Všebořičtina

Lidský jazyk

Písmo:{{{písmo}}}

Regulátor:není stanoven

CSO kód:není

Všebořičtina
Počet mluvčích	není znám
Postavení
Regulátor	není stanoven
Úřední jazyk	není úředním
Kódy
CSO 3343-1	není
CSO 3343-2	není

Všebořičtina je jazyk, kterým hovoří nepatrná část obyvatelstva Všebořického emirátu. Jedná se o poměrně složitý neindoevropský jazyk, připomínající maďarštinu, turečtinu nebo jiné jazyky, proto zní Slovanům velice zvláštně. Dokonce i mezinárodní slova zní ve všebořičtině často úplně jinak a proto mají všichni cizinci velké potíže při dorozumívání.

Všebořičtina se zapisuje latinkou, dříve však byly pokusy o zápis všebořického jazyka arabským písmem, nebo i cyrilicí. Také se často používá tzv. Všebořické písmo (aregša), které ovšem není možno zapsat na počítači, neboť jeho znaky nebyly pro počítač vytvořeny a mnoho z nich není ani podobných již existujícím znakům. Pokud jde o všebořickou latinku, v současné době se používá diakritika dole (ç, ş), délka damohlásek se již neznačí čárkami, jak tomu bylo kdysi (v současné podobě psaného jazyka se již neznačí vůbec), a některá písmena jsou spřežková (rj, nj, tj, dj).

Všebořičtina má za sebou poměrně dlouhý vývoj, stále se vyvíjí. V poslední době také dochází k přejímání slov z nejrůznějších jazyků. Náboženské výrazy jsou často převzaty z arabštiny, mnoho slov má také svůj původ v maďarštině, turečtině nebo baskičtině. Existuje také mnoho slov, která byla původně odvozena z angličtiny nebo němčiny, avšak byla tak změněna, že s již nedají snadno rozeznat. Slova převzatá z češtiny obvykle zachovala svojí podobu a liší se především zápisem.

Aregša

Základní znaky aregšy

Aregša (nebo arega) bylo unikátní písmo určené pro zápis všebořičtiny. Sloužila pouze k ručnímu zápisu, protože nebyla podporována žádnými počítačovými programy. Základní aregša měla 31 znaků, ale mohly existovat speciální znaky pro zápis hlásek a dvouhlásek, které se běžně ve všebořičtině nevyskytovaly.

Slovní zásoba

Česky	Všebořicky
Ano	Hod
Ne	Nep
Den	Zen
Noc	Jev
Velký	Veli
Malý	Kiçi
Možná	Lejit
Pes	Holc
Kočka	Maçka
Voda	Van
Vzduch	Val
Cukr	Zükor
Houba	Bob
Citron	Cök
Dům	Barak

Slova přejatá

• Z němčiny - şeperek - Sprache - řeč
• Z maďarštiny - tej - tej - mléko; maçka - macska - kočka
• Z češtiny - utotok - úterý - úterý; budiçek - budíček - alarm
• Z arabštiny - Lah - Alláh - Bůh; ğihad - džihád - džihád
• Z angličtiny - lajc - lion - lev; senan - see - vidět
• Z rumunštiny - drakul - dracul - drak
• Mezinárodni - natziu - nation - národ; socialismoa - socialism - socialismus

Slova původně všebořická

Fonjouk - smajlík; holc - pes; van - voda; çomü - čokoláda; psümak - mimozemšťan; ehelec - svědomí

Slova odvozená

• horj (oheň) - horji (horký) - horjan (vařit, pálit) - ahorjan (spálit) - horjvançak (varná konvice)
• van (voda) - vana (vana) - vani (vodní) - vanmulila (vodní meloun) - avanan (zalévat) - vançak (konvice)
• zen (den) - zeni (denní) - zenaçak (kalendář) - zenüc (deník)
• jev (noc) - jevi (noční) - jevnac (nočník) - jevak (ponocný)
• bur (kámen) - burc (sídlo) - burşa (vesnice) - buran (vesničan) - burak (kameník)
• ev (rád) - evi (oblíbený) - evlina (milovaná) - evan (mít rád) - evica (láska) - evican (milovat)
• rad (dobro) - radi (dobrý) - radzen (dobrý den) - radjev (dobrou noc) - radan (dobrák)
• cel (kouř) - celan (kouřit) - celçak (dýmka) - celberc (cigareta) - celan (kuřák)

Zdrobněliny

Zdrobnělinu ppdstatného jména utvoříme tak, že k němu přidáme koncovku -lina. Výsledná zdrobnělina se pak skloňuje jako samotné slovo. Např. maçka - maçkalina. To platí i pro ženská jména, ta, pokud končí na -a, to se mění na u. To platí ale pouze o ženském rodě.

