approved, extendedconfirmed
424
editací
Radoslávie: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 130: | Řádek 130: | ||
Dne 15. února 2017 vznikla na území Bruntálského a Jeseníckého okresu Radoslávská republika a zároveň i prozatimní vláda. jejíž hlavou se stal Albert Flinkmann jako prezident. Tato vláda zanedlouho sepsala první ústavu, ovšem kvůli dírám v politickém systému a přílišné komplexnosti byrokratického aparátu se ústavní pořádek měnil v průběhu prvního reoku existence země hned několikrát. V té době vznikly v republice dvě politické strany, které eventuélně monopolizovaly politický vliv v zemi. [[Jednotná strana Radoslávie]], založená Flinkmannem, která se považovala za pravicovou sílu v zemi a [[Socialistická strana Radoslávie]], založená Fridrichem Kaunisem, radoslávským politikem a kamarádem Flinkmanna, která zastupovala levicovou politiku. Obě strany ovšem zanikly v průběhu roku 2017 a to díky pokračující politické nestabilitě a neustálým úpravám zákonů definující politické zřízení. | Dne 15. února 2017 vznikla na území Bruntálského a Jeseníckého okresu Radoslávská republika a zároveň i prozatimní vláda. jejíž hlavou se stal Albert Flinkmann jako prezident. Tato vláda zanedlouho sepsala první ústavu, ovšem kvůli dírám v politickém systému a přílišné komplexnosti byrokratického aparátu se ústavní pořádek měnil v průběhu prvního reoku existence země hned několikrát. V té době vznikly v republice dvě politické strany, které eventuélně monopolizovaly politický vliv v zemi. [[Jednotná strana Radoslávie]], založená Flinkmannem, která se považovala za pravicovou sílu v zemi a [[Socialistická strana Radoslávie]], založená Fridrichem Kaunisem, radoslávským politikem a kamarádem Flinkmanna, která zastupovala levicovou politiku. Obě strany ovšem zanikly v průběhu roku 2017 a to díky pokračující politické nestabilitě a neustálým úpravám zákonů definující politické zřízení. | ||
Mezinárodně byla Radoslávie ve svém první roce úspěšná. Jejím největším úspěchem v tomto období je obnova [[ | Mezinárodně byla Radoslávie ve svém první roce úspěšná. Jejím největším úspěchem v tomto období je obnova [[Unie mikronárodů střední Evropy]], organizace, která, byť v jiné formě, existovala již před vznikem Radoslávie jako takové, nicméně po vzniku [[Coronsko|Coronska]] se stala neaktivní a eventuélně zanikla. V rámci této obnovy se Radoslávii, společně s [[Meknijsko|Meknijskem]], podařilo prosadit tzv. radoslávsko-meknijský model organizace, který je v rámci organizace uplatňovaný dodnes a navazuje svou koncepcí organizace na původní UMSE. Ve stejném období rovněž země navázala vztahy s několika mikronárody, nicméně opustila doktrínu pacifistické diplomacie platné v posledním roce existence Darthska. Ve stejném období taktéž zaoičal proces částečné integrace [[Vojenská junta v Bobánii|Bobánie]], kdy část mezinárodní politiky a obrany mikronároda byly přenechány Radoslávii. Tento pozitivní vývoj přerušila až [[Moravsko-radoslávská krize]], která začla na začátku roku 2018. | ||
====Moravsko-radoslávská krize==== | ====Moravsko-radoslávská krize==== | ||
