Firburština

Z MicroWiki, encyklopedie mikronacionálního světa
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Firburština
Firbuŕšťina
Fiŕburska mova
Rozšíření Firburk Firburk
Počet mluvčích není znám
Klasifikace
  • Indoevropské jazyky
    • Balto-slovanské jazyky
      • Slovanské jazyky
        • Západoslovanské jazyky
Písmo obohacená latinka (Firburská abeceda)
Postavení
Regulátor Úřad pro Firburštinu
Úřední jazyk Firburk Firburk
Kódy
CSO 3343-1 není
CSO 3343-2 není

Firburština (firbursky firburšťina či moderněji firbuŕšťina, dlouze fiŕburska mova či fiŕburska móva) je západoslovanský jazyk, který je s češtinou druhým úředním jazykem Firburského vévodství. Jazyk je standardizován Úřadem pro firburštinu.

Historie

Vznik

Firburština se odělila od ostatních slovanských jazyků dle legend, které mezi firburčany kolují, již před několika staletími. Doopravdy se ovšem nejedná o jazyk starší více než několik let, dle všeho vznikl v první polovině roku 2020. Během tohoto období začala vznikat první slova, hlavně podstatná jména a číslovky, které měly originální systém, který se vůbec nepodobal současným slovanským jazykům. Čím větší číslo bylo, tím více předpon a přípon se kněmu muselo přidat.

Do druhé poloviny roku 2021 postupně vznikly pravidla, poměrně se stabilizovala i slovní zásoba a jazyk vypadal, jako že by se mohl aktivně začít používat ve státní správě. Nakonec k tomu však nedošlo, jelikož čeština v té době stačila a nebyla spatřována nutnost k aktivnímu používání firburštiny. Po čase ovšem začaly vznika firburské legendy.

Reforma

Na začátku roku 2022 se ve firburštině začal vyskytovat duál, který se později téhož roku stal jedním z důvodů k rekonstrukci jazyka. Krom duálu, na který nebyla firburština stavěna, bylo problémem i to, že mnohé skloňování či časování vůbec nebylo podobné jiným slovanským jazykům, což se nelíbilo mnohým firburčanům, došlo tedy k velké reformě, která postupně probíhá dodnes.

Firburština také postupně začala dávat H všude, kde se původně nacházelo G, které přetrvává už pouze v rámci spřežky FG, která se ovšem postupně také vytrácí, podobně jako

Původ

Firburština je jazykem ze skupiny indoevropských jazyků, konkrétně skupiny baltoslovanských jazyků, ze které se postupně oddělily jazyky slovanské a následně i ty západoslovanské, mezi které firburština patří. Dle některých názorů je také součástí skupiny česko-slovenských jazyků, ovšem panují i názory, že se jedná o samostatnou větev západoslovanských jazyků.

Abeceda

Firburská abeceda obsahuje 37 písmen a spřežek. Na rozdíl od češtiny neobsahuje Ě, G, Q, Ř, Ů, W, X a Y, naopak obsahuje Ć (dlouhé Č), Ĺ (dlouhé L), Ŕ (dlouhé R) a Ś (dlouhé Š). Rozdílně se z písmen, která sdílejí oba jazyky, čte v některých případech V, které se stejně jako ve slovenštině na konci slov čte jako U.

Majuskule
A Á B C Č Ć D Ď E É F H Ch I Í J K L Ĺ M N Ň O Ó P R Ŕ S Š Ś T Ť U Ú V Z Ž
Minuskule
a á b c č ć d ď e é f h ch i í j k l ĺ m n ň o ó p r ŕ s š ś t ť u ú v z ž
Výslovnost
a á b c č dlouhé č d ď e é f h ch i í j k l dlouhé l m n ň o ó p r dlouhé r s š dlouhé š t ť u ú v z ž
Hláskování
á dĺžke á čé dĺžke čé ďé é dĺžke é ef chá í dĺžke í el dĺžke el em en ó dĺžke ó er dĺžke er es dĺžke eš ťé ú dĺžke ú zet žet

