Vyrlejsko

Říšské femboyistické země koruny svatého Astolfa
Järvallis Femboyistiset Maad Pyhän Astolfin Kruunu (vyrlejština) Imperial Femboyist Länder der Krone von St. Astolfo (němčina) Imperial Femboyist Lands of the Crown of Saint Astolfo (angličtina)
Vlajka Znak
Motto: Bůh ochraňuj Vyrlejskou zem
Národní hymna: Tautašias diesme
Nový zámek v Ratboři.
Mapa Vyrlejska
Hlavní město	Szankt Femboyvár
Úřední jazyky	vyrlejština, čeština
Uznávané jazyky	němčina, bohujiština
Národnostní skupiny	Vyrlejci
Náboženství (2023)	femboyismus, křesťanství, staroeldorská božstva a ateismus
Vláda	volená polo-konstituční monarchie (regentská)
• říšský regent	János Peter Szesekoven
• říšská kancléřka	Hana Árvay (SSVD)
Vznik
• Vyhlášení nezávislosti	4. března 2022
Území
• Nárokované	45,06 km²
Populace
• Držitelů občanství k 2023	15
Měna	česká koruna (CZK)
Časové pásmo	SEČ (UTC+1)
Doména	.vy [ujasnit]
Národní patron	Astolfo
Národní sport	lyžování
Národní zvíře	Sýc rousný
Předcházející Česká republika

Vyrlejsko (ve vyrlejštině Värlaandi), úředně Říšské femboyistické země koruny svatého Astolfa (ve vyrlejštině Järvallis Femboyistiset Maad Pyhän Astolfin Kruunu), je vnitrozemský mikronárod ve střední Evropě s celkovou rozlohou 45,06 km². Nachází se na území České republiky. Hlavním městem je Szankt Femboyvár s 2 obyvateli. Vzniklo 1.7.2021, avšak ve dnešním stavu vzniklo 25.3.2022. Jedná se o volenou polo-konstituční monarchii, kde vládne regent.

Historie

Před založením mikronárodu

Idea založit mikronárod vznikla v první polovině roku 2021, kdy současný regent objevil stránku MicroWiki. To ho zaujalo, a přišel s nápadem založit si vlastní mikronárod, konkrétně na konci června roku 2021.

Amrálsko

První pokus o založení mikronárodu se uskutečnilo tentýž měsíc. Mikronárod se jmenoval Amrálsko, nacházel se u hranic s Polskem a měl fiktivní historii. Mikronárod zaniknul o pár dní později.

Východočeská spolková republika

Východočesko byl geofiktivní mikronárod, nacházející se na území Východních Čech, vznikl transformací Amrálska. Rozpadlo kvůli diplomatické roztržce, jelikož si nárokovalo území hned několika mikronárodů, zejména Kybistán, Firburk a Království Nekonečné moudrosti. Zajímavostí je, že v tomto "mikronárodě" žil pouze jeden občan, samotný zakladatel. I přes tento fakt, parlament VSR měl údajně 130 poslanců a každý občan musel povinně odsloužit základní vojenskou službu a měl doma samopal.

Kolínsko

Po rozpadu Východočeska vzniklo Kolínsko, který vypadal pro mikronacionalisty slibně, jelikož ze začátku nevykazoval žádné prvky geofikce, což se však rychle změnilo, kdy začal opět vykazovat silné prvky geofikce. Kolínsko nemělo dlouhého trvání, a po pár měsících zaniklo.

