Göthové

dynastie Göth, též Göth von Jiljow, Barstein und Kunratitz

Původní erb
země	Klitzibürg, Česká republika, Německo, Rakousko
tituly	velkovévodský, vikomtský, hraběcí Klitzibürgský velkovévoda Doživotní regent Haakonnský ceremoniální hrabě Brümský Körpenqský vikomt vévoda v Teplicích vladyka z Jiljova pán z Bělušic
mýtický zakladatel	Sv. Dehil
současná hlava	Mikuláš I.
větve rodu	Klitzibürgští Göthové

Rod Göthů je vládnoucí rod v Klitzibürgu.

Historie

Rodina Göthů má vypracovaný rodokmen zhruba do začátku 17. století. Předpokládá se, že do Českého království přišla v rámci kolonizace ve 13. století z Bavorska nebo z Rakouska.

Původ

Koruna svatého Dehila, pojmenovaná po mýtickém zakladateli rodu.

Göthové jsou původem z Jihlavského jazykového ostrova a původem to byli moravští Němci, ovšem české země obývali odnepaměti. Mezi další českoněmecké rodiny, které se spojily s Göthy skrz sňatek patří například Leidemannové, Hableové, Eigelové, Krautschneiderové a Schwarzové.

Před druhou světovou válkou si praděda velkovévodkyně vzal Češku a významně tak ovlivnil budoucnost rodu. Po druhé světové válce měl jako etnický Němec problém, v roce 1947 byl dokonce ve vězení a československé občanství mu nebylo uděleno. První roky trvání poválečného Československa se snažil se svojí rodinou dosáhnout znovupřidělení československého občanství, v roce 1949 poslal na Národní výbor v Jihlavě dlouhý dopis vysvětlující situaci, kde se dušoval, že jeho děti, ani manželka neumí ani slovo německy, a že jsou vychovávány v českém duchu (po přezkoumání tohoto dopisu velkovévodkyně usoudila, že velká část byla lží). Ovšem tuto žádost tehdejší ministerstvo vnitra zamítlo a vypadalo to, že odsun je nevyhnutelný. Ale něco se pak změnilo, rodina mohla zůstat a nakonec až v roce 1950, dávno po velkých vlnách odsouvání, složil praděd velkovévodkyně občanský slib a stal se československým občanem.

Samozřejmě, rodina byla významně čechizována. Tímto zanikla několikasetletá tradice moravských Němců a Göthové se stali jen Čechy s německým původem. Ale ne všichni příslušníci rodu byli čechizováni. Například vedlejší linie Göthů byla odsunuta a usadila se ve Švábském Gmündu v Badenu-Württembergu. A ani čechizace nebyla zcela úspěšná. Praděda velkovévodkyně byl podle slov rodiny nejistý v češtině i dávno po válce a jeho rodina uměla dobře německy i přes dušování, že nikdo z nich neumí ani slovíčko.

Významné obnovení identity započalo až se zájmem velkovévodkyně, která se o svůj původ velmi zajímá a je hrdou Češkou s moravsko-německým původem.

Podle svatoatheistické mytologie založil rod Göthů Dehil Jan Göth. Dehil podle pověstí zabránil vyvraždění mýtické vesnice Kaelldd, která měla být poslední svatoatheistickou osadou ve středověku. Za tento čin byl Mikulášem I. svatořečen a v roce 2022 spolu se svatým Mikulášem prohlášen klitzibürgským státním světcem. Podle Dehila je také pojmenovaná klitzibürgská Koruna svatého Dehila, jeden z klitzibürgských státních symbolů. Na přelomu 14. a 15. století měl podle jiné legendy mýtický Johaniosius III. Göth spravovat nezávislé panství nazvané Klitzirüm, od kterého současný Klitzibürg odvozuje svou státnost. Žádné důkazy, které by potvrzovaly události popisované v klitzibürgských pověstech, neexistují.

Šlechtický původ

Neexistují důkazy, že by Göthové a rodiny spojené s nimi měly šlechtické předky, většina z nich byli prostí sedláci. To se ovšem časem změnilo. Dnešní hlava dynastie v Klitzibürgu, Emílie I., má šlechtický původ. Z matčiny strany se může dopracovat k staročeské vladycké rodině Holanů z Jiljova. Holani z Jiljova byli starý vladycký rod, který byl doložen již ve 14. století. Zakladatelem byl patrně rytíř Hrdoň z Jiljova.