Již při obnově UMSE se začalo vznikat diplomatické napětí mezi Radoslávií a [[Moravskoslezsko|Moravou]], především kvůli prosazení radoslávsko-meknijského modelu fungování organizace, který stál v přímém rozporu s moravským modelem navrhnutým lídrem Moravy Bratslavem Šťastenem, což způsobilo stáhnutí Moravy z procesu obnovy organizace. Situace ovšem začala skutrčně eskalovat až na začátku roku 2018 kvůli územním sporům, kdy si Morava nárokovala celé území nárkované Radoslávií. Na počátku Gymnáziální-českomoravská krize sice oba národy ještě v omezené míře spolupracovali v rámci podpory [[Stát Gymnázium|Státu Gymnázium]], ovšem ještě před vznikem [[Svazového státu Čechy a Morava]] byly veškeré diplomatické vztahy přerušeny a komunikace se značně omezila. | Již při obnově UMSE se začalo vznikat diplomatické napětí mezi Radoslávií a [[Moravskoslezsko|Moravou]], především kvůli prosazení radoslávsko-meknijského modelu fungování organizace, který stál v přímém rozporu s moravským modelem navrhnutým lídrem Moravy Bratslavem Šťastenem, což způsobilo stáhnutí Moravy z procesu obnovy organizace. Situace ovšem začala skutrčně eskalovat až na začátku roku 2018 kvůli územním sporům, kdy si Morava nárokovala celé území nárkované Radoslávií. Na počátku Gymnáziální-českomoravská krize sice oba národy ještě v omezené míře spolupracovali v rámci podpory [[Stát Gymnázium|Státu Gymnázium]], ovšem ještě před vznikem [[Svazový stát Čech a Moravy|Svazového státu Čechy a Morava]] byly veškeré diplomatické vztahy přerušeny a komunikace se značně omezila. | ||
Ani po vzniku Svazového státu se situace nezlepšila. Mezi Radoslávií a Moravou vypukla de facto studená válka, kdy komunikace byla přerušena a obě strany se snažily o mezinárodní izolaci té druhé. Čechy, druhý stát tvořící SSČM, začal tlačit na Moravu, aby uznal radoslávské nároky a ukončila probíhající krizi, což Morava odmítla a eventuélně vystoupila ze Svazového státu, ukončujíc jeho existenci. Situace mezi Moravou a Radoslávií se dále vyostřovala, až radoslávská vláda formálně vyhlásila válku Moravě. Ta trvala několik týdnů, nicméně situaci moc neovlivnila a jedná se spíš o symbolice vyvrcholení krize. Po několika týdnech se Flinkmann a Šťasten domluvili na kompromisu. Morava formálně uznala územní nároky Radoslávie a mírová smlouva byla podepsaná. | Ani po vzniku Svazového státu se situace nezlepšila. Mezi Radoslávií a Moravou vypukla de facto studená válka, kdy komunikace byla přerušena a obě strany se snažily o mezinárodní izolaci té druhé. Čechy, druhý stát tvořící SSČM, začal tlačit na Moravu, aby uznal radoslávské nároky a ukončila probíhající krizi, což Morava odmítla a eventuélně vystoupila ze Svazového státu, ukončujíc jeho existenci. Situace mezi Moravou a Radoslávií se dále vyostřovala, až radoslávská vláda formálně vyhlásila válku Moravě. Ta trvala několik týdnů, nicméně situaci moc neovlivnila a jedná se spíš o symbolice vyvrcholení krize. Po několika týdnech se Flinkmann a Šťasten domluvili na kompromisu. Morava formálně uznala územní nároky Radoslávie a mírová smlouva byla podepsaná. | ||
Po ukončení krize Radoslávie upadla do období neaktivity, ve kterém zůstala přes rok. Toto období se vyznačuje téměř nulovou diplomatickou aktivitou, malým počtem nových vydaných právních předpisů a celkově nízkou zapojeností občanů. Tato perioda radoslávské historie byla ukončena až zánikem repuliky a zrodem království. | Po ukončení krize Radoslávie upadla do období neaktivity, ve kterém zůstala přes rok. Toto období se vyznačuje téměř nulovou diplomatickou aktivitou, malým počtem nových vydaných právních předpisů a celkově nízkou zapojeností občanů. Tato perioda radoslávské historie byla ukončena až zánikem repuliky a zrodem království. Jedinou důležitější akcí republiky během této éry byla během [[Mikro-menderská válka|mikro-menderské války]], kdy Radoslávie formálně diplomaticky podpořila [[Mikrodohoda|Mikrodohodu]] a uznala [[Druhá menderská republika|vládu Jana Mírného]]. | ||
