Moravské zvyky, svátky a tradice

Z MicroWiki, encyklopedie mikronacionálního světa
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Moravské zvyky a tradice se pojí zejména k náboženským svátkům, kterými jsou Velikonoce a Vánoce.

Velikonoce

Velikonoce se na Moravě slaví podle římskokatolické tradice o neděli, která následuje prvnímu jarnímu úplňku.

Náboženské velikonoční zvyky

Nejpodstatnější jsou návštěvy velikonočních bohoslužeb. Mezi náboženské tradice patří také velikonoční pozdrav: "Kristôs vstal z mrtvéch!" - "Opravdô vstal z mrtvéch!" Tímto pozdravem se zdraví o slavnosti Zmrtvýchvstání Páně.

Nenáboženské velikonoční zvyky

Mezi nejvýznamnější nenáboženské zvyky patří zdobení kraslic. Od Zeleného čtvrtka procházejí obcemi děti s řehtačkami, jejichž zvuk podle tradice nahrazuje zvony. V pondělí pak obchází chlapci v krojích s pomlázkou obec.

První máj

První máj se na Moravě slaví jako svátek zamilovaných a také jako svátek práce.

Vánoce

Vánocům předchází čtyřtýdenní doba adventní. Po martinských posvíceních a kateřinských tancovačkách následuje pravidelné docházení na mši, časté modlitby, rozdávání almužen, konání dobrých skutků, půst, pohlavní zdrženlivost a tvrdé lůžko.

Oslavy Vánoc začínají na Moravě 24. prosince na Štědrý den s východem první štědrovečerní hvězdy. Na Štědrý den také Moravané zdobí své vánoční stromečky.

Původní štědrovečerní večeře zahrnuje nejčastěji hrachovou polévku, dále se podává kaše, velmi často krupicová. Podává se také štědrovečerní oplatek pomazaný medem, který symbolizuje svaté přijímání. Často se také podává štědrovečerní omáčka ze sušených švestek.