Mluvnice

Podstatná jména

Skloňování podstatných jmen ve firburštině podle vzorů
Číslo Pád Pádová otázka Mužský rod Ženský rod Střední rod
Králik (Králík) Tvorca (Autor) Koćka (Kočka) Moš (Myš) Mjosto (Město) Morje (Moře) Líšče (Lišče)
Jednotné 1. Nominativ Králik Tvorca Koćka Moš Mjosto Morje Líšče
2. Genitiv Králika Tvorci Koćki Moši Mjosta Morje Líščete
3. Dativ Králiku Tvorcovi Koćke Moši Mjostu Morji Líščeťi
4. Akuzativ Králika Tvorce Koćku Moš Mjosto Morje Líšče
5. Lokál Králiku Tvorcuvi Koćke Moše Mjostu Morji Líščeťi
6. Instrumentál Králikem Tvorcem Koćkoju Mošoju Mjostem Morjem Líščetem
Dvojné 1. Nominativ Králiki Tvorcovja Koćci Mošje Mjosti Morja Líščeta
2. Genitiv Králike Tvorcuch Koćcek Mošjí Mjost Morjí Líščet
3. Dativ Králikom Tvorcóm Koćckám Mošám Mjostom Morjam Líščaťom
4. Akuzativ Králike Tvorcije Koćciki Mošje Mjostije Morja Líščeta
5. Lokál Králicoch Tvorcoch Koćcach Mošách Mjostech Morjech Líščetech
6. Instrumentál Králikmi Tvorcami Koćcáma Mošma Mjostmi Morjema Líščeťi
Množné 1. Nominativ Králici Tvorcové Koćki Moše Mjosta Morje Líščata
2. Genitiv Králikú Tvorcú Koćkek Moší Mjost Morjí Líščat
3. Dativ Králikóm Tvorcom Koćkám Moším Mjostúm Morjám Líščatúm
4. Akuzativ Králiki Tvorce Koćki Moše Mjosta Morje Líščata
5. Lokál Králicich Tvorcich Koćkách Moších Mjostoch Morjám Líščatech
6 Instrumentál Králiki Tvorcama Koćkama Mošema Mjosti Morjama Líščaťi

Přídavná jména

Skloňování přídavných jmen ve firburštině podle vzorů
Číslo Pád Pádová otázka Mladij (Mladý) Horči (Letní)
Mužský r. Ženský r. Střední r. Mužský r. Ženský r. Střední r.
Jednotné 1. Nominativ Mladij Mlada Mlade Horči
2. Genitiv Mladoho Mladej Mladeho Horčiho Horči Horčiho
3. Dativ Mladomu Mladej Mladomu Horčimu Horči Horčimu
4. Akuzativ Mladoho Mladú Mlade Horčiho Horči
5. Lokál Mladim Mladej Mladém Horčim Horči Horčim
6. Instrumentál Mladim Mladoju Mladom Horčim Horči Horčim
Dvojné 1. Nominativ Mladí Mladi Mladé Horčí Horči Horčé
2. Genitiv Mladíh Mladich Mladiho Horčíh Horčich Horčiho
3. Dativ Mladim Mladóm Mladijim Horčím Horčóm Horčijim
4. Akuzativ Mladje Mladije Horče Horčje
5. Lokál Mladóch Mladich Mladijom Horčóch Horčich Horčijom
6. Instrumentál Mladóma Mladomi Mladijimi Horčóma Horčomi Horčijimi
Množné 1. Nominativ Mlaďí/Mlade Mlade Mlada Horči Horče Horča
2. Genitiv Mlaďích Mladích Horčich
3. Dativ Mlaďím Mladím Horčim
4. Akuzativ Mlaďé Mlade Mladá Horči Horče Horčá
5. Lokál Mlaďích Mladích Horčich
6 Instrumentál Mladómi Mladimi Mladémi Horčimi Horčémi

Zájmena

Číslovky

Slovesa

Příslovce

Předložky

Spojky

Částice

Citoslovce

Příklady slov

Číslovky

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 15 20 25 100 1000 0 5671
Odin Dva Tri Štiri Pjať Šisť Seďem Vosem Devjať Desjať Pjatnácať Dvacať Dvacať pjať Sto Tisjač Nula Pjať tisjacov seďemdesjať odin

Měsíce

Česky Firbursky Původ
Leden Zimňen Z českého slova zimní
Únor Kraťjen Z českého slova krátký
Březen Vstavjen Z českého slova vstávat
Duben Čiljen Z českého slova čilý
Květen Kochaňjan Z polského slova kochanie (milování)
Červen Vjaletňík Z českého slova výlet
Červenec Chrvjan Z chorvatského slova Hrvatska (Chorvatsko)
Srpen Hican Z německého slova hitze (vedro, horko)
Září Śkoled Z českého slova škola
Říjen Ríjan Z české verze slova
Listopad Lasťijkopad Z české verze slova
Prosinec Darćikadec Ze slovenského slova darček

Dny v týdnu

Česky Firbursky Původ
Pondělí Dĺhodoň Z českého slova dlouhý
Úterý Dildoň Z menderské verze slova (dealdies)
Středa Stredoň Z firburského slova strjad (střed)
Čtvrtek Čtvrtok Ze slovenské verze slova
Pátek Skjordoň Z firburského slova skjoro (skoro)
Sobota Volňan Z českého slova volno
Neděle Predljuhodoň Z firburského spojení praď dlhodoňem (před pondělím)

Porovnání Firburštiny s dalšími slovanskými jazyky

Čeština Slovenština Firburština Polština Chorvatština Ukrajinština
Jedna Jedna Odin Jeden Jedan Один (Odyn)
Dva Dva Dva Dwa Dva Два (Dva)
Tři Tri Tri Trzy Tri Три (Try)
Václav Václav Víceslav Wacław Vaclav Вацлав (Vaclav)
Vítat Vítať Vajat Witamy Dobrodošli Ласкаво просимо (Laskavo prosymo)
Hvězda Hviezda Hvizda Gwiazda Zvijezda Зірка (Zirka)