Uživatel:Mekniy/Meknijský mýkstwí/cs-mky
Čtwertí mékství meknijský | |
|---|---|
新世니 亍丿丰국 (nissiiština)
shinsegyeNi mekGug sransersegNus merGur (esagitština)
siinsegiiNii miGuu (thornština) | |
 Znak
| |
Motto: Je to jen v nás | |
 | |
| Yeoju | |
| nissiiština, čeština | |
| většina ateisté či agnostici, dále křesťanství a vvakeismus | |
Vláda | mékství |
• Meehk | Naemal Namul-den |
| Vznik | |
• Mýtické vyhlášení prvního Meknijského státního útvaru | 26 n.l. |
• Nárokované | 750 km² |
• Vodní plochy | zanedbatelné |
| Corona (CRN) | |
Časové pásmo | SEČ (UTC+1) |
Předvolba MPTA | +0450 |
| FE, MKY | |
| CZ (de facto), MKY (de iure) | |
| .ml | |
Meknijský mýkstwí (taký Meknijsko, nissiisky 新世 [shinsegyeGug], či 新世니 山卜丰卜日卜丨 [shinsegyeNi mekGug]), je mikéronárod a mýkstwí. Meknijsko se nachází we střenní Ewropě, sausedí s Českau repubłikau a Łajnským státem. Hławní město (Federáłní distrikt) je Yeauu City. Hławním předstawitełem státu je meehk, je jím Naemał Namuł-den.
Administratiwní děłení a geografie
- Související informace naleznete také v článku Administrativní dělení Meknijska.
<figure-inline>
</figure-inline>
Meknijsko je přewážně péłochá země. Meknijská kérajina je na ruozných částějch Meknijska rozdíłná. Obecně se rozděłuje do 6 kategorií, jihowargłowská příroda (kołem Ječi a níže, charakterizowaná wysokým wýskytem topołuo, Małý počet keřuo a łesuo), středomeknijská (od Ječi až po Tokinawu, mnoho połí a keřuo, obsahuje meteorołogickau anomáłii známau jako "Béradská čára", která odděłuje sewer Wargłu od Popekie a Słessinu rozdíłnými pojetrnostními podmínkami, wełmi sjetłá a žiwá zełeň narozdíł od zbytku Meknijska), Pérachowská (Pérachowský skáły a přiłehłý okołí, mnoho skałnatých outwaruo, łesnatá kérajina), wýchonní příroda (kołem města Pakwe, wełmi załesněná příroda, włhký ponnebí, někdy až připomínajícej pérałes), sewerská příroda (kołem města Mikazu (Podkérkonoší), chłannější kérajina, wysoce załesněná příroda) a meguskská příroda (podobná středomeknijský). Z hłediska administratiwního děłení je Meknijsko děłeno na pérefektury a státy. Jenná se o 6 pérefektur. Dałší děłení je na teritoria, těch je 23 wčetně metropołitních měst.
| Włajka | Pérefektury a státy | Teritoria | Wysjetłení włajky | |
|---|---|---|---|---|
<figure-inline> </figure-inline>
|
Pérefektura Baegga | Mikasseu | Hora Iłbun | |
| Iłbun | ||||
| Chosonni Shinsegye | ||||
<figure-inline> </figure-inline>
|
Distrikt Semiła | Sewerní Semiła | 6 hjezd Semiły | |
| Jižní Semiła | ||||
<figure-inline> </figure-inline>
|
Pérefektura Aseuła | Ekkeriyeo | Aseułský kříž | |
| Kełticiy | ||||
<figure-inline> </figure-inline>
|
Distrikt Pakwe | Horní Pakwe | Koruna na znaku
Pakwe | |
| Dołní Pakwe | ||||
<figure-inline> </figure-inline>
|
Pérefektura Niyi | Wargłon | Strom Meknijska | |
| Popekia | ||||
| Słessin | ||||
<figure-inline> </figure-inline>
|
Federáłní distrikt Ječa | Zápanní Ječa | Nadřazenost
hławního města | |
| Wýchonní Ječa | ||||
| Jižní Ječa | ||||
<figure-inline> </figure-inline>
|
Distrikt Tokinawa | Jižní Tokinawa | Dawidowa hjezda
odkazujícej na puowonní obywatełe | |
| Zápanní Tokinawa | ||||
| Wýchonní Tokinawa | ||||
<figure-inline> </figure-inline>
|
Stát Esagitiyeo | Woytae | Tři šípy Esagitie | |
| Péraxoweu (Esagitiyeo) | ||||
<figure-inline> </figure-inline>
|
Pérefektura Megusa | Anpa | Piwní pěna | |
| Shisaił bekomaNun | ||||
<figure-inline> </figure-inline>
|
Distrikt Shisaił | Horní Shisaił | Meče Shisaiłu | |
| Dołní Shisaił | ||||
<figure-inline> </figure-inline>
|
Pérefektura Ssuk | Kaywoka | Skáły Péraxoweu | |
| Goseu | ||||
| Péraxoweu (Meshił) | ||||
<figure-inline> </figure-inline>
|
Troya | Nada | Hrad Trossa | |
| Swinyae | ||||
| Gobun | ||||
Włáda
- Související informace naleznete také v článku Meehkkxu.
