Firburština

Lidský jazyk

Písmo:obohacená latinka (Firburská abeceda)

Regulátor:Úřad pro Firburštinu

CSO kód:není

Firburština Firbuŕšťina Fiŕburska mova
Rozšíření	Firburk Firburk
Počet mluvčích	není znám
Klasifikace	Indoevropské jazyky Balto-slovanské jazyky Slovanské jazyky Západoslovanské jazyky Česko-slovenská větev (Sporné) Firburština
Písmo	obohacená latinka (Firburská abeceda)
Postavení
Regulátor	Úřad pro Firburštinu
Úřední jazyk	Firburk Firburk
Kódy
CSO 3343-1	není
CSO 3343-2	není

Firburština (firbursky firburšťina či moderněji firbuŕšťina, dlouze Fiŕburska mova či Fiŕburska móva) je západoslovanský jazyk, který je s češtinou druhým úředním jazykem Firburského vévodství. Jazyk je standardizován Úřadem pro firburštinu.

Historie

Vznik

Firburština se odělila od ostatních slovanských jazyků dle legend, které mezi firburčany kolují, již před několika staletími. Doopravdy se ovšem nejedná o jazyk starší více než několik let, dle všeho vznikl v první polovině roku 2020. Během tohoto období začala vznikat první slova, hlavně podstatná jména a číslovky, které měly originální systém, který se vůbec nepodobal současným slovanským jazykům. Čím větší číslo bylo, tím více předpon a přípon se kněmu muselo přidat.

Do druhé poloviny roku 2021 postupně vznikly pravidla, poměrně se stabilizovala i slovní zásoba a jazyk vypadal, jako že by se mohl aktivně začít používat ve státní správě. Nakonec k tomu však nedošlo, jelikož čeština v té době stačila a nebyla spatřována nutnost k aktivnímu používání firburštiny. Po čase ovšem začaly vznika firburské legendy.

Reforma

Na začátku roku 2022 se ve firburštině začal vyskytovat duál, který se později téhož roku stal jedním z důvodů k rekonstrukci jazyka. Krom duálu, na který nebyla firburština stavěna, bylo problémem i to, že mnohé skloňování či časování vůbec nebylo podobné jiným slovanským jazykům, což se nelíbilo mnohým firburčanům, došlo tedy k velké reformě, která postupně probíhá dodnes.

Firburština také postupně začala dávat H všude, kde se původně nacházelo G, které přetrvává už pouze v rámci spřežky FG, která se ovšem postupně také vytrácí, podobně jako FČ

Původ

Firburština je jazykem ze skupiny indoevropských jazyků, konkrétně skupiny baltoslovanských jazyků, ze které se postupně oddělily jazyky slovanské a následně i ty západoslovanské, mezi které firburština patří. Dle některých názorů je také součástí skupiny česko-slovenských jazyků, ovšem panují i názory, že se jedná o samostatnou větev západoslovanských jazyků.

Abeceda

Firburská abeceda obsahuje 37 písmen a spřežek. Na rozdíl od češtiny neobsahuje Ě, G, Q, Ř, Ů, W, X a Y, naopak obsahuje Ć (dlouhé Č), Ĺ (dlouhé L), Ŕ (dlouhé R) a Ś (dlouhé Š). Rozdílně se z písmen, která sdílejí oba jazyky, čte v některých případech V, které se stejně jako ve slovenštině na konci slov čte jako U.