===Radoslávské Království=== | ===Radoslávské Království=== | ||
Na přelomu let 2019 a 2020 začalo být jasné, že politický systém fungující v Radoslávii v té době je nedostatečný a potřebuje být zjednodušen nebo nahrazen úplně. Ačkoliv se v tomto období míra aktivity vlády a občanů opět začala pomalu zvedat, bylo už tenkrát jasné, že tento trend je jen dočasný, způsobený voláním po reformách, a země brzy znovu upadne do stagnace. Proto se prezident Flinkmann rozhodl pro úplnou přeměnu systému i za cenu ztráty demokracie, má-li vést k dlouhodobému probuzení národa. Proto [[Radoslávský senát|senátu]], v té době legislativnímu orgán Radoslávské republiky, předložil dva návrhy, jeden na zrušení ústavy a druhý na přeměnu vládního systému na monarchii. A po, na radoslávské poměry dlouhé, diskuzi mezi členy senátu byly oba tyto návrhy přijaty. Dne 8. července 2020 tak republika zanikla a na jejím místě vzniklo Radoslávské království. Sám Flinkmann, jakožto úřadující prezident v době vytvoření monarchie, se stal radoslávským regentem a po pár dnech byl senátem zvolen a korunován prvním a jediným králem. | |||
Flinkmann hned po svoji korunovaci začal provádět reformy politického systému a i charakteru země jako takové. Například byly přijaty nové státní symboly, které reflektovaly změnu státního zřízení nebo státní moc byla přesunuta z republikových institucí přímo na krále a valná většina z nich zanikla. Senát, jakožto nejvyšší legislativní instituce za dob republiky, byl z počátku ponechán, nicméně jeho pozice degradovala na spíše poradenský orgán a eventuélně byl, zejména kvůli svojí nízké aktivitě, zrušen úplně. Z pozice senátora se po zániku senátu stala, na základě zákona, šlechtický titul značící králova nejvyššího poradce, což z něj činí jediný šlechtický titul užívaný v království. Další důležitou změnou byla územní reforma, kdy si království přestalo nárokovat téměř veškeré území nárokované v době republiky a omezilo se pouze na Zaječí vrch, polní ostůvek a vyvíšenina nacházející se poblíž města Bruntál. | |||
====Post-bobanská správa==== | |||
Ke létě roku 2020 se začalo mluvit o potenciálním připojení Bobánie k Radoslávii či úplném zániku Bobánie. Důvodem byla nízká aktivita Bobánie jako takové a nizký zájem občanů. Navíc v té době na území Bobánie vládla [[Vojenská junta v Bobánii|vojenská junta]], vojenský režim zřízený [[Řád Vševidoucích|Řádem Vševidoucích]] v roce 2017 a vedený králem radoslávie Albertrem Flinkmannem z pozice Nejvyššího Vševidoucího. Proto byly zahájeny rozhovory mezi Flinkmannem a vévodou Bobánie [[Ladislav Szabó|Ladislav Janem]] o budoucnosti země, jejichž výsledkem bylo domluvení postupného rozpadu Bobánie skrze na Radoslávii závislém celku. 12. listopadu 2020 Bobánie oficiálně zanikla a na jejím místě vznikla [[Post-bobanská správa]]. | |||