Meknijsko je mýkstwím, to znamená, že je pérezidentskau repubłikau bez pérezidenta, wiz Mýkstwí. Włáda Meknijska je nazýwána Meehkkxu, či Mýk-kchu, archaicky i Mýk gu (meehkKu, nebo meehkkxuNun). Sestáwá se z jennokomorowýho parłamentu.
Zákonodárstwí
Posłanecká sněmowna Meknijska se děłí na dje křídła, křídło łidu a křídło pérefektuo, kde zasedají pérefekti pérefektur (koManaseoGał), hejtmani distriktuo (koDitrtGał) a tyrani státuo (koTiraneuGał). Hławau parłamentu je mýk (meehk, či meehkGał). Parłament se nachází na internetu.
Wýkonná moc
Wýkonnau moc wykonáwá mýk.
Armáda
Meknijsko má rełatiwně małau armádu. Wełiteł armády je tiraneuGał esagitiyeoNim, nebołi Tyran Ryxłosip. Pod wełitełem jsau daeSawwaiGałŁeuł - rytějři, kteří jsau wełitełý sawwaiGałŁeuł - bauowníkuo.
Justice
Nejwyšší saud Meknijska obsahuje pauze jennoho sauce, těm je mýk.
Federáłní ouřady
Federáłní ouřad włády (Meehkkxu)
Meehkkxu je hławním ouřadem. Jeho puosobnostěj jest státní hranice, ouřenní jazyky, názew, občanstwí a dałší.
Federáłní ouřad péro wyšetřowání a bezpečnost (MIZE)
MIZE má na starost monitorowání terorismu a bezpečnosti občanuo Meknijska. Pod MIZE patří i połicie a hasiči.
Federáłní ouřad péro tełekomunikace a poštu (TEPO)
TEPO má na starost tełekomunikace a poštu, je přímo spauena s MPTA. Nawrhuje náronní čísłowacej péłán.
Federáłní ouřad péro ekonomii (MEKO)
MEKO je přímo spaueno s MEUC. Wydáwá meknijský Corony.
Federáłní ouřad péro žiwotní pérostředí (DDORA)
DDORA społupéracuje s FUMS a zawádí standardy na ochranu žiwotního pérostředí.
Federáłní ouřad péro standardizaci (FUMS)
FUMS zawádí náronní standardy, społupéracuje s CSO.
Dějiny
Wznik Meknijska podłe łegendy
W dáwných časech, kdy mezi kontinenty była wełká Atłantida, se na ouzemí u kopce Iłbun sešłi tři bohowý zwaní Nakáłowý. Pérwní z nich se
nazýwał Kopedi, pocházeł z błízkýho kopce za řekau a ustanowił stát, druhý z nich se menował Hanunkch, pocházeł z połoostrowa za Wełkau zdí, u řek Tuman a Amnok. Narodił se pod horau Pektusan a přinášeł jazyk. Třetěj z nich był Hanunkchuow syn Meknij, který dowedł na toto ouzemí łidi a dał méno Meknijsku. Tito bohowý za noci přinesłi tři zahnutý kłacejky a połožiłi je na kámen. Potý usedłi na mech a meditowałi, wšichni tři upadłi do fáze wełmi hłuboký meditace a jsau tam donnes. Každoročne se na Iłbun schází mnoho meknijčanuo. Po pár łetech k trauici meditujícejch Nakáłuo přišła wewerka, která, omámená energií Nakáłu, nakéresłiła na zem wšechny písmena Sunssałby a přiwedła łidi, łidý si wšimłi Nitakany a začałi zapisowat, dáłe na kameni widěłi tři kłacejky, který byłi we twaru znaku Mek, když łidý zwedłi kłacejky, tak se kámen změnił na překérásnau kjetinu, kterau známe pod paumem kjetina žiwota.
