Ústecká republika
 |
Tato stránka potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace. Můžete MicroWiki pomoci tím, že ji vylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. |
Ústecká lidová republika | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Vlajka
 Znak
| |||||||||||
Národní hymna: Hymna Ústecké lidové republiky
| |||||||||||
 | |||||||||||
| Ústí nad Labem | |||||||||||
| čeština, slovenština, němčina, ukrajinština, ruština, rusínština | |||||||||||
| křesťanství, islám | |||||||||||
| Ústečané | |||||||||||
Vláda | prezidentská republika | ||||||||||
• Prezident | neobsazeno | ||||||||||
• Premiér | neobsazeno | ||||||||||
• Předseda Národní rady | neobsazeno | ||||||||||
Legislatura | Nejvyšší rada | ||||||||||
| Vznik | |||||||||||
• Vznik | 5. leden 2015 | ||||||||||
• Referendum o samostatnosti | 22. červenec 2015 | ||||||||||
• Nárokované | 5 335 km² | ||||||||||
| ruský rubl (de iure) česká koruna, euro (de facto) | |||||||||||
Časové pásmo | SEČ | ||||||||||
Národní zvíře | lev | ||||||||||
| |||||||||||
Ústecká lidová republika byl nezávislý stát ve střední Evropě. Na severu jeho území sousedí se Saskem (Spolková republika Německo) a na jihu sousedí s Československem. Hlavním městem je Ústí nad Labem, které je zároveň největším městem. Ústecká lidová republika byla vyhlášena 5. 1. 2015. Počet obyvatel činil ke dni 1. 1. 2015 přesně 823 972 obyvatel. Vláda Ústecké lidové republiky byla silně pro-ruská. Oficiální měnou byl ruský rubl, ale v zemi se platilo českou korunou nebo eurem. Velký vliv má v Ústecké lidové republice křesťanství, obzvláště pravoslaví, dále pak římskokatolické, přestože zemi ovlivnil bývalý ateistický komunistický režim.
Přestože neexistuje žádný právní dokument o zániku Ústecké lidové republiky, ÚLR je fakticky součástí ČSR a jako samostatný stát již neexistuje.
Dne 22. července 2015 proběhlo referendum o samostatnosti Ústecka v rámci federace, ve kterém se však většina hlasujících vyslovila proti a Ústecko se tedy stalo součástí České socialistické republiky v ČSSR, později samostatné ČR a následně ČSR.
Přírodní podmínky
Ústeckou lidovou republikou protéká řeka Labe, dále pak řeka Bílina. Hranici s Německem tvoří z větší části hřeben Krušných hor, které pokračují do Karlovarského kraje v Česku. Nejvyšší bod kraje se nachází ve 1225 m n. m. na jihovýchodním svahu hory Klínovec, jejíž vrchol o nadmořské výšce 1244 m n. m. se již nachází na území České republiky. Na severní hranici přechází pásmo hor v Labské pískovce s unikátními skalními městy, soutěskami a věžemi až 400 m n. m. Ve vnitrozemí vyniká sopečné Středohoří s nejvyšším vrcholem Milešovkou. Místo, kde Labe u Hřenska opouští území státu, je naopak nejnižším bodem republiky (113 m n. m.).
Většinu území země odvodňuje Labe, jehož nejvýznamnějšími přítoky v republice jsou Ohře a Ploučnice.
Nejdůležitějším chráněným územím je Národní park České Švýcarsko, zahrnující část Labských pískovců. V zemi jsou i další chráněné krajinné oblasti, přírodní parky a maloplošná chráněná území.
Dějiny
Území Ústecké lidové republiky bylo dlouhou dobu součástí Československa a během druhé světové války byla většina území přičleněna Německé říši. První předchůdce dnešní ÚLR vznikl v roce 2012, byl to však komunistický stát s vládou jedné strany, který často změnil svůj název (SRŠR (2012-2013) , SRPR (2013), PR (2013-2014)). Tento stát měl i svou měnu, polabskoruský rubl (PRR) a zaujímal pouze území Ústecké oblasti. Dne 5. ledna 2015 byla vyhlášena Ústecká lidová republika. O týden později vznikla i sousední Děčínská lidová republika (dnešní Děčínská oblast) a oba státy vytvořily Novočeskou federaci, která se rozrostla až na území Karlovarska a Krkonoš a sousedila s Meknijskem.
Novočeská federace se na základě mezinárodní smlouvy spojila s Československem a utvořila s ním Československou socialistickou federaci, která zanikla 28. října 2015 obnovou ČSFR. Ústecko bylo de facto obnovena v 19. srpna 2015.
Přestože neexistuje žádný právní dokument, který by Ústeckou republiku rušil, v současné době jako samostatný stát fakticky neexistuje a její území patří pod Českou republiku v rámci ČSFR.
Vláda
Ústecko bylo prezidentskou republikou, kde prezident a vláda drželi většinu moci. Měla sice existovat Nejvyšší rada, která měla sloužit jako vykonavatel zákonodárné moci a disponovat právem volit prezidenta, ale ta v praxi nikdy nefungovala, protože ústecké zákony umožňovaly vládě Nejvyšší radu bez potíží obcházet.
Administrativní dělení
Ústecká lidová republika se dělila na oblasti. Ty se pak dělily na rajony (viz mapa). Výjimku tvořila Horská autonomní republika (horsky Горска автономна републіка), ustanovená 11. července 2015 zákonem 55/2015 o Horské autonomní republice, které byla připsána autonomie. Správu Horské autonomní republiky, pokrývající území Karlovarského kraje nárokované jako Ostrovská, Kraslická a Lubejská oblast, měl na starosti její prezident.
Obyvatelstvo
Největším městem podle počtu obyvatel je hlavní město Ústí nad Labem (Усті, Aussig), s 93 409 obyvateli k 1. 1. 2015. Druhým největším městem je Most, který má přibližně 67 tisíc obyvatel.
Ústecká lidová republika má 46 měst, ve kterých žije 80,7 % jejích obyvatel, dále 354 obcí. Obce do 500 obyvatel představují 54 % všech obcí v zemi, ale žije v nich jen 5,8 % obyvatel. Mezi jednotlivými částmi země jsou značné rozdíly nejenom ve stupni urbanizace, ale i ve struktuře ekonomické – od převážně zemědělských (Louny, Litoměřice) po výrazně průmyslové oblasti (Ústí nad Labem, Most).
Armáda
V čele Armády Ústecké lidové republiky (zkráceně УНРА, UNRA) stál prezident, nejvyšší vojenskou hodností pak byl maršál.
Externí odkazy
| ||||||||||||||||||||
