Moravské zvyky, svátky a tradice

Moravské zvyky a tradice se pojí zejména k náboženským svátkům, kterými jsou Velikonoce a Vánoce.

Velikonoce

Velikonoce se na Moravě slaví podle římskokatolické tradice o neděli, která následuje prvnímu jarnímu úplňku.

Náboženské velikonoční zvyky

Nejpodstatnější jsou návštěvy velikonočních bohoslužeb. Mezi náboženské tradice patří také velikonoční pozdrav: "Kristôs vstal z mrtvéch!" - "Opravdô vstal z mrtvéch!" Tímto pozdravem se zdraví o slavnosti Zmrtvýchvstání Páně.

Nenáboženské velikonoční zvyky

Mezi nejvýznamnější nenáboženské zvyky patří zdobení kraslic. Od Zeleného čtvrtka procházejí obcemi děti s řehtačkami, jejichž zvuk podle tradice nahrazuje zvony. V pondělí pak obchází chlapci v krojích s pomlázkou obec.

První máj

První máj se na Moravě slaví jako svátek zamilovaných a také jako svátek práce.

Vánoce

Vánocům předchází čtyřtýdenní doba adventní. Po martinských posvíceních a kateřinských tancovačkách následuje pravidelné docházení na mši, časté modlitby, rozdávání almužen, konání dobrých skutků, půst, pohlavní zdrženlivost a tvrdé lůžko. Na Vánoce musí být domácnost náležitě uklizena, musí být čisto a často se bílí stěny a vyměňuje se ložní prádlo a ubrusy.

Oslavy Vánoc začínají na Moravě 24. prosince na Štědrý den s východem první štědrovečerní hvězdy. Na Štědrý den také Moravané zdobí své vánoční stromečky.

Původní štědrovečerní večeře zahrnuje nejčastěji hrachovou polévku, dále se podává kaše, velmi často krupicová. Podává se také štědrovečerní oplatek pomazaný medem, který symbolizuje svaté přijímání. Často se také podává štědrovečerní omáčka ze sušených švestek. Jídelní stůl se slavnostně zdobí bílým ubrusem, pod ubrus se schovává trocha obilí, pod talíře trocha šupin nebo mince. To má zaručit hojnost do příštího roku.

Večeře začíná modlitbou a vzpomínkou na mrtvé. Večeře se skládá z několika chodů a často se v nich objevují části úrody z uplynulého roku. Od stolu se nesmí odcházet, neboť by se mohlo stát, že by se rodina nemusela za rok shledat. Jako první se podává oplatka nebo kousek chleba s medem, což symbolizuje svaté přijímání, pokračuje se hrachovou nebo rybí polévkou. Hlavním jídlem je tzv. Kuba - zapečený nákyp s houbami. Nakonec se ochutnává sušené ovoce nebo ořechy. Slavnostní večeře se zapíjí čajem, neboť je v tento den zakázán alkohol.

Moravské tradiční Vánoce neužívají stromečku, ale vánoční dárky se dávají k betlému, který se dědí z generace na generaci.

V noci mezi od štědrého Večera do rána dne Narození Páně se chodí na mši svatou, tzv. půlnoční.