Firburština

Lidský jazyk

Písmo:obohacená latinka (Firburská abeceda)

Regulátor:Úřad pro firburštinu (Tvikro pre fiŕburšťinu)

CSO kód:není

Firburština Firbuŕšťina Fiŕburska mova
Rozšíření	Firburk Firburk, Vyrlejsko Vyrlejsko
Počet mluvčích	není znám
Klasifikace	Indoevropské jazyky Balto-slovanské jazyky Slovanské jazyky Západoslovanské jazyky Česko-slovenská větev (Sporné) Firburština
Písmo	obohacená latinka (Firburská abeceda)
Postavení
Regulátor	Úřad pro firburštinu (Tvikro pre fiŕburšťinu)
Úřední jazyk	Firburk Firburk
Kódy
CSO 3343-1	není
CSO 3343-2	není

Firburština (firbursky firburšťina či moderněji firbuŕšťina, dlouze fiŕburska mova či fiŕburska móva) je západoslovanský jazyk, který je s češtinou druhým úředním jazykem Firburského vévodství. Jazyk je standardizován Úřadem pro firburštinu.

Historie

Vznik starofirburštiny

Firburčané tradičně uvádějí, že jejich národní jazyk se od ostatních slovanských jazyků oddělil již před několika stovkami let. Fakticky ovšem firburština začala vznikat až v první polovině roku 2020. Z této doby také pochází nejstarší doložená firburská slova - číslovky. Přestože firburština používala desítkový systém, jednotlivá slova se povětšinou nepodobala jiným slovanským jazykům. Větší čísla vznikala pomocí přípon a předpon, které se přidávaly ke kořenu, jenž většinou tvořila jedna slabika z čísel 1 až 9.

1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12	15	20	25	100	1000	0	5671
Začasa	Druhasa	Treťasa	Stolasa	Bečolasa	Šosďasa	Sefigasa	Osmoasa	Ďovekasa	Dogero	Dozara	Dodrura	Dobečra	Druhero	Drubečra	Zara	Začasaďie	Nuola	Bečolasaďie šosezaroka

Ani další slovní druhy, které postupně vznikaly, se příliš nepodobaly slovanským jazykům. Velká část časování a skloňování (vyjma skloňování podstatných jmen) se vyjadřovala pomocí přípon, jak ukazuje i nejstarší dochovaná starofirburská věta, pocházející z nikdy nedokončené knihy Lijgondakom Firburk-ke (česky: Legendy firburské) z prosince 2021:

Lijgonda začasa-lo: Ó vežňikiče zkólaho bjelá-ko
Kdesji v zomoče čechi-ke, uprostriad stred-ko Jeuropaho, poljogovane treťasa rechekom, Káňk, Súkov a Kouklík.

Do druhé poloviny roku 2021 postupně vznikala pravidla, stabilizovala se slovní zásoba a očekávalo se, že by firburština mohla být používána ve firburské státní správě, neboť se stala druhým úředním jazykem vévodství. Nakonec k tomu však nedošlo, jelikož čeština v té době měla stále velmi silnou pozici. Největší využití tak měla firburština nalézt v prvních firburských legendách. Dochovala se ovšem pouze jediná legenda v češtině, jejíž začátek byl přeložen i do firburštiny.

Reforma

Na začátku roku 2022 se ve firburštině začal vyskytovat duál, který se později téhož roku stal jedním z důvodů k proměně jazyka, neboť firburština nebyla na další číslo připravena. Mezi další důvody k reformě patřilo problematické skloňování, které do té doby nepřipomínalo běžné slovanské skloňování. Firburština také postupně začala dávat H všude, kde se původně nacházelo G, které přetrvávalo ještě v rámci spřežky Fg, i ta se ovšem postupně také vytratila, podobně jako Fč. Naopak se začaly objevovat hlásky Ĺ, Ŕ a Ee, které firburština přijala pod vlivem slovenštiny a nizozemštiny.