Slova mužského rodu se zpravidla nezdrobňují.

Názvy zemí

Česky	Všebořicky
Všebořicko	Vşeborjican
Česko	Çestan
Německo	Dojçlania
Rusko	Rusakia
Itálie	Tajloc
Švýcarsko	Şvejc
Maďarsko	Hunoria
Francie	França
Slovensko	Slovakia
Čína	Çong
Japonsko	Nopoc
Chorvatsko	Horvatia

Základní fráze

Çae. - Ahoj.

Zdravot. - Dobrej (dobrý den - hovorově).

Radzen. - Dobrý den.

Radjev. - Dobrý večer, Dobrou noc.

Tasenan. - Nashledanou.

Küjüm. - Děkuji.

Velig küjüm - Moc děkuji, Velice děkuji.

Gau unnun? Jak se máš?

Gon herun? Co děláš?

Ellem radi. Mám se dobře.

Taçot. Jde to.

Gramatika

Podstatná jména

Množné číslo

Množné číslo podstatných jmen se tvoří přidáním koncovky -t na konec slova. Např. holc (pes) - holcat (psi); fonjouk (smajlík) - fonjoukat (smajlíci); natziu (národ) - natziut (národy); Hunorik (Maďar) - Hunorikat (Maďaři).

Na uvedených příkladech můžete vidět, že obvykle, pokud slovo končí souhláskou, koncovka množného čísla se mění na -at. Existuje ale řada vyjímek, kdy tomu tak není.

Skloňování podstatných jmen

Lokál

Lokál, nebo-li šestý pád, se ve všebořičtině vyjádří přidáním koncovky -oş/-uş na konec slova. Např. maçka - maçkoş; natziu - natziuş; jev - jevoş; tej - tejuş; bazaar - bazaaroş; baraak - baraakoş; hulaak - hulaakoş.

Genitiv

Genitiv, nebo-li druhý pád (koho, čeho) se ve všebořičtině vyjádří přidáním koncovky -un ke konci slova. Pokud slovo už v prvním pádu končí na -un, koncové n se zdvojuje: -unn. Např. natziu - natziunn.

Přídavná jména

Přídavná jména ve všebořičtině končí obvykle na -i. Např. veli (velký); gbeli (kulatý); kiči (malý); horji (horký).

Všebořičtina nerozlišuje mezi přídavnými jmény a příslovci. Např. veli (velký i velmi); horji (horký i hořce).

Stupňování přídavných jmen

Česky	1.stupeň	2. stupeň	3. stupeň
Velký	Veli	Velig	Jenvelig
Malý	Kiči	Kičig	Jenkičig
Vtipný	Fonji	Fonjig	Jenfonjig

Zájmena

Osobní zájmena

Osoba	Číslo jednotné	Číslo množné
1.	El	Len
2.	Un	Dun
3.	Ja/Je	Sem
Neurčitá	Az	-

Přivlastňovací zájmena

Osoba	Číslo jednotné	Číslo množné
1.	Lem	Lent
2.	Nun	Dunt
3.	Jal/Jel	Semt

Slovesa

Slovesa ve všebořičtině v infinitivu končí na koncovku -an (lajan, heran, senan)

Sloveso lajan (ležet):

Osoba	Číslo jednotné	Číslo množné
1.	lajam	lajanem
2.	lajun	lajadun
3.	lajot	lajaset

Vzorový text

Všeobecná deklarace lidských práv

všebořičtina	Mindan leket slobotzi na föji anarset, gon cin kärämäoş na reçeoş. Sem hanset nat rozümun na ehelecun, ta na müdüguset nat şoporset ta duşbrecçakni.
česky	Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.