Firburština

Z MicroWiki, encyklopedie mikronacionálního světa
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Firburština
Firbuŕšťina
Jazik fiŕburskij
Rozšíření FirburkVlajka Firburku.svg Firburk
Počet mluvčích není znám
Klasifikace
  • Indoevropské jazyky
    • Balto-slovanské jazyky
      • Slovanské jazyky
        • Západoslovanské jazyky
Písmo latinka (Firburská abeceda)
Postavení
Regulátor Úřad pro Firburštinu
Úřední jazyk FirburkVlajka Firburku.svg Firburk
Kódy
CSO 3343-1 není
CSO 3343-2 není

Firburština (firbursky Firbuŕšťina, dlouze Jazik fiŕburskij) je západoslovanský jazyk, který je s češtinou druhým úředním jazykem Firburského vévodství. V současné době prochází postupnou reformou, aby mohl být využíván i ve státní správě.

Historie

Počátky Firburštiny se datují do dubna a května 2020. Přibližně na přelomu května a června 2020 vznikla firburská abeceda, vypadala skoro stejně jako ta současná, ovšem obsahovala Ř a neobsahovala Ć, Ś a , poslední zmiňované se ovšem objevilo poměrně krátce po vzniku abecedy. První slovní druh, který vznikl, byly číslovky. Již v té době se ustanovil systém základních číslic, neboli číslic 1 až 9, které jsou nutné pro vytvoření vyšších číslic (více níže v článku), který funguje s mírnou úpravou dodnes. V následujících měsících začala vznikat pravidla a slova pro podstatná jména a slovesa a přibližě po roce (léto 2021) byla pravidla dokončena. V tu dobu se ve firburštině začal projevovat jistý jihoslovanský, konkrétně chorvatsko-slovinský vliv. Ve slovech z této doby je možné pozorovat více lj a objevila se nová písmena: ć a ś. Ty se ovšem nevyslovují tak jako původní varianty, lj se čte běžně jako v češtině, ć a ś se čtou jako dlouhé č resp. š. Na podzim 2021 začaly vznikat firburské legendy, postupně vznikají další. Na začátku roku 2022 se ve firburštině objevil duál, firburština tedy narozdíl od většiny slovanských jazyků, které od něj upustili/upouští, dvojné číslo využívá. V pozdějším části roku se začalo s velkou reformou jazyka, aby se více přiblížil ostatním slovanským jazykům. Např. přibyla písmena ĺ a ŕ.

Gramatika

Firburská abeceda obsahuje 41 písmen a spřežek:

Majuskule
A Á B C Č Ć D Ď E É F Fg G H Ch I Í J K L Ĺ M N Ň O Ó P R Ŕ S Š Ś T Ť U Ú V X Z Ž
Minuskule
a á b c č ć d ď e é f fg g h ch i í j k l ĺ m n ň o ó p r ŕ s š ś t ť u ú v x z ž

Rozdíly ve výslovnosti oproti Češtině:
Ć se čte jako dlouhé Č
se čte jako Fči
Fg se čte jako Fdži
Ĺ se čte jako dlouhé L
Ŕ se čte jako dlouhé R
Ś se čte jako dlouhé Š
V na konci slov se čte jako U

Postatná jména

Podstatná jména se dělí podle rodu, čísla, pádu i vzoru slova. Firburština má sedm vzorů, dva pro rod mužský, dva pro ženský a tři pro střední.

Duál

Firburština narozdíl od většiny jazyků užívá duál, neboli dvojné číslo. Je užíván pouze u podstatných jmen, u sloves, jako jediného dalšího možného skloňovatelného druhu, se neužívá. Proto se v mnoha větách běžně vyskytuje podstatné jméno v duálu, o jehož činosti vypovídá sloveso v množném čísle.

Přídavná jména

Přídavná jména se neskloňují, ovšem dají se stupňovat. Dělí na povahové, přivlastňovací a příslovné.

Povahové

Povahové se vytváří tak, že se za podstatné jméno dá -ko.

Příklad: mjosto = město, mjosto-ko = městský

Přivlastňovací

Přivlastňovací se vytvoří přidáním koncovky -ke, je-li ten “vlastník” mužského pohlaví, je-li ovšem ženského, přidává se -ka, a pokud je bez pohlaví (nebinární), neživá věc, hmyz, bakterie, viry a další mikroby, přidává se -ki.

Příslovné

Příslovné přebírají funkci části příslovců (odpovídají na otázku ,,Jak?”.) Vytvoří se přidáním -ku.

Výslovnost

Když slovo končí na K, vysloví se obě K, třeba “Firburk-ko” se vysloví “Firburkko”.

Stupňování

Přídavná jména mají čtyři stupně, jsou stejné jako v češtině, ovšem mezi komparativem (v češtině druhý stupeň) a superlativem (v češtině třetí stupeň) existuje ještě jeden stupeň, který vyjadřuje něco mezi, do češtiny je překládán stejně jako 2. stupeň. 1. stupeň je základní tvar přídavného jména, proto se k němu nic nepřidává, druhý až čtvrtý stupeň se vytváří přidáním předpony a pomlčky před přídavné jméno.

Stupeň Předpona
1. není, základní tvar
2. vej-
3. šej-
4. nej-

Zájmena

Neskloňují se, pouze se dělí do kategorií podle toho co určují. Kategorie: osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá, záporná a slovesná.

Číslovky

Neskloňují se, dělí se na základní, řadové a násobné.