Současnost

Na začátku srpna 2024 skončila reforma firburštiny, která byla ukončena standardizací podmiňovacího a rozkazovacího způsobu u sloves. Firburštinu také mnohem více začaly využívat Firburské listy, počítá se i s postupným překladem jednotlivých zákonů tak, aby byla firburština plnohodnotným úředním jazykem spolu s češtinou.

Původ

Firburština je jazykem ze skupiny indoevropských jazyků, konkrétně skupiny baltoslovanských jazyků, ze které se postupně oddělily jazyky slovanské a následně i ty západoslovanské, mezi které firburština patří. Dle některých názorů je také součástí skupiny česko-slovenských jazyků, ovšem panují i názory, že se jedná o samostatnou větev západoslovanských jazyků, především kvůli silnému vlivu ukrajinštiny a nizozemštiny.

Abeceda

Firburská abeceda obsahuje 38 písmen a spřežek. Na rozdíl od češtiny neobsahuje Ě, G, Q, Ř, Ů, W, X a Y, naopak obsahuje Ć (dlouhé Č), Ee (více uzavřené Éj), Ĺ (dlouhé L), Ŕ (dlouhé R) a Ś (dlouhé Š). Rozdílně se z písmen, která sdílejí oba jazyky, čte v některých případech V, které se stejně jako ve slovenštině na konci slov čte jako U. Ve firburštině navíc neplatí české pravidlo, že I změkčuje předcházející D, T nebo N, di se tedy čte jako dy apod.

Majuskule

A

Á

B

C

Č

Ć

D

Ď

E

É

Ee

F

H

Ch

I

Í

J

K

L

Ĺ

M

N

Ň

O

Ó

P

R

Ŕ

S

Š

Ś

T

Ť

U

Ú

V

Z

Ž

Minuskule

a

á

b

c

č

ć

d

ď

e

é

ee

f

h

ch

i

í

j

k

l

ĺ

m

n

ň

o

ó

p

r

ŕ

s

š

ś

t

ť

u

ú

v

z

ž

Výslovnost

a

á

b

c

č

dlouhé č

d

ď

e

é

éj

f

h

ch

i

í

j

k

l

dlouhé l

m

n

ň

o

ó

p

r

dlouhé r

s

š

dlouhé š

t

ť

u

ú

v

z

ž

Hláskování

á

dĺžke á

bé

cé

čé

dĺžke čé

dé

ďé

é

dĺžke é

éj, éjko

ef

há

chá

í

dĺžke í

jé

ká

el

dĺžke el

em

en

eň

ó

dĺžke ó

pé

er

dĺžke er

es

eš

dĺžke eš

té

ťé

ú

dĺžke ú

vé

zet

žet

Apostrof

Firburština využívá také apostrof ', který označuje švu. Využívá se především ve slovech nizozemského původu např. b'steek (příbor), ch'zicht (obličej) či ch'zelichij (útulný, příjemný). Apostrof se používá pouze ve slabikách, kde není samohláska či slabikotvorné l, ĺ, r či ŕ. Výjimkou v tomto je ovšem slovo kr'v (krev), které je unikátní i svojí výslovností, ' se totiž v tomto případě velmi podobá zvuku /ø/, jež se běžně ve firburštině nevyskytuje, a to ani v přejatých slovech.

Mluvnice

Firburština má celkem 10 slovních druhů, z nichž je pět ohebných a pět neohebných.

• ohebné:
  • skloňují se: podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky
  • časují se: slovesa
• neohebné: příslovce, předložky, spojky, částice, citoslovce

Podstatná jména

Číslo

Firburština má, na rozdíl od češtiny, kromě jednotného a množného čísla také dvojné číslo. Firburština využívá duál jak ve skloňování podstatných a přídavných jmen, u většiny zájmen, číslovek a také u sloves.

Pád

Firburština má celkem šest pádů (nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, lokál, instrumentál), stejně jako slovenština, kde také splynul vokativ (český pátý pád) s nominativem. Existuje už pouze několik pozůstatků vokativu, např. tvary bože, pane nebo mlaďíku.

