approved, extendedconfirmed
424
editací
Radoslávie: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 157: | Řádek 157: | ||
==Vláda== | ==Vláda== | ||
Radoslávie byla | Radoslávie politický systém byl, v době vytvoření republiky, zamýšlen jako demokracie, systém, který by kombinoval elementy zastupitelské a přímé demokracie, jasnou separací mocí a respektem ke svobodě a právech občanů. Už rychle po založení se ovšem ukázalo, že takový systém je velice obtížné implementovat, zvláště u útvaru s tak nízkým počtem občanů, efektivně tak počínajíc období nestability. V průběhu prvního roku existence republiky se ústavní pořádek měnil hned několikrát, ústava sama byla přesána a znovu vydaná hned několikrát a žádný zákon nevydržeo v platnosti dlouho. Situace se nakonec zlepšila až po přímém zásahu prezidenta Flinkmanna, který byl donucen rozpustit parlament, pozastavit platnost ústavy a zavést přechodnou vládu pod jeho přímým vedením. | ||
Pozdní republika, tedy období po [[Moravsko-radoslávská krize|moravsko-radoslávské krizi]] a vyhlášením monarchie, se krom snížené aktivity Radoslávie jako takové vyznačuje centralizací moci do rukou prezidenta a jeho vlády. Ačkoliv byla krátce po skončení krize přijata nová, poslední republiková ústava, která zaručovala přechod na demokratický parlamentní systém, prezidentská vláda byla i nadále, především z praktických důvodů, zůstala ve vedení země. A i když eventuélně došlo k ustanovení senátu, tedy hlavní legislativní instituce v zemi, jeho reálný vliv zůstal i nadále omezen. | |||
Po vyhlášení království došlo k výraznému zjednoduššení celého politického systému země. Flinkmann, nyní v pozici krále, disponoval téměř veškerou mocí v zemi, byl prakticky jediným zákonodárcem, hlavou vlády a i nejvyšším soudcem země. Senát, ačkoliv z počátku ponechán, se stal spíše poradním orgánem a jeho podíl na reálném vykonávání moci byl téměř nulový. Jeho nejdůležitější povinností bylo volení nových králů, tak nicméně během svojí existence učinil jenom jednou, a to krátce po vzniku království. Eventuélně, Senát byl zrušen úplně, pouze pozice senátora byla ponechána jako šlechtický titul pro vrchní královské poradce. | |||
Během existence království došlo k vývinu tzv. radoslávského práva, právního a legislativního systému užívaného historicky v Radoslávii a v současnosti v [[Bobánie|Bobánii]]. Tento systém vychází z anglosaského práva a je přizpůsobený pro pokrytí nedostatků v útvarech s malým počtem obyvatel či s nedostatečnou legislativou. Důležitou roli v tomto právním systému hrají soudní precedenty. Ty slouží nejen k upřesnění již definovaných pravidel systému, ale i k vytváření nových v situacích, kdy je souzené chování všeobecně považováno za hluboce nemorální či by mělo být trestné. Tato soudem zavedná pravidla poté platí celoplošně pro všechny členy daného kolektivu, jejich právní přednost je ovšem nižší než zákon či jiná vládní vyhláška. | |||
Albert Flinkmann, zakladatel Radoslávie, hrál zásadní roli ve formování země a jejího politického charakteru. Už od ustanovení republiky v roce 2017 získal zásadní vliv na vývoji politického života v zemi a celkovou politickou kulturu. Byl to právě on kdo sloužil jako stabilizační prvek v systému zmítaném neustálými ústavními změnami a vnitřními i vnějšími hrozbami, což mu, společně s ustanoveným přechodným režimem rozsžiřující pravomoci prezidenta, zaručilo značnou úroveň autority v rozhodovacím procese. Jeho pozice jakožto faktického vůdce Radoslávie se potom utvrdila po vyhlášení království, kdy získal téměř neomezenou moc a jeho pozice jakožto hlava státu se stala doživotní. | |||
===Administrativní dělení=== | ===Administrativní dělení=== | ||
V době existence Radoslávské republiky se země nominálně dělila na čtyři celky: Bruntálsko, Krnovsko, Rýmařovsko a Jesenicko. Tyto oblasti byly inspirovány českými [[w:Obec s rozšířenou působností|obcemi s rozšířenou působností]], jejichž hranice kopírovaly. Formální úroveň samosprávy těchto celků i jejich oficiální název závisel na platné ústavě a lišil se od statistických oblastí až po autonomní federální provincie. Fakticky ovšem po celou dobu jejich postrádaly jakékoliv regionální vedení a jejich administrace byla ponechána národní vládě. | |||
Po zformování království a následnému omezení územních nároků byl tento systém odstraněn úplně a byl nahrazen novým, vysoce centralizovaným systémem. Zaječí vrch, oblast nárokovaná Radoslávií po zformování monarchie, se stala jedinou, bezejmenou územní jednotkou bez vlastních regionálních institucí a veškerá její administrace byla zařizována královskou vládou. Občas se na tuto jednotku, zvláště pak po zformování Post-bobanské správy, referovalo pod názvem ''Centrální Radoslávie'', který ovšem nebyl oficiální. | |||