Wznik nnešního Meknijska
Pérwní státní outwary na ouzemí Meknijska se objewowałi již w roce 2008, ałe wždy hned zmizełi. Pérwní stabiłní stát ałe wznikł na ostroje Kypér, kde se doteď nachází pérowincie Aya napa. Temto stát se menował Kéráłowstwí Nissi a bérzy se rozšířił do ČR. Přibłižný datum wzniku w ČR se odhaduje na 20. září 2009 (2. den podzimu 1983 Hokxan). Tento státní outwar wydržeł až do roku 2012, kdy se na chwíłi rozpadł, awšak po měsejci wznikła Meknijská repubłika, pérwní demokératický nissiiský stát. W roce 2014 se Meknijsko (w tý době Meknijský sociałisticko-demokératický stát) spauiło se sausenním Rychłošípským cejsařstwím a wytwořiło RMFR, była to bauřłiwá doba, začała se obžiwowat nissiiština a jako pérozatimní jazyk była wytwořena moderní nissiiština, spíše známá jako meknijština. RMFR to dłauho newydržeła a federace se rozpadła. Po týnni była ustanowena nowá federace a Meknijsko se začało rapinně zjetšowat, zjetšowało se tak moc, že na konci łýta wyšeł zákon o schwáłenojim twaru Meknijska, zjetšowání ustanuło a Meknijsko získało nowý názew Meknijská federace (Mekniss deraçefe). Na konci roku se wedłe Meknijska objewił nowý mikéronárod s názwem Kełticie. Nejdříwe MF připauiła Kełticii do organizace CIFEA, ałe potý była Kełticie připauena do Meknijska. Wznikł tak Konfederatiwní swaz Meknijských repubłik. Po začátku zawadění už skoro hotowý nissiištiny wzniká nowý fiłozofický směr wakeistický midorismus, wzniká písmo nitakana a Meknijsko se mění na puowonní státní outwar a přímá zkérácení ména na Meknijsko, i když je nowý spéráwný názew Mýknijsko. Na začátku roku 2016 Meknijsko anektuje sausenní Esagitii a na pár nní se rozpadło. Nástupnický státy Nissiiský, Asurský a Esagitský cejsařstwí po pár nnech separace stwořiłi Impýrium. Toto impýrium było obohaceno o pérefektury, Baeegu a Troyu. Ke konci roku 2017 taký Megusu a Ssuk.
Kuchyně
Meknijskau kuchyni dominuje tzw. bułyoki, to je směs masa a zełeniny smažená na česnekowojim ołeji. Nejzákłannější přísadau je česnek (亍丨七丨; miłłi). Do jídła se přidáwá wełký množstwí česneku. Z česneku se taký připérawuje česnekowý ołej, pečený česnek, nebo česnekowá połýwka. Dałší zákłanní ingrediencej je pšenice (人丨大囗; jiyo) a z ní umłetá mauka (丰囗人丨大囗; kauiyo) a pšeničný nápau (亍丿己刀卜刂; mertah), známý jako Mełta. Dáłe se wyužejwá mnoho zełeniny, nejwíce špenát (亍凵乚亖囗; mułguo), kedłuben (日丿了卜; nesa), ředkew (斗囗亖丿了卜; pogesa) a pórek (刂丿汀卜; hepxa). Ostatní zełenina bejwá podáwaná tepełně neupérawená jako obłoha, či sałát. Owoce twoří siłnau část Meknijský kuchyně, nejwíce jabłka (大卜斗丰囗; yapko), hruška (子大卜斗丰囗; shyapko) a jahody (力卜乚亖丨; ttałgi).
Kułtura
W Meknijsku je rozwinutá fołkłórní kułtura, pohanská božstwa atd. Dáłe w Meknijsku taký pomału wznikají fiłmy a hudba žánru mekPop (Prdusa).
Technołogie
Meknijsko je známý jako technołogická země, má włastní egowernment, je tełekomunikační gigant na mikéronacionáłní scýně, pérowozowało náronní tełewizi s mnoha kanáły, robotiku... W dobách Coronska taký hostowało Coronet a dałší.