Všebořičtina
Tento článek je ve znění, v jakém byl na micronations.wikia.org/cs před přesunem sem. Některé informace mohou být neaktuální. |
Všebořičtina | |
Počet mluvčích | není znám |
---|---|
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | není úředním |
Kódy | |
CSO 3343-1 | není |
CSO 3343-2 | není |
Všebořičtina je jazyk, kterým hovoří nepatrná část obyvatelstva Všebořického emirátu. Jedná se o poměrně složitý neindoevropský jazyk, připomínající maďarštinu, turečtinu nebo jiné jazyky, proto zní Slovanům velice zvláštně. Dokonce i mezinárodní slova zní ve všebořičtině často úplně jinak a proto mají všichni cizinci velké potíže při dorozumívání.
Všebořičtina se zapisuje latinkou, dříve však byly pokusy o zápis všebořického jazyka arabským písmem, nebo i cyrilicí. Také se často používá tzv. Všebořické písmo (aregša), které ovšem není možno zapsat na počítači, neboť jeho znaky nebyly pro počítač vytvořeny a mnoho z nich není ani podobných již existujícím znakům. Pokud jde o všebořickou latinku, v současné době se používá diakritika dole (ç, ş), délka damohlásek se již neznačí čárkami, jak tomu bylo kdysi (v současné podobě psaného jazyka se již neznačí vůbec), a některá písmena jsou spřežková (rj, nj, tj, dj).
Všebořičtina má za sebou poměrně dlouhý vývoj, stále se vyvíjí. V poslední době také dochází k přejímání slov z nejrůznějších jazyků. Náboženské výrazy jsou často převzaty z arabštiny, mnoho slov má také svůj původ v maďarštině, turečtině nebo baskičtině. Existuje také mnoho slov, která byla původně odvozena z angličtiny nebo němčiny, avšak byla tak změněna, že s již nedají snadno rozeznat. Slova převzatá z češtiny obvykle zachovala svojí podobu a liší se především zápisem.
Aregša
Aregša (nebo arega) bylo unikátní písmo určené pro zápis všebořičtiny. Sloužila pouze k ručnímu zápisu, protože nebyla podporována žádnými počítačovými programy. Základní aregša měla 31 znaků, ale mohly existovat speciální znaky pro zápis hlásek a dvouhlásek, které se běžně ve všebořičtině nevyskytovaly.
Slovní zásoba
Česky | Všebořicky |
---|---|
Ano | Hod |
Ne | Nep |
Den | Zen |
Noc | Jev |
Velký | Veli |
Malý | Kiçi |
Možná | Lejit |
Pes | Holc |
Kočka | Maçka |
Voda | Van |
Vzduch | Val |
Cukr | Zükor |
Houba | Bob |
Citron | Cök |
Dům | Barak |
Slova přejatá
- Z němčiny - şeperek - Sprache - řeč
- Z maďarštiny - tej - tej - mléko; maçka - macska - kočka
- Z češtiny - utotok - úterý - úterý; budiçek - budíček - alarm
- Z arabštiny - Lah - Alláh - Bůh; ğihad - džihád - džihád
- Z angličtiny - lajc - lion - lev; senan - see - vidět
- Z rumunštiny - drakul - dracul - drak
- Mezinárodni - natziu - nation - národ; socialismoa - socialism - socialismus
Slova původně všebořická
Fonjouk - smajlík; holc - pes; van - voda; çomü - čokoláda; psümak - mimozemšťan; ehelec - svědomí
Slova odvozená
- horj (oheň) - horji (horký) - horjan (vařit, pálit) - ahorjan (spálit) - horjvançak (varná konvice)
- van (voda) - vana (vana) - vani (vodní) - vanmulila (vodní meloun) - avanan (zalévat) - vançak (konvice)
- zen (den) - zeni (denní) - zenaçak (kalendář) - zenüc (deník)
- jev (noc) - jevi (noční) - jevnac (nočník) - jevak (ponocný)
- bur (kámen) - burc (sídlo) - burşa (vesnice) - buran (vesničan) - burak (kameník)
- ev (rád) - evi (oblíbený) - evlina (milovaná) - evan (mít rád) - evica (láska) - evican (milovat)
- rad (dobro) - radi (dobrý) - radzen (dobrý den) - radjev (dobrou noc) - radan (dobrák)
- cel (kouř) - celan (kouřit) - celçak (dýmka) - celberc (cigareta) - celan (kuřák)
Zdrobněliny
Zdrobnělinu ppdstatného jména utvoříme tak, že k němu přidáme koncovku -lina. Výsledná zdrobnělina se pak skloňuje jako samotné slovo. Např. maçka - maçkalina. To platí i pro ženská jména, ta, pokud končí na -a, to se mění na u. To platí ale pouze o ženském rodě.
