Jakobínské velkovévodství

Z MicroWiki, encyklopedie mikronacionálního světa
(přesměrováno z Jakobínsko)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jakobínské Velkovévodství
Jakobinskoje Velykovojvodstvo (jakobínština)
Jakobinisches Großherzogtum (němčina)
MottoBog, Česť, Otčina! (jakobínština)
česky: "Bůh, Čest, Domovina!"
Schlackenwerth
jakobínština, čeština, němčina
Jakobíni
Vláda
Absolutní monarchie
• Velkovévoda
Jakub von Schlackenwerth
• Korunní princ a Kancléř
Arthur von Schlackenwerth
Vznik
• Vyhlášení nezávislosti
27. února 2023
• Zánik (vyhlášení císařství)
16. března 2023
• Nárokované
60,21 km²
• Držitelů občanství k 2023
3
česká koruna (CZK)
Předvolba
+470
Národní zvíře
Lev
Předcházející
Nástupnické
Česká republika
Karlovarsko

Jakobínsko, plným názvem Jakobínské Velkovévodství (jakobínsky:Jakobinskoje Velykovojvodstvo, německy::Jakobinisches Großherzogtum ) byl samozvaný stát, běžně označován jako mikronárod, který se nacházel v českém městě Ostrov. Kromě Ostrova si nárokovalo i několik přilehlých obcí (Dolní Žďár, Horní Žďár a Vykmanov). Jakobínsko vzniklo 27. února 2023 a zaniklo dva týdny a tři dny po té, tedy 16. března téhož roku. Jakobínsko bylo absolutistickou monarchií a v čele stál Velkovévoda. Jediným velkovévodou za celé období existence Jakobínska byl Jakub von Schlackenwerth. Druhou nejvyšší funkci zastával kancléř, který i tak měl velmi omezenou moc a de facto byl přímo podřízen monarchovi. Jediným kancléřem byl Arthur von Schlackenwerth, který byl.

Historie

Jakobínsko vzniklo 27. února 2023 vyhlášením nezávislosti na České republice. Nezávislost vyhlásil Jakub von Schlackenwerth v přibližně půl deváté večer téhož dne. Jakobínsko během své existence nebylo velmi aktivní. Mnoho věcí se neustále měnily, jako například nárokové území, které při jeho největším rozmachu udávalo jako nárokové území město Ostrov a tři vesnice, Dolní Žďár, Horní Žďár a Vykmanov, spadající pod město Ostrov. Kancléř Arthur von Schlackenwerth zhotovil návrh volebního zákona, který garantoval svobodné volby, avšak žádné volby za dobu existence Jakobínska neproběhly, tudíž zákon nebyl využit. Tento volební zákon byl dokonce zhotoven dříve než plánovaná ústava, která však nikdy zhotovena nebyla. Volební zákon byl podle slov Erica Šmidora byl volební zákon až příliš podobný tomu menderskému. Jakobínsko existovalo 17 dní a zaniklo vznikem Karlovarského císařství, respektive sebeprohlášením Jakuba von Schlackenwertha na císaře. Jakobínská myšlenka podle slov Jakuba von Schlackenwertha zanikla jako nepovedený projekt. Dle jeho slov to bylo také zaviněno tím, že vše příliš uspíšil a že mikronacionalismu moc nerozuměl.

Etymologie

Název Jakobínska nemá žádné správné opodstatnění. Dle některých se Jakub von Schlackenwerth inspiroval názvem politického klubu v období Velké francouzské revoluce, Jakobínů. Druhou možností je, že se Jakub von Schlackenwerth inspiroval jeho křestním jménem, Jakub.

Kultura

Jakobínština

Jakobínština byl zamýšlený konstruovaný jazyk, který však zanikl společně s Jakobínskem. Zařazení jazyka nebylo jasné, v některých aspektech měl být totiž podobný východoslovanským jazykům a v některých zase těm západoslovanským. Vyhlášení nezávislosti Jakobínska bylo napsáno i v jakobínštině, avšak podle slov velkovévody Jakuba von Schlackenwertha, který jazyk konstruoval, to bylo velni unáhlené a nesprávně napsané.

Náboženství

Náboženství v Jakobínsku bylo různé, polostátní náboženství bylo pravoslavné křesťanství, stát byl však sekulární a každému byla dopřána svoboda vyznání. Sám velkovévoda se v té době označoval jako pravoslavný křesťan, to však již dnes není.