Charvátský absolutismus

Charvátský absolutismus je mikronacionální politický myšlenkový směr vzniklí v Charvátském království, jeho autorem je Ludvík Rochet. Tento myšlenkový směr, podle kterého je řízena Charvátská politika, vznikl vývojem a postupnou reformací Absolutního absolutismu. Oproti Absolutnímu absolutismu je Charvátský absolutismus mnohem propracovanější.

Historie

Přesná datace vzniku tohoto myšlenkového směru je nejasná, avšak jeho první vlna byla uvedena do praxe někdy na počátku Charvátského království, jakožto reakce na zastaralý Absolutní absolutismus. Postupem času se vyvinula takzvaná druhá vlna Charvátského absolutismu která se ještě více vzdaluje od Absolutního absolutismu.

První vlna

První vlna se vyznačovala návratem k feudálním počátkům Království Nekonečné moudrosti a decentralizaci moci obecně, ovšem pouze v záležitostech ekonomických a správních, nikoli vojenských a diplomatických. Rovněž se velmi upřednostňovalo fyzické bytí Charvátském království nad jeho digitálním působením, například do tohoto období byly vydávány státní dokumenty téměř výhradně v digitální podobě, což se změnilo. Taktéž byla prosazována diplomatická aktivita.

Druhá vlna

Druhá vlna Charvátského absolutismu je užívana dodnes. Je celkově vyspělejší než vlna první.

Společenské postoje

Druhá vlna Charvátského absolutismu vnímá společnost jakožto celek hierarchicky rozdělený do menších částí z důvodu lepšího fungování, staví se proti třídnímu boji a naopak je pro mezitřídní spolupráci. Světskou část společnosti dělí na tři vrstvy, vrstvu vládců a správců, vrstvu válečníku, a vrstvu pracujících. Tyto vrstvy jsou pro sebe navzájem nepostradatelné a proto musí spolupracovat. Obecně je je kolektiv stavěn nad jednotlivce, panovník spravuje stát pro dobro občanů a občané pracují pro dobro státu.

Zároveň však musí být podle tohoto myšlenkového směru co největší svoboda jednotlivce, a ten by se měl podřídit celku pouze z vlastní vůle a prospěchu. Svoboda je v některých ohledech stavěna nad státní zájmy, například služba v armádě musí být dobrovolná.

Dělba moci

Moc je dělena mezi panovníkem a správci svých panství, ti sami řídí chod svých oblastí po ekonomické a správní stránce avšak mezinárodní politiku a vojsko má v plné moci panovník.

Mezinárodní vztahy

Druhá vlna je oproti té první více izolacionistická a upřednostňuje budování státu před diplomacií, rovněž je proti vměšování se do cizích konfliktů a šíření vlivu podporuje spíše mírovou cestou.

Ekologie

Charvátský absolutismus je také velmi pro-Ekologický, ekologii staví nad hospodářský růst, rovněž prosazuje ekologické způsoby dopravy a ekologické zemědělství.

Ekonomické postoje

Celostátní hospodářství je druhou vlnou bráno zejména jako cesta k blahobytu společnosti, ne jako proces mající vyústit v maximální zisk. Dále je podporována hospodářská soběstačnost. Celkově je ekonomika v pojetí Charvátského absolutismu poměrně levicová.