Vyrlejsko

První republika

První zmínky o použití názvu "Vyrlejsko" se objevily v únoru 2022. V té době byl mikronárod stále geofiktivní, to se však mělo změnit. V březnu, kdy regent onemocněl a měl spoustu času rozvíjet svůj mikronárod, začalo být Vyrlejsko opravdovým mikronárodem. Nejdříve se přesunulo do Prahy, kam regent dojíždí za svým otcem. Poté našel dalšího občana, svého spolužáka, který se stal zemským kancléřem. Tato změna se u komunity přijala pozitivně. Multavský regent přišel i s nápadem vytvoření tzv. Pražského spolku, kde mělo být i Vyrlejsko. V té době se i zrodil určitý fenomén koního guláše. Mikronárod se nacházel na ploše, kde byl výběh pro koně. To regentovi, tehdy prezidentovi vadilo, a tak prohlásil, že všechny koně dá do guláše.

Druhá republika

Mikronárod se však ale brzy přesunul zpět do Kolína, jelikož v té době regent neměl mikronárod pod plnou kontrolou. Navíc probíhala Kybistánsko-firburská krize, která byla zejména hlavním důvodem pro přesun. V té době se Vyrlejsko diplomaticky angažovalo, stalo se podporovatelem firburské strany. Angažovalo se v mikronacionální politice, celkově tato éra byla pro Vyrlejsko zlatá. Později v dubnu, si změnilo Vyrlejsko vlajku a státní znak a reorganizovalo administrativní dělení. Na přelomu června a července se Vyrlejsko proslavilo tím, že regent je femboy a měl partnerský vztah s velkovévodou Klitzibürku, vztahy s Klitzibürkem se ale od té doby ochladily, regent doufá o znovuobnovení, v minulosti pozitivních vztahů mezi Vyrlejskem a Klitzibürkem.

Knížectví

O měsíc později se Vyrlejsko stalo monarchií bez monarchy. V září si Vyrlejsko našlo nového spojence, Sendersko, se kterým mělo Vyrlejsko nejlepší diplomatické vztahy. Tyto dva mikronárody aktivně spolupracovaly na různých vojenských a dopravních projektech. V té době i na plno odstartoval projekt Vyrlejské televize společně s Meknijskem. O pár měsíců později se pro Vyrlejsko udál velký úspěch, občanství získala regentova kamarádka, což je na české mikronacionální poměry výjimka. I přes všechny různé změny, bylo Vyrlejsko stále velmi neaktivním mikronárodem.

Národní obrození

Vše vyvrcholilo na přelomu roku 2023 a 2024, kdy regent začal práci na ústavě, kterou veřejnosti představil 19. ledna roku 2024, a následně byla o den později přijata v referendu, kdy při 68,75% účasti bylo pro návrh 100%. Regent poté i pár dní vyhlásil volby do Národního shromáždění, které vyhráli Liberální demokraté se ziskem 25%. Byly přijaty zákony ohledně soudnictví a Vyrlejsko-Galenoiská vojenská spolupráce.

Etymologie

Přesný původ názvu Vyrlejska není znám, ale název pravděpodobně pochází z předchůdce současného vyrlejského jazyka, který se jmenoval protovyrlejština, která byla podobná i s finštinou. Slovo tak možná pochází z protovyrlejského slova Vihreät, což znamená zelená země, jelikož území, kde se kmen Vyrlejců nacházel, byl v hustých zelených lesích severního Uralu.

Vyrlejská mytologie

Vyrlejská mytologie je mytologie baltofinského typu, upírá se velmi o femboye, které tvoří neodmyslitelnou součást vyrlejské historie, kultury a životního stylu. Existuje mnoho pověstí o vzniku Vyrlejska, které jsou však mýtus, jelikož skutečná historie vzniká až na začátku 21. století.

Stvoření světa, polyteismus a posmrtný život

Podle vyrlejské mytologie vznikl svět jako rostoucí strom, kde na každé části koruny stromu byl každý živel (oheň, voda atd.). Následně zmizel kmen stromu a koruna stromu s různými živly se proměnila v planetu, na které dnes žijeme. Vyrlejci původně věřili ve vyrlejský polyteismus, kde femboyové představovali bohy. Není znám počet bohů, ale víme že podle mytologie bohové seděli na koruně posvátného stromu. Každý bůh měl dohled nad určitým aspektem života. Například bůh Feliks byl bohem řemesel a rybolovu, bůh Astolfo byl zase bohem vojenské strategie. Vyrlejci také věřili v posmrtný život, věřili, že pokud se bude člověk chovat dobře, dostane se do lesa, kde najde vstup do ráje. Když se člověk choval špatně, podle mytologie se reinkarnoval do furríka.