Post-bobanská správa byla formálně samosprávný celek jenž disponoval autonomním zřízením, ovšem v realitě byl ve všech ohledech závislý na Radoslávii a v mnoha ohledech se jednalo o prakticky součást radoslávského území. Během svojí existence byla řízena dvoumi různými systémy. Z počátku, když byl primárním cílem správy postarání se o zánik Bobánie, byla vedena správcem, osobou jmenovanou radoslávským králoem disponující téměř neomezenou autoritou nad správou. Během tohoto období byl správcem po celou existence této pozice sám radoslávský král Flinkmann, který mnohokrát implementoval radoslávské zákony ve správě. Ovšem od 1. září 2022 vešel v platnost Zákon o bobanské obnově, dokument sepsaný společně s bývalými představiteli Bobánie, který způsob administraci správy výrazně upravil. Nově se o vedení staral tzv. Výbor pro obnovu Bobanského vévodství, kolektivní orgán v praxi složený z bývalých bobanských občanů vedených lordem guvernérem, kterým se stal bývalý bobanský panovník Ladislav Jan. Cílem tohoto výboru nebyla jen administrace správy, ale rovněž i příprava právních a kulturních podkladů pro eventuélní obnovu Bobanského vévodství. | |||
Post-bobanská správa zanikla společně s Radoslávským královstvím 1. února 2023 a na jejím místě bylo vyhlášeno moderní [[Bobánie|Bobanské vévodství]]. | |||
=== Pozdní království a zánik === | |||
Poslední rok a půl Radoslávského království se dá definovat svým izolacionistickou diplomacií a nízkou aktivitou na venek. Ačkoliv jisté náznaky opatrnosti vůči nejen cizým mikronárodům, ale i individuálním osobám, existovala v Radoslávii prakticky od vzniku království, bylo to teprve během v tomto období co se uzavřela téměř úplně. S výjimkou některých diplomatických kroků, například podpory [[Firburk|Firburku]] v průběhu [[Kybistánsko-firburská krize|Kybistánsko-firburské krize]], nevykonávala žádnou diplomacii a i její neformální styky byly výrazně omezeny. Důvod postupného vývinutí této politiky byl zejména ztráta zájmu radoslávského krále provozovat diplomacii a eventuélně i mikronacionalismus jako takový, který, společně s nevyřešenými interními problémy Radoslávie, vedl k eventuélnímu rozhodnutí nechat království zaniknout. | |||
26. února byl vydán Zákon o zániku Radoslávského království a obnově Bobanského vévodství. V průběhu několika dnů před zánikem se král věnoval informováním představitelů celků, které měly s Radoslávií jakýkoliv druh vztahů o zániku království a zároveň i osamostatnění Bobánie. Radoslávské království zaniklo 1. února 2023 po, připočteme-li Darthsko, téměř devíti letech existence. | |||
==Vláda== | ==Vláda== | ||
Radoslávie byla absolutní monarchií, kde byl král doživotně volen Senátem. Král byl jak hlava státu, tak hlava vlády, vládne pomocí královských výnosů. Senát sloužil jako oficiální legislativní orgán země, teoreticky disponoval schopností přijímat a rušit zákony, ovšem v praxi sloužil spíše jako poradní orgán krále. Soudní systém mikronárodu nebyl přesně definován, proto soudy organizoval král nebo osoba králem pověřená. Radoslávie taktéž nedisponovala armádou, ovšem existovaly bezpečnostní složky, které zajišťovaly i vnější bezpečnost. Na rozdíl od většiny absolutních monarchií, Radoslávie neměla oficiální náboženství a svoboda vyznání byla respektována. | Radoslávie byla absolutní monarchií, kde byl král doživotně volen Senátem. Král byl jak hlava státu, tak hlava vlády, vládne pomocí královských výnosů. Senát sloužil jako oficiální legislativní orgán země, teoreticky disponoval schopností přijímat a rušit zákony, ovšem v praxi sloužil spíše jako poradní orgán krále. Soudní systém mikronárodu nebyl přesně definován, proto soudy organizoval král nebo osoba králem pověřená. Radoslávie taktéž nedisponovala armádou, ovšem existovaly bezpečnostní složky, které zajišťovaly i vnější bezpečnost. Na rozdíl od většiny absolutních monarchií, Radoslávie neměla oficiální náboženství a svoboda vyznání byla respektována. | ||