Československo (2018–2019)

Z MicroWiki, encyklopedie mikronacionálního světa
(přesměrováno z Projekt Československo)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek popisuje geofiktivní stát nebo s ním související téma, spíše než mikronárod. V souladu s pravidly pro mazání může být kdykoliv odstraněn.
Tento článek je o mikronárodě, který je již zaniklý. Můžete tento článek podle toho upravit.
Československá republika
Vlajka
Znak
Nárokované území Československa
vedle též fiktivní Slovanské federace
Praha
čechoslovenština (čeština a slovenština)
římskokatolické, husitské
Vláda
polopresidentská demokratická republika (de iure)
Fiktivní stát (de facto)
Vznik
• Vyhlášení Československa
4. března 2018
• Rozpuštění
11. července 2019
československá koruna
 Nástupnické
Krležsko

Československo (oficiálně Československá republika) byl jedním z mnoha geofiktivních států v historii mikronacionální komunity.

Nelegitímnosť vlád Českej republiky a Slovenskej republiky

Nelegitímnosť vlád Českej republiky a Slovenskej republiky trvá už od vzniku samotných štátov v dňa 1.1.1993. Zároveň sú nelegitímne všetky vlády republík a všetky úrady. Zákony vydané týmito vládami sú preto neplatné.

Dôvod nelegitímnosti vlád ČR a SR

Nelegitímnosť vlád ČR a SR je spôsobená nelegálnym rozdelením ČSFR. Podľa ústavného zákona č.327/91 mohla byť ČSFR rozdelená iba referendom. V rozporu stýmto ústavným zákonom boli následujúce zákony pojednávajúce o rozpadu ČSFR:

  • Zákon č.542/1992 Sb. o zániku ČSFR
  • Zákon č.541/1991 Sb. o delení majetku
  • Zákon č.493/1992 Sb. o zmene Ústavy ČSFR

ČSFR rozdelená referendom nebola, preto sú vlády ČR aj SR nelegitímne.[1]

Prieskumy verejnej mienky pred rozdelením ČSFR

Štatistiky vyvracajú mýtus, podľa ktorého si rozdelenie štátu želala väčšina občanov. Všetky prieskumy z rokov 1990–1992 potvrdzovali, že väčšina občanov chcela pokračovať v spoločnom štáte.

Roku 1990 si rozdelenie spoločného štátu želalo len 5,3 percenta obyvateľov Česka a 9,6 percenta obyvateľov Slovenska. V januári 1992 sa podľa prieskumu Centra pre sociálnu analýzu 77 percent občanov Slovenska vyjadrilo za zachovanie spoločného štátu a v Česku dokonca až 91 percent (za rozdelenie bolo v Česku iba šesť percent, na Slovensku 11 percent). V tom istom čase bolo 61 percent občanov Česka presvedčených, že Česi doplácajú na Slovákov, a rovnako 61 percent občanov Slovenska si myslelo, že my doplácame na Čechov.[2]

Prieskumy verejnej mienky po rozdelení ČSFR

Mezi Slováky převládá přání obnovit Československo Patnáct let po rozdělení Československa převažuje na Slovensku názor, že lepším řešením by bylo zachování Československa. Až 41,7 procent Slováků by podpořilo případné obnovení Československa, 40,8 procenta by bylo proti. Jak vyplývá z průzkumu agentury MVK, který zveřejnil deník SME, Slováci vzpomínají na Československo v dobrém.[3]

Cíle a ideje čs. mikronárodu

Československo je v prvé řadě kulturní projekt, který propaguje myšlenku společného československého státu, který byl v roce 1992 definitvně zlikvidován. Občanství mikronárodu Československo je symbolem vzdoru a nesouhlasu s tímto krokem. Občané ČSR zde mají příležitost "rozvíjet svojí republiku" jak si sami přejí a jak jim to bylo po roce 1992 znemožněno. Československo se inspirovalo mikronárodem Moravskoslezská republika.

Politika

Československo bylo demokratická polopresidentská republika. V Štáte bola presadzovaná idea Čechoslovakizmu. V republice neexistovala žádná ministerstva, vše se "dělalo dohodou" a hlasováním.

První volby do jednokomorového parlamentu se konaly 6. dubna 2018, ty poslední vyhrála Československá strana ekologická (ČSE).

V Československu nebyl systém koalic, moc se dělila pouze mandátově.

Vláda v ČSR vládla po dobu 14 měsíců, president po dobu 15 měsíců.

Ústava

Po obnově ČSR byly schvalovány priority nové Československé republiky. (Podrobnější informace naleznete v článku Priority nového Československa.)

Ústava ČSR vyplývala právě z nich. Poslední ústava se skládala právě z těchto priorit + úvodního slova, zkrátka až na pár detailů se nelišila.

Volby

Od března 2018 mohli ve volbách do československého parlamentu volit i občané členských států UMSE.

Historie

Do roku 1992

V letech 2014-2017

Podrobnější informace naleznete v článku Československo (2014-2017)

V roce 2014 byla Československá republika obnovena. Od počátku měl však téměř neomezenou moc ve státě Bratslav Šťasten, který z Československa udělal socialistický stát. Tato republika jakž takž přetrvávala do roku 2017, kdy se rozhodl, že se spokojí s vůdcovstvím Moravy a ČSR rozbil. Tou dobou se začínají vytvářet prvá protestní hnutí, která předcházela Straně za obnovení Československa (SOČ).

