Lidský jazyk
Písmo:obohacená latinka (Firburská abeceda)
Regulátor:Úřad pro Firburštinu
CSO kód:není
Firburština Firbuŕšťina Fiŕburska mova
|
Rozšíření |
Firburk Firburk |
Počet mluvčích |
není znám |
Klasifikace |
- Indoevropské jazyky
- Balto-slovanské jazyky
- Slovanské jazyky
- Západoslovanské jazyky
- Česko-slovenská větev (Sporné)
|
Písmo |
obohacená latinka (Firburská abeceda) |
Postavení |
Regulátor |
Úřad pro Firburštinu |
Úřední jazyk |
Firburk Firburk |
Kódy |
CSO 3343-1 |
není |
CSO 3343-2 |
není |
Firburština (firbursky firburšťina či moderněji firbuŕšťina, dlouze Fiŕburska mova či Fiŕburska móva) je západoslovanský jazyk, který je s češtinou druhým úředním jazykem Firburského vévodství. Jazyk je standardizován Úřadem pro firburštinu.
Historie
Vznik
Firburština se odělila od ostatních slovanských jazyků dle legend, které mezi firburčany kolují, již před několika staletími. Doopravdy se ovšem nejedná o jazyk starší více než několik let, dle všeho vznikl v první polovině roku 2020. Během tohoto období začala vznikat první slova, hlavně podstatná jména a číslovky, které měly originální systém, který se vůbec nepodobal současným slovanským jazykům. Čím větší číslo bylo, tím více předpon a přípon se kněmu muselo přidat.
Do druhé poloviny roku 2021 postupně vznikly pravidla, poměrně se stabilizovala i slovní zásoba a jazyk vypadal, jako že by se mohl aktivně začít používat ve státní správě. Nakonec k tomu však nedošlo, jelikož čeština v té době stačila a nebyla spatřována nutnost k aktivnímu používání firburštiny. Po čase ovšem začaly vznika firburské legendy.
Reforma
Na začátku roku 2022 se ve firburštině začal vyskytovat duál, který se později téhož roku stal jedním z důvodů k rekonstrukci jazyka. Krom duálu, na který nebyla firburština stavěna, bylo problémem i to, že mnohé skloňování či časování vůbec nebylo podobné jiným slovanským jazykům, což se nelíbilo mnohým firburčanům, došlo tedy k velké reformě, která postupně probíhá dodnes.
Firburština také postupně začala dávat H všude, kde se původně nacházelo G, které přetrvává už pouze v rámci spřežky FG, která se ovšem postupně také vytrácí, podobně jako FČ
Původ
Firburština je jazykem ze skupiny indoevropských jazyků, konkrétně skupiny baltoslovanských jazyků, ze které se postupně oddělily jazyky slovanské a následně i ty západoslovanské, mezi které firburština patří. Dle některých názorů je také součástí skupiny česko-slovenských jazyků, ovšem panují i názory, že se jedná o samostatnou větev západoslovanských jazyků.
Abeceda
Firburská abeceda obsahuje 37 písmen a spřežek. Na rozdíl od češtiny neobsahuje Ě, G, Q, Ř, Ů, W, X a Y, naopak obsahuje Ć (dlouhé Č), Ĺ (dlouhé L), Ŕ (dlouhé R) a Ś (dlouhé Š). Rozdílně se z písmen, která sdílejí oba jazyky, čte v některých případech V, které se stejně jako ve slovenštině na konci slov čte jako U.
Majuskule
|
A
|
Á
|
B
|
C
|
Č
|
Ć
|
D
|
Ď
|
E
|
É
|
F
|
H
|
Ch
|
I
|
Í
|
J
|
K
|
L
|
Ĺ
|
M
|
N
|
Ň
|
O
|
Ó
|
P
|
R
|
Ŕ
|
S
|
Š
|
Ś
|
T
|
Ť
|
U
|
Ú
|
V
|
Z
|
Ž
|
Minuskule
|
a
|
á
|
b
|
c
|
č
|
ć
|
d
|
ď
|
e
|
é
|
f
|
h
|
ch
|
i
|
í
|
j
|
k
|
l
|
ĺ
|
m
|
n
|
ň
|
o
|
ó
|
p
|
r
|
ŕ
|
s
|
š
|
ś
|
t
|
ť
|
u
|
ú
|
v
|
z
|
ž
|
Výslovnost
|
a
|
á
|
b
|
c
|
č
|
dlouhé č
|
d
|
ď
|
e
|
é
|
f
|
h
|
ch
|
i
|
í
|
j
|
k
|
l
|
dlouhé l
|
m
|
n
|
ň
|
o
|
ó
|
p
|
r
|
dlouhé r
|
s
|
š
|
dlouhé š
|
t
|
ť
|
u
|
ú
|
v
|
z
|
ž
|
Hláskování
|
á
|
dĺžke á
|
bé
|
cé
|
čé
|
dĺžke čé
|
dé
|
ďé
|
é
|
dĺžke é
|
ef
|
há
|
chá
|
í
|
dĺžke í
|
jé
|
ká
|
el
|
dĺžke el
|
em
|
en
|
eň
|
ó
|
dĺžke ó
|
pé
|
er
|
dĺžke er
|
es
|
eš
|
dĺžke eš
|
té
|
ťé
|
ú
|
dĺžke ú
|
vé
|
zet
|
žet
|
Mluvnice
Podstatná jména
Skloňování podstatných jmen ve firburštině podle vzorů
Číslo
|
Pád
|
Pádová otázka
|
Mužský rod
|
Ženský rod
|
Střední rod
|
Králik (Králík)
|
Tvorca (Autor)
|
Koćka (Kočka)
|
Moš (Myš)
|
Mjosto (Město)
|
Morje (Moře)
|
Líšče (Lišče)
|
Jednotné
|
1.