Slova mužského rodu se zpravidla nezdrobňují.
Názvy zemí
Česky | Všebořicky |
---|---|
Všebořicko | Vşeborjican |
Česko | Çestan |
Německo | Dojçlania |
Rusko | Rusakia |
Itálie | Tajloc |
Švýcarsko | Şvejc |
Maďarsko | Hunoria |
Francie | França |
Slovensko | Slovakia |
Čína | Çong |
Japonsko | Nopoc |
Chorvatsko | Horvatia |
Základní fráze
Çae. - Ahoj.
Zdravot. - Dobrej (dobrý den - hovorově).
Radzen. - Dobrý den.
Radjev. - Dobrý večer, Dobrou noc.
Tasenan. - Nashledanou.
Küjüm. - Děkuji.
Velig küjüm - Moc děkuji, Velice děkuji.
Gau unnun? Jak se máš?
Gon herun? Co děláš?
Ellem radi. Mám se dobře.
Taçot. Jde to.
Gramatika
Podstatná jména
Množné číslo
Množné číslo podstatných jmen se tvoří přidáním koncovky -t na konec slova. Např. holc (pes) - holcat (psi); fonjouk (smajlík) - fonjoukat (smajlíci); natziu (národ) - natziut (národy); Hunorik (Maďar) - Hunorikat (Maďaři).
Na uvedených příkladech můžete vidět, že obvykle, pokud slovo končí souhláskou, koncovka množného čísla se mění na -at. Existuje ale řada vyjímek, kdy tomu tak není.
Skloňování podstatných jmen
Lokál
Lokál, nebo-li šestý pád, se ve všebořičtině vyjádří přidáním koncovky -oş/-uş na konec slova. Např. maçka - maçkoş; natziu - natziuş; jev - jevoş; tej - tejuş; bazaar - bazaaroş; baraak - baraakoş; hulaak - hulaakoş.
Genitiv
Genitiv, nebo-li druhý pád (koho, čeho) se ve všebořičtině vyjádří přidáním koncovky -un ke konci slova. Pokud slovo už v prvním pádu končí na -un, koncové n se zdvojuje: -unn. Např. natziu - natziunn.
Přídavná jména
Přídavná jména ve všebořičtině končí obvykle na -i. Např. veli (velký); gbeli (kulatý); kiči (malý); horji (horký).
Všebořičtina nerozlišuje mezi přídavnými jmény a příslovci. Např. veli (velký i velmi); horji (horký i hořce).
Stupňování přídavných jmen
Česky | 1.stupeň | 2. stupeň | 3. stupeň |
---|---|---|---|
Velký | Veli | Velig | Jenvelig |
Malý | Kiči | Kičig | Jenkičig |
Vtipný | Fonji | Fonjig | Jenfonjig |
Zájmena
Osobní zájmena
Osoba | Číslo jednotné | Číslo množné |
---|---|---|
1. | El | Len |
2. | Un | Dun |
3. | Ja/Je | Sem |
Neurčitá | Az | - |
Přivlastňovací zájmena
Osoba | Číslo jednotné | Číslo množné |
---|---|---|
1. | Lem | Lent |
2. | Nun | Dunt |
3. | Jal/Jel | Semt |
Slovesa
Slovesa ve všebořičtině v infinitivu končí na koncovku -an (lajan, heran, senan)
Sloveso lajan (ležet):
Osoba | Číslo jednotné | Číslo množné |
---|---|---|
1. | lajam | lajanem |
2. | lajun | lajadun |
3. | lajot | lajaset |
Vzorový text
Všeobecná deklarace lidských práv
všebořičtina | Mindan leket slobotzi na föji anarset, gon cin kärämäoş na reçeoş. Sem hanset nat rozümun na ehelecun, ta na müdüguset nat şoporset ta duşbrecçakni. |
česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |