Jakobínsko
Jakobínské Velkovévodství | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
Jakobinskoje Velykovojvodstvo (jakobínština)
Jakobinisches Großherzogtum (němčina) | |||||||
 | |||||||
| Schlackenwerth | |||||||
| jakobínština, čeština, němčina | |||||||
| Jakobíni | |||||||
Vláda | Absolutní monarchie | ||||||
• Velkovévoda | Jakub von Schlackenwerth | ||||||
• Korunní princ a Kancléř | Arthur von Schlackenwerth | ||||||
| Vznik | |||||||
• Vyhlášení nezávislosti | 27. února 2023 | ||||||
• Zánik (vyhlášení císařství) | 16. března 2023 | ||||||
• Nárokované | 60,21 km² | ||||||
• Držitelů občanství k 2023 | 3 | ||||||
| česká koruna (CZK) | |||||||
Předvolba | +470 | ||||||
Národní zvíře | Lev | ||||||
| |||||||
Jakobínsko, plným názvem Jakobínské Velkovévodství (jakobínsky:Jakobinskoje Velykovojvodstvo, německy::Jakobinisches Großherzogtum ) byl mikronárod nacházející se ve městě Ostrov. Nesdílel hranici s žádným mikronárodem, sdílí hranici pouze s Českou republikou. Nejbližšími mikronárody byli Mendersko a Reisko. Nacházel se na území Karlovarského kraje. Jeho úředními jazyky byly jakobínština, čeština a němčina. Státním zřízením Jakobínska je absolutní monarchie, přesněji velkovévodství. Prvním a posledním velkovévodou byl Jakub von Schlackenwerth. Korunním princem a kancléřem byl Arthur von Schlackenwerth. .
Historie
Vznik
Dne 26. února 2023 začal Jakub von Schlackenwerth přemýšlet o založení nového mikronárodu. Hned ten den začal vše realizovat, přičemž další den bylo vše hotovo a okolo osmé hodiny večerní sedm a dvacátého února bylo Velkovévodství vyhlášeno. Ještě před vznikem se objevilo mnoho návrhů vlajky nebo například zřízení. Mezi nápady na zřízení patřilo království, vévodství a velkovévodství, přičemž velkovévodství bylo zvoleno. Prvním velkovévodou se stal Jakub von Schlackenwerth, kancléřem a korunním princem se stal Arthur von Schlackenwerth.
Písemné vyhlášení nezávislosti: ,,My, lid jakobínský, vědomí si své národní identity, dne 27. února roku 2023 jednotně svoláváme, že jsme se rozhodli pro založení samostatného státu Jakobínského Velkovévodství. Z boží vůle a vůle lidu jakobínského se stává Jakub von Schlackenwerth panovníkem, respektive velkovévodou jakobínským. My, lid jakobínský, dále prohlašujeme, že oslovení velkovévody jakobínského bude znít “z Boží vůle jakobínský Velkovévoda a jeho Veličenstvo”. Korunním princem a zároveň kancléřem se stává Arthur von Schlackenwerth, jehož oslovení bude “jeho Veličenstvo”. Svobodný lid jakobínský se dále usnesl, že státním zřízením bude absolutistická monarchie ve formě Velkovévodství. Dále bylo rozhodnuto o úředních jazycích, kterými se stává čeština, jakobínština a němčina. Všechny tři jazyky budou moct být využívány v úředních spisech, avšak nezaručuje se, že každý dokument, spis či listina bude přepsaná do všech úředních jazyků.". Ve vyhlášení nezávislosti se nenachází všechny základní informace či ustanovení, tudíž je možné, že velkovévoda nebo kancléř budou vydávat listiny, kde budou určité věci vysvětleny, ustanoveny atp.
Vláda
Velkovévoda
Velkovévoda má absolutistickou moc a není volen. Jmenuje kancléře a členy národní rady podle výsledků voleb, které také on vyhlašuje. Jeho pravomoc je prakticky neomezená. V momentální chvíli je velkovévodou Jakub von Shlackenwerth a jeho nástupcem, tudíž korunním princem, je Jakubův syn Arthur von Schlackenwerth. Velkovévoda má například právo vydávat státní vyznamenání, jmenovat členy národní rady a kancléře, řídit státní diplomacii a vztahy s jinými státy.
Kancléř
Kancléř má hned po velkovévodovy největší moc. Je to obdoba předsedy vlády a je volen národní radou. Velkovévoda jej jmenuje na základě výsledků voleb. Kancléř si může vybírat své sluhy, kteří mají přidělený určitý sektor, avšak vybrat si je nemusí a může dělat vše sám. Velkovévoda jej může odvolat v případě, že začne ohrožovat Jakobínsko.
Národní rada
Národní rada je jediný legislativní orgán Jakobínska. Jeho členi jsou buď jmenováni velkovévodovou, nebo jsou voleni. V případě, že jsou jmenováni velkovévodou, je to na jeho uvážení. Naopak když jsou členi voleni, jmenuje jej velkovévoda na základě výsledků voleb.
| Členové Rady |
|---|
| Jakub von Schlackenwerth |
| Arthur von Schlackenwerth |
| János Peter Szesekoven |
Administrativní dělení
Jakobínsko se dělí na čtyři zemská zřízení. Každé zemské zřízení má nějaká práva, která jsou velmi omezena. Zemská zřízení mohou mýt svoje vlastní představitele (jejich hodnost je určená podle typu zemského zřízení, např. baronství Vykmanov). V případě že dané zemské zřízení nemá svého předistavetele, stává se jím Velkovévoda, jehož titul se dočasně mění z ,,Jeho Veličenstvo, z Boží vůle velkovévoda jakobínský" například na ,,Jeho Veličenstvo, z Boží vůle baron Vykmanova a velkovévoda jakobínský". Zemská zřízení mají právo na vlastní sebe správu a vydávání zákonů a listin v dané oblasti. Momentálně existují čtyři druhy správních jednotek: Hrabství, Baronství a Panství. Monarcha může libovolně odvolávat a dosazovat představitele zemských zřízení. Představitelé jsou přímo podřízení národní radě jejichž členi mohou rozhodovat co se bude dít s daným zemským zřízením. Představitelé jsou členy národní rady.
| Zemské zřízení | Představitel |
|---|---|
| Hrabství Schlackenwerth | Arthur von Schlackenwerth |
| Baronství Vykmanov | Jakub von Schlackenwerth |
| Panství Horní Žďár | Neobsazeno |
| Panství Dolní Žďár | Neobsazeno |
Kultura
Rybářství
Díky hojnosti vodních ploch má Jakobínsko velmi rozšířené rybářství. V rybnících se chovají zejména kapři a další druhy ryb. Četně se zde vyskytují obojživelníci jako Čolek velký a Ropucha obecná. Zástupcem plazů je zde Užovka obojková.
Státní svátky
| Datum | Svátek |
|---|---|
| 1. ledna | Nový Rok |
| 27. února | Den Nezávislosti |
| 5. března | Den Velkovévody |
| 1. máj | Den Práce |
| 24. prosinec | Vánoce |
| 31. prosinec | Silvestr |
Náboženství
Hlavním náboženstvím je pravoslaví, avšak v Jakobínsku je svoboda vyznání, tudíž si každý může vyznávat jakékoliv náboženství. Jakékoliv vyznání je tolerované. V Jakobínsku funguje Jakobínská Pravoslavná Církev a je jedinou církví na území Jakobínska. Podle posledního průzkumu je nejčastějším náboženstvím pravoslaví, vyznává jej 100% obyvatel.