Jmenný rod

Firburština rozděluje podstatná jména do tří rodů - mužského (možskij), ženského (žinskij) a středního (strednij). Mužský rod se na rozdíl od češtiny již většinou nerozděluje na životný a neživotný, v prvním pádě množného čísla u některý přídavných jmen či zájmen však toto dělení přetrvává.

Vzor

Firburské vzory se podobají těm českým, je jich ovšem o sedm méně, tedy celkem 7. Někdy ovšem některá starší slova využívají i některé neoficiální vzory, nebo mají v některém z pádů speciální tvar.

Skloňování podstatných jmen ve firburštině podle vzorů

Číslo	Pád		Pádová otázka	Mužský rod		Ženský rod		Střední rod
				Králik (Králík)	Tvorca (Autor)	Koćka (Kočka)	Moš (Myš)	Mjosto (Město)	Morje (Moře)	Líšče (Lišče)
Jednotné	1.	Nominativ	kto? čo?	Králik	Tvorca	Koćka	Moš	Mjosto	Morje	Líšče
	2.	Genitiv	koho? čoho?	Králika	Tvorci	Koćki	Moši	Mjosta	Morje	Líščete
	3.	Dativ	komu? čomu?	Králiku	Tvorcovi	Koćke	Moši	Mjostu	Morji	Líščeťi
	4.	Akuzativ	koho? čo?	Králika	Tvorce	Koćku	Moš	Mjosto	Morje	Líšče
	5.	Lokál	kom? čom?	Králiku	Tvorcuvi	Koćke	Moše	Mjostu	Morji	Líščeťi
	6.	Instrumentál	kím? čím?	Králikem	Tvorcem	Koćkoju	Mošoju	Mjostem	Morjem	Líščetem
Dvojné	1.	Nominativ	kto? čo?	Králiki	Tvorcovja	Koćci	Mošje	Mjosti	Morja	Líščeta
	2.	Genitiv	koho? čoho?	Králike	Tvorcuch	Koćcek	Mošjí	Mjost	Morjí	Líščet
	3.	Dativ	komu? čomu?	Králikom	Tvorcóm	Koćkám	Mošám	Mjostom	Morjam	Líščaťom
	4.	Akuzativ	koho? čo?	Králike	Tvorcije	Koćiki	Mošje	Mjostije	Morja	Líščeta
	5.	Lokál	kom? čom?	Králicoch	Tvorcoch	Koćcách	Mošách	Mjostech	Morjech	Líščetech
	6.	Instrumentál	kím? čím?	Králikmi	Tvorcami	Koćcáma	Mošma	Mjostmi	Morjema	Líščeťi
Množné	1.	Nominativ	kto? čo?	Králici	Tvorcové	Koćki	Moše	Mjosta	Morje	Líščata
	2.	Genitiv	koho? čoho?	Králikú	Tvorcú	Koćek	Moší	Mjost	Morjí	Líščat
	3.	Dativ	komu? čomu?	Králikóm	Tvorcom	Koćkám	Moším	Mjostúm	Morjám	Líščatúm
	4.	Akuzativ	koho? čo?	Králiki	Tvorce	Koćki	Moše	Mjosta	Morje	Líščata
	5.	Lokál	kom? čom?	Králicich	Tvorcich	Koćkách	Moších	Mjostoch	Morjám	Líščatech
	6	Instrumentál	kím? čím?	Králiki	Tvorcama	Koćkama	Mošema	Mjosti	Morjama	Líščaťi

Přídavná jména

Firburská přídavná jména fungují podobně jako ta česká, je možné je skloňovat pomocí jednoho ze tří vzorů: mladij (tvrdé skloňování), horči (měkké skloňování) či matkin (přivlastňování). Dále se u nich určuje také pád, rod a číslo, ty mají stejné jako podstatné jméno, ke kterému se váží.

