Blatná
| Blatná | |||
|---|---|---|---|
| Hlavní město | |||
| Majergrad | |||
|
|||
 |
|||
| Stát |  Majerovsko |
||
| Vláda | |||
| - Král | Daniel Majer | ||
Blatná je bývalým největším městem Svobodného království dynastie Majerů a již neexistující Novotroitské federace. Nacházelo se v tzv. Majerovských blatenských državách na jihu Čech.
Dnes si Svobodné království dynastie Majerů nárokuje jen rodinný dům v centru města, který je hlavním městem Majerovska zvané Majergrad.
Historie obecná
Archeologické nálezy ukazují, že první souvislé osídlení lze nalézt již v době laténské ve 4. století př. n. l. Zdejší území bylo osídleno již v 6. století.
Město vzniklo na křižovatce cest mezi Pískem, Plzní, Strakonicemi a Prahou. První písemná zmínka o Blatné pochází z roku 1235, kdy Vyšemír z Blatné vystupuje jako svědek na listině krále Václava I.
Ve 14. století vlastnili osadu Bavorové ze Strakonic. Ti zde mezi lety 1290 - 1300 založili Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v románském slohu. Presbytář byl však vystavěn před rokem 1444 v gotickém slohu. Oltáře, kazatelna, křtitelnice a lavice pocházejí z období baroka. Ambit je z roku 1764.
V 15. století a na počátku 16. století je Blatná hlavním sídlem pánů z Rožmitálu. Nejvýznamnějším členem rodu Rožmitálů je Jaroslav Lev, za kterým často přijíždí Jiří z Poděbrad, který si za svou druhou manželku vybírá sestru Jaroslava Lva, Johanu, která byla korunována na českou královnu.
Roku 1601 byla Blatná císařem Rudolfem II. povýšena na město. Během třicetileté války zažilo město mnoho drancování a požárů města. Často je také navštěvovali vojenské oddíly obou válčících stran. Důvodem těchto pohrom je umístění Blatné na důležité komunikaci z jižních do západních Čech. Po skončení války zde zůstalo pouze 60 obydlených domů.
Rozkvět města a řemesel začíná v 18. století, kdy majitelé panství, Serenyiové, staví při kostele věž, špitál, školu a zdobí město i okolí barokními plastikami. V roce 1798 získali Blatnou Hildprandtové z Ottenhausenu, za kterých v první polovině 19. století k regotizace zámku. V 50.letech minulého století byl zámek zestátně, avšak v roce 1992 byl rodině Hildprantově vrácen. Ti zámek vlastní do dnes a pokračují s jeho rekonstrukcí.
V roce 1834 propukl v Blatné velký požár, který zničil 118 domů, a po kterém Blatná klesla na jedno z nejchudších měst. O dvacet let později je známé především svými ševci a zahradníky. Na konci 19. století zde vznikla železnice Strakonice - Blatná - Březnice, která způsobila oživení podnikání.
V meziválečném období se Blatná stává známou, díky desítkám hektarů polí růží, které zde pěstuje vynikající odborník Jan Böhm, který za své růže získal na soutěžích nejvyšší ocenění. Mezi další rodáky patří například operní pěvec Karel Strakatý (1804 - 1868), který 21. prosince 1834 poprvé zazpíval na premiéře Fidlovačky J. K. Tyla píseň Kde domov můj; básník Jan Paroslav Koubek (1805 - 1854); nebo lékař-virolog Dimitrij Slonim (1925 - 2017).
Demografický vývoj
První písemná zmínka o Blatné pochází z roku 1235. Populace Blatné do roku 1990 rostla, i když zažívala různé výkyvy. Od té doby klesá, avšak posledních pár let se pohybuje v podobných číslech (okolo 6 500 obyvatel). Dle dat Českého statistické úřadu počet obyvatel Blatné k 1.1.2020 dosahoval 6573. Největšího počtu obyvatel dosáhlo město Blatná v roce 1990 s počtem 7980.
Pro lepší představu je zde vytvořena tabulka, která zachycuje historický vývoj obyvatel od roku 1869.
| Rok | Počet obyvatel | Růst/Pokles |
|---|---|---|
| 1869 | 2789 | Začátek dat |
| 1880 | 3050 | ▲- Růst |
| 1890 | 2973 | ▼ - Pokles |
| 1900 | 2983 | ▲ - Růst |
| 1910 | 3127 | ▲- Růst |
| 1921 | 2994 | ▼- Pokles |
| 1930 | 2987 | ▼- Pokles |
| 1950 | 3169 | ▲- Růst |
| 1961 | 3667 | ▲- Růst |
| 1971 | 4475 | ▲- Růst |
| 1980 | 7015 | ▲- Růst |
| 1990 | 7980 | ▲- Růst |
| 2000 | 6798 | ▼- Pokles |
| 2010 | 6787 | ▼- Pokles |
| 2020 | 6573 | ▼- Pokles |
Historie mikronacionální
Královská dynastie Majerů je původem právě z Blatné. Bohumil Majer, praděd Daniela Majera, pracoval pro místního barona jako automechanik a dvorní řidič. Žil na zámku, později se však i se svou rodinou přestěhoval do podzámčí. Ludvík Majer, dědeček Daniela Majera, se za prací rozhodl přestěhovat do Novotroitu, kde pracoval v místním bývalém výzkumném centru. Jeho synové Ludvík II. a Roman I. (otec Daniela Majera) již tedy vyrůstali v Praze.
Rodina Majerů vlastní v Blatné dům, který nyní prochází rekonstrukcí. Daniel Majer se zde příležitostně objevoval, aby pomáhal s pracemi. Navíc zde od dětství navštěvoval svého děda, proto má k městu velmi výjimečný vztah. V roce 2020 si zde našel přítelkyni a seznámil se s jejími přáteli, mezi nimiž byl Paukos.
Když se na konci roku 2020 znova začal věnovat Majerovsku, vyhlásil si v pokoji své přítelkyně kolonii jménem Severní Blatensko. V únoru 2021 při vzniku Novotroitské federace vznesl nároky na celé město Blatná. Po jejím rozpadu zase své nároky zmenšil na rezidenci dynastie Majerů a Severní Blatensko, které se ale později v roce 2022 od majerovské koruny odtrhlo.
Zdroje
|
Tento článek nebo soubor obsahuje obsah z Wikipedie. Více informací najdete na odpovídajícím článku. |
Eduard Oberfalcer - Encyklopedie měst a obcí okresu Strakonice
Databáze demografických údajů za obce ČR [1]
Počet obyvatel v obcích k 1.1.2020 [2]
Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005 [3]
Ludvík Majer - Životopis
Z vlastních vzpomínek Daniela Majera
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