Majuskule

A

Á

B

C

Č

Ć

D

Ď

E

É

F

H

Ch

I

Í

J

K

L

Ĺ

M

N

Ň

O

Ó

P

R

Ŕ

S

Š

Ś

T

Ť

U

Ú

V

Z

Ž

Minuskule

a

á

b

c

č

ć

d

ď

e

é

f

h

ch

i

í

j

k

l

ĺ

m

n

ň

o

ó

p

r

ŕ

s

š

ś

t

ť

u

ú

v

z

ž

Výslovnost

a

á

b

c

č

dlouhé č

d

ď

e

é

f

h

ch

i

í

j

k

l

dlouhé l

m

n

ň

o

ó

p

r

dlouhé r

s

š

dlouhé š

t

ť

u

ú

v

z

ž

Hláskování

á

dĺžke á

bé

cé

čé

dĺžke čé

dé

ďé

é

dĺžke é

ef

há

chá

í

dĺžke í

jé

ká

el

dĺžke el

em

en

eň

ó

dĺžke ó

pé

er

dĺžke er

es

eš

dĺžke eš

té

ťé

ú

dĺžke ú

vé

zet

žet

Mluvnice

Podstatná jména

Skloňování podstatných jmen ve firburštině podle vzorů

Číslo	Pád		Pádová otázka	Mužský rod		Ženský rod		Střední rod
				Králik (Králík)	Tvorca (Autor)	Koćka (Kočka)	Moš (Myš)	Mjosto (Město)	Morje (Moře)	Líšče (Lišče)
Jednotné	1.	Nominativ		Králik	Tvorca	Koćka	Moš	Mjosto	Morje	Líšče
	2.	Genitiv		Králika	Tvorci	Koćki	Moši	Mjosta	Morje	Líščete
	3.	Dativ		Králiku	Tvorcovi	Koćke	Moši	Mjostu	Morji	Líščeťi
	4.	Akuzativ		Králika	Tvorce	Koćku	Moš	Mjosto	Morje	Líšče
	5.	Lokál		Králiku	Tvorcuvi	Koćke	Moše	Mjostu	Morji	Líščeťi
	6.	Instrumentál		Králikem	Tvorcem	Koćkoju	Mošoju	Mjostem	Morjem	Líščetem
Dvojné	1.	Nominativ		Králiki	Tvorcovja	Koćci	Mošje	Mjosti	Morja	Líščeta
	2.	Genitiv		Králike	Tvorcuch	Koćcek	Mošjí	Mjost	Morjí	Líščet
	3.	Dativ		Králikom	Tvorcóm	Koćckám	Mošám	Mjostom	Morjam	Líščaťom
	4.	Akuzativ		Králike	Tvorcije	Koćciki	Mošje	Mjostije	Morja	Líščeta
	5.	Lokál		Králicoch	Tvorcoch	Koćcach	Mošách	Mjostech	Morjech	Líščetech
	6.	Instrumentál		Králikmi	Tvorcami	Koćcáma	Mošma	Mjostmi	Morjema	Líščeťi
Množné	1.	Nominativ		Králici	Tvorcové	Koćki	Moše	Mjosta	Morje	Líščata
	2.	Genitiv		Králikú	Tvorcú	Koćkek	Moší	Mjost	Morjí	Líščat
	3.	Dativ		Králikóm	Tvorcom	Koćkám	Moším	Mjostúm	Morjám	Líščatúm
	4.	Akuzativ		Králiki	Tvorce	Koćki	Moše	Mjosta	Morje	Líščata
	5.	Lokál		Králicich	Tvorcich	Koćkách	Moších	Mjostoch	Morjám	Líščatech
	6	Instrumentál		Králiki	Tvorcama	Koćkama	Mošema	Mjosti	Morjama	Líščaťi

Přídavná jména

Skloňování přídavných jmen ve firburštině podle vzorů

Číslo	Pád		Pádová otázka	Mladij (Mladý)			Horči (Letní)
				Mužský r.	Ženský r.	Střední r.	Mužský r.	Ženský r.	Střední r.
Jednotné	1.	Nominativ		Mladij	Mlada	Mlade	Horči
	2.	Genitiv		Mladoho	Mladej	Mladeho	Horčiho	Horči	Horčiho
	3.	Dativ		Mladomu	Mladej	Mladomu	Horčimu	Horči	Horčimu
	4.	Akuzativ		Mladoho	Mladú	Mlade	Horčiho	Horči
	5.	Lokál		Mladim	Mladej	Mladém	Horčim	Horči	Horčim
	6.	Instrumentál		Mladim	Mladoju	Mladom	Horčim	Horči	Horčim
Dvojné	1.	Nominativ		Mladí	Mladi	Mladé	Horčí	Horči	Horčé
	2.	Genitiv		Mladíh	Mladich	Mladiho	Horčíh	Horčich	Horčiho
	3.	Dativ		Mladim	Mladóm	Mladijim	Horčím	Horčóm	Horčijim
	4.	Akuzativ		Mladje		Mladije	Horče		Horčje
	5.	Lokál		Mladóch	Mladich	Mladijom	Horčóch	Horčich	Horčijom
	6.	Instrumentál		Mladóma	Mladomi	Mladijimi	Horčóma	Horčomi	Horčijimi
Množné	1.	Nominativ		Mlaďí/Mlade	Mlade	Mlada	Horči	Horče	Horča
	2.	Genitiv		Mlaďích	Mladích		Horčich
	3.	Dativ		Mlaďím	Mladím		Horčim
	4.	Akuzativ		Mlaďé	Mlade	Mladá	Horči	Horče	Horčá
	5.	Lokál		Mlaďích	Mladích		Horčich
	6	Instrumentál		Mladómi	Mladimi	Mladémi	Horčimi		Horčémi

Příklady slov

Číslovky

1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	15	20	25	100	1000	0	5671
Odin	Dva	Tri	Štiri	Pjať	Šisť	Seďem	Vosem	Devjať	Desjať	Pjatnácať	Dvacať	Dvacať pjať	Sto	Tisjač	Nula	Pjať tisjacov seďemdesjať odin

Měsíce

Česky	Firbursky	Původ
Leden	Zimňen	Z českého slova zimní
Únor	Kraťjen	Z českého slova krátký
Březen	Vstavjen	Z českého slova vstávat
Duben	Čiljen	Z českého slova čilý
Květen	Kochaňjan	Z polského slova kochanie (milování)
Červen	Vjaletňík	Z českého slova výlet
Červenec	Chrvjan	Z chorvatského slova Hrvatska (Chorvatsko)
Srpen	Hican	Z německého slova hitze (vedro, horko)
Září	Śkoled	Z českého slova škola
Říjen	Ríjan	Z české verze slova
Listopad	Lasťijkopad	Z české verze slova
Prosinec	Darćikadec	Ze slovenského slova darček

Dny v týdnu

Česky	Firbursky	Původ
Pondělí	Dĺhodoň	Z českého slova dlouhý
Úterý	Dildoň	Z menderské verze slova (dealdies)
Středa	Stredoň	Z firburského slova strjad (střed)
Čtvrtek	Čtvrtok	Ze slovenské verze slova
Pátek	Skjordoň	Z firburského slova skjoro (skoro)
Sobota	Volňan	Z českého slova volno
Neděle	Predljuhodoň	Z firburského spojení praď dlhodoňem (před pondělím)

Porovnání Firburštiny s dalšími slovanskými jazyky

Čeština	Slovenština	Firburština	Polština	Chorvatština	Ukrajinština
Jedna	Jedna	Odin	Jeden	Jedan	Один (Odyn)
Dva	Dva	Dva	Dwa	Dva	Два (Dva)
Tři	Tri	Tri	Trzy	Tri	Три (Try)
Václav	Václav	Víceslav	Vaclav	Vaclav	Вацлав (Vaclav)
Vítat	Vítať	Vajat	Witamy	Dobrodošli	Ласкаво просимо (Laskavo prosymo)
Hvězda	Hviezda	Hvizda	Gwiazda	Zvijezda	Зірка (Zirka)