Základní

Základní číslovky jsou běžné názvy číslic (např. jedna, dva, atd.), od nich se odvozují řadové a násobné číslovky. Vytvářejí se velmi podobně jako v češtině, ovšem mnoho z nich je podobno také slovenštině či ukrajinštině.

Řadové

Řadové číslovky vyjadřují pořadí. Vytvoří se tak, že se za základní číslovku přidá -lo, takže např. začasa-lo (první). Pokud je číslo tvořeno dvěma a více slovy, přidá se -lo k poslednímu.

Násobné

Násobné vyjadřují násobek. Vytvoří se přidáním -li za číslovku základní. Pokud je číslo tvořeno dvěma a více slovy, přidá se -li k poslednímu.

Slovesa

Slovesa se časují, určujeme u nich osobu, číslo, způsob a čas. Základ pro slovesa je infinitiv, ke kterému se přidávají předpony/koncovky které pak určují jeho osobu, číslo, způsob a čas. U Infinitivu se tedy nedá určit ani jedna z těchto kategorií, kdyby se dala tak už by to nebyl infinitiv. Infinitiv vždy končí na T.

Osoby jsou 3, číslo jednotné a množné, čas minulý, přítomný a budoucí a způsob oznamovací, tázací, rozkazovací a podmiňovací.

U množného čísla se ze slova odebírá “infinitivové” T.

Čas minulý

(příklad “Vajat” [vítat]), koncovky tučně.

Osoby Číslo jednotné Číslo množné
1. vajataj vajamij
2. vajatij vajavij
3. (mužská) vajatofej vajanej
3. (ženská) vajatofaj vajanaj
3. (střední) vajatofoj vajanoj

Čas přítomný

Osoby Číslo jednotné Číslo množné
1. vajata vajami
2. vajati vajavi
3. (mužská) vajatofe vajane
3. (ženská) vajatofa vajana
3. (střední) vajatofo vajano

Čas budoucí

Osoby Číslo jednotné Číslo množné
1. vajatan vajamin
2. vajatin vajavin
3. (mužská) vajatofen vajanen
3. (ženská) vajatofan vajanan
3. (střední) vajatofon vajanon

Způsob

U sloves se také určuje již zmiňovaný způsob. Ten většinou ukazuje jaká věta je, pokud je způsob oznamovací tak je věta oznamovací atd. Existují čtyři způsoby, oznamovací, tázací, rozkazovací a podmiňovací. Vytvoří se přidáním předpony.

Způsob Předpona Poznámka
Oznamovací - Základní tvar, předpona se nepřidává
Rozkazovací do Jen 2. osoba čísla jednotného a 1. a 2. osoba čísla. množného, ostatní osoby nemají rozkazovací tvar
Přací ke

Příslovce

Příslovce odpovídají na otázky ,,Kdy? Kde? Proč? Kudy? Kam?”. Dělí se pouze podle otázek. Některé příslovce mohou být ve dvouch (někdy i ve více) kategoriích.

Předložky

Neskloňují se ani se nedělí.

Spojky

Neskloňují se ani se nedělí.

Částice

Dělí se do kategorií podle toho co určují, neskloňují se.

Větné

Mohou tvořit větu samotné, většinou jsou jejím hlavním tématem. Např.: ano, ne, možná.

Tázací

Jsou na začátku tázacích vět. Např. jestlipak

Žádací

Nachází se ve větách, kterými se žádá. Např.: Ať

Přací

Nachází se ve větách které vyjadřují přání. Např.: Kéž

Citoslovce

Neskloňují se ani se nedělí.

Příklady slov

Číslovky

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 15 20 25 100 1000 0 5671
Odin Dva Tri Štiri Pjať Šisť Seďem Vosem Devjať Desjať Pjatnácať Dvacať Dvacať pjať Sto Tisjač Nula Pjať tisjacov seďemdesjať odin

Měsíce

Česky Firbursky Původ
Leden Zimňen Z českého slova zimní
Únor Kraťjen Z českého slova krátký
Březen Vstavjen Z českého slova vstávat
Duben Čiljen Z českého slova čilý
Květen Kochaňijan Z polského slova kochanie (milování)
Červen Vjaletňík Z českého slova výlet
Červenec Chrvjan Z chorvatského slova Hrvatska (Chorvatsko)
Srpen Hican Z německého slova hitze (vedro, horko)
Září Śkoled Z českého slova škola
Říjen Ríjan Z české verze slova
Listopad Lasťijkopad Z české verze slova
Prosinec Darćikadec Ze slovenského slova darček

Dny v týdnu

Česky Firbursky Původ
Pondělí Dlgodoň Z českého slova dlouhý
Úterý Dilnudoň Z menderské verze slova (dilnun)
Středa Strjadoň Z českého slova střed
Čtvrtek Čtvrtok Ze slovenské verze slova
Pátek Skjordoň Z firburského slova skjoro (skoro)
Sobota Volňadoň Z českého slova volno
Neděle Predljugodoň Z firburského spojení praď dlgodoň (před pondělím)

Porovnání Firburštiny s dalšími slovanskými jazyky

Čeština Slovenština Firburština Polština Chorvatština Ukrajinština
Jedna Jedna Odin Jeden Jedan Один (odyn)
Dva Dva Dva Dwa Dva Два (dva)
Tři Tri Tri Trzy Tri Три (try)
Václav Václav Víceslav Vaclav Vaclav Вацлав (Vaclav)
Vítat Vítať Vajat Witamy Dobrodošli Ласкаво просимо (Laskavo prosymo)
Hvězda Hviezda Hvazda Gwiazda Zvijezda Зірка (Zirka)