Kmen Vyrlejců

Kmen Vyrlejců žil na území dnešního severního Uralu, kde se převážně živili lovem divoké zvěře. U každé vyrlejské rodiny bylo běžné, že měli svého koně a každý měl své lyže, na kterých se přepravovali na kratší vzdálenosti. Kmenu vládl náčelník, který musel být femboy a homosexuál. Náčelník měl svůj velký stan ze zvířecí kůže, zhruba o třech místnostech velký a uspořádaný do trojúhelníku. První pokoj sloužil jako vladařská místnost, druhý jako místnost pro schůze kmenu a třetí pokoj sloužil jako ložnice náčelníka. Stan přitom musel být přenositelný, tudíž se dá předpokládat, že Vyrlejci byli velmi manuálně zruční lidé. Vyrlejské rodiny žili také v stanech, ale v dvoupokojových. První místnost sloužila jako rodinná, jídelní a uvítací místnost, druhá sloužila jako ložnice. Děti vyrlejských rodin nebyly většinou biologicky jejich, Vyrlejci neuznávali pohlavní styk muže se ženou, uznávali pouze stejnopohlavní. Děti museli odmalička umět lyžovat a lovit, aby přežili a ochránili svojí rodinu. Podmínky, ve kterých kmen žil, byly kruté, nemohli vůbec nic pěstovat. Jediná strava, která byla bezmasá, byly různé plodiny z místních šeříků. Tyto podmínky nakonec zapříčinily migraci Vyrlejců do Evropy. Vyrlejci mluvili původně úplně jiným ugrofinským jazykem, tzv. protovyrlejština měla mnoho společného s finštinou, ale stále měla větší podobnost s maďarštinou.

Příchod Vyrlejců do Evropy

Podle vyrlejských legend Vyrlejci žili na severním Uralu, kde žil femboy Feliks se svým koněm, který se jmenoval Szobód. Jelikož náčelníkem kmenu se mohl stát pouze nejzženštilejší femboy, byl Feliks vůdcem kmenu. Jak šel čas, kmen začal uvažovat o přesunu, jelikož chtěl pěstovat plodiny, které však kvůli podmínkám severního Uralu nebylo možné pěstovat. To se však brzy mělo změnit, jelikož na kolektivní poradě kmenu se mělo stát toto téma hlavním. Když byla kolektivní porada a začalo se řešit toto téma, Feliks vyskočil a řekl: serem tady na to, přesuneme se jinam. Jakmile toto členové kmenu uslyšeli, začali se radovat, konečně mohli pěstovat vytoužené plodiny, protože předtím se živili lovem divokých zvířat. Všichni si sbalili své věci, a jelikož každý Vyrlejec měl svého koně, nasedli na koně a migrovali směrem do Evropy. Mezitím Feliks si také sbalil své věci, také nasedl na svého milovaného koně a vyrazil v čele kmenu. Celý kmen směřoval k dnešnímu území severního Polska přes dnešní území Lotyšska a Litvy, kde také došlo k zázraku. Když kmen měl přestávku od dlouhé a vyčerpávající cesty, kůň Szobód zničehonic vzlétnul směrem k nebesům, kmen nejdříve byl v šoku, za chvíli se však kůň Szobód snesl zpátky na zem, a řekl: mám Místní pochutinu. Najednou celý kmen byl šťastný, jelikož neměli dostatek jídla. O pár dní později dorazili na dnešní území severního Polska, kde byly úrodné nížiny. Feliks zastavil a prohlásil: Hleďte, to je ta zem vyvolená! Celý kmen se zde usadil, a žil pokojný život, naplněný prací na poli. Mezitím Feliks vychovával svého potomka Astolfa, kterého našel opuštěného u litevské vesnice.

