Firburština

Lidský jazyk

Písmo:latinka (Firburská abeceda)

Regulátor:Úřad pro Firburštinu

CSO kód:není

Firburština Firbuŕšťina Jazik fiŕburskij
Rozšíření	Firburk Firburk
Počet mluvčích	není znám
Klasifikace	Indoevropské jazyky Balto-slovanské jazyky Slovanské jazyky Západoslovanské jazyky Česko-slovenská větev Firburština
Písmo	latinka (Firburská abeceda)
Postavení
Regulátor	Úřad pro Firburštinu
Úřední jazyk	Firburk Firburk
Kódy
CSO 3343-1	není
CSO 3343-2	není

Firburština (firbursky Firbuŕšťina, dlouze Jazik fiŕburskij) je západoslovanský jazyk, který je s češtinou druhým úředním jazykem Firburského vévodství. V současné době prochází postupnou reformou, aby mohl být využíván i ve státní správě.

Historie

Počátky Firburštiny se datují do dubna a května 2020. Přibližně na přelomu května a června 2020 vznikla firburská abeceda, vypadala skoro stejně jako ta současná, ovšem obsahovala Ř a neobsahovala Ć, Ś a Fč, poslední zmiňované se ovšem objevilo poměrně krátce po vzniku abecedy. První slovní druh, který vznikl, byly číslovky. Již v té době se ustanovil systém základních číslic, neboli číslic 1 až 9, které jsou nutné pro vytvoření vyšších číslic (více níže v článku), který funguje s mírnou úpravou dodnes. V následujících měsících začala vznikat pravidla a slova pro podstatná jména a slovesa a přibližě po roce (léto 2021) byla pravidla dokončena. V tu dobu se ve firburštině začal projevovat jistý jihoslovanský, konkrétně chorvatsko-slovinský vliv. Ve slovech z této doby je možné pozorovat více lj a objevila se nová písmena: ć a ś. Ty se ovšem nevyslovují tak jako původní varianty, lj se čte běžně jako v češtině, ć a ś se čtou jako dlouhé č resp. š. Na podzim 2021 začaly vznikat firburské legendy, postupně vznikají další. Na začátku roku 2022 se ve firburštině objevil duál, firburština tedy narozdíl od většiny slovanských jazyků, které od něj upustili/upouští, dvojné číslo využívá. V pozdějším části roku se začalo s velkou reformou jazyka, aby se více přiblížil ostatním slovanským jazykům. Např. přibyla písmena ĺ a ŕ.

Gramatika

Firburská abeceda obsahuje 41 písmen a spřežek:

Majuskule

A

Á

B

C

Č

Ć

D

Ď

E

É

F

Fč

Fg

G

H

Ch

I

Í

J

K

L

Ĺ

M

N

Ň

O

Ó

P

R

Ŕ

S

Š

Ś

T

Ť

U

Ú

V

X

Z

Ž

Minuskule

a

á

b

c

č

ć

d

ď

e

é

f

fč

fg

g

h

ch

i

í

j

k

l

ĺ

m

n

ň

o

ó

p

r

ŕ

s

š

ś

t

ť

u

ú

v

x

z

ž

Rozdíly ve výslovnosti oproti Češtině:
Ć se čte jako dlouhé Č
Fč se čte jako Fči
Fg se čte jako Fdži
Ĺ se čte jako dlouhé L
Ŕ se čte jako dlouhé R
Ś se čte jako dlouhé Š
V na konci slov se čte jako U

Postatná jména

Podstatná jména se dělí podle rodu, čísla, pádu i vzoru slova. Firburština má sedm vzorů, dva pro rod mužský, dva pro ženský a tři pro střední.

Duál

Firburština narozdíl od většiny jazyků užívá duál, neboli dvojné číslo. Je užíván pouze u podstatných jmen, u sloves, jako jediného dalšího možného skloňovatelného druhu, se neužívá. Proto se v mnoha větách běžně vyskytuje podstatné jméno v duálu, o jehož činosti vypovídá sloveso v množném čísle.

