Jednotné zemědělské a potravinářské družstvo Chebzov
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Mikronárody Wiki tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Jednotné zemědělské a potravinářské družstvo Chebzov | |
Právní forma | družstvo |
---|---|
Založeno | 1. květen 2022 |
Zakladatel | Martin Brožek, Ján Cviček |
Sídlo | Chebzov, Krležsko |
Mikronárod působení | Krležsko |
Oblast výroby | zemědělství |
Vyráběné produkty | pampeliškový med |
Počet zaměstnanců | 3 |
Majitel | Krležsko |
Jednotné zemědělské a potravinářské družstvo Chebzov bylo zemědělské družstvo v Krležsku, založené 1. května 2022 Martinem Brožkem a Jánem Cvičkem. Cílem JZPD Chebzov bylo pěstování ovoce a zeleniny a výroba marmelád, sirupů, limonád, pekařských nebo kompotárenských výrobků.
Obecná charakteristika zemědělské produkce v Krležsku
Zemědělství tvořilo zásadní složku hospodářství druhé krležské republiky a zemědělský sektor byl hlavním hospodářským sektorem 1. čtvrtletého plánu. Aktivně v něm bylo zaměstnáno odhadem 4-6 krležských občanů, z nichž 3 v rámci zemědělství družstevního pod hlavičkou ústředního národního polnohospodářského podniku JZPD Chebzov.
Mezi hlavní typy zemědělských produktů patřila rajčata, okurky, jablka (a další malvicovité plody), produkty zeleninového a ovocného původu, brambory, švestky, mrkve ale i například melouny. Nejikoničtějším a nejvíce distribuovaným produktem JZPD Chebzov (a tím i tedy celého krležského zemědělství) však byl pampeliškový med.
Produkce pampeliškového medu byla svázána rovněž s modernizací produkce zemědělské výroby a s rozsáhlou ekonomickou reformou v průběhu 1. čtvrtletého plánu. 7. května 2022 oznámila tisková agentura JZPD Chebzov úspěšnou produkcí 26 sklenic s pampeliškovým medem dle tradičních krležských postupů. Celkem bylo spotřebováno na tuto produkci přes 2000 květů pampelišek, 15 litrů vody a 14 kg cukru. Novinkou taktéž byla etiketa, první tisky tiskárny JZPD a obchodní značka JZPD Chebzov.
I přes předsednictví Krležska v rámci MSVHS šlo o produkci převážně domácí s marginální bilancí importu/exportu. Důvodem byla značná územní vzdálenost a taktéž jistá forma protekcionismu a merkantelismu, která sloužila jakožto hlavní ekonomická doktrína 1. čtrvtletního plánu.
S postupným úpadkem aktivity Krležska a jeho následném rozpadu zanikly i veškeré centrální autority zemědělskou produkci kontrolující nebo regulující a rezidentská zemědělská produkce byla plně oddělena od státní ekonomické sféry.
|