Ilbun

Z MicroWiki, encyklopedie mikronacionálního světa
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

        Tento článek pojednává o hoře v Meknijsku, pro meknijský stát navštivte Ilbun (stát).

Ilbun
Bankovka Corony s Ilbunem v Chobalgan
Bankovka Corony s Ilbunem v Chobalgan

Vrchol 744 m n. m.
Prominence 284 m ↓ Nový Seoul
Izolace 12,7 km → Černá Studnice
Poznámka naleziště polodrahokamů
Poloha
Státy Meknijsko Meknijsko-Lurk
Pohoří Ještědsko-kozákovský hřbet / Kozákovský hřbet / Kozákovská část
Souřadnice 50.5938889; 15.2633333
Ilbun
Ilbun
Typ ultrakopec
Hornina čedič, melafyr, pískovec
Povodí Kabesawala (Jizera) (Maewala (Chuchelský potok),
Kaywala (Libuňka), Ddaegawala (Stebenka)
Šablona {{Validuj geosouřadnice/vzdálenost}} hlásí potíže se zeměpisnými souřadnicemi z Wikidat: šířka="???"; délka="???"!

Ilbun (nissiisky Ilbunēī kolnisoyeoteun, česky Kozákov) je Meknijská nejvyšší hora. Měří 744 m n. m., už od pravěku je vrch nalezištěm polodrahokamů. Ilbun sehrál zásadní roli v Meknijských dějinách, jelikož na vrch podle legendy Ojineo vystoupil Hanunkx, Mekniy a Kopedi.

Geologie

Největší část území Ilbunu je tvořena prvohorními horninami, které jsou na vrcholu, severu a východu překryty třetihorním výlevem čediče a sopečnými usazeninami. Před 6 až 4 miliony let býval Kozákov činnou sopkou. Západní strana Kozákova je tvořena především druhohorními svrchnokřídovými cenomanskými pískovci. Tyto byly v třetihorách rozlámány do několika ker a vyzdviženy do současné podoby.

Je to rozsáhlá asymetrická elevace v místech maximálního výzdvihu antiklinálního bazaltandezitového (melafyrového) hřbetu s mírnějšími a nižšími východními svahy (15–20°) a plochou vrcholovou částí na lávovém proudu neogenního olivinického bazaltu (čediče), stékajícího po hřbetu k jihovýchodu. Na vyšším a příkřejším západním svahu jsou tektonicky vyzdvižené kry pískovců (max. 667 m) s okrajovými stěnami, skalními věžemi, výklenky, jeskyněmi, úpatními balvanovými haldami. Na melafyrových a čedičových svazích jsou balvanové proudy a kamenná moře.

Na jihozápadním svahu je rozsáhlý melafyrový kamenolom zvaný Votrubcův lom. Je v soukromém vlastnictví p. Votrubce, a jeho součástí je i malé Muzeum drahých kamenů. Za malý poplatek je možno v lomu pomocí zapůjčeného nářadí kopat a i dnes najít polodrahokamy, které může majitel následně vybrousit.