Československo (2014–2017)
 |
Tato stránka potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace. Můžete MicroWiki pomoci tím, že ji vylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. |
Tento článek pojednává o mikronárodě z let 2014 a 2017, pro ostatní útvary s tímto názvem navštivte Československo (rozcestník).
Československo | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Vlajka
 Znak
| |||||||||
Motto: Pravda vítězí | |||||||||
Národní hymna: Kdož jsú boží bojovníci
| |||||||||
.png) Územní nároky Československa | |||||||||
| Praha (de iure) | |||||||||
| čeština, moravština, slovenština | |||||||||
Vláda | de facto exilová vláda | ||||||||
• Prezident | Tomáš Kracík (2014–2015) David Vavruška (2015) Bratslav Šťasten (2015–2017) | ||||||||
• Předseda vlády | Stanko Petrovič (2015) Tomáš Kracík (2015–2016) Jakub Dus (2016–2017) | ||||||||
| Vznik | |||||||||
• Vyhlášení | 11. listopad 2014 | ||||||||
• Začlenění Moravy | 11. leden 2015 | ||||||||
• Rozpuštění | 24. červenec 2017 | ||||||||
• Nárokované | 127 876 km² | ||||||||
| koruna československá | |||||||||
| |||||||||
Československo byl mikronárod ve střední Evropě. Nárokoval si území bývalého poválečného Československa, jeho naprostou většinu nikdy ale neovládal a fungoval jako de facto alternativní exilová vláda. Zároveň ale respektoval suverenitu České a Slovenské republiky v rámci teorie státních vrstev. Vládní stranou je Komunistická strana československá, jsou uplatňovány zásady socialistické společnosti.
Dějiny
Československo bylo vyhlášeno 11. listopadu 2014 v 11.11 Bratslavem Šťastenem jako loutkový spojenecký stát Moravské sovětské socialistické republiky pod názvem Československá socialistická konfederativní republika. Šlo o konfederaci složené ze dvou republik, nárokujících si Čechy a Slovensko. Prezidentem České socialistické republiky byl vybrán Karl Friedrich, prezidentem Slovenské socialistické republiky David Petronius Vavruška a konfederálním prezidentem se stal Tomáš Kracík. Československo se hned po svém vzniku stalo členem Paktu socialistických mikronárodů.
11. ledna 2015 se Moravská SSR vzdala územních nároků na území bývalého Sovětského svazu a sloučila se s Československem do nově vzniklé Československé federace. O den dříve vystřídal Vavruška Kracíka na pozici prezidenta, 21. března jím pak byl zvolen Bratslav Šťasten. Kromě Moravy si Československo začalo nárokovat i Podkarpatskou Rus a později i Lužici. V dubnu se premiérem stal novočeský prezident Stanko Petrovič a Československo začalo jednat s Novočeskem o sjednocení. Pro nedostatek občanů probíhal rozhodovací proces v Československu pomocí referend, v plánu ale bylo ustanovení dvoukomorového Federálního shromáždění, skládajícího se z dvousetčlenné Sněmovny lidu a Sněmovny národů.
9. května 2015 došlo ke spojení Novočeska s Československem a vzniku Československé socialistické federace. Petrovič zůstal předsedou vlády až do září, kdy se nedokázal shodnout s ostatními představiteli na jejím složení. 4. října sestavil novou vládu Tomáš Kracík. 28. října 2015 došlo k transformaci na Českou a Slovenskou federativní republiku, která se vzdala nároků na Podkarpatskou Rus a Lužici. 18. ledna 2016 vystřídal Kracíka na pozici předsedy vlády Jakub Dus a zůstal jím až do zániku mikronároda. 1. června se Československo naposledy přejmenovalo na Československou federativní republiku. V roce 2017 se rozhodlo pro nízký počet občanů na území České a Slovenské republiky tyto republiky rozpustit a 24. července Československo zaniklo. Moravská republika, jakožto jeho poslední součást, od té doby začala operovat opět samostatně.
Geografie
Československo zasahuje na území o rozloze 127 876 km². Sousedí s NSR, NDR, Polskem, SSSR, Maďarskem a Rakouskem. Od 1. září 2015 si nárokovalo také území Lužice
Republiky ČSSR
- Česká socialistická republika
- Moravská socialistická republika
- Slovenská socialistická republika
- Lužická socialistická republika
Orgány federace
Federální shromáždění
Federální shromáždění Československé socialistické republiky bylo dle československé ústavy od roku 2015 zákonodárným orgánem Československé socialistické republiky. Federální shromáždění mělo mít formu dvoukomorového parlamentu. Sestávat se mělo ze Sněmovny lidu o 200 poslancích a Sněmovny národů o 150 poslancích, rozdělených podle historických zemí. Kvůli nízkému počtu občanů mikronároda však Federální schromáždění nebylo zdaleka obsazené.
Vláda ČSSR
President ČSSR
Ústavní soud ČSSR
Federální banka ČSSR
Československá lidová armáda
Československá lidová armáda byla nejpočetnější a nejvýznamější ozbrojenou silou federace.
Ekonomika
Ekonomika stále ještě nebyla výrazně oživena, v současné době je velmi slabá.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel ČSSR je k roku 2016 přibližně 15.729.392 obyvatel. Více než polovinu obyvatel (54%) tvoří Češi, dále tvoří více jak třetinu (36%) obyvatel Slováci. Dalšími národnostními skupinami jsou Moravané (4%), Maďaři (4%) a Cikáni (1%).
Náboženství
Svoboda náboženského vyznání a právo na náboženské obřady zaručuje ústava. 52% obyvatel je bez vyznání, 41% obyvatel jsou římští katolíci (zejména na Moravě a Slovensku), další významné skupiny jsou pak husité, pravoslavní a evangelíci.
Jazyk
Úředními jazyky Československé socialistické republiky jsou čeština, moravština a slovenština. Tyto jazyky se navzájem překrývají na úrovni nářečí.
Vzdělání
Československo provozovalo virtuální Střední ekonomickou školu Československa.
Externí odkazy
- http://www.tisk-cssf.hys.cz/ - Webové stránky zpravodaje Mladé Československo.
- http://www.cs.encyklopedie.wikia.com/ - Encyklopedie ČSFR