Černavská polabština

Z MicroWiki, encyklopedie mikronacionálního světa
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Černavská polabština
Czornavja Wenskja
Rozšíření Černava Černava
Počet mluvčích není znám
Klasifikace
Písmo latinka
Postavení
Regulátor není stanoven
Úřední jazyk Černava Černava
Kódy
CSO 3343-1 cw
CSO 3343-2 není

Černavská polabština neboli černavskopolabský jazyk je západoslovanský jazyk, nejbližší polabštině. Patří mezi slovanské jazyky, do rodiny jazyků indoevropských. Černavská polabština se vyvinula z jazyka německých slovanů. Je částečně ovlivněná polštinou a němčinou.

Výslovnost

Samohlásky

Černavská polabština má 9 samohlásek z nichž dvě jsou nasální. Narozdíl od češtiny nebo slovenštiny neexistují dlouhé samohlásky a všechny samohlásky mají stejnou délku.

Přední Polozadní Zadní
Zavřená i • y
Téměř zavřená ʊ
Polootevřená ɛ • œ ɔ • ɔ̃
Otevřená a • ã

Nosové samohlásky ą a ę

Samohláska psaná ą

Samohlásku ą vyslovujeme

  • před ż, sz a s nosově [an]
  • před b a p jako slabičné [am]
  • před k, g, t, d, c, dz a cz jako slabičné [an]
Samohláska psaná ę

Samohlásku ę vyslovujeme dle obdobných pravidel jako ą

  • před ż, sz a s nosově [on]
  • před b a p jako slabičné [om]
  • před k, g, t, d, c, dz a cz jako slabičné [on]

Souhlásky

Černavskopolabské souhlásky, přestože obsahuji i patalizované souhlásky, obsahují i tvrdé sykavky typické spíše pro němčinu, než pro lechické jazyky.

Bilabiála Labiodentála Dentála Alveolára Postalveolára Patála Alveolopatála Velára
Nazála m n ɲ
Ploziva p • b t • d c ɟ k • g
Frikativa f • v s • z ʃ • ʒ ɕ • ʑ
Afrikáta ts • dz tʃ • dʒ ʨ • dʑ
Aproximanta j w
Vibranta r
Lat. aproximanta l

Hlásky r a l jsou, stejně jako v češtině, slabikotvorné.

Změkčování souhlásek pomocí "j" a čárky

Souhlásky se změkčují pomocí "j". Například ve slově Wensk-j-a.

Vyjímkou jsou písmena t, l a n. Hlásky t a n se nezměkčuje jako "tj" a "nj", ale píší se jako "ć", "ľ" a "ń".

Pravopis

Majuskule A Ą B C Ć D E Ę F G H I J K L Ł M N Ń O Ö P R S Ś T W Z Ź Ż
Minuskule a ą b c ć D e ę f g h i j k l ł m n ń o ö p r s ś t w z ź ż
Výslovnost a ã b ts ʨ d ɛ ɔ̃ f g x i j k l w m n ɲ ɔ œ p r s ɕ t v z ʑ ʒ

Gramatika a pravopis

  • Rozlišuje se určitý (ten, ta, to) a nulový člen.
  • Má 3 čísla: singulár, plural a dual
  • Rozlišují se šest pádů u jmen: nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, lokál a instrumentál.
  • Všechna podstatná jména se píší s velkým počátečním písmenem.
  • Má pět časů:
    • Aorist – minulý čas ukončený
    • Imperfektum - minulý čas neukončený
    • Préteritum - minulý čas jednoduchý
    • Prézens - přítomný
    • Futurum - budoucí
  • Podmíněný děj se vyjadřuje konjunktivem a kondicionálem. Velmi časté je používání trpného rodu.

Členy substantiv

Společně s bulharštinou a makedonštinou je černavská polabština jeden z mála slovanských jazyků, který užívá členy. Avšak narozdil od bulharštiny a makedonštiny je staví samostatně před slovo, nikoliv je nepřipojuje na konec slova. Tento jev se vyvinul z hovorových slovanských jazyků, které ukazovací zájmena silně nadužívají. Podobný jev můžeme pozorovat při vývoji románských jazyků, které se vyvinuly z vulgarni latiny. Klasicka latina na rozdíl od vulgární latiny nevužívala členy.

Člen určitý

Jednotné číslo
rod mužský střední ženský
1. pád

(Nominativ)

ten to ta
2. pád

(Genitiv)

teho tej
3. pád

(Dativ)

temu
4. pád

(Akuzativ)

teho to tu
5. pád

(Lokál)

tym tej
6. pád

(Instrumentál)

Člen nulový

Nulový člen vyjadřuje, že podstatné jméno není nijak blíže určeno či mluvíme o něčem obecně.