Černavská polabština
Černavská polabština Czornavja Wenskja | |
Rozšíření | Černava |
---|---|
Počet mluvčích | není znám |
Klasifikace |
|
Písmo | latinka |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | Černava |
Kódy | |
CSO 3343-1 | cw |
CSO 3343-2 | není |
Černavská polabština neboli černavskopolabský jazyk je západoslovanský jazyk, nejbližší polabštině. Patří mezi slovanské jazyky, do rodiny jazyků indoevropských. Černavská polabština se vyvinula z jazyka německých slovanů. Je částečně ovlivněná polštinou a němčinou.
Výslovnost
Samohlásky
Černavská polabština má 9 samohlásek z nichž dvě jsou nasální. Narozdíl od češtiny nebo slovenštiny neexistují dlouhé samohlásky a všechny samohlásky mají stejnou délku.
Přední | Polozadní | Zadní | |
---|---|---|---|
Zavřená | i • y | ||
Téměř zavřená | ʊ | ||
Polootevřená | ɛ • œ | ɔ • ɔ̃ | |
Otevřená | a • ã |
Nosové samohlásky ą a ę
Samohláska psaná ą
Samohlásku ą vyslovujeme
- před ż, sz a s nosově [an]
- před b a p jako slabičné [am]
- před k, g, t, d, c, dz a cz jako slabičné [an]
Samohláska psaná ę
Samohlásku ę vyslovujeme dle obdobných pravidel jako ą
- před ż, sz a s nosově [on]
- před b a p jako slabičné [om]
- před k, g, t, d, c, dz a cz jako slabičné [on]
Souhlásky
Černavskopolabské souhlásky, přestože obsahuji i patalizované souhlásky, obsahují i tvrdé sykavky typické spíše pro němčinu, než pro lechické jazyky.
Bilabiála | Labiodentála | Dentála | Alveolára | Postalveolára | Patála | Alveolopatála | Velára | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Nazála | m | n | ɲ | |||||
Ploziva | p • b | t • d | c ɟ | k • g | ||||
Frikativa | f • v | s • z | ʃ • ʒ | ɕ • ʑ | ||||
Afrikáta | ts • dz | tʃ • dʒ | ʨ • dʑ | |||||
Aproximanta | j | w | ||||||
Vibranta | r | |||||||
Lat. aproximanta | l |
Hlásky r a l jsou, stejně jako v češtině, slabikotvorné.
Změkčování souhlásek pomocí "j" a čárky
Souhlásky se změkčují pomocí "j". Například ve slově Wensk-j-a.
Vyjímkou jsou písmena t, l a n. Hlásky t a n se nezměkčuje jako "tj" a "nj", ale píší se jako "ć", "ľ" a "ń".
Pravopis
Majuskule | A | Ą | B | C | Ć | D | E | Ę | F | G | H | I | J | K | L | Ł | M | N | Ń | O | Ö | P | R | S | Ś | T | W | Z | Ź | Ż |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Minuskule | a | ą | b | c | ć | D | e | ę | f | g | h | i | j | k | l | ł | m | n | ń | o | ö | p | r | s | ś | t | w | z | ź | ż |
Výslovnost | a | ã | b | ts | ʨ | d | ɛ | ɔ̃ | f | g | x | i | j | k | l | w | m | n | ɲ | ɔ | œ | p | r | s | ɕ | t | v | z | ʑ | ʒ |
Gramatika a pravopis
- Rozlišuje se určitý (ten, ta, to) a nulový člen.
- Má 3 čísla: singulár, plural a dual
- Rozlišují se šest pádů u jmen: nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, lokál a instrumentál.
- Všechna podstatná jména se píší s velkým počátečním písmenem.
- Má pět časů:
- Aorist – minulý čas ukončený
- Imperfektum - minulý čas neukončený
- Préteritum - minulý čas jednoduchý
- Prézens - přítomný
- Futurum - budoucí
- Podmíněný děj se vyjadřuje konjunktivem a kondicionálem. Velmi časté je používání trpného rodu.
Členy substantiv
Společně s bulharštinou a makedonštinou je černavská polabština jeden z mála slovanských jazyků, který užívá členy. Avšak narozdil od bulharštiny a makedonštiny je staví samostatně před slovo, nikoliv je nepřipojuje na konec slova. Tento jev se vyvinul z hovorových slovanských jazyků, které ukazovací zájmena silně nadužívají. Podobný jev můžeme pozorovat při vývoji románských jazyků, které se vyvinuly z vulgarni latiny. Klasicka latina na rozdíl od vulgární latiny nevužívala členy.
Člen určitý
Jednotné číslo | |||
---|---|---|---|
rod | mužský | střední | ženský |
1. pád
(Nominativ) |
ten | to | ta |
2. pád
(Genitiv) |
teho | tej | |
3. pád
(Dativ) |
temu | ||
4. pád
(Akuzativ) |
teho | to | tu |
5. pád
(Lokál) |
tym | tej | |
6. pád
(Instrumentál) |
Člen nulový
Nulový člen vyjadřuje, že podstatné jméno není nijak blíže určeno či mluvíme o něčem obecně.