Boj s Přemyslem Otakarem II.

Kůň Szobód brzy zemřel, zabili ho polští obyvatelé nedaleké vesnice, kterého si dali poté do jídla. Poté, co Feliks zemřel, Astolfo se stal náčelníkem kmenu. Zanedlouho začaly spory mezi Astolfem a českým králem Přemyslem Otakarem II. Spory vyvrcholily bojem, když však bitva měla začít. Přijel Astolfo na svém koni za Přemyslem, a řekl: Mám železo, které ti chci dát, ale slib mi, že necháš Vyrlejce být! Přemysl překvapivě souhlasil, a nabídku přijal. Astolfo se po neuskutečněné bitvě stal mezi vyrlejským lidem velmi populární, dokonce ho zvolili knížetem vyrlejského lidu. Panovník to byl vskutku dobrý a mezi ostatními panovníky velmi vážený. Astolfo však brzy zemřel, zřejmě ho zabil furrík. Dodnes ho Vyrlejci berou jako svého národního patrona a mučedníka.

Pozdní gotika, rozkvět a pád

Po vraždě knížete Astolfa nastoupil na trůn jeho syn, jmenoval se Feliks II. a pokračoval v úspěšných krocích svého předchůdce. Nechal stavět kostely, města a také větrné mlýny. Během jeho vlády byl zavražděn Václav III. což Feliks II. vycítil jako možnost ovládnout tehdejší České království, avšak to se nepovedlo. Podle kronik vládl až do roku 1327, kdy zemřel. Po jeho smrti usedl na trůn Feliks III., který se zasloužil o povýšení ze statusu knížectví na království, a to díky službě vůči Karlu IV. Jeho vláda byla považována za dobu rozkvětu Vyrlejska, avšak brzy opět zemřel, a po jeho smrti bylo Vyrlejské království dobyto a území nyní mělo pod kontrolou Polsko.

Vyrlejské národní obrození a nezávislost

Jak šel čas, Vyrlejci nebyli s nadvládou Polska, později Pruska spokojeni. Vše začalo na začátku 2. poloviny 19. století, kdy se začala formovat skupina vyrlejských intelektuálů, kteří požadovali uvolnění poměrů v tehdějším Prusku, později z boje o uvolnění režimu se stalo Vyrlejské národní obrození skutečným bojem o nezávislost Vyrlejska. Boje nakonec s překvapením mnohých, vyhráli Vyrlejci, a tak v roce 1862 se Vyrlejsko vrátilo na mapu světa. Na trůn se dostal Astolfo II., významný vyrlejský šlechtic a osvícený panovník, který nechal vytvořit ústavu, jenž na tehdejší světové poměry patřila mezi nejmodernější. Astoflo II. rozvíjel Vyrlejsko jak se dalo, zejména stavěl přístavy, jenž se staly domovem vyrlejského námořnictva. Po smrti Astolfa II. se na trůn dostal jeho syn Ryuji Felikszén I., ten se zejména angažoval v diplomacii, což však Vyrlejsko přivedlo do první světové války, která dopadla pro Vyrlejsko katastrofálně, a po roce 1918 nebyla Vyrlejská říše obnovena.

Geografie

Vyrlejsko se nachází ve střední Evropě. Rozkládá se na území České republiky, se kterou má přímou hranici. Přímou hranici taktéž sdílí i s jedním mikronárodem, Galenolie. Dalšími blízkými mikronárody jsou pak Firburk, Meknijsko-Lurk, Boletice, Kurdský stát a Severovsko. Celková rozloha tvoří 45,06 km², z toho zhruba 3% tvoří vodní plochy.

