Ostravská konfederace
Ostravská Konfederace | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Konfederacja Ostrawska (polština)
Ôstrōwskã Könfīdeŕacã (orlovština) | |||||||
čeština, polština | |||||||
Uznávané jazyky | ostravština, moravština, metylovičtina, slezština, orlovština a lihejština. | ||||||
Ostravák, Ostravan | |||||||
Vláda | Konstituční monarchie, Přímá Demokracie | ||||||
• Král | Michal I. Viatr, Zantriunský | ||||||
• Držitelů občanství | 7 | ||||||
/ok/ (MikroWeb) | |||||||
|
Ostravská Konfederace (polsky Konfederacja Ostrawska) někdy psáno jako Konfederace je stát který vznikl 1. ledna 2024, de iure 7. ledna 2024. Vznikl během jednání o následcích oddělení Poruby, spojením Metylovic s Porubou a rozdělení Poruby na Porubu a Zantrii.
Historie
Oddělení Poruby
- Související informace naleznete také v článku Frýmensko#Porubský_separatismus.
První domluvy o založení Konfederace, proběhli 29. prosince, kdy se Martin Tomša společně s králem a vládou domluvili na finančním odškodnění, jestliže Poruba bude odpojena v referendu. To přesvědčilo krále aby v tento den vyhlásil referendum o odtržení Poruby, ačkoliv možnost pro, s 46,7% hlasů vyhrála, následkem žaloby Stefana Kutnixe bylo referendum zopakováno a ode dne 1. ledna 2024, už byla Porubská nezávislost jistá. Mezitím jmenovaný král Michal Viatr a Jan Zelený sepsali Ústavu která se potvrdila v federálním referendu dne 7. ledna, čímž se Ostravská Konfederace stala de iure svrchovaným státem.
První volby Federální Rady Národa
První volby do Federální Rady Národa byli králem vyhlášeny na 8. ledna v 18:00, výsledky byly 50% pro obě kandidující strany Unie Mladoporubských a Ostravská Lidová Strana. Po těchto volbách následovalo referendum úplné revize ústavy které podle výsledků 10. ledna 2024 zahájilo druhé volby.
Druhé volby Federální Rady Národa
Druhé volby do Federální Rady Národa byli králem vyhlášeny na 11. ledna 2024 od 18:00, po schválení referenda o úplné revizi ústavy, ačkoliv toto referendum upravovalo jediný odstavec. Kandidují strany Unie Mladoporubských, Ostravská Lidová Strana a Federální Libertariánská Strana.
Politický systém
Občan
Politickou, zákonodárnou - ale i výkonou - moc na úrovní spolkových zemí představují občané jimž jsou podřízeny všechny parlamenty[neověřeno] včetně toho zemského a federálního (Federální Rada Národa). Občané zde mohou předkládat vlastní lidové iniciativy, které se po podpsech 3 občanů můžou předkládat jako návrh na federální referendum.
Federální Rada Národa
Federální Rada Národa (polsky Federalna Rada Narodu) má neurčité množství členů, protože je volena tzv. procentuálním systémem, který byl již dřív praktikován ve Frýmensku. Funkční období je půlroku (6 měsíců). Její moc je především zákonodárná.
Král
Král je jediná nevolená pozice v Konfederaci, náleží rodu Viatrů/Zantriunů. Je hlavou státu a mezi jeho největší pravomoci patří: podepisování federálních zákonů a ústav, jmenování ředitele BKKA, vyhlašování datum voleb a udělování milosti vězňům.
|