[[Post-bobanská správa]], celek vytvořený po rozpadu [[Vojenská junta v Bobánii|Bobánie]] v roce 2020, byl nominálně samosprávným celkem pod vojenskou a diplomatickou ochranou Radoslávie, ovšem fakticky se k němu přihlíželo jako o součást radoslávského území. Krátce po vzniku správy byla na jejím území implementována řada radoslávských zákonů a sám král Flinkmann se stal správcem tohoto celku. Skutečnou, byť v praxi limitovanou autonomii správa získala až po zformování Výboru pro obnovu Bobanského vévodství v závěru její existence. | |||
===Mezinárodní vztahy=== | ===Mezinárodní vztahy=== | ||
Radoslávská diplomacie by se dala popsat, byť se v průběhu času pomalu měnila a vyvíjela, jako politika opatrné angažovanosti. Radoslávie byla jedním ze zakládajících členů [[Unie mikronárodů střední Evropy]], jejiž součástí byla až do svého rozpadu. Taktéž byla členem [[Aenie]], volné konfederace několika českých mikronárodů spirituálně navazující na [[Coronsko]]. V průběhu svojí existence se zapojila do několika mikronacionálních konfliktů, většinou ovšem jako diplomatická podpora jedné ze stran. Postupem času, zvlášť pak v pozdních letech království, se země diplomaticky uzavřela a uvrhla do částečné dobrovolné izolace, ve které zůstala až do jejího rozpadu. | |||
Důležitou součástí radoslávské diplomacie byla tzv. neformální diplomacie, tedy systém tajných smluv a neformálních dohod. Cílem tohoto systému byla maximalizace měkké síly Radoslávie a zajištění podpory ze strany ostatních mikronárodů v případě napadení Radoslávie, a to i ze strany mikronárodů, které by se jinak odmítali do takového konfliktu zapojovat. Tento systém diplomacie se začal využívat už za republiky, nicméně jeho největší rozmach nastal až za království. | |||
Vztahy s [[Moravskoslezsko|Moravou]] byly už od vzniku Radoslávie v roce 2017 špatné, zejména kvůli osobním a názorovým rozporům mezi Flinkmannem a [[Bratslav Šťasten|Bratslavem Šťastenem]], které předcházejí Radoslávii a datují se až do začátku [[Propagandistická válka|propagandistické války]] na přelomu let 2014 a 2015. Rivalita mezi těmito mikronacionalisty, společně s několika diplomatickými neshodami, zejména v rámci projektu obnovy [[Unie mikronárodů střední Evropy]], eventuélně vyústila v začátek moravsko-radoslávské krize, která vyvrcholila formálním vyhlášením války ze strany Radoslávie. Po uzavření míru ke konci krize se vztahy nicméně postupně normalizovaly a obě země se eventuélně začaly respektovat. | |||
[[Meknijsko-Lurk|Meknijsko]] bylo kulturně považováno za blízký mikronárod. Diplomatické vztahy těchto dvou zemí sahaly až ke vzniku Darthska v roce 2014, a jejich první bližší spolupráce započala během jejich společného členství v [[Coronská konfederace|Coronsku]]. Spolupráce mezi Meknijskem a Radoslávií dále pokračovaly během obnovy [[UMSE]], kdy se jim podařilo prosadit radoslávsko-meknijský model fungování organizace. [[Jeseničtina]], jeden z oficiálních jazyků Radoslávie, byl, jakožto [[Bójoheumské jazyky|Bójoheumský jazyk]], příbuzný s [[Nissiiština|Nissiištinou]], oficiálním jazykem Meknijska a důležitým jazykem meknijské kultury, dále propojující tyto dva mikronárody. Přímý Diplomatický kontakt mezi zeměmi jako takovými byl založen spíš na neformálních konvencích a na starých dokumentech z dob před vznikem moderní Radoslávie či Meknijska. | |||
Vedle vlastních vztahů Radoslávie zodpovídala za mezinárodní politiku a obranu [[Bobánie]]. Tento mikronárod měl historicky velmi blízko k Radoslávii, ještě za dob Darthska se jednalo o nejbližšího spojence země, jejichž spolupráce sahala až do dob [[Propagandistická válka|propagandistické války]]. V roce 2017 se, po vyhlášení invaze na území Bobanie [[Československo|Československem]], k moci dostal [[Řád Vševidoucích]], vojenská a filozofická organizace vedená Flinkmannem, který po čase zahájil projekt částečné integrace. Sérií mezinárodních smluv tak byla postupně převedena pravomoc vést diplomatické vztahy a částečně i zajišťovat obranu země na Radoslávii, která tak činila až do [[Post-bobanská správa|zániku Bobánie v roce 2020]]. | |||
Diplomatické vztahy Radoslávie se dělily na dvojí: formální a neformální. Neformální vztahy vznikaly vzájemným uznáním s jiným mikronárodem, formální sepsáním smlouvy. Radoslávie sama formální vztahy příliš nenavazovala, nicméně byla otevřená iniciativám ze strany jiných mikronárodů. Radoslávie byla členem UMSE, kterou pomohla obnovit. Taktéž vedla Post-bobanskou správu, které jmenovala správce. | Diplomatické vztahy Radoslávie se dělily na dvojí: formální a neformální. Neformální vztahy vznikaly vzájemným uznáním s jiným mikronárodem, formální sepsáním smlouvy. Radoslávie sama formální vztahy příliš nenavazovala, nicméně byla otevřená iniciativám ze strany jiných mikronárodů. Radoslávie byla členem UMSE, kterou pomohla obnovit. Taktéž vedla Post-bobanskou správu, které jmenovala správce. | ||