ovšem Jakub von Schlackenwerth podobně jako ve Frýmensku vzdal mandátu.
Galenolie, Klitzibürg, Schwarzwald
Politická kariéra Mersfitze v Galenolii začala získáním občanství pár dní po vzniku Galenolie a následným založením Liberální strany Galenolie, která hned po oznámení datumu voleb podala svojí kandidaturu, na které byl von Schlackenwerth jediný kandidát. Do Galenolijského senátu se strana dostala a byla poměrně aktivní, co se týče diskuzí a hlasování v senátu. Strana zanikla s rezignací Jakuba von Schlackenwertha na senátora dne 19. ledna 2024. V Klitzibürgu mu byla nabídnuta pozice kancléře, pod podmínkou vytvoření ústavy pro Klitzibürgské velkovévodství. Ústavu však nevytvořil a kancléřem se nestal. Občanství v KLAR se po delší době nakonec vzdal. Jakub byl aktivním i ve Schwarzwaldském arcivévodství, kde se stal na jistou dobu Vrchním konzulem (obdoba hlavního delegáta) a ředitelem Arcivévodské výzvědné služby, tuto pozici nevykonával příliš dlouho a po několika týdnech až měsících se funkce vzdal.
Mersfitzovy mikronárody
Jakobínské velkovévodství
- Hlavní článek: Jakobínské velkovévodství
Jakobínské velkovévodství, zkráceně Jakobínsko, byl krátce existující mikronárod, který byl předchůdcem Karlovarského císařství. Existovalo 17 dní a během své existence nebylo příliš aktivní. Velkovévoda Jakub von Schlackenwerth podepsal s několika mikronárody smlouvu o uznání. Území Jakobínska se za tu dobu velmi měnilo. Střídaly se myšlenky stanovení jakobínského území jen na Borecké rybníky v Ostrově nad Ohří a nebo stanovení rozlohy na celé město. Rozloha po celou dobu tedy nebyla přímo dána. Jurisdikce a zákony Jakobínska také nebyly velmi propracované a vznikl pouze Volební zákon, který byl nepopíratelně z části okopírovaný od toho menderského, nebyl však ani nikdy využit, neboť v Jakobínsku nikdy neproběhly žádné volby.
Karlovarské císařství
- Hlavní článek: Karlovarské císařství
Karlovarské císařství vzniklo 16. března po té, co se Jakub korunoval císařem. Karlovarsko bylo tzv. polo-konstituční monarchií, ovšem spíše by mělo být označováno za absolutní monarchii, neboť, i přestože získala v Indexu demokracie vytvořeném Tomášem Falešníkem skóre 4,01, téměř veškerou moc držel sám císař Jakub, moc měl podloženou i Ústavou, která se na první pohled demokratickou a svobodu zaručujíc jevila. I tak ale Karlovarsko bylo vedeno benevolentně a z dnešního pohledu by se mohlo označovat za benevolentní diktaturu. Několikrát za svojí existenci bylo císařství neaktivní, to zejména z důvodů neaktivity samotného monarchy. Proběhly i svobodné volby do Karlovarského sněmu, které vyhrála Národní demokratická strana Karlovarska. Území Karlovarska sestávalo z Boreckých rybníků, Zaniklé obce Borek nazývané Odboretz, a několika dalších lokací, z nichž i jedné kolonie, která se nacházela v Plzeňském kraji v obci Žilov. Císařství na jeho výročí 3 měsíců vzniku zaniklo vydáním Jáchymovského dekretu dne 16. června 2023.
Nezrealizované projekty
Po zániku Karlovarska Jakub sliboval, že s mikronárody neskončil a že je silně pravděpodobné, že nějaký někdy opět založí. Takových projektů bylo mnoho, z nichž nejméně známými byla takzvaná Republika Barák, na které se podílelo pár dalších mikronacionalistů, zejména Matěj Svoboda a Eric Šmidor. Po projektu Republiky Barák, která nevznikla, nastoupil projekt Knížectví Rottenland/Republka Rottenland, ta zase měla být na území Jakubova bytu. Nejvíce nadějným projektem bylo Scientokratické království Victoria, které si mělo nárokovat kráter Victoria na Marsu. O Victorii se poměrně dost mluvilo a mělo i velkou podporu, neboť by se stala prvním českým mikronárodem na Marsu. Vznikly i státní symboly a vše napovídalo tomu, že mikronárod vznikne. Důvod, proč Victoria nevznikla, není příliš jasný, neboť to ovlivňovalo mnoho faktorů. Mezi ty patřila von Schlackenwerthova lenost, lokace mikronárodu, která by znemožňovala fyzickou kontrolu nad územím a tehdejší málem zdařený vstup Mersfitze do Kybistánské cizinecké legie.