Skloňování přídavných jmen ve firburštině podle vzorů

Číslo	Pád		Pádová otázka	Mladij (Mladý)			Horči (Letní)			Matkin (Matčin)
				Mužský r.	Ženský r.	Střední r.	Mužský r.	Ženský r.	Střední r.	Mužský r.	Ženský r.	Střední r.
Jednotné	1.	Nominativ	kto? čo?	Mladij	Mlada	Mlade	Horči			Matkin	Matkina	Matkino
	2.	Genitiv	koho? čoho?	Mladoho	Mladej	Mladeho	Horčiho	Horči	Horčiho	Matkina	Matkinej	Matkinovho
	3.	Dativ	komu? čomu?	Mladomu	Mladej	Mladomu	Horčimu	Horči	Horčimu	Matkinmu	Matkinej	Matkinmu
	4.	Akuzativ	koho? čo?	Mladoho	Mladú	Mlade	Horčiho	Horči		Matkina	Matkiňinu	Matkino
	5.	Lokál	kom? čom?	Mladim	Mladej	Mladém	Horčim	Horči	Horčim	Matkinom	Matkinej	Matkinom
	6.	Instrumentál	kím? čím?	Mladim	Mladoju	Mladom	Horčim	Horči	Horčim	Matkinim	Matkinov	Matkinim
Dvojné	1.	Nominativ	kto? čo?	Mladí	Mladi	Mladé	Horčí	Horči	Horčé	Matkini	Matkine	Matkina
	2.	Genitiv	koho? čoho?	Mladíh	Mladich	Mladiho	Horčíh	Horčich	Horčiho	Matkinich	Matkinech	Matkinich
	3.	Dativ	komu? čomu?	Mladim	Mladóm	Mladijim	Horčím	Horčóm	Horčijim	Matkinim	Matkinem	Matkinam
	4.	Akuzativ	koho? čo?	Mladje		Mladije	Horče		Horčje	Matkini	Matkine	Matkina
	5.	Lokál	kom? čom?	Mladóch	Mladich	Mladijom	Horčóch	Horčich	Horčijom	Matkinoch	Matkinech	Matkinich
	6.	Instrumentál	kím? čím?	Mladóma	Mladomi	Mladijimi	Horčóma	Horčomi	Horčijimi	Matkinmi	Matkinema	Matkinémi
Množné	1.	Nominativ	kto? čo?	Mlaďí/Mlade	Mlade	Mlada	Horči	Horče	Horča	Matkiňi	Matkini	Matkiná
	2.	Genitiv	koho? čoho?	Mladích			Horčich			Matkiních
	3.	Dativ	komu? čomu?	Mladím			Horčim			Matkiním
	4.	Akuzativ	koho? čo?	Mladé	Mlade	Mladá	Horči	Horče	Horčá	Matkini		Matkina
	5.	Lokál	kom? čom?	Mladích			Horčich			Matkiním
	6	Instrumentál	kím? čím?	Mladómi	Mladimi	Mladémi	Horčimi		Horčémi	Matkiními

Firburština stejně jako další indoevropské jazyky stupňuje přídavná jména. Na rozdíl od další příbuzných jazyků ovšem kromě pozitivu (1. stupeň), komparativu (2. stupeň) a superlativu (český 3. stupeň) ještě jeden stupeň, který vyjadřuje něco mezi komparativem a superlativem. Do češtiny se překládá jako komparativ.

Stupňování

Stupeň	Předpona	Přípona
1. stupeň (pozitiv)	-	-
2. stupeň (komparativ)	-	ˇejší, ejší, ší, í
3. stupeň	-	ˇajší, ajší
4. stupeň (superlativ)	náj	ˇejší, ejší, ší, í

Zájmena

Systém firburských zájmen je velmi podobný tomu českému - zájmena jsou sklonná a dělí se do kategorií podle jejich funkce (osobní, přivlastňovací, ukazovací apod.). Firburština ovšem u některých zájmen využívá také duál, především u zájmen přivlastňovacích a ukazovacích.

Nevyjádřený podmět

Firburština je, podobně jako další slovanské jazyky, tzv. pro-drop jazyk, tedy ve firburské větě nemusí být vyjádřený podmět. Ve spisovné firburštině je dokonce vynechávání zájmen preferováno nad jejich užíváním. V hovorové a nespisovné firburštině se ovšem při používání minulého času preferuje vyjádření podmětu a následného vynechání tvaru zájmena but (být), po vzoru ukrajinštiny.

