Knížectví Velká Bečva

Z MicroWiki, encyklopedie mikronacionálního světa
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Knížectví Velká Bečva
KVB
17.1.2020–27.1.2020 Rivuletingham 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Motto: Simul (Dohromady)
geografie
Mapa
hlavní město:
Horní Bečva
rozloha:
85,92 km²
nejvyšší bod:
Čertův Mlýn
obyvatelstvo
počet obyvatel:
6 116
Čeština, Valašské nářečí
státní útvar
Monarchie
vznik:
17. ledna 2020
Státní útvary a území
Předcházející:
Nástupnické:
Rivuletingham Rivuletingham

Knížectví Velká Bečva byl mikronárod ve Střední Evropě, nacházející se na severovýchodní Moravě, na pomezí Moravskoslezských Beskyd a Vsetínských vrchů. Byl enklávou Moravskoslezské republiky (od hranic se Slovenskem ji dělilo 2,8 kilometrů). Před vznikem knížectví se území dělilo do tří nezávislých obcí.

Přírodní podmínky

Povrch

Knížectví mělo, vzhledem ke své poloze, velmi hornatý povrch. Leželi totiž na pomezí Moravskoslezských Beskyd a Vsetínských vrchů. Nejvyšší horou byl Čerův Mlýn s nadmořskou výškou 1 206 metrů nad mořem. Mezi další významné kopce a hory patřila Radhošť - významné poutní místo, na vrcholu je kaple a vysílač, Vysoká, Tanečnice, Kotlová atd... Na území KVB se nacházelo celkem pět tisícovek.

Vodstvo

Celkově největší řekou byla Rožnovská (Dolní) Bečva, která pramení na Vysoké na východě území a protéká celou délkou státu až k západní hranici, kde knížectví opouštěla. Dále se zde nacházeli několik desítek horských potůčků a bystřin, např Dolnorozpitský potom, Bácovský potok, Kněhyně nebo Mečůvka. Na horním toku Rožnovské Bečvy se také nacházela přehrada Bečva, která zde byla vybudována za druhé světové války.

Podnebí

KVB leželo na pomezí oceánského a kontinentálního klimatu. Díky oceánským vzdušným masám byli zde mírné zimy a chladnější léta. Sníh se zde držel nejdéle v severních, horských oblastech, nejkratší dobu pak na Dolní Bečvě. Poslední dobou sužovalo oblast sucho.

Ochrana přírody

Na ochranu přírody se kládl velmi velký důraz. Prakticky celé území bylo pod stejným stupněm ochrany, jako CHKO v České republice. Zbytek byli národní přírodní rezervace, kterých bylo v KVB nespočet. Jednalo se o maloplošná chráněná území, například s výskytem vzácných druhů rostlin, nebo přítomností rašeliny.

Fauna a Flora

Většinu území pokrývali jehličnaté smrkové lesy, které se místy mísili s lesy bukovými. Nezanedbatelnou část také tvořili louky a mýtiny, kde se vyskytovalo mnoho živočichů a druhů rostlin. Mimo jiné zde rostl vzácný druh orchidejí. Nejméně vzácnými zvířaty byli, kromě hmyzu, srnci, zajíci, vzácnější jeleni a divočáci. Území knížectví pravidelně navštěvovali vlci, rysi, medvědi a bažanti.

Obyvatelstvo

Knížectví trvale obývalo podle odhadů z roku 2019 6 116 obyvatel‬ (193. na světě). Nejpočetnější národností byli Bečvané, dále se dělící na Hornobečvany a Dolnobečvany. Nejvýznamnější menšinou byli Vietnamci (6 obyvatel). Počet obyvatel stále stoupal. Většina obyvatel se nehlásilo k žádnému náboženství. Nejvíce věřících bylo v řadách důchodců nad 65 let, vyznávající katolickou víru. Největší a nejlidnatější obcí byla Horní Bečva.

Historie

Nejstarší osídlení

Nejstarší doložené osídlení je z doby Neolitu (3 500 př. n. l.), kdy zde sídlila Lengyelská kultura. Do přelomu letopočtu zde žil keltský kmen Bójů. Po odchodu keltů bylo území osidlováno jen zřídka, a to ne natrvalo.

Středověk

V roce 1297 bylo založeno město Rožnov pod Radhoštěm (dále jen Rožnov), ze kterého osidlovali území knížectví statkáři. V 16. století začali na území pronikat Valaši, kteří na území přinesli salašnický (pastevecký) způsob života. Valaši byli plně začleněni do starého obyvatelstva, kousek jejich kultury však zůstal (kroje, architektura, dodnes nářečí). Do 19. století patřilo území Žerotínům.

Novověk

První zmínka o trvalém osídlení pochází z roku 1597, od roku 1610 je zde vedena oficiálně první obec. V době třicetileté války se i zde odehrávaly z náboženských důvodů četná povstání, které ukončila roku 1644 nejkrvavější poprava v našich dějinách - na Vsetíně tehdy popravili 200 rebelů. V této době vznikl také sbor portášů, oddaných panovníkovi, jejichž úkolem bylo potírání zbojnictví a pašování soli a tabáku. V 2. polovině 17. století je území Velké Bečvy sužováno nájezdy Tatarů a Turků. v 19. století vznikaly různé spolky a kluby, např. Pohorská jednota Radhošť nebo čtenářský spolek Palacký, který organizoval ochotnická divadelní představení. Kromě kulturního rozkvětu zažila Velká Bečva také rozkvět hospodářský. Bylo založeno několik škol, sklářské hutě a pila. Desky a kotouče na podpalování se vyvážely až do Vídně. První světová válka znamenala pro oblast úpadek jak kulturní, tak ekonomický. Dle kronik se občané povolaní do bojů první světové války hojně přidávali do legií.