Geomorfologicky Vyrlejsko leží na České vysočině. Je převážně tvořeno pahorkatinami až hornatinami, zejména v severní a jižní části. Ve střední části (Szankt Femboyvár, Kralupy nad Vltavou) je pak povrch tvořen nížinou až pahorkatinou. Nejvyšším bodem je hora Järikasvuori (1036 m n. m.), která leží na severu Vyrlejska, známo jako Vyrlejské Krkonoše. Další významné pohoří, nacházející se na jihu, je nejvýchodnější část Šumavy, známá jako Vyšebrodsko. Z vyvřelých hornin zde převládá žula, z usazených břidlice a z přeměnných svor. Půdu tvoří hnědozemě, které se nachází v oblastech s nižší nadmořskou výškou, ve vrchovinách převládá podzol.

Vyrlejskem protékají 3 významné řeky: Vltava, Labe a Berounka. Žádná z nich však na území nepramení. Dalšími vodními toky jsou potoky: Bělský, Hamerský, Polepka, Prokopský, Zákolanský a Zbirožský potok. Nachází se zde i mnoho rybníků, například Skokanovský, a vodní nádrž Lipno II.

Podnebí je zde mírné, přechodné mezi klimatem kontinentálním a oceánským, charakteristické je i střídání všech 4 období. Průměrná teplota zde dosahuje kolem 7 °C, nejteplejším měsícem je červenec, nejchladnějším je leden.

Lesy pokrývají velkou část země, odhady hovoří o zhruba 40%, jejich počet je však ohrožen kůrovcem. Nezalesněné oblasti jsou pak tvořeny městskou zástavbou, nebo zemědělskými plochami. Převládají lesy jehličnaté, v nižších oblastech se objevují i lesy smíšené. Dominují převážně smrčiny s občasnými příměsemi jiných dřevin. Daří se zde převážně houbám a dvouděložným rostlinám, zejména různým lesním plodům, nejčastěji pak brusnici borůvce. Národní květinou je Hořec tolitovitý, jenž kdysi sloužil jako dochucovadlo likérů. Národním zvířetem je Sýc rousný, který je chráněn jako silně ohrožený druh.

Cesta na horu Järikasvuori

Území

Szankt Femboyvár

Szankt Femboyvár byl k Vyrlejsku připojen v roce 2022 pomocí vojenského obsazení. Celé město se nachází podél ulice Žižkova v jižní části Kolína, nedaleko od městského obchvatu. Sousedí s areálem střelnice a nevyužitým průmyslovým areálem. Město tvoří moderní panelové domy, které jsou aktuálně ve výstavbě. Směrem na severozápad vede silnice do obytné části Výfuk, která sousedí s místním hypermarketem. Pod území spadá i obec Štítary, a část obce Radovesnice, kde se nachází malý památník npor. Ondřeje Soviny, který zahynul při letecké nehodě v listopadu 2012.

Ratboř

V obci Ratboř, ležící zhruba 5 kilometrů jižně od Szankt Femboyváru se nachází dva zámky, tzv. Starý a Nový, přičemž Nový zámek slouží de iure jako sídlo regenta, místo si vybral kvůli tomu, aby měl klid narozdíl od relativně hlučného hlavního města. Starý zámek je menší a slouží jako turistická atrakce a je proslavený svojí zimní zahradou z dob 1. světové války. Nový zámek je mnohem větší a je postaven ve funkcionalistickém stylu. V okolí obce se nachází mnoho rybníků, největší z nich je Hrázský. Taktéž se zde vyskytuje mnoho polí, které se využívají k zemědělským účelům. Území zasahuje i do nedaleké vesnic Bořetice a Sedlov.

Kmochův ostrov

Rozhledna na Kmochově ostrově

Na řece Labi, nedaleko od centra města Kolína, se nachází Kmochův ostrov. Ostrov je pojmenován po hudebním skladatelovi a kapelníkovi Františku Kmochovi a je přístupný z obou břehů Labe přes lávky pro pěší a cyklisty. Celou plochu ostrova zaujímá park. Ostrov je využíván k odpočinku a k pořádání různých kulturních akcí. Nachází se na něm amfiteátr, dětské hřiště, přístaviště a devítijamkové discgolfové hřiště.