	Dal jsem to naší mladé kamarádce.	Snědla jsi vše?	Odešli jsme pryč.
Spisovná firburština	Cheefiv som to naší mladej fríndinke.	Seśrava si všetko?	Odíšvi sme vech.
Hovorová firburština	Ja cheefiv ce našej mladej fríndinke.	Ty seśrava všetko?	Mi odíšvi vech.
Nespisovná firburština	Ja dav ce našej mladej fríndke.	Ty sešrava vse?	Mi odéšvi preč.

Osobní

Firburská osobní zájmena jsou svým skloňováním podobná těm slovenským, od kterých se často odvíjela. Výjimkou je však tvar me, který se dochoval jako jediné osobní zájmeno v duálu, ostatní postupně zanikla. Me lze běžně přeložit jako my, nejčastěji se dnes používá ve spojeních označující romantický či silný kamarádský vztah.

Me, Ján i Matijaś, sa kochamo. My, Jan a Matyáš, se milujeme.

V ostatních případech se nejčastěji využívá zájmeno mi, jehož tvary již nahradily všechny původní duálové tvary pro 1. osobu kromě tvaru nominativu.

Skloňování osobních zájmen ve firburštině

Číslo	Pád		Pádová otázka	1. osoba	2. osoba	3. osoba
						Mužský r.	Ženský r.	Střední r.
Jednotné	1.	Nominativ	kto? čo?	ja	ti	on	ona	ono
	2.	Genitiv	koho? čoho?	mňa, ma	ťeba, ťa	ňeho, ho	ňej, jej	ňeho, ho
	3.	Dativ	komu? čomu?	mňe, mi	ťebe, ťi	ňemu, mu	ňej, jej	ňemu, mu
	4.	Akuzativ	koho? čo?	mňa, ma	ťeba, ťa	ňeho, ho	ňu, ju	ňeho, ho
	5.	Lokál	kom? čom?	mňe	tebe	ňom	ňej	ňom
	6.	Instrumentál	kím? čím?	mnú	tebú	ňím	ňú	ňím
Dvojné	1.	Nominativ	kto? čo?	me	-	-	-	-
Množné	1.	Nominativ	kto? čo?	mi	vi	oňi	oni	ona
	2.	Genitiv	koho? čoho?	nás	vás	ňich, ich
	3.	Dativ	komu? čomu?	nám	vám	ňim, im
	4.	Akuzativ	koho? čo?	nás	vás	ňich, ich
	5.	Lokál	kom? čom?	nás	vás	ňich
	6	Instrumentál	kím? čím?	námi	vámi	ňimi

Zvratná

Skloňování zvratných osobních zájmen

1.	Nominativ	-
2.	Genitiv	seba
3.	Dativ	sebe, si
4.	Akuzativ	seba, sa
5.	Lokál	sebe
6.	Instrumentál	sebú

Přivlastňovací

Všechna přivlastňovací zájmena mají ve firburštině tvary jak pro jednotné a množné, tak i pro dvojné číslo. V nominativu 1. osoby přetrvává původní dělení podstatných jmen mužského rodu na životná a neživotná. Zájmena jeho (jeho) a ich (jejich) jsou nesklonná.

Skloňování přivlastňovacích zájmen moj a tvoj ve firburštině

Číslo	Pád		Pádová otázka	Mužský r.	Ženský r.	Střední r.
Jednotné	1.	Nominativ	kto? čo?	moj tvoj	moja tvoja	moje tvoje
	2.	Genitiv	koho? čoho?	moho tvoho	mojej tvojej	moho tvoho
	3.	Dativ	komu? čomu?	mojmu tvojmu	mojej tvojej	mojmu tvojmu
	4.	Akuzativ	koho? čo?	moj tvoj	moju tvoju	moje tvoje
	5.	Lokál	kom? čom?	mojim tvojim	mojej tvojej	mojim tvojim
	6.	Instrumentál	kím? čím?	mim tvim	mojí tvojí	mim tvim
Dvojné	1.	Nominativ	kto? čo?	moje tvoje	moji tvoji	mója tvója
	2.	Genitiv	koho? čoho?	mích tvích
	3.	Dativ	komu? čomu?	mími tvími
	4.	Akuzativ	koho? čo?	mé tvé
	5.	Lokál	kom? čom?	mích tvích
	6.	Instrumentál	kím? čím?	mími tvími
Množné	1.	Nominativ	kto? čo?	moji/moje tvoji/tvoje	moje tvoje	moja tvoja
	2.	Genitiv	koho? čoho?	mejch tvejch
	3.	Dativ	komu? čomu?	mejm tvejm
	4.	Akuzativ	koho? čo?	moje tvoje
	5.	Lokál	kom? čom?	mejch tvejch
	6	Instrumentál	kím? čím?	mejmi tvejmi