Čs. 4. odboj

Označení čs. 4 odboj je sporné. Někdo si pod tím představí i boj proti Šťastenově režimu v Československu v letech 2014-2017, avšak nejčastěji se tento termín používá pro snahu obnovit ČSR mezi lety 2017 a 2018. S tímto obdobím jsou spojena především s tzv. Vojsky národního sjednocení (VNS), působící na území Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Dále je tento termín spojován právě s již zmíněnou politickou stranou SOČ, která vyvíjela činnost v ČR, MR a ilegálně i na Podkarpatské Rusi. Je nesporné, že SOČ a VNS mají obrovský podíl na obnově ČSR.

Obnova ČSR v roce 2018

Na počátku roku 2018 zaznamenala SOČ obrovský úspěch - vyhrála volby do tehdejšího jednokomorového Parlamentu ČR. Předsedou vlády ČR se tak stal předseda české SOČ František Koblanský. Po vyhrocených vztazích mezi ČR a MR byla vytvořena (ne moc úspěšná) konfederace Svazový stát Čech a Moravy (SSČM). Koblanský to považoval za jeden z možných kroků k obnově Československa. Chtěl Bratslava Šťastena přesvědčit, aby se součástí konfederace stalo i Slovensko, avšak to bylo zámítnuto. Po vyhlášení SSČM, který Koblanský se Šťastenem vyhlásili bez vědomí kohokoliv jiného, nastal v ČR (kde byla vždy parlamentní demokracie) chaos a zmatek. Těchto událostí bylo třeba využít. Vznikla iniciativa Projekt Československo, která si kladla za cíl, získat k obnově ČSR podporu od sousedních států. Když se ukázalo, že tento projekt má po jasně definovaných podmínkách dostatečně velkou podporu v UMSE, nastala de facto revoluce, při které byla dne 4. března 2018 ČSR obnovena podle prvorepublikových hranic, avšak podle dohody z Projektu Československo, byla odstoupena veškerá území UMSE.

V ČSR v březnu a začátkem dubna 2018 zasedala prozatímní vláda složená z nestraníků a členů SOČ, která se po obnově Československa sloučila do jedné strany (předtím byla zvlášť registrována v Čechách, Moravě a Slovensku). Dne 6. dubna 2018 se konaly volby do jednokomorového parlamentu, které vyhrála Československá sociální demokracie a premiérem se stal její předseda Jan Laneček.

O několik dní později se konaly volby presidentské. Jednalo se o přímou volbu. Kandidovali bývalí čeští premiérové Karel Ondráš a František Koblanský, který nad Ondrášem nakonec vyhrál.

Mírová smlouva s Moravou

Dne 14. května 2018 uzavřelo Československo mírovou smlouvu o vzájemném respektu s Moravskou republikou. Podle této smlouvy uznaly oba útvary suverenitu toho druhého bez ohledu na územní spor mezi nimi, který byl vyřešen aplikací teorie státních vrstev.

Armáda

Těsně po obnově Československa se do tehdy vznikající armády hrnulo spoustu lidí. Dnes počet zájemců o vstup do armády klesá, nicméně ČSR se i tak řadí mezi vojensky nejsilnější mikrostáty. Důstojníci čs. armády většinou svoji kariéru započali ve VNS. Československo je od 14. srpna 2018 členom vojenskej aliancie Mikronacionální vojenská aliance

Žurnalistika

Štátnou tlačou v krajine je Československá tisková kancelář http://csr-news.blog.cz/. Denně vychází pouze stranický tisk, lidé si kupují noviny podle toho, koho volí nebo s kým sympatizují. Důležitost a role stranického tisku je podobná jako za první republiky.

Nové státní svátky

Oslavy stého výročia vzniku Československa v Prahe

Od března 2018 byly přijaty tyto nové státní svátky:

Název Datum
Den československé národní obnovy 4. březen
Den československo-moravského míru 14. květen

Mezi státní svátky, které byly zrušeny, patří z pochopitelných důvodů 1. leden.

Občianstvo

Podanie žiadosti o občianstvo je veľmi jednoduchý proces. Žiadosť sa podáva kontaktovaním vlády na E-mailovú adresu: vladacsr@post.cz. V žiadosti o občianstvo musí byť uvedené krstné meno a priezvisko žiadateľa.

Zahraničné vzťahy

Mezi největší spojence ČSR patří státy OSM, především Slovanská federace, která je hlavním obchodním partnerem republiky.

Medzinárodné organizácie

Československá republika je členom následujúcich medzinárodných organizácií:

Externé odkazy

  1. ↑ https://www.youtube.com/watch?v=sdPQF7d38CI
  2. ↑ https://dennikn.sk/875084/ako-to-bolo-s-rozdelenim-ceskoslovenska/
  3. ↑ https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/129032-mezi-slovaky-prevlada-prani-obnovit-ceskoslovensko.html
Citováno z „https://cs.micronations.wiki/index.php?title=Československo_(2018–2019)&oldid=66500“