Druhá světová válka

Situace na Velké Bečvě

Období protektorátu zde začínalo stejně, jako v jiných částech republiky. Byly zaváděny dvojjazyčné nápisy, zavedena výuka němčiny, žáci nesměli na tělocvik chodit v ukázněném útvaru, nýbrž po hloučcích (údajně, aby Němci vypadali nadřazeněji). Při invazi do Polska proudily Velkou Bečvou kolony tanků, kterým místní přezdívali "plechový cirkus". Vzniklo také přísloví „Než přijde malina, budeme mít Stalina“. Gestapo pozatýkalo nebo rovnou popravilo několik desítek občanů. Automobily byly poháněny dřevoplynem. Rolníci velmi bohatli na černém trhu, jelikož ve městech byl hlad a měšťané se obraceli na menší obce. Nejoblíbenější osobností této doby byl Ignác Zecha, nadlesní německé národnosti, který oblast řídil jako komisař. Jakmile si někdo přišel stěžovat, že soused bohatne na černém trhu, nijak to neřešil. Po válce odcestoval do Vídně. Kolaborace s gestapem tu takřka nebyla, kromě jednoho případu. Ke konci války (1944/45) se na Velké Bečvě zostřily boje. Byla pozorovatelná spojenecká letadla (americká i sovětská). Den osvobození nastal 4. května 1945. Fronta se za odpoledne protáhla celým územím Velké Bečvy a zastavila se před Rožnovem, kde nabrala tři dny zdržení. Na tuto frontu byla nasazena těžká děla a raketové minomety, kaťuše. Na domech se objevovaly ruské nápisy, např. "Da zdravstvujet krasnaja armija", "My podepišem sa na zájem".

Odpor proti nacistům

Vlastenectví bylo v Bečvanech velmi hluboko zaryto, proto byly časté sabotáže. Roku 1939 se podařilo dvěma občanům emigrovat do zahraničí, jeden z nich se vycvičil na leteckého důstojníka a bojoval proti Luftwafe. Obce se aktivně angažovaly v partyzánském hnutí. K partyzánům se však vkradl zrádce, který vše nahlásil. Skončilo to zatčením deseti občanů, z niž se vrátili tři. V době 19. až 23. listopadu 1944 podniklo Německo s 20 000 muži protipartyzánskou akci, kterou řídil sám K. H. Frank. K. H. Frank chtěl původně celou obec Prostřední Bečva vypálit a muže postřílet, od čehož naštěstí upustilo. Akce si odnesla několik desítek životů. Ke konci války se občané podíleli na přípravě na příjezd Rudé armády stavěním zátarasů Němcům a kopáním zákopů.

Převrat a totalita

Po válce panovala na území silná pro-komunistická nálada. Místní komunistická strana se stala nejmocnější, ve volbách 1946 získala 44,31% voličů z řad občanů žijících na Velké Bečvě. Za totality byl vývoj v obcích stejný, jako jinde v republice. Roku 1950 bylo v obcích nezávisle založeno JZD, která bylá roku 1971 spojena pod jednotné JZD Bečva. Samostatné JZD Bečva bylo r. 1977 spojeno s dalšími okolními JZD v JZD Soláň. Při okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 propukla nákupní horečka. Lidé ve velkém skupovávali zboží a vybírali své vklady (celkem 2 100 000 kčs.).

Porevoluční Velká Bečva

Hnutí OF bylo na Bečvách založeno v prosinci 1989. Nová doba otevřela nové hospodářské možnosti. Bylo otevřeno několik menších podniků, na území začali pronikat zahraniční investoři a firmy. Vzkvétal hlavně turismus.

Politický a právní systém

Kníže

Nejvyšší hlavou státu byl kníže. Měl absolutní moc, která byla omezena ústavou. Naposledy tento post zastával Václav Křenek z Kněhyň. Tento titul byl dědičný. Pokud se stalo, že rod vymřel (tj. nebylo následovníka / následovnice), byl lidem volen kníže nový.

Ústava

Bečvanská Ústava byla důležitá část politického dění v KVB. Omezovala totiž moc knížete, a tudíž nebyla země plně autokratickou. Ústava zakazovala knížeti schvalovat ty zákony, které příliš znevýhodní nějakou část obyvatelstva. Na druhou stranu dávala lidu právo vytvořit petici, kterou když podepíše více než 50% obyvatel, musel kníže respektovat a vzít v úvahu. V petici se mohlo psát např. o úpravu zákona. Pokud tak kníže neučinil, byl donucen abdikovat. Mezi další práva patřilo právo svobody slova a tisku, právo vlastnit, právo vycestovat, právo hájit se u soudu a jiné. Pokud chtěl kníže, nebo kdokoliv jiný, ústavu upravit, musel zajistit podpis knížete a 80% obyvatelstva, které již dozrálo dospělosti.

Zahraniční vztahy

KVB nebylo v žádné mezinárodní organizaci. Obecně bylo knížectví otevřeno jakýkoliv diplomatickým spojením.

Státní symboly

Článek: Státní symboly KVB

Konec

KVB byla z iniciativy knížete dne 27. ledna 2020, v 16:19 z mocenských důvodů zrušena.