Skloňování přivlastňovacích zájmena jej ve firburštině

Číslo	Pád		Pádová otázka	Mužský r.	Ženský r.	Střední r.
Jednotné	1.	Nominativ	kto? čo?	jej
	2.	Genitiv	koho? čoho?	jejího	jej	jejího
	3.	Dativ	komu? čomu?	jejímu	jej	jejímu
	4.	Akuzativ	koho? čo?	jejího	jej
	5.	Lokál	kom? čom?	jejím	jej	jejím
	6.	Instrumentál	kím? čím?	jejím	jej	jejím
Dvojné	1.	Nominativ	kto? čo?	jej
	2.	Genitiv	koho? čoho?	jejch
	3.	Dativ	komu? čomu?	jejm
	4.	Akuzativ	koho? čo?	jej
	5.	Lokál	kom? čom?	jejch
	6.	Instrumentál	kím? čím?	jejmi
Množné	1.	Nominativ	kto? čo?	jej
	2.	Genitiv	koho? čoho?	jejích
	3.	Dativ	komu? čomu?	jejím
	4.	Akuzativ	koho? čo?	jej
	5.	Lokál	kom? čom?	jejích
	6	Instrumentál	kím? čím?	jejími

Skloňování přivlastňovacích zájmen naš a vaš ve firburštině

Číslo	Pád		Pádová otázka	Mužský r.	Ženský r.	Střední r.
Jednotné	1.	Nominativ	kto? čo?	naš vaš	naše vaše
	2.	Genitiv	koho? čoho?	nášho vášho	naší vaší	nášho vášho
	3.	Dativ	komu? čomu?	nášmu vášmu	naší vaší	nášmu vášmu
	4.	Akuzativ	koho? čo?	nášho vášho	naší vaší	naše vaše
	5.	Lokál	kom? čom?	našem vašem	naší vaší	našem vašem
	6.	Instrumentál	kím? čím?	našim vašim	naší vaší	našim vašim
Dvojné	1.	Nominativ	kto? čo?	náši váši	náše váše
	2.	Genitiv	koho? čoho?	nášich vášich
	3.	Dativ	komu? čomu?	nášmi vášmi
	4.	Akuzativ	koho? čo?	náši váši	náše váše
	5.	Lokál	kom? čom?	nášich vášich
	6.	Instrumentál	kím? čím?	nášimi vášimi
Množné	1.	Nominativ	kto? čo?	naši/naše vaši/vaše	naše vaše
	2.	Genitiv	koho? čoho?	našich vašich
	3.	Dativ	komu? čomu?	našim vašim
	4.	Akuzativ	koho? čo?	naše vaše
	5.	Lokál	kom? čom?	našich vašich
	6	Instrumentál	kím? čím?	našimi vašimi