Sídlil na tvrzi Jiljov, která se pravděpodobně nachází na v oblasti dnešní zříceniny letohrádku Jiljov, který stojí nedaleko trefně pojmenované vesnice Holany, avšak není doloženo, že ta tvrz skutečně stála tady. Holani byli významným rodem v nejbližším okolí, drželi několik dalších tvrzí, mezi nejdůležitější pak patři Osov u Hořovic. Tvrz Osov koupil v roce 1554 Václav Holan z Jiljova, když zemřel, zdědil ji po něm v roce 1562 jeho bratr Jiří Holan z Jiljova.

Jiří Holan z Jiljova je přímý předek Emílie I. a asi nejvýznamnější člen rodu. Vyskytuje se ve zdaleka nejvíc pramenech a zanechal po sobě nejvýznamnější památku. V obci Skřípel, na území zdejšího kostela, se nachází náhrobek, na kterém je vytesaná podoba Jiřího Holana. Hned vedle je vytesána podobizna jeho manželky, Barbora z Barštejna, pravděpodobně příslušnice rodu Charvátů z Barštejna.

Jiří Holan měl mnoho synů, proto byl problém rozdělit majetek. Jeden z nich, Václav, se přestěhoval do malé vesničky z názvem Plešiště a předpokládá se, že on založil zdejší malou tvrz Holanova Turyň. Od té doby zde tato linie Holanů žila. Není nijak doloženo, jestli měli i potomci Václava šlechtický titul, předpokládá se, že o svůj vladycký titul přišli po třicetileté válce, ale podle matrik stále žili na zdejší tvrzi. Avšak postupně chudli a stávali se většími sedláky. Nakonec se jeden příslušník rodu odstěhoval do nedalekého Dobrošova, kde měl dceru, která si vzala muže a zde mizí příjmení Holanů a také zde začíná styk s rodinou Emílie I.

Emílie I. byla asi první po minimálně stovce let, co zjistila šlechtický původ této linie v rámci dynastie. Po zjištění zavedla vladycký titul v Klitzibürgu a za své tituly připojila přídomek z Jiljova, (resp. von Jiljow), jako jakousi formy legitimizace své vlády nad Klitzibürgem a také protože jsou šlechtické tituly v Klitzibürgu legální.

Domnělý původ

Skrz manželku Jiřího Holana by se původ Emílie I. mohl rozšířit na další rodiny. Jeho žena se jmenovala Barbora z Barštejna a tudíž se odhaduje, že pocházela z rodu Charvátů z Barštejna. Tento rod zhruba odpovídal významu Holanů z Jiljova, byl malý, ne moc významný, ale asi nestrádal. Též k tomuto hraje erb, který je vytesán na náhrobku Barbory, který je podle odhadů identický s erbem rodu Charvátů z Barštejna, který se narozdíl od Holanů z Jiljova dochoval.

Charvátové z Barštejna jsou původem saský rod, který asi ve 13. století přišel do Čech. Obýval tvrz Bělušice, která se nachází ve stejnojmenné vesnici nedaleko města Most. Barštejni podobně jako Holani postupně ztratili význam, ale narozdíl od Holanů, co se postupně propadali v třídní pyramidě, poslední významný člen Charvátů z Barštejna se spojil s jiným šlechtickým rodem. Tento rod byli Chotkové. Tehdy ještě nevýznamný rod po Charvátech převzal tvrz Bělušice a nakonec i jejich erb, který se stal součástí jejich erbu. Chotkové mezitím rostli a stali se významnou českou šlechtou. Tento rod nakonec vrcholí u Žofie Chotkové, která si vzala za muže arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este, následníka trůnu rakouského a taky spolu zahynuli při atentátu v Sarajevu. Pokud byla Barbora z Barštejna opravdu součástí rodu Charvátů z Barštejna, znamenalo by to že Emílie I. má velmi vzdálenou spojitost k jedné z nejvýznamnějších událostí v moderní historii.

Ale skrz Barboru z Barštejna se ještě spekuluje o spojením s dvěma dalšími rody. Jejími předky by totiž mohli být příslušníci dvou menších českých rodů, Kopidlanských z Kopidlna a Cukrů z Tamfeldu. Nejzajímavější na těchto rodech jsou nepochybně jejich jména. Kopidlanští, kterým jméno propůjčuje menší české město a Cukrové z Tamfeldu, původem francký rod, usedlý v Čechách asi od 14. století a s velmi vtipným jménem.

Nicméně tyto dva rody spojuje ještě něco jiného, než domnělý příbuzenství skrz Charváty z Barštejna. Nejznámější příslušník rodu Kopidlanských, Jan Kopidlanský totiž zavraždil nejznámnějších příslušníka Cukrů, Jana Cukra z Tamfeldu na výročním trhu na Staroměstském náměstí v Praze. Jan Kopidlanský byl pak urychleně popraven, což naštvalo jeho bratra Jiřího a ten se stal víceměné lapkou, co plundroval a vraždil.