Přídavná jména

Přídavná jména se neskloňují, ovšem dají se stupňovat. Dělí na povahové, přivlastňovací a příslovné.

Povahové

Povahové se vytváří tak, že se za podstatné jméno dá -ko.

Příklad: mjosto = město, mjosto-ko = městský

Přivlastňovací

Přivlastňovací se vytvoří přidáním koncovky -ke, je-li ten “vlastník” mužského pohlaví, je-li ovšem ženského, přidává se -ka, a pokud je bez pohlaví (nebinární), neživá věc, hmyz, bakterie, viry a další mikroby, přidává se -ki.

Příslovné

Příslovné přebírají funkci části příslovců (odpovídají na otázku ,,Jak?”.) Vytvoří se přidáním -ku.

Výslovnost

Když slovo končí na K, vysloví se obě K, třeba “Firburk-ko” se vysloví “Firburkko”.

Stupňování

Přídavná jména mají čtyři stupně, jsou stejné jako v češtině, ovšem mezi komparativem (v češtině druhý stupeň) a superlativem (v češtině třetí stupeň) existuje ještě jeden stupeň, který vyjadřuje něco mezi, do češtiny je překládán stejně jako 2. stupeň. 1. stupeň je základní tvar přídavného jména, proto se k němu nic nepřidává, druhý až čtvrtý stupeň se vytváří přidáním předpony a pomlčky před přídavné jméno.

Stupeň	Předpona
1.	není, základní tvar
2.	vej-
3.	šej-
4.	nej-

Zájmena

Neskloňují se, pouze se dělí do kategorií podle toho co určují. Kategorie: osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá, záporná a slovesná.

Číslovky

Neskloňují se, dělí se na základní, řadové a násobné.

Základní

Základní číslovky jsou běžné názvy číslic (např. jedna, dva, atd.), od nich se odvozují řadové a násobné číslovky. Vytvářejí se velmi podobně jako v češtině, ovšem mnoho z nich je podobno také slovenštině či ukrajinštině.

Řadové

Řadové číslovky vyjadřují pořadí. Vytvoří se tak, že se za základní číslovku přidá -lo, takže např. začasa-lo (první). Pokud je číslo tvořeno dvěma a více slovy, přidá se -lo k poslednímu.

Násobné

Násobné vyjadřují násobek. Vytvoří se přidáním -li za číslovku základní. Pokud je číslo tvořeno dvěma a více slovy, přidá se -li k poslednímu.

Slovesa

Slovesa se časují, určujeme u nich osobu, číslo, způsob a čas. Základ pro slovesa je infinitiv, ke kterému se přidávají předpony/koncovky které pak určují jeho osobu, číslo, způsob a čas. U Infinitivu se tedy nedá určit ani jedna z těchto kategorií, kdyby se dala tak už by to nebyl infinitiv. Infinitiv vždy končí na T.

Osoby jsou 3, číslo jednotné a množné, čas minulý, přítomný a budoucí a způsob oznamovací, tázací, rozkazovací a podmiňovací.

U množného čísla se ze slova odebírá “infinitivové” T.

Čas minulý

(příklad “Vajat” [vítat]), koncovky tučně.

Osoby	Číslo jednotné	Číslo množné
1.	vajataj	vajamij
2.	vajatij	vajavij
3. (mužská)	vajatofej	vajanej
3. (ženská)	vajatofaj	vajanaj
3. (střední)	vajatofoj	vajanoj

Čas přítomný

Osoby	Číslo jednotné	Číslo množné
1.	vajata	vajami
2.	vajati	vajavi
3. (mužská)	vajatofe	vajane
3. (ženská)	vajatofa	vajana
3. (střední)	vajatofo	vajano

Čas budoucí

Osoby	Číslo jednotné	Číslo množné
1.	vajatan	vajamin
2.	vajatin	vajavin
3. (mužská)	vajatofen	vajanen
3. (ženská)	vajatofan	vajanan
3. (střední)	vajatofon	vajanon

Způsob

U sloves se také určuje již zmiňovaný způsob. Ten většinou ukazuje jaká věta je, pokud je způsob oznamovací tak je věta oznamovací atd. Existují čtyři způsoby, oznamovací, tázací, rozkazovací a podmiňovací. Vytvoří se přidáním předpony.