Skloňování přivlastňovacího zájmena svoj ve firburštině

Číslo	Pád		Pádová otázka	Mužský r.	Ženský r.	Střední r.
Jednotné	1.	Nominativ	kto? čo?	svoj	svoja	svoje
	2.	Genitiv	koho? čoho?	svojho	svojej, svej	svojho
	3.	Dativ	komu? čomu?	svojmu	svojej, svej	svojmu
	4.	Akuzativ	koho? čo?	svojho	svoju, svú	svoje, své
	5.	Lokál	kom? čom?	svojim	svojej, svej	svojim
	6.	Instrumentál	kím? čím?	svojim	svoju, svú	svojim
Dvojné	1.	Nominativ	kto? čo?	svéja	svéje	svéja
	2.	Genitiv	koho? čoho?	svéjich
	3.	Dativ	komu? čomu?	svéjim
	4.	Akuzativ	koho? čo?	svéje, své
	5.	Lokál	kom? čom?	svéjich
	6.	Instrumentál	kím? čím?	svéjimi
Množné	1.	Nominativ	kto? čo?	svoji, sví svoje, své	svoje, své	svoje, svá
	2.	Genitiv	koho? čoho?	svojich
	3.	Dativ	komu? čomu?	svojim
	4.	Akuzativ	koho? čo?	svoje, své	svoje, svá
	5.	Lokál	kom? čom?	svojich
	6	Instrumentál	kím? čím?	svojimi

Ukazovací

Skloňování ukazovacího zájmena ten ve firburštině

Číslo	Pád		Pádová otázka	Mužský r.	Ženský r.	Střední r.
Jednotné	1.	Nominativ	kto? čo?	ten	ta	to
	2.	Genitiv	koho? čoho?	toho	tej	toho
	3.	Dativ	komu? čomu?	tomu	tej	tomu
	4.	Akuzativ	koho? čo?	toho	tu	to
	5.	Lokál	kom? čom?	tom	tej	tom
	6.	Instrumentál	kím? čím?	tím	toju	tím
Dvojné	1.	Nominativ	kto? čo?	ťiji	tije	te
	2.	Genitiv	koho? čoho?	tijích
	3.	Dativ	komu? čomu?	tijím
	4.	Akuzativ	koho? čo?	tiji		te
	5.	Lokál	kom? čom?	tijích
	6.	Instrumentál	kím? čím?	tijími
Množné	1.	Nominativ	kto? čo?	ťi	ti	ta
	2.	Genitiv	koho? čoho?	tích
	3.	Dativ	komu? čomu?	tím
	4.	Akuzativ	koho? čo?	ti		ta
	5.	Lokál	kom? čom?	tích
	6	Instrumentál	kím? čím?	tími

Pádové otázky

Podoba pádovách otázek ve firburštině

1.	Nominativ	kto	čo
2.	Genitiv	koho	čoho
3.	Dativ	komu	čomu
4.	Akuzativ	koho	čo
5.	Lokál	kom	čom
6.	Instrumentál	kím	čím

Číslovky

Číslovky se ve firburštině dělí na základní, řadové a násobné. Číslovky druhové a souborové jsou dnes již archaické.

Skloňování základní číslovky odin ve firburštině

Číslo	Pád		Pádová otázka	Mužský r.	Ženský r.	Střední r.
Jednotné	1.	Nominativ	kto? čo?	odin	odna	odne
	2.	Genitiv	koho? čoho?	odnoho	odnej	odnoho
	3.	Dativ	komu? čomu?	odnomu	odnej	odnomu
	4.	Akuzativ	koho? čo?	odnoho	odnu	odne
	5.	Lokál	kom? čom?	odnom	odnej	odnom
	6.	Instrumentál	kím? čím?	odním	odnoju	odním
Dvojné	1.	Nominativ	kto? čo?	odňiji	odnije	odne
	2.	Genitiv	koho? čoho?	odnijích
	3.	Dativ	komu? čomu?	odnijím
	4.	Akuzativ	koho? čo?	odniji		odne
	5.	Lokál	kom? čom?	odnijích
	6.	Instrumentál	kím? čím?	odnijími
Množné	1.	Nominativ	kto? čo?	odňi	odni	odna
	2.	Genitiv	koho? čoho?	odních
	3.	Dativ	komu? čomu?	odním
	4.	Akuzativ	koho? čo?	odni		odna
	5.	Lokál	kom? čom?	odních
	6	Instrumentál	kím? čím?	odním