Kralupy nad Vltavou

Území ve městě Kralupy nad Vltavou, připojené k Vyrlejsku na začátku roku 2024 je tvořeno zástavbou rodinných domů kolem místního fotbalového hřiště a parku. Protéká zde Zákolanský potok, který se později mimo území vlévá do řeky Vltavy. Nedaleko území se nachází základní škola, gymnázium a nádraží.

Západopražsko

Západopražsko se nachází na území sídliště Velká Ohrada, které se nachází na západě této části. Na východ od toho sídliště leží malá kolonie rodinných domů Nová Ves. Místo je známé pro svou skálu, Červený lom a také pro svou malou studánku. Celou oblastí pak vede Prokopský potok a nachází se zde i atletický okruh, opuštěný tenisový kurt, komunitní zahrádka a fotbalové hřiště. Sídliště je příkladem typického brutalistického ghetta, kde bydlí různá etnika od Vietnamců až po Romy.

Východopražsko

Toto území se nachází ve východní části Prahy 5, na vrchu Děvín. V minulosti se zde nacházelo původní území Vyrlejska. Toto území bylo přičleněno k Vyrlejsku jako památné místo, kde se Vyrlejsko stalo opravdovým mikronárodem. Leží zde proslavená vodárenská věž z dob komunismu, výběh pro koně, vyhlídka Dívčí Hrady a kousek od hranic je také další vyhlídkové město a Radlický hřbitov. Území hraničí s vilovou zástavbou a malým sídlištěm. Celé území leží zhruba v nadmořské výšce 300 m.n.m. Jedná se o neobydlenou oblast, známá jako Náhorní Vyrlejsko.

Pohled z hory Järikasvuori

Krkonoše

Vyrlejské území Krkonoš tvoří město Vrchlabí a oblast kolem vrcholu Žalý (vyrlejsky: Järikasvuori). Jižní část tohoto území pokrývá město Vrchlabí (vyrlejsky: Järklaavi), které má kolem 12 000 obyvatel. Severní část území je pak tvořená horou Järikasvuori (1036 m n. m.) a jejím okolím. Místo je v turistických sezónách hojně navštěvované za účelem rekreace nejen vyrlejskými a českými turisty, ale zahraničními, nejčastěji návštěvníky z Německa a Polska.

Křivoklátská část

Křivoklátsko tvoří obec Skryje a její okolí. Územím protéká řeka Berounka. Většina tohoto území tvoří budoucí národní park, jenž je znám pro svájezírka, kde se vyskytuje Mlok skvrnitý. Skryje jsou taktéž známé jako naleziště trilobitů, díky němuž zde působil slavný francouzský paleontolog Joachim Barrande. Nachází se zde i most, vystavený po 2. světové válce, veřejné tábořiště a naučná paleontologická stezka .

Vyšebrodsko

Jehličnaté lesy na Vyšebrodsku

Nejjižnější část Vyrlejska tvoří území na Vyšebrodsku o velikosti 15,16 km², které z velké části pokrývají jehličnaté lesy a města Loučovice a Vyšší Brod. Územím protéká řeka Vltava, při které vede i silnice a železniční trať. Stejně jako Krkonoše, je i území položeno ve vyšší nadmořské výšce (500-900 m.n.m.). Ve východní části území se nachází město Vyšší Brod, které má kolem 2500 obyvatel. Na území se nachází mnoho historických a přírodních památek, jako je třeba Vyšebrodský klášter, Čertova stěna nebo Vodopády Svatého Wolfganga.

Legislativa

Vláda

Současným regentem je János Peter Szesekoven a zemským kancléřem je Hana Árvay. Zákonodárnou moc ve Vyrlejsku patří Národnímu shromáždění Vyrlejského knížectví, což je jednokomorový parlament. Vyrlejsko je volená polo-konstituční monarchie.