Způsob	Předpona	Poznámka
Oznamovací	-	Základní tvar, předpona se nepřidává
Rozkazovací	do	Jen 2. osoba čísla jednotného a 1. a 2. osoba čísla. množného, ostatní osoby nemají rozkazovací tvar
Přací	ke

Příslovce

Příslovce odpovídají na otázky ,,Kdy? Kde? Proč? Kudy? Kam?”. Dělí se pouze podle otázek. Některé příslovce mohou být ve dvouch (někdy i ve více) kategoriích.

Předložky

Neskloňují se ani se nedělí.

Spojky

Neskloňují se ani se nedělí.

Částice

Dělí se do kategorií podle toho co určují, neskloňují se.

Větné

Mohou tvořit větu samotné, většinou jsou jejím hlavním tématem. Např.: ano, ne, možná.

Tázací

Jsou na začátku tázacích vět. Např. jestlipak

Žádací

Nachází se ve větách, kterými se žádá. Např.: Ať

Přací

Nachází se ve větách které vyjadřují přání. Např.: Kéž

Citoslovce

Neskloňují se ani se nedělí.

Příklady slov

Číslovky

1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	15	20	25	100	1000	0	5671
Odin	Dva	Tri	Štiri	Pjať	Šisť	Seďem	Vosem	Devjať	Desjať	Pjatnácať	Dvacať	Dvacať pjať	Sto	Tisjač	Nula	Pjať tisjacov seďemdesjať odin

Měsíce

Česky	Firbursky	Původ
Leden	Zimňen	Z českého slova zimní
Únor	Kraťjen	Z českého slova krátký
Březen	Vstavjen	Z českého slova vstávat
Duben	Čiljen	Z českého slova čilý
Květen	Kochaňijan	Z polského slova kochanie (milování)
Červen	Vjaletňík	Z českého slova výlet
Červenec	Chrvjan	Z chorvatského slova Hrvatska (Chorvatsko)
Srpen	Hican	Z německého slova hitze (vedro, horko)
Září	Śkoled	Z českého slova škola
Říjen	Ríjan	Z české verze slova
Listopad	Lasťijkopad	Z české verze slova
Prosinec	Darćikadec	Ze slovenského slova darček

Dny v týdnu

Česky	Firbursky	Původ
Pondělí	Dlgodoň	Z českého slova dlouhý
Úterý	Dilnudoň	Z menderské verze slova (dilnun)
Středa	Strjadoň	Z českého slova střed
Čtvrtek	Čtvrtok	Ze slovenské verze slova
Pátek	Skjordoň	Z firburského slova skjoro (skoro)
Sobota	Volňadoň	Z českého slova volno
Neděle	Predljugodoň	Z firburského spojení praď dlgodoň (před pondělím)

Porovnání Firburštiny s dalšími slovanskými jazyky

Čeština	Slovenština	Firburština	Polština	Chorvatština	Ukrajinština
Jedna	Jedna	Odin	Jeden	Jedan	Один (odyn)
Dva	Dva	Dva	Dwa	Dva	Два (dva)
Tři	Tri	Tri	Trzy	Tri	Три (try)
Václav	Václav	Víceslav	Vaclav	Vaclav	Вацлав (Vaclav)
Vítat	Vítať	Vajat	Witamy	Dobrodošli	Ласкаво просимо (Laskavo prosymo)
Hvězda	Hviezda	Hvazda	Gwiazda	Zvijezda	Зірка (Zirka)