Skloňování základních číslovek dva a oba ve firburštině

Číslo	Pád		Pádová otázka	Mužský r.	Ženský r.	Střední r.
Dvojné	1.	Nominativ	kto? čo?	dva oba	dvje obje
	2.	Genitiv	koho? čoho?	dvov obov
	3.	Dativ	komu? čomu?	dvom obom
	4.	Akuzativ	koho? čo?	dva oba	dvje obje
	5.	Lokál	kom? čom?	dvov obov
	6.	Instrumentál	kím? čím?	dvoma oboma

Skloňování vyšších číslovek ve firburštině

Číslo	Pád		Pádová otázka	3	4	5+
Množné	1.	Nominativ	kto? čo?	tri	štiri	pjať
	2.	Genitiv	koho? čoho?	troch	štiroch	pjaťich
	3.	Dativ	komu? čomu?	trom	štirom	pjaťim
	4.	Akuzativ	koho? čo?	troch, tri	štiri	pjať
	5.	Lokál	kom? čom?	troch	štiroch	pjaťich
	6	Instrumentál	kím? čím?	troma	štirma	pjaťma

Příklady slov

Číslovky

1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12	15	20	25	100	1000	0	5671
Odin	Dva	Tri	Štiri	Pjať	Šisť	Sim	Visim	Devjať	Desjať	Odinácjať	Dvanácjať	Pjatnácjať	Dvacjať	Dvacjať pjať	Sto	Tisjać	Nul	Pjať tisjaćú simdesjať odin

Měsíce

Česky	Firbursky	Původ
Leden	Zimňen	Z českého slova zimní
Únor	Kraťjen	Z českého slova krátký
Březen	Vstavjen	Z českého slova vstávat
Duben	Čiljen	Z českého slova čilý
Květen	Kochaňjan	Z polského slova kochanie (milování)
Červen	Vjaletňík	Z českého slova výlet
Červenec	Chrvjan	Z chorvatského slova Hrvatska (Chorvatsko)
Srpen	Hican	Z německého slova hitze (vedro, horko)
Září	Śkoled	Z českého slova škola
Říjen	Ríjan	Z české verze slova
Listopad	Lasťijkopad	Z české verze slova
Prosinec	Darćikadec	Ze slovenského slova darček

Dny v týdnu

Česky	Firbursky	Původ
Pondělí	Dĺdach	Z firburského spojení dlhij dach (dlouhý den)
Úterý	Dildach	Z menderské verze slova (dealdies)
Středa	Streďić	Z firburského slova strjad (střed)
Čtvrtek	Śtvrtok	Ze slovenské verze slova (štvrtok)
Pátek	Lúčan	Z firburského slova lúčina (louka)
Sobota	Volňan	Z českého slova volno
Neděle	Spić	Z firburského slova spjat (spát)

Porovnání firburštiny s dalšími jazyky

Angličtina	Němčina	Nizozemština	Firburština	Čeština	Slovenština	Polština	Ukrajinština	Běloruština	Slovinština	Chorvatština	Srbština	Makedonština	Bulharština
dream	Traum	droom	dróm	sen	sen	sen	мрія	мара	sen	san	сан	сон	мечта
day	Tag	dag	dach	den	deň	dzień	день	дзень	dan	dan	дан	ден	ден
night	Nacht	nacht	nicht/ňić	noc	noc	noc	ніч	ноч	noč	noć	ноћ	ноќе	нощ
arm	arm	arm	rúka	ruka	ruka	ręka	рука	рука	roka	ruka	рука	рака	ръка
leg	Bein	been	beena	noha	noha	noga	нога	нага	noga	noga	нога	нога	крак
water	Wasser	water	vótra	voda	voda	woda	вода	вада	voda	voda	вода	вода	вода
fire	Feuer	vuur	vatar	oheň	oheň	ogień	вогонь	агонь	ogenj	vatra	ватра	оган	огън
house	Haus	huis	dóm	dům	dôm	dom	дім	дом	hiša	kuća	кућа	куќа	къща

Všeobecná deklarace lidských práv

Firbursky	Všici liďi sa roďú slobodňí i sobi fevlí čo do várdichlisťi ta ketlek. Sú b'cháfďí reedenem i znaćem i majú zámen jednat v bubići brurstva.
Česky	Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.