Vyrlejský regent

Vyrlejsko je de iure polo-konstituční monarchii, kde je nejvyšším představitelem regent. Tato reference vznikla jako recesistická reference na situaci v meziválečném Maďarsku, které bylo podle ústavy královstvím, ale moc držel regent Miklós Horthy. To se však změnilo s reformami, kdy titul knížete byl plně nahrazen titulem regenta. Sídlo regenta je de iure na zámku v Ratboři, ale de facto je sídlo regenta panelový dům v Kolíně. Pozice regenta je dědičná, a podle tradic vyrlejské historie se následníkem trůnu stane nejzženštilejší femboy z rodu. Regent má silné pravomoci, rozpustit parlament, vyhlásit válku, měnit státní symboly a má přístup ke státní pokladně, která vždy čítá na základě finanční situace regenta, tím pádem je Vyrlejsko jeden z nejbohatších mikronárodů.

Zemský kancelář

Zemský kancléř je předseda vlády, který je volen Národním shromážděním. Zemskou kancléřkou je předsedkyně SSVD Hana Árvay.

Politické strany

Politické strany ve Vyrlejsku

Strana		Logo	Předseda	Politický směr	Ideologie	Vláda X Opozice	Křesla v Národním shromáždění
	Liberální demokraté		Stefan Kutnix	Středolevice	Sociální liberalismus	Vláda	2 / 5
	Strana spojeného vyrlejského dělnictva		Hana Árvay	Levice	Anarchosyndikalismus , Anarchismus, Syndikalismus, Socialismus	Vláda	1 / 5
	Strana vyrlejských Eldorců		Dervall Ergionzië	Středopravice	Liberalismus, regionalismus, zájmy eldorské menšiny	Vláda	1 / 5
	Rybínistické hnutí Vyrlejska		Matěj Svoboda	Středopravice	rybínský multikulturalismus, pro-UMSEismus, pro-LGBT politika	Opozice	1 / 5
	Vlastenecký svaz		Dytautas Šemdiagas	Autoritativní pravice	Národní konzervatismus, vyrlejský nacionalismus	Mimoparlamentní opozice	0 / 5
	Strana středu		Radkász Szilágyi	Střed	Liberalismus, agrarismus, zelený konzervatismus	Mimoparlamentní opozice	0 / 5

Právo a soudní moc

V únoru 2024 byl přijat Zákon o soudech a soudcích, jenž ustanovuje Národní soud.

Obyvatelstvo

Malba jehličnatého stromu

Kultura

Tradice

Vyrlejská kultura staví na základech tradičního baltofinského folklóru a tzv. femboy komunity. Folklór zobrazuje silný vztah k přírodě a její kráse, který je projevován různými malbami rostlin, a zvířat, či skládáním různých básní, které oslavují přírodní krásu, a zdůrazňují potřebu krásu co nejvíce zachovat. Tato myšlenka se ve vyrlejském folklóru označuje jako luonnonsuojelu (doslovný překlad: zachování). Mnohem známější příklad vyrlejské kultury je však kultura tzv. femboyů, což jsou převážně mladí muži, které projevují ženské rysy. Myšlenka na významném postavení kultury femboyů spočívá v respektu k rozmanitosti, jenž je v kultuře uctívána a oslavována.

Architektura

Na území Vyrlejska se nachází mnoho zajímavých staveb, od venkovských až po moderní stavby. Tradičním vyrlejským domům se pak říká kota, což jsou obytné jednopatrové roubené stavby, jejichž přízemní část je ze vnějšku natřena na bílo a střecha je složena z velmi tmavého dřeva. Tyto domy jsou stavěny s maximálním respektem k okolí. V poslední době je však znát i rozmach moderní architektury. Nejznámějším příkladem je Nový zámek v Ratboři, který slouží de iure jako sídlo regenta, který však žije v panelovém domě na neurčené adrese, nebo budova nákupního střediska IT Centrum ve Vrchlabí.

