Ladislav Jan
| Ladislav Jan Szabó | |
|---|---|
2018 – 12. listopad 2020 od 1. února 2023 | |
| Nejvyšší Vševidoucí | Albert Flinkmann |
| Předchůdce | On sám (jako císař) |
2013 – 6. listopad 2015 2015 – 2018 | |
| Císaři-triumvirové | Bedřich Bobanián Herzog Vojtěch |
| Nástupce | On sám (jako vévoda) |
| Narozen | 22. leden 2002 Náchod, Česká republika |
| Občanství | bobanské, české |
| Národnost | bobanská |
| Politická strana | Bobanistická strana |
| Děti | bezdětný |
| Bydliště | Koblihov, Bobánie (Broumov, Česká republika) |
| Náboženství | křesťanství (Bobanská církev) |
Ladislav Jan Szabó je bobanský politik a šlechtic, vládnoucí v současné době jako bobanský vévoda. Působil také v Radoslávii jako viceprezident a v Československu, kde řídil tamní pobočku Bobanistické strany.
Bobánie
V roce 2011 založil Ladislav Jan se svými přáteli Bobanskou republiku. Po celou dobu její existence působil Ladislav Jan jako faktický vládce Bobánie. To se projevilo především při úpadku republiky, kdy se v roce 2013 poprvé prohlásil císařem Bobánie a nastolil první císařství. Mezi lety 2013 a 2014 vládl jako absolutní monarcha. 9. května 2014 vypukla válka s rodem Rosů poté, co si jeho příslušníci začali nárokovat císařský titul pro sebe, svého nároku se ale po několika dnech konfliktu vzdali a válka byla ukončena. Téhož roku se Ladislav Jan rozhodl připojit Bobašoviny, vysoce autonomních územních celků pod správou bobanských šlechticů. Ladislavovy osobní neshody s moravským vládcem Bratslavem Šťastenem, který se v té době prohlásil vůdcem Sovětského svazu, vedly k zapojení Bobánie do propagandistické války. Bobánie se pod Ladislavovou vládou připojila do Meknijské federace, ale císařovy neshody s federální vládou vedly k jejímu opětovnému odpojení.
Císařova absolutní moc byla omezena vznikem Bobanského triumvirátu 13. června 2015, kdy se vedle Ladislava Jana stali císaři ještě Bedřich Herzog a Vojtěch. 6. listopadu 2015 bylo opět obnoveno císařství v čele s Bedřichem Herzogem poté, co Vojtěch ztratil zájem o mikronacionalismus. Ladislav Jan se opět stal císařem po Bedřichově abdikaci na konci roku 2015, kdy byl zvolen bobanským parlamentem. Za jeho druhé vlády došlo k liberalizaci politického systému i ekonomiky Bobánie, která se přetransformovala na parlamentní monarchii. V roce 2017 ale došlo k nárůstu napětí mezi císařem, který stále propagoval autokratický způsob vlády, a bobanským parlamentem, který se dožadoval dalších pravomocí. Ke zhoršení politické situace v Bobánii přispěla také císařova špatná zahraniční politika, která vedla k izolaci Bobánie na mezinárodní scéně, a špatná komunikace mezi bobanskými institucemi.
22. února 2017 inicioval Ladislav Jan vandalizaci československých stránek na MicroWiki, následkem čehož oznámil československý prezident Bratslav Šťasten invazi Bobánie. Ke skutečné invazi sice nedošlo, československá hrozba ale posloužila jako záminka pro státní převrat organizovaný Řádem Vševidoucích pod vedením Nejvyššího Vševidoucího Alberta Flinkmanna. Ladislav Jan zpočátku proti vládě Řádu protestoval, Flinkmann mu ale slíbil, že nová junta bude i nadále respektovat monarchii jako symbolickou hlavu státu a byl otevřený i postupnému obnovení občanské vlády pod císařem. Brzy se však začal pro bobanského monarchu používat vedle císařského titulu ještě titul vévody, který nakonec byl v druhé polovině roku 2018 ustanovený jako oficiální.
V pozdějších letech vlády junty začalo docházet k poklesu aktivity, což vedlo v létě 2020 k jednání mezi Ladislavem Janem a Albertem Flinkmannem o rozpuštění Bobánie. 12. listopadu 2020 pak došlo k vzniku post-bobanské správy pod kontrolou Radoslávie. Ladislav Jan se stal lordem guvernérem Bobánie pod radoslávským králem. V roce 2022 se ale opět začaly objevovat hlasy pro obnovu Bobánie a 1. září vyšel v platnost Zákon o bobanské obnově, který proces oficiálně zahájil. 1. února 2023 byla obnova dokončena souběžně se zánikem Radoslávie a Ladislav Jan se opět stal vévodou nezávislé Bobánie.