Registrace je dostupná na hlavní stránce.

Ústecká lidová republika

Z Mikronárody Wiki
Přejít na: navigace, hledání


Ústecká lidová republika
Aussiger Volksrepublik
Ústecká ľudová republika
Устецкая народная республика
Устіцка народна републіка
 Polabovská republika 2015– Česká země 
Novočeská federace 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: [[|Hymna Ústecké lidové republiky]]
geografie
Mapa
hlavní město:
Ústí nad Labem
rozloha:
5 335 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:
823 972 (1. 1. 2015)
čeština, slovenština, němčina, ukrajinština, ruština, rusínština
Křesťanství, Islám
státní útvar
prezidentská republika
vznik:
5. 1. 2015
Státní útvary a území
Předcházející:
Polabovská republika Polabovská republika
Nástupnické:
Česká země Česká země
Novočeská federace Novočeská federace

O Ústecké republice v Novočeské federaci pojednává článek Ústecká lidová republika (Novočesko).

Ústecká lidová republika byl nezávislý stát ve střední Evropě. Na severu jeho území sousedí se Saskem (Spolková republika Německo) a na jihu sousedí s Československem. Hlavním městem je Ústí nad Labem, které je zároveň největším městem. Ústecká lidová republika byla vyhlášena 5. 1. 2015. Počet obyvatel činil ke dni 1. 1. 2015 přesně 823 972 obyvatel. Vláda Ústecké lidové republiky byla silně pro-ruská. Oficiální měnou byl ruský rubl, ale v zemi se platilo českou korunou nebo eurem. Velký vliv má v Ústecké lidové republice křesťanství, obzvláště pravoslaví, dále pak římskokatolické, přestože zemi ovlivnil bývalý ateistický komunistický režim.

Přestože neexistuje žádný právní dokument o zániku Ústecké lidové republiky, ÚLR je fakticky součástí ČSR a jako samostatný stát již neexistuje.

Dne 22. července 2015 proběhlo referendum o samostatnosti Ústecka v rámci federace, ve kterém se však většina hlasujících vyslovila proti a Ústecko se tedy stalo součástí České socialistické republiky v ČSSR, později samostatné ČR a následně ČSR.

Přírodní podmínky

Ústeckou lidovou republikou protéká řeka Labe, dále pak řeka Bílina. Hranici s Německem tvoří z větší části hřeben Krušných hor, které pokračují do Karlovarského kraje v Česku. Nejvyšší bod kraje se nachází ve 1225 m n. m. na jihovýchodním svahu hory Klínovec, jejíž vrchol o nadmořské výšce 1244 m n. m. se již nachází na území České republiky. Na severní hranici přechází pásmo hor v Labské pískovce s unikátními skalními městy, soutěskami a věžemi až 400 m n. m. Ve vnitrozemí vyniká sopečné Středohoří s nejvyšším vrcholem Milešovkou. Místo, kde Labe u Hřenska opouští území státu, je naopak nejnižším bodem republiky (113 m n. m.).

Většinu území země odvodňuje Labe, jehož nejvýznamnějšími přítoky v republice jsou Ohře a Ploučnice.

Nejdůležitějším chráněným územím je Národní park České Švýcarsko, zahrnující část Labských pískovců. V zemi jsou i další chráněné krajinné oblasti, přírodní parky a maloplošná chráněná území.

Dějiny

Území Ústecké lidové republiky bylo dlouhou dobu součástí Československa a během druhé světové války byla většina území přičleněna Německé říši. První předchůdce dnešní ÚLR vznikl v roce 2012, byl to však komunistický stát s vládou jedné strany, který často změnil svůj název (SRŠR (2012-2013) , SRPR (2013), PR (2013-2014)). Tento stát měl i svou měnu, polabskoruský rubl (PRR) a zaujímal pouze území Ústecké oblasti. Dne 5. ledna 2015 byla vyhlášena Ústecká lidová republika. O týden později vznikla i sousední Děčínská lidová republika (dnešní Děčínská oblast) a oba státy vytvořily Novočeskou federaci, která se rozrostla až na území Karlovarska a Krkonoš a sousedila s Meknijskem.

Novočeská federace se na základě mezinárodní smlouvy spojila s Československem a utvořila s ním Československou socialistickou federaci, která zanikla 28. října 2015 obnovou ČSFR. Ústecká lidová republika pak byla de facto obnovena v červnu 2015 smlouvou mezi Ústeckou, Děčínskou, Litoměřickou a Mosteckou republikou do nové, větší ÚLR, která zaujímala rozlohu celého bývalého Ústeckého kraje někdejší České republiky.

Přestože neexistuje žádný právní dokument, který by Ústeckou republiku rušil, v současné době jako samostatný stát fakticky neexistuje a její území patří pod Českou republiku v rámci ČSFR.

Vlajka Ústecké lid. republiky

Administrativní dělení

Ústecká lidová republika se dělila na oblasti. Ty se pak dělily na rajony (viz mapa).

Soubor:Unr-hlavnimesto.jpeg
Hlavní město Ústí / Aussig

Obyvatelstvo

Největším městem podle počtu obyvatel je hlavní město Ústí nad Labem (Усті, Aussig), s 93 409 obyvateli k 1. 1. 2015. Druhým největším městem je Most, který má přibližně 67 tisíc obyvatel.

Ústecká lidová republika má 46 měst, ve kterých žije 80,7 % jejích obyvatel, dále 354 obcí. Obce do 500 obyvatel představují 54 % všech obcí v zemi, ale žije v nich jen 5,8 % obyvatel. Mezi jednotlivými částmi země jsou značné rozdíly nejenom ve stupni urbanizace, ale i ve struktuře ekonomické – od převážně zemědělských (Louny, Litoměřice) po výrazně průmyslové oblasti (Ústí nad Labem, Most).

Soubor:Kostelunr.jpeg
Kostel v ústeckém pohraničí

Politický systém