Kuchyně

Vyrlejská kuchyně byla ovlivněná českou, finskou, ruskou a estonskou kuchyní. Skládá se z brambor, obilnin, luštěnin, lesních plodů, mléka, vepřového a hovězího masa. Z těchto surovin jsou pak připravovány nejrůznější sladké a slané pokrmy, které vynikají svojí jednoduchostí na přípravu a čerstvostí. Mezi populárními nápoji patří zejména káva a čaj.

Polévky

• Hrachová
• Špenátová
• Pórková

Hlavní jídla

• Perunakakut - bramborové placky, často podávané s brusinkovou omáčkou
• Lihapullat - masové kuličky, podávané s bramborovou kaší a omáčkou
• Stroganov

Dezerty

• Mustikkapiirakka - borůvkový koláč
• Runenbergův dortík

Náboženství

Každý občan má právo na svobodu náboženství. Mnoho lidí zde vyznávají křesťanství, které se zde dělí na dvě skupiny: na katolicismus a protestantismus, který se zde nazývá jako kališnictví. Nejvýznamnější křesťanskou církví zde působící je Československá církev husitská. Dalším významným náboženstvím ve Vyrlejsku je pak femboyismus, který je brán jako tradiční víra Vyrlejců. V poslední době zde i probíhá rozmach rybínismu a tzv. staroeldorských božstev.

Jazyk

Ve Vyrlejsku se převážně hovoří česky, v menší míře pak vyrlejsky, což je ugrofinský jazyk podobný finštině a estonštině. Dalším méně využívaným jazykem je pak angličtina a němčina.

Média

Svoboda tisku

Nezávislost a objektivita médií je na velmi dobré úrovni. Mezi státní služby patří Vyrlejský rozhlas a televize, která spadá pod MBS-Naraeji Media. Působí zde i soukromá média, jako je Komuna, Vyrlejské aktuality a Vyrlejské slovo.

Televizní vysílání

Televizní vysílání je ve vývoji plánování, ale byly učiněny kroky k zahájení televizního vysílání. Pod taktovkou společné spolupráce Vyrlejské vlády a MBS-Naraeji Media se Vyrlejsko dočká televizního vysílání zhruba v roce 2024. V plánu jsou 2 kanály, první bude založen na zpravodajství a naučných dokumentech, a druhý na zábavě a kultuře. V minulosti byl i vypracován projekt, že by vznikla mezimikronacionální zpravodajská televizní síť, sjednocená pod obchodní značkou Z1 (neplést si s bývalou českou televizní stanicí). V březnu 2023 proběhl zkušební test televizního vysílání, který proběhl úspěšně.

Ekonomika

Měna

V současné době Vyrlejsko nemá měnu, ale jsou plány na vytvoření vlastní měny markky. V současné době lze platit ve Vyrlejsku českou korunou a pravděpodobně v budoucnosti i eurem, díky jeho praktičnosti. Markka bude sloužit jako platidlo na území Vyrlejska, kdy v budoucnosti bude možné si koupit například jídlo, či různé suvenýry

Mezinárodní vztahy

Diplomacie

Vyrlejsko zahájilo diplomatické styky 5.3. 2022 s dvěma mikronárody: Majerovskem a Firburkem. Je členem UMSE a Imperiální ligy. V současné době má nejlepší vztahy s Galenolií, Firburkem, Frýmenskem a Menderskem.

Diplomacie Vyrlejska s ostatními mikronárody

Stát	Datum zahájení styků	Poznámka
Svobodné království dynastie Majerů	5.3.2022
Firburské vévodství	5.3.2022
Radoslávie	2.7.2022
Klitzibürg	31.7.2022
Patrovice	21.8.2022
Sendersko	4.9.2022
Lepské císařství	8.11.2022