|
Nominativ
|
|
Králik
|
Tvorca
|
Koćka
|
Moš
|
Mjosto
|
Morje
|
Líšče
|
2.
|
Genitiv
|
|
Králika
|
Tvorci
|
Koćki
|
Moši
|
Mjosta
|
Morje
|
Líščete
|
3.
|
Dativ
|
|
Králiku
|
Tvorcovi
|
Koćke
|
Moši
|
Mjostu
|
Morji
|
Líščeťi
|
4.
|
Akuzativ
|
|
Králika
|
Tvorce
|
Koćku
|
Moš
|
Mjosto
|
Morje
|
Líšče
|
5.
|
Lokál
|
|
Králiku
|
Tvorcuvi
|
Koćke
|
Moše
|
Mjostu
|
Morji
|
Líščeťi
|
6.
|
Instrumentál
|
|
Králikem
|
Tvorcem
|
Koćkoju
|
Mošoju
|
Mjostem
|
Morjem
|
Líščetem
|
Dvojné
|
1.
|
Nominativ
|
|
Králiki
|
Tvorcovja
|
Koćci
|
Mošje
|
Mjosti
|
Morja
|
Líščeta
|
2.
|
Genitiv
|
|
Králike
|
Tvorcuch
|
Koćcek
|
Mošjí
|
Mjost
|
Morjí
|
Líščet
|
3.
|
Dativ
|
|
Králikom
|
Tvorcóm
|
Koćckám
|
Mošám
|
Mjostom
|
Morjam
|
Líščaťom
|
4.
|
Akuzativ
|
|
Králike
|
Tvorcije
|
Koćciki
|
Mošje
|
Mjostije
|
Morja
|
Líščeta
|
5.
|
Lokál
|
|
Králicoch
|
Tvorcoch
|
Koćcach
|
Mošách
|
Mjostech
|
Morjech
|
Líščetech
|
6.
|
Instrumentál
|
|
Králikmi
|
Tvorcami
|
Koćcáma
|
Mošma
|
Mjostmi
|
Morjema
|
Líščeťi
|
Množné
|
1.
|
Nominativ
|
|
Králici
|
Tvorcové
|
Koćki
|
Moše
|
Mjosta
|
Morje
|
Líščata
|
2.
|
Genitiv
|
|
Králikú
|
Tvorcú
|
Koćkek
|
Moší
|
Mjost
|
Morjí
|
Líščat
|
3.
|
Dativ
|
|
Králikóm
|
Tvorcom
|
Koćkám
|
Moším
|
Mjostúm
|
Morjám
|
Líščatúm
|
4.
|
Akuzativ
|
|
Králiki
|
Tvorce
|
Koćki
|
Moše
|
Mjosta
|
Morje
|
Líščata
|
5.
|
Lokál
|
|
Králicich
|
Tvorcich
|
Koćkách
|
Moších
|
Mjostoch
|
Morjám
|
Líščatech
|
6
|
Instrumentál
|
|
Králiki
|
Tvorcama
|
Koćkama
|
Mošema
|
Mjosti
|
Morjama
|
Líščaťi
|
Přídavná jména
Skloňování přídavných jmen ve firburštině podle vzorů
Číslo
|
Pád
|
Pádová otázka
|
Mladij (Mladý)
|
Horči (Letní)
|
Mužský r.
|
Ženský r.
|
Střední r.
|
Mužský r.
|
Ženský r.
|
Střední r.
|
Jednotné
|
1.
|
Nominativ
|
|
Mladij
|
Mlada
|
Mlade
|
Horči
|
2.
|
Genitiv
|
|
Mladoho
|
Mladej
|
Mladeho
|
Horčiho
|
Horči
|
Horčiho
|
3.
|
Dativ
|
|
Mladomu
|
Mladej
|
Mladomu
|
Horčimu
|
Horči
|
Horčimu
|
4.
|
Akuzativ
|
|
Mladoho
|
Mladú
|
Mlade
|
Horčiho
|
Horči
|
5.
|
Lokál
|
|
Mladim
|
Mladej
|
Mladém
|
Horčim
|
Horči
|
Horčim
|
6.
|
Instrumentál
|
|
Mladim
|
Mladoju
|
Mladom
|
Horčim
|
Horči
|
Horčim
|
Dvojné
|
1.
|
Nominativ
|
|
Mladí
|
Mladi
|
Mladé
|
Horčí
|
Horči
|
Horčé
|
2.
|
Genitiv
|
|
Mladíh
|
Mladich
|
Mladiho
|
Horčíh
|
Horčich
|
Horčiho
|
3.
|
Dativ
|
|
Mladim
|
Mladóm
|
Mladijim
|
Horčím
|
Horčóm
|
Horčijim
|
4.
|
Akuzativ
|
|
Mladje
|
Mladije
|
Horče
|
Horčje
|
5.
|
Lokál
|
|
Mladóch
|
Mladich
|
Mladijom
|
Horčóch
|
Horčich
|
Horčijom
|
6.
|
Instrumentál
|
|
Mladóma
|
Mladomi
|
Mladijimi
|
Horčóma
|
Horčomi
|
Horčijimi
|
Množné
|
1.
|
Nominativ
|
|
Mlaďí/Mlade
|
Mlade
|
Mlada
|
Horči
|
Horče
|
Horča
|
2.
|
Genitiv
|
|
Mlaďích
|
Mladích
|
Horčich
|
3.
|
Dativ
|
|
Mlaďím
|
Mladím
|
Horčim
|
4.
|
Akuzativ
|
|
Mlaďé
|
Mlade
|
Mladá
|
Horči
|
Horče
|
Horčá
|
5.
|
Lokál
|
|
Mlaďích
|
Mladích
|
Horčich
|
6
|
Instrumentál
|
|
Mladómi
|
Mladimi
|
Mladémi
|
Horčimi
|
Horčémi
|
Zájmena
Číslovky
Slovesa
Příslovce
Předložky
Spojky
Částice
Citoslovce
Příklady slov
Číslovky
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
7
|
8
|
9
|
10
|
15
|
20
|
25
|
100
|
1000
|
0
|
5671
|
Odin
|
Dva
|
Tri
|
Štiri
|
Pjať
|
Šisť
|
Seďem
|
Vosem
|
Devjať
|
Desjať
|
Pjatnácať
|
Dvacať
|
Dvacať pjať
|
Sto
|
Tisjač
|
Nula
|
Pjať tisjacov seďemdesjať odin
|
Měsíce
Česky
|
Firbursky
|
Původ
|
Leden
|
Zimňen
|
Z českého slova zimní
|
Únor
|
Kraťjen
|
Z českého slova krátký
|
Březen
|
Vstavjen
|
Z českého slova vstávat
|
Duben
|
Čiljen
|
Z českého slova čilý
|
Květen
|
Kochaňjan
|
Z polského slova kochanie (milování)
|
Červen
|
Vjaletňík
|
Z českého slova výlet
|
Červenec
|
Chrvjan
|
Z chorvatského slova Hrvatska (Chorvatsko)
|
Srpen
|
Hican
|
Z německého slova hitze (vedro, horko)
|
Září
|
Śkoled
|
Z českého slova škola
|
Říjen
|
Ríjan
|
Z české verze slova
|
Listopad
|
Lasťijkopad
|
Z české verze slova
|
Prosinec
|
Darćikadec
|
Ze slovenského slova darček
|
Dny v týdnu
Česky
|
Firbursky
|
Původ
|
Pondělí
|
Dĺhodoň
|
Z českého slova dlouhý
|
Úterý
|
Dildoň
|
Z menderské verze slova (dealdies)
|
Středa
|
Stredoň
|
Z firburského slova strjad (střed)
|
Čtvrtek
|
Čtvrtok
|
Ze slovenské verze slova
|
Pátek
|
Skjordoň
|
Z firburského slova skjoro (skoro)
|
Sobota
|
Volňan
|
Z českého slova volno
|
Neděle
|
Predljuhodoň
|
Z firburského spojení praď dlhodoňem (před pondělím)
|
Porovnání Firburštiny s dalšími slovanskými jazyky
Čeština
|
Slovenština
|
Firburština
|
Polština
|
Chorvatština
|
Ukrajinština
|
Jedna
|
Jedna
|
Odin
|
Jeden
|
Jedan
|
Один (Odyn)
|
Dva
|
Dva
|
Dva
|
Dwa
|
Dva
|
Два (Dva)
|
Tři
|
Tri
|
Tri
|
Trzy
|
Tri
|
Три (Try)
|
Václav
|
Václav
|
Víceslav
|
Vaclav
|
Vaclav
|
Вацлав (Vaclav)
|
Vítat
|
Vítať
|
Vajat
|
Witamy
|
Dobrodošli
|
Ласкаво просимо (Laskavo prosymo)
|
Hvězda
|
Hviezda
|
Hvizda
|
Gwiazda
|
Zvijezda